140 likes | 250 Views
Gravimetrická síť. Zbyněk Suchánek, H2IGE1. Obecně. Gravimetrická síť obsahuje body, na kterých se měří zemská tíže Jednotkou tíhového zrychlení je 1 mGal = 10 -5 m.s -2 V naší zeměpisné poloze má hodnota tíže velikost zhruba 981 Gal
E N D
Gravimetrická síť Zbyněk Suchánek, H2IGE1
Obecně • Gravimetrická síť obsahuje body, na kterých se měří zemská tíže • Jednotkou tíhového zrychlení je 1 mGal = 10-5 m.s-2 • V naší zeměpisné poloze má hodnota tíže velikost zhruba 981 Gal • V geodézii jsou výsledky tíhových měření využívány k určení geoidu, což je plocha konstantního tíhového potenciálu, která splývá s klidnou hladinou světových oceánů
Měřické metody: • Absolutní: • Balistické gravimetry na principu volného pádu • Měříme přímo délku dráhy padajícího tělesa a čas • V ČR 2 absolutní tíhové body • Kyvadla • Měříme dobu kyvu kyvadla a jeho délku • Dříve používaná metoda • Relativní: • Gravimetry • Měříme změnu délky (nebo torze) pera se zavěšeným závažím
Historický vývoj • Rakouská kyvadlová měření (1889-1895) • Československá kyvadlová měření (1936-1939) • Německá kyvadlová měření (1939-1943) • Gravimetrická síť (1948-1954) • Československá státní gravimetrická síť 1964 • Jednotná gravimetrická síť (1982-1985) • Tíhový systém 1995 – S-Gr95
Rakouská kyvadlová měření • V letech 1889-1895 • Byla měřena Robertem Sterneckem a jeho spolupracovníky z rakouského Vojenského zeměpisného ústavu • V Čechách a na Moravě 107 a na Slovensku 35 kyvadlových stanic • Přesnost měřeníbyla ±13 mGal
Československá kyvadlová měření • V letech 1936-1939 • Měření bylo podd vedením Dr. B. Kladivy z Geodetického ústavu VUT v Brně ve spolupráci s Mrkosem a Potočkem • Byl použit Fechnerovýčtyřkyvadlový přístroj • Přesnost měření byla ±2 mGal
Německá kyvadlová měření • V letech 1939-1943 • Měření provedl postupimský Geodetický ústav pod Weikenovým vedením • Opět měřeno Fechnerovýmčtyřkyvadlovým přístrojem • Odhadovaná přesnost měření byla ±1 mGal
Gravimetrická síť 1948-1954 • Budováním gravimetrické sítě I. a II. řádu • Základní síť obsahovala 26 bodů na letištích seskupených do třech sedmiúhelníků • Síť I. řádu obsahovala 108 tíhových bodů, které tvořily vrcholy trojúhelníků • 499 bodů II. řádu bylo na stranách trojúhelníků • Referenčním bodemsítě byla kyvadlová stanice Praha–Strahov • Přesnost měření byla ±0,23 mGal
Československá státní gravimetrická síť 1964 • V roce 1958 byly zahájeny práce na zpřesnění gravimetrické sítě (kladen důraz na správný rozměr sítě) • Napojena na mezinárodní gravimetrickou síťvybudovanou v letech 1957-1958 • Kostru celé gravimetrické sítě vytvořila základní síť, obsahující 20 bodů, zaměřená leteckou cestou hvězdicovou metodou z bodů Praha–Ruzyně a Sliač • Do sítě byly převzaty body gravimetrické sítě 1954 • Referenčním bodem byl zvolen bod mezinárodní sítě Praha–Ruzyně • Střední chyba po vyrovnání byla ±0,026 mGal
Jednotná gravimetrická síť (JGS) • V letech • Modernizace Československé gravimetrické sítě doplněná o nová měření • Vzájemná spolupráce s Maďarskem • Použita čtyřnásobná profilová metoda
Tíhový systém 1995 – S-Gr95 • 1. absolutní tíhový systém • Současné platný • Patří do mezinárodního rámce 16-ti absolutních bodů • Je tvořen : • 2 absolutními body – Pecný, Polom • 11 body nultého řádu (z toho 5 na letištích) • 427 body I. a II. řádu • 26 body hlavní gravimetrické základny • Přesnost ± 0.021 mGal • Je spravován ČUZK
Přehledná gravimetrická mapa ČR • Využity body gravimetrické mapy ČSSR v měřítku 1:200 000 (z gravimetrického mapování 1953-1961) • Mapa úplných Bougerových anomáliípro redukční hustotu 2670 kg m-3 • krok izolinií gravimetrické mapy činí 25µms-2 • Zasazena do tíhového systému S-Gr95 • Souřadnicový systém S-42
Použité zdroje • https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/sb2005/Sbornik_50_let_VUGTK/Part_1-Scientific_Contribution/12-Trager.pdf • https://www.ig.cas.cz/userdata/files/popular/Gravimetricka_mapa.pdf • Geofyzika a geodynamika, doc.RNDr. LubomilPospíšil CSc.,2007