SOUHRN OBRATLOVCI

1. SOUHRN OBRATLOVCI Lenka Přívozníková3.B

2. kmen: STRUNATCI 1.podkmen: PLÁŠTĚNCI 2.podkmen: BEZLEBEČNÍ 3.podkmen: OBRATLOVCI 1.nadtřída: BEZČELISTNATCI třída:KRUHOÚSTÍ 2.nadtřída: ČELISTNATCI skupina – BEZBLANNÍ třída:PARYBY třída:RYBY třída:OBOJŽIVELNÍCI skupina – BLANATÍ třída:PLAZI třída:PTÁCI třída:SAVCI ZAŘAZENÍ OBRATLOVCŮ:

3. OPĚRNÁ SOUTAVA : = KOSTRA (skelet) chrupavčitá: kruhoústí,paryby,jeseteři kostěná: ostatní obratlovci - Kostra je vystavěna z oporných pojiv = chrupavka + kostní tkáň - I kostěná kostra má větší či menší podíl chrupavky - Během vývinu jedince je kostra nejprve chrupavčitá a teprve později je chrupavka nahrazena kostí Podle původu kosterního materiálu rozeznáváme: EXOSKELET: tvoří krycí kosti – ty vznikají zkostnatěním vaziva ve škáře, jsou to ploché, na povrchu uložené kosti, např.:lebeční klenby, rybí šupiny ENDOSKELET:původně z chrupavek – postupně odbourávány a nahrazovány kostmi, např.:kostra trupu a končetin

4. 1.KOSTRA TRUPU Struna hřbetní : = chorda dorsalis - u vývojově nižších obratlovců podélně uložený tenký válec tvořený zvláštním typem pojivové tkáně Páteř: - ostatní třídy obratlovců - vzniká zatlačováním chordy těly obratlů –do podoby meziobratlových plotének - za původní typ obratle je považován dvojdutý obratel vodních čelistnatců - u suchozemských obratlovců se páteř člení na oblast krční, hrudní, bederní, křížovou a ocasní Žebra: - pouze u čelistnatých - u paryb a ryb jsou přítomna v každém tělním segmentu - u suchozemských obratlovců zůstala zachována pouze v hrudní oblasti Hrudní kost: - poprvé se objevuje u obojživelníků a je spojena s lopatkovým pásmem - k připojení žeber k hrudní kosti dochází poprvé u plazů

5. 2.LEBKA - dosažený stupeň vývoje lebky je důležitý charakteristický znak pro jednotlivé třídy obratlovců - podle počtu týlních hrbolů (kondylů) kterými je lebka zakloubena na 1.krční obratel rozlišujeme dva druhy lebek: • Monokondylní – má jeden týlní hrbol = plazi, ptáci • Bikodilní – dva hrboly = obojživelníci,savci MOZKOVÁ ČÁST: - chrání mozek a smyslové orgány - základem je chrupavčitá mozkovna u žraloků – z té u většiny obratlovců vzniká báze mozkovny -další částí je klenba lebeční a patrový komplex z krycích kostí - pokud spodina mozkovny tvoří strop dutiny ústní = prvotní (primární) patro - u plazů poprvé vzniká druhotné (sekundární) patro tvořící přepážku mezi dutinou ústní a počátkem dýchacích cest

6. A – předpokládaný výchozí stav B – žralok C – savec0,1 až 7 – číselné označení žaberních oblouků OBLIČEJOVÁ ČÁST: - vznikla z žaberních oblouků jejichž původní funkcí bylo vyztužovat žaberní přepážky mezi žaberními štěrbinami - přeměnou žaberního oblouku vznikají u čelistnatých čelisti - u suchozemských obratlovců ztrácejí díky plicnímu dýchání význam – zanikají nebo získávají novou funkci

7. 3.KOSTRA KONČETIN -výrazně se liší u vodních a suchozemských obratlovců – vodní ploutve a suchozemští nohy - končetiny čtyřnohých obratlovců se odvozují od párových ploutví vymřelých lalokoploutvých ryb - Z prsních ploutví se vyvinuly končetiny hrudní (přední), z břišních ploutví končetiny pánevní (zadní) - Pro pohyb je nezbytná i dobře vyvinutá kosterní svalovina - Pro ryby je charakteristický mohutný boční sval, který je segmentovaný na krátké úseky – myomery - výsledkem střídavých stahů myomer je vlnění těla jako původní technika pohybu - U suchozemských obratlovců se boční sval rozpadá na samostatní svaly upínající se na osní kostru a pásma končetin - K velkému rozvoji a členění dochází u svalů končetin. - Specifickými svaly savců jsou svaly výrazové (mimické) a hlavní dýchací sval bránice.

8. KRYCÍ SOUSTAVA: =kůže - složena z vícevrstevné pokožky, škáry a podkožního vaziva - Kůže kruhoústých je holá - Tělo paryb a ryb je kryté šupinami - Paryby mají plakoidní šupiny vzniklé ze škáry a pokožky, rybí šupiny jsou kostěné a zakládají se ve škáře - Obojživelníci první opustili vodní prostředí a začali se pohybovat po souši. Jejich tělo již sice nebylo nadlehčováno vodou, ale současně se odlehčilo ztrátou kostěné kožní kostry. Vlhá kůže získala důležitou funkci při dýchání. - Rohovité plazí šupiny brání vysychání těla - Specifické útvary jsou ptačí peří a chlupy savců - Peří a srst se podílejí na udržování stálé tělesné teploty, pravidelně se obnovují (svlékání, pelichání, línání). - V kůži jsou uložené i kožní žlázy. Omezeně u plazů a ptáků (kostrční žláza), ve větším množství u ryb a obojživelníků, četné a rozmanité jsou u savců. - Kůže a její deriváty jsou i nositeli zbarvení.

10. NERVOVÁ SOUSTAVA: - Nervovou soustavu rozdělujeme na centrální (mozek, mícha) a periferní nerovovou soustavu (obvodové nervy). - Nervová soustava dosahuje nejvyššího stupně vývoje u obratlovců - to souvisí s rozvojem smyslových orgánů a s vysokou pohybovou aktivitou. - Mozek se v zárodečném vývoji zakládá v podobě dvou váčků - předního a zadního mozku. - Dalším členěním vzniká z předního mozku koncový mozek a mezimozek, ze zadního střední mozek, mozeček a prodloužená mícha. Mozek všech obratlovců se tedy skládá z pěti oddílů. - Prodloužená mícha je plynulým pokračováním páteční míchy. Jsou v ní uložena centra životně důležitých reflexů, např. dýchacího. - Mozeček hraje důležitou úlohu v pohybové koordinaci. Proto je poměrně velký u živočichu vykonávajících složité pohyby (ryby, ptáci, savci). - U nižších obratlovců je nejdůležitějším centrem střední mozek, kde končí nervové dráhy ze smyslových orgánů.

11. - Nadřazená ústřední se u vyšších obratlovců postupně přesouvají do koncového mozku. Ještě u ptáků je ve středním mozku zrakové ústředí. - Význam středního mozku jako centra klesá, ale zůstává přepojovacím místem nervových signálů. - S přesunem řídících center do koncového mozku roste také význam mezimozku jako přepojovacího centra. - Mezimozek obsahuje i nadřazená centra vegetativních funkcí. Jeho spodní část (hypotalamus) je spojena s podvěskem mozkovým (hypofýzou), který je nejdůležitější žlázou s vnitřní sekrecí a řídí činnost většiny ostatních žláz. - Z části buněk formujících embryonálně mezimozek vzniká sítnice oka. - U obratlovců se nejvíce zvětšuje koncový mozek, který se stal nejdůležitějším nervovým ústředím. Původně byl jen čichovým centrem. Tvoří ho dvě polokoule (hemisféry) kryté kůrou. - Součástí koncového mozku jsou i bazální ganglia jako centra pro instinktivní chování - S druhotnou kůrou mozkovou (neopallium) se poprvé setkáváme u plazů. Největšího rozvoje dosáhla u savců. U nich může být plocha kůry zvětšena i zvrásněním (gyrifikací). - Z míchy odstupují párové míšní nervy, na úrovni končetin je mícha zesílená a nervy zde vytváření pleteně.

12. SMYSLOVÉ ORGÁNY: - Smyslové orgány informují živočichy o okolním i vnitřním prostředí. Rovnovážně sluchový orgán - nachází se ve vnitřním uchu. Tvoří ho blanitý labyrint skládající se kulovitého a vejčitého váčku, tří polokruhovitých chodeb (u mihulí dvou) a z lageny. - Při změně polohy jsou drážděny smyslové buňky ve váčcích a při změně pohybu v polokruhovitých chodbách - Sídlo sluchu je v laguně vybíhající z kulovitého váčku, která se postupně prodlužuje a u savců se stáčí v hlemýžď. - Obojživelníci, plazi a ptáci mají střední ucho s jednou sluchovou kůstkou, savci se třemi. Stavební základy vnějšího ucha jsou již u plazů.

13. VÝVOJ VNITŘNÍHO UCHA OBRATLIVCŮ: A – ryba, B – žába, C – pták, D - savec

14. Orgán zraku =komorové oči - Základní stavební plán je stejný u všech obratlovců. Rozdílný může být mechanismus zaostřování. - U blanatých kromě hadů se mění tvar čočky. U ostatních je čočka posunována k sítnici nebo k rohovce. Za nejdokonalejší po považováno oko ptáků. - Barevné vidění bylo prokázáno u mnohých kostnatých ryb, obojživelníků, některých plazů a savců a u všech ptáků - Oči jsou chráněny dvěma víčky (savci). Třetí víčko – mžurka se často vyskytuje u obojživelníků, plazů a zejména pak u ptáků. Čichový orgán -patří k nejstarším smyslovým orgánům. - U mihulí je uložen v jednom a u paprskoploutvých ryb ve dvou slepě končících čichových váčcích. S vnějším prostředím jsou spojeny vnějšími nozdrami. - U ostatních obratlovců dýchajících vzdušný kyslík došlo ke spojení dutiny nosní s dutinou ústní vnitřními nozdrami. - Čichovým orgánem nejlépe vyvinutým u plazů je i Jaocbsonův orgán. - Specifický orgán vodních obratlovců vnímající proudění vody je proudový orgán.

16. TRÁVICÍ SOUSTAVA: - Obratlovci mají dobře vyvinutou trávicí soustavu v podobě trávicí trubice. - Při uchvacování kořisti a u savců i při mechanickém zpracování potravy se uplatňuji zuby. - Délka trávicí trubice, její členění a specializace jednotlivých úseků závisí zejména na kvalitě a množství zpracovávané potravy = býložravci mají delší a složitější trávicí soustavu než masožravci - Potrava se hromadí především v žaludku, u ptáků ve voleti. Žaludek chybí kruhoústým a některým rybám. Naopak ptáci mají žláznatý a svalnatý žaludek, pro přežvýkavce a velbloudy je typický složený žaludek. - Zvětšování vnitřního povrchu trávicí trubice se dosahuje především jejím prodloužením, u paryb spirální řasou, u některých ryb slepými přívěsky, slepými střevy, u ptáků a savců a vytvářením klků ze střevní sliznice. - Společným vývodem trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy je kloaka, kterou nemají mihule, většina ryb a placentální savci.

17. DÝCHACÍ SOUSTAVA: - u obratlovců to jsou vodních žábry, u suchozemských plíce - Významné je i kožní dýchání. - Dýchání mohou zajišťovat i přídatné dýchací orgány (původem převážně z trávicí soustavy). - Žaberní lupínky tvořící žábry narůstají u paryb na žaberních přepážkách. U ryb jsou přepážky redukované, žábry nasedají přímo na žaberní oblouky. U obojživelníků se můžeme setkat i se žábrami vnějšími. - Plíce se odvozují od plicních vaků vymřelých lalokoploutvých ryb stejně jako plynový měchýř ryb. Povrch plic se postupně zvětšoval vnitřním členěním. Malé plíce ptáků jsou doplněny vzdušnými vaky. - V dýchacích cestách jsou uloženy hlasové orgány.

19. OBĚHOVÁ SOUSTAVA: - tvořena srdcem a cévami. - Do srdce je krev přiváděna žilami., ze srdce je odváděna tepnami. - Rozdílné je uspořádání cévní soustavy obratlovců, dýchajících žábrami a plícemi. V srdci obratlovců se žaberním dýcháním je pouze krev odkysličená. S nástupem plicního dýchání se v srdci vytváří podélná přepážka. S přechodem na souš dochází i redukci a přestavbě systému žaberních tepen. Stavba srdce obratlovců Třída část srdce: Paryby, ryby 1 předsíň, 1 komora Obojživelníci 2 předsíně, 1 komora Plazi 2 předsíně, komora s neúplnou přepážkou Ptáci, savci 2 předsíně, 2 komory

20. VYLUČOVACÍ A POHLAVNÍ SOUSTAVA: - Vylučovací soustava prostorově souvisí se soustavou rozmnožovací. - Vylučovacími orgány obratlovců jsou párové ledviny několika vývojových typů. Původně se jedná o segmentální podlouhlé orgány uložené pod páteří. Vylučovací funkci postupně plní pouze zadní část, která ztrácí segmentaci a přetváří se v jednolitý orgán – pravou ledvinu. Setkáváme se s ní u všech blanatých obratlovců. - Původní vývodní cesta ledvin – primární močovod – se stává vývodní cestou varlat – chámovodem. - Odvod moči je zajišťován nově vytvořeným sekundárním močovodem. - Samčí pohlavní orgány – varlata – jsou u všech skupin kromě mihulí párové. - Samičí pohlavní žláza – vaječník je nepárová, například u ptáků a některých žraloků, u ostatních čelistnatců je párová. - Vývodní cesty – vejcovody – nikdy nesouvisí s vývody ledvin. U vejcorodých jsou vejcovody členěny na oddíly, kde vznikají vaječné obaly. - V děloze živorodých savců dochází k zahnízdění vajíčka a vývinu zárodku.

21. Zdroj obrázků: google obrázky, učebnice zoologie, wikipedie