Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání

1. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá Strana

2. Generace Národního divadla Vv, 8.ročník Mgr. Zdenka Meškánová ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá Strana

4. Požár Národního divadla

5. Výtvarné umění v boji za obrození národa – generace Národního divadla Historie ND: 1868 – položení základního kamene 1881 – první otevření, požár 1883 – znovu otevření po požáru 1983 – rekonstrukce, stavba Nové scény architekti: Josef Zítek – projekt a první stavba v novorenesančním slohu Josef Schulz – dostavba po požáru Sochaři: Josef Václav Myslbek – socha Hudby ve foyeru ND, busta (čti bysta) Bedřicha Smetany aj. Bohuslav Schnirch – trigy na obou schodišťových pylonech nad hlavním vchodem Malíři: František Ženíšek – strop hlediště ( 8 alegorií Múz), hlavního foyeru ND, autor původní opony Vojtěch Hynais – nová opona Mikoláš Aleš – lunety v hlavním foyeru - cyklus Vlast Julius Mařák – předsíň královské lóže – devět památných míst naší vlasti ( Hostýn, Velehrad, Radhošť, Říp, Hradčany, Blaník, Tábor, Vyšehrad a Domažlice) Václav Brožík – výzdoba hlavního salonu – nejvýznamnější panovnické dynastie Josef Tulka Generací Národního divadla se označuje společenství autorů, kteří pracovali na výstavbě, popř. výzdobě ND

6. Historie ND: • O výstavbě kamenného divadla začali čeští vlastenci uvažovat už v roce 1844 na svých poradách v Praze. V dubnu 1851 – vydal ustavený Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek. Národní sbírka ale nebyla jediným zdrojem financování stavby Národního divadla, dostatek prostředků poskytl stát, výstavu zahájení výstavby navštívil také císař František Josef I. a při té příležitosti věnoval svůj první osobní příspěvek ve výšce 5 tisíc zlatých a později věnoval dalších 13 tisíc. Zemský výbor království Českého uvolnil 14.700 zlatých, české vlastenky uspořádaly na Žofíně bazar, jehož výtěžek byl téměř 6 tisíc zlatých, členové císařské rodiny (26 tisíc), Ruský car , česká šlechta, za nejvýznamnější jmenujme alespoň kníže Lobkovicz (6 tisíc zlatých), hraběcí rodina Chotkova (přes 4 a půl tisíce), Kolowrat - Krakovský (4 tisíce), objevují se jména Schwarzenberků, Kinských, Čermínů, Nosticů, Harrachové a další). • V roce 1853 byl zakoupen pozemek a zahájena stavba Prozatímního divadla, které bylo otevřeno po deseti letech roku 1862. Po otevření Národního divadla byly obě budovy spojeny v jednu. Dnes se zde nachází šatny a zázemí technického personálu.

7. Slavnostní položení základního kamene Národního divadla, 16. května 1868 Do konce roku 1868 byly vystavěny základy a roku 1877byla postavena střecha. V roce 1873 současně probíhaly soutěže na výzdobu budovy, jejichž scénář vypracovala zvláštní komise : témata byla jednak v duchu novorenesanční koncepce budovy klasická, jednak se inspirovala dobovým nadšením pro slovanskou mytologii a pro děje Rukopisů – obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou

8. Základní kámen • Původně měl být dovezen základní kámen jen a pouze z hory Řípu, byly však dodány kameny i z následujících míst: Blaník, Radhošť, Vyšehrad (skála), Hostýn, Žižkov, Svatobor u Sušice, Branka na Dobeníně u Náchoda, Boubín, Zlatý kůň u Tmaně (Červený lom), Trocnov, Prácheň u Horažďovic, Čerchov, Buchlov, Lipník, Helfštýn, Doudleby, zřícenina Podlažického kláštera u Chrasti, Záhlinice. • První kámen došel z Radhoště 5. května 1868, z Řípu a Žižkova 11. května, z Blaníku 13. května. Dne 16. května se konala veřejná slavnost pokládání základního kamene (spíše kamenů) za veliké účasti lidu – odhaduje se přítomnost asi 100 až 150 tisíc lidí. Večerní slavnostní premiéry Libuše se zúčastnili pouze vybraní hosté.

9. Dřevořezba z roku 1881. Vedle novostavby Národního divadla stojí dosud nepřipojené Prozatímní divadlo. Polákův dům (zcela vpravo) je ještě v původní podobě

10. První otevření, požár Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost.. Odehrálo se v něm ještě jejích dalších jedenáct představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako „celonárodní katastrofa“ a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45% lidí z Prahy . Budovu po požáru dokončil prof. arch. Josef Schulz. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy Libuše.

11. Rekonstrukce • V 70. letech 20. století se ukázal stav Národního divadla jako velmi špatný, a tak byla podniknuta rozsáhlá rekonstrukce. Při ní byla jednak opravena původní budova. Byl zvýšen sklon podlahy, vybudovány kuřárny, zabudováno větrání, snížen počet sedadel (986 míst celkem), variabilní jeviště. Byl také zmenšen Voršilský klášter a na zabrané ploše vznikly nové budovy, pojmenované jako Nová scéna ND. • Rekonstrukcí byly pověřeny Pozemní stavby České Budějovice

12. Nová scéna ND

14. Architekti ND • Josef Zítek – původní návrh a stavba • Josef Schulz – dokončení po požáru Novorenesanční sloh: Střecha tvaru kupole Vnější sochařská výzdoba Sloupoví Tvary oken

15. Sochaři: Socha Hudby ve foyeru ND Je také autorem jezdecké sochy sv. Václava va Václavském náměstí Josef Václav Myslbek

16. Bohuslav Schnirch • – trigy na obou schodišťových pylonech nad hlavním vchodem

17. Malíři • František Ženíšek – strop hlediště ( 8 alegorií Múz - Lyrika, Epika, Tanec, Mimika, Hudba, Malířství, Sochařství, Architektura jsou oleje na plátně, umístěné již hotové na strop) • a byl autorem první opony, která shořela roku 1881. ), Nad hledištěm visí dvě tuny těžký lustr o šířce 3 metry a délce 5,5 metrů, který má 260 lampiček. Opravuje se v půdním prostoru, kam se dle potřeby vysune.

18. Výzdoba hlavního foyeru ND

19. Mikoláš Aleš- lunety v hlavním foyeru - cyklus Vlast Žalov

20. Vojtěch Hynais- autor opony po požáru ND Mezi jevištěm a hledištěm jsou 3 opony. Železná opona pro případ požáru, druhá opona namalována Vojtěchem Hynaisem oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla a třetí opona je červená, sametová a roztahuje se ručně. Nad oponami lze spatřit nápis „Národ sobě“

21. Vyzdobil předsíň královské lóže – devět památných míst naší vlasti ( Hostýn, Velehrad, Radhošť, Říp, Hradčany, Blaník, Tábor, Vyšehrad a Domažlice) • Julius Mařák-

22. Václav Brožík – výzdoba hlavního salonu královské lóže – nejvýznamnější panovnické dynastie

23. namaloval v Národním divadle celkem pět lunet: Poesie dává lidstvu bohy, Láska mateřská a láska milenců, Poesie, štěstí a žal, Píseň utlačené svobody a Vlastenectví, na kterých podle svých nákresů pracoval v letech 1880 až 1881. Tyto lunety jsou dobře viditelné z Národní třídy. Tulka se zúčastnil otevření divadla a zažil i jeho požár v roce 1881. Velkým požárem divadla nebyly jeho lunety poškozeny a neshořelo ani lešení pod nimi, a tak je mohl Tulka v klidu dokončit. Josef Tulka

24. Zdroje • Wikipedia