Digitální učební materiál

1. Digitální učební materiál

2. SOUVĚTÍ PODŘADNÉ I (VV podmětná, přísudková, přívlastková, předmětná, doplňková)

3. Souvětí podřadné • obsahuje jednu větu hlavní a jednu či více vět vedlejších • věty vedlejší závisí na větách řídících jako větný člen • řídící větou může být věta nezávislá (hlavní), i věta závislá (vedlejší) • vedlejší věty jsou spojkové, uvozené spojkami podřadícími, nebo vztažné, uvozené vztažnými zájmeny (kdo, co, který, čí, jenž) a vztažnými příslovci (kam, kde, kdy) • spojky nejsou větnými členy, vztažná zájmena a příslovce jsou větnými členy • odkazovací slova (ukazovací zájmena nebo odkazovací příslovce věty řídící, která odkazuje na větu vedlejší) nepokládáme za větný člen Viděl jsem to, co jsem vidět nechtěl. Mířil tam, kam ho srdce táhlo.

4. Druhy vět vedlejších • podmětná: vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část, bývá uvozena vztažnými zájmeny (kdo, co), vztažnými příslovci (kdy, kde) nebo spojkami (že, aby, kdyby aj.) Kdo se bojí, nesmí do lesa. Bylo mu řečeno, aby změnil své chování. Potěšilo mě, že přišel. Zdá se, že vše chápe. Je nutné, abys to dodělal.

5. Druhy vět vedlejších • přísudková: vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou, bývá uvozena vztažným jak, jako, jaká, kdo Náš otec byl z těch, kdo šířili vzdělanost na venkově. Není takový, aby si vymýšlel. Byl stále takový, jakého jsme ho znali. Venku je, jako by se čerti ženili.

6. Druhy vět vedlejších • přívlastková: vyjadřuje přívlastek rozvíjející některé podstatné jméno věty řídící, toto podstatné jméno blíže určuje nebo omezuje jeho význam, stojí zpravidla hned za ním, bývá uvozena vztažnými zájmeny (který, jenž, kdo, co), vztažnými příslovci (kde, kdy, kam), spojkami podřadícími(aby, jak, zda, že) Jsou situace, kdy člověk tápe. Měli jsme obavy, že to nezvládneme. Zahraniční zboží, které je nám nabízeno, není kvalitní. V dopise byla prosba, abych rychle přijel.

7. Druhy vět vedlejších • předmětná: vyjadřuje předmět věty řídící, závisí na slovese věty řídící nebo přídavném jménu, bývá uvozena spojkami (že, aby, když), vztažnými zájmeny (jaký, který, kdo, co), příslovci (kde, kam, odkud, kudy) Nevím, kdo to udělal. Rád bych věděl, proč to udělal. Přeji vám, abyste dosáhli všech svých cílů.

8. Druhy vět vedlejších • doplňková: vyjadřuje doplněk věty řídící, závisí na slovese (často na slovese smyslového vnímání – vidět, slyšet, cítit apod.) a na podmětu nebo předmětu věty řídící, bývá uvozena spojkami jak, jako, kterak Zahlédli ho, jak vychází ze dveří. Vzpomínám na sestru, jak ráda pletla. Připadal si, jako by se ocitl ve zlém snu.

9. Procvičování • Rozlište věty předmětné, přívlastkové a doplňkové: 1. Pozoroval psa, jak číhá na vrabce. 2. Pozoroval, jak pes číhá na vrabce. 3. Pozoroval psa, který číhal na vrabce. 4. Přijel nákladní vůz, který přivezl potraviny. 5. Bylo vidět bratra, jak se obléká. 6. Viděl jsem, jak se bratr obléká. 7. Viděl jsem bratra, který se oblékal. 8. Slyšel jsem, že jsi odešel. 9. Slyšel jsem tě, jak odcházíš. 10. Blízko je dům, kde jsme dříve bydleli. 2. Nahraďte podmět vedlejší větou podmětnou: Chytrost lišky je neobyčejná. Úlovek mě zklamal. Mluvit pravdu je obtížné. Naše radost není na místě. Ať jsou vítězové odměněni!

10. Správné řešení • doplňkové: 1., 5., 9. přívlastkové: 3., 4., 7., 10. předmětné: 2., 6., 8. 2. Je neobyčejné, jak je liška chytrá. Zklamalo mě, že jste přinesli tak malý úlovek. Je obtížné, když musím mluvit pravdu. Není na místě, že máme radost. Je nutné, aby vítězové byli odměněni.

11. Použité zdroje MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-802-5301-890. MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-862-8536-7.