Pravicový extremismus v Rusku

1. Pravicový extremismus v Rusku 22.4. 2009

2. Rusko v hegemonickém postavení v postsovětském prostoru – netrpělo důsledky cizí nadvlády • Nacionalismus zde není záležitostí utlačovaných národností jako např. v kavkazských zemích • I přes neutěšenou ekonomickou a sociální situaci a trauma způsobené rozpadem impéria Rusko neupadlo v 90. letech do pravicového extremismu

3. Pierre Milza: neúspěch krajní pravice způsoben i díky obratnosti Jelcina, který uměl pracovat s nacionalistickými popudy společnosti a převzal jejich témata (přistěhovalci a bezpečnost) • Ruský národ je obecně nacionalistický – proruská orientace zavedena na oficiální politické scéně, ve společnosti silně přítomna nostalgie po starých dobrých časech, kdy Rusko bylo jednou ze dvou nejdůležitějších zemí světa a nostalgie po velikosti území • Nacionalismus se stal po rozpadu SSSR konstitutivním prvkem Ruské federace, prostředkem ke konsociaci společnosti a jazykem pro hledání viníků všech problémů (hl. Západ a Jih) • Vladimir Putin využil nacionalistické cítění Rusů (naplno projevil vůli, aby bylo Rusko znovu považováno za velmoc) – vzestup nacionalismu a xenofobie do mainstreamu

4. A. Dubasová určuje několik faktorů, zásadních k pochopení vzestupu xenofobie v Ruské federaci: • a) Proměna etnického složení země v neprospěch Rusů: Za posledních 15 let klesl počet obyvatel Ruska o 7 milionů. Poměr etnických Rusů klesá, zatímco u kavkazských národů stoupá. • b) Příliv imigrantů: země je lákavou destinací pro řadu cizinců, kteří do Ruska přijíždějí převážně za vyššími výdělky. Odhaduje se, že každý rok do Ruska přijede ilegálně pracovat 4,6 milionů lidí. Téměř 80 % imigrantů pochází ze zemí SNS.

5. c) Dvě čečenské války, vedoucí k negativnímu stereotypu vůči všem kavkazským národům: Zásadní roli hraje skutečnost, že se čečenský konflikt pomocí teroristických útoků rozšířil do dalších ruských oblastí. To u ruské společnosti drasticky snížilo pocit bezpečí, za což bývají kolektivně viněny všechny kavkazské národy. • d) Procesy utváření nové ruské národní identity po rozpadu SSSR: V kořenech xenofobie spočívá pocit porážky a ponížení, nedostatek sebevědomí a nejistota ohledně budoucnosti. Rovněž může být i způsobem jak kompenzovat pocit, že Rusko ztratilo pozici supervelmoci.

6. složité rozlišit jednotlivé ideové proudy v rámci ruské krajní pravice – regulovaná veřejná politika vede k tomu, že krajní pravice sestává ze zájmových skupin spíše než politických stran a hnutí • 5 základních ideových směrů podle Verchovského: • Pravoslavně-monarchistický tradicionalismus: forma pravoslavného ruského nacionalismu, idealizace carského Ruska, snaha o obnovení pravoslaví, silný antisemitismus • Neoeuroasianismus: opozice vůči Západu a jeho hodnotového systému, Rusko jako vůdčí síla euroasijského regionu • Neonacismus • Populistická radikální pravice: typický populismus, ekonomický protekcionismus, pragmatismus, hlavním představitelem LDPR • Etnocentrismus: ústřední je orientace na přetvoření Ruska v maximálně „etnicky čistý“ národní stát; vývoj směru po roce 2000, nastolování imigrantské agendy

7. Krajně pravicové politické strany • Velmi málo díky novele zákona o politických stranách - vysoké požadavky (50 000 členů-do roku 2001 jen 10 000, organizace nejméně s 500 členy min. v 55 z 85 regionů) • Překážky pro vstup do Dumy – 7 % klauzule, zákaz koalic

8. Liberálně-demokratická strana (LDPR) • Založena 1990 • Po řadu let rozhodující místo v táboře ultranacionalistických organizací • Vedena charizmatickým Vladimirem Žirinovskim • V 90. letech kritika reformního proudu, zosobněného B. Jelzinem • Konkurence – komunisti (oba tábory upozorňovaly na krach liberalismu) • Důraz na hypernacionalismus – poukazovali na rozpad říše, před níž se chvěl celý svět • Program pro volby 1993 obsahoval slib obnovy SSSR – 23 % hlasů, 70 poslanců

9. LDPR • Po volbách spolupráce komunistických konzervativců s ultrapravicí – Jelzin se je snažil různě omezovat (strašení návratem komunismu, přisvojil si některá mobilizační témata ultranacionalistů) • 1996 prezidentské volby – Žirinovskij 5,7 % • Od roku 1996 ztrácí LPDR půdu pod nohama – parl.volby 1995 (11,8 %), 1999 ( 5,98 %) • Důsledek zdiskeditace v očích voličů: LDPR se stala skrytým pomocníkem státní moci v boji proti komunistické opozici a oporou Kremlu v otázce války v Čečensku + vztahy s organizovaným zločinem • Volby 2003: třetí s 11,45 % • Volby 2007: třetí s 8,14 % • 2008 prezidentské volby: Žirinovskij třetí s 9,35 %

10. LDPR • Po vstupu do Dumy 1993 důraz na populismus, kritika vlády a prezidenta Jelcina jen částečně • po nástupu Putina ztratila zbytky protivládního postoje a stala se radikálním okrajem proprezidentské většiny • Kombinace populismu, velkoruského nacionalismu, ekonomického protekcionismu, snaha o nadetnické vnímání Ruska • Hledání viníka všeho zla venku – Jih a Západ

11. Lidový svaz (Narodnyj sojuz) • Předchůdce Ruského celonárodního svazu (vznik 1991), který se v roce 2001 přejmenoval na Stranu národní obrody „Lidová vůle“ • Lidová vůle ve volbách 2003 v rámci bloku Vlast (9,02 %); 2007 Vlast nekandidovala kvůli xenofobní kampani • 2007 přejmenování na Lidový svaz • Programové cíle: zajištění bezpečnosti a celistvonosti Ruska a ruského národa; zachování kulturně-historických tradic

12. Národně-státní strana Ruska • Vznik 2002 • Spolupředseda Mironov v rozhovoru s novinami vyzval zbavit volebního práva ruské občany židovského původu – vyloučen, protože hrozilo zrušení strany • Hlavním cílem: vybudovat ruský národní stát v hranicíchh kompletního osazení ruského etnosu (tzn. inkorporace zemí a národů, které touží spojit svůj osud s Ruskem) • ruský národ jediný státotvorný; požadavek, aby se ruská vláda skládala min. z 82 % etnických Rusů; zakázat rusofobii v ruských médiích atd.

13. Krajně pravicové zájmové skupiny • Hlavní ideoví představitelé ruské krajní pravice • Národně-vlastenecká fronta „Pamjať“ Kořeny na zač. 80. let – postupná politizace historických a literárních kroužků; „líheň radikálů“, kteří si pak zakládali vlastní skupiny • Mezinárodně eurasijské hnutí - vznik 2003, údajně členové z 20 zemí - nejvýznamnější postavou Alexandr Dugin (důležitá role v intelektuálním rozvoji ruského nacionalismu) - Dugin oficiálně přiznává, že jeho myšlenky se zakládají na neruských antidemokratických konceptech - Dugin pozitivně vnímá fašismus, ale odsuzuje rasismus - radikální pravice nikoli extremistická

14. Hnutí proti nelegální imigraci (od 2002) vystupují proti imigrantům a kavkazským národům; spolupráce s NS skinheads, z nich někteří se prohlašují za „bojové oddíly“ hnutí • Strana na ochranu ruské ústavy „Rus“(od 2006) uvnitř neonacistické křídlo (německý nacismus) a národně-vlastenecké křídlo (pravoslavný nacionalismus) • Veliké Rusko (od 2007) podpora Alexandra Lukašenka (Bělorusko); pro zavedení cenzury, odmítnutí multietnického Ruska, obnovení jeho zahraničněpolitické dominance atd.)

15. Krajně pravicové militantní skupiny • Ruská národní jednota (od 1990) cílem vytvořit paramilitární subjekt s širokou masovou podporou (stala se největší neonacistickou organizací v Rusku); přijetí nacistických atributů; cca 15 000 členů; násilné chování a násilné trestné činy • Lidová národní strana (1994) jedna z nejextremističtějších rasistických skupin, příklon k německému nacismu; prohlašují pravoslaví státním náboženstvím, zbavení neruských a nepravoslavných osob ruského občanství; „bílá revoluce“

16. Ruský národní svaz (1992) rasismus, antisemitismus, obdiv Hitlera („problém semitismu Hitler nedotáhl dokonce…my to uděláme, plynu litovat nebudeme“); vznik oddílu na fyzické útoky vůči nepřátelům • mnoho dalších militantních skupin inspirujících se neonacismem: násilné akce (některé skupiny jsou přímo bojové, tzn. tvrdý výcvik), rasismus, hypernacionalismus; napojení na skinheads

17. Ruští NS skinheads • Rapidní nárůst vlivem krize v roce 1993 a čečenskou válkou v roce 1994 • Upnutí se na problematiku etnicity – rasismus • Nejasná profilace: mísení bílé rasy, ruské rasy, slovanského bratrství • Vybudování unitárního ruského státu na principu rasové diskriminace • Početnost: 60-65 000 osob a připravenost páchat násilí • Od roku 2000 páchání tzv. pogromů : vietnamský hotel v Moskvě (2000), arménská škola v Moskvě (2001), hotel pro afghánské uprchlíky (2001, 300 skinheadů, kromě zraněných 4 mrtví) • nárůst rasistických vražd (2000-2002: 20 vražd, 2004: 50, 2007: 85) • Od roku 2006 páchání teroristických činů (pumové útoky)

18. NS Skinheads • „leaderless resistance“ • pobočka Blood&Honour, Moscow Hammer Skins + mnoho dalších organizací • Šulc-88 – nejznámější petrohradská organizace (centra skinheads: Moskva a Petrohrad) • Hooligans (hl. Spartak Moskva,CSKA Moskva, Zenit Petrohrad)

19. NS skinheads • White Power Music: Kolovrat - nejznámější a mezinárodně uznávaná kapela (Frontman kapely Denis Gerasimov byl v lednu 2004 zadržen na letišti Ruzyně při odletu z ČR) Vandal, Banda Moskvy, RGD88, GR.OM, Terror National Front, Division 600, Ataka28 ad. (je jich přes 30)