Ochrana biodiverzity v evropském unijním právu - část I.

1. Ochrana biodiverzity v evropském unijním právu -část I. Legislativa ochrany přírody v ČR a EU Přednáška č.6 -25.10.2013 ZF JU České Budějovice Doc.JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. stejskal@prf.cuni.cz

2. Institucionální organizace v EU • Evropská rada – nejvyšší orgán EU, čl.4 Maastrichtské smlouvy • Rada EU – hlavní zákonodárný orgán, čl.192 SoFEU • Evropský parlament – legislativa, rozpočet • Výbor pro ŽP, veřejné zdraví a bezpečnost potravin • Evropská komise – výkonný orgán, 28 komisařů - DG XI. Environment (7 vnitřních odborů) - komisař Janez Potočnik (od r.2010), - do roku 2011 byl ředitelem odboru ochrany přírody doc.RNDr.Ladislav Miko, Ph.D.

3. Institucionální organizace v EU • Vědecké instituce: např. Evropská agentura životního prostředí a Evropské tematické středisko ochrany biodiverzity • Soudní dvůr EU - za ČR soudci prof.JUDr.Malenovský a prof.JUDr.Pelikánová • Růst významu nevládních ekologických organizací – BirdLife International, Greenpeace, International Union for Conservation of Nature, World Wildlife Fund, atd, - kontrola provádění environmentálních norem práva EU

4. Krátký exkurz ke vztahu právních norem evropského komunitárního práva a českého práva Nařízení EU Směrnice EU→

5. Milníky ochrany přírody v EU ES založeno 1957, ale ochranou přírody se zabývá až od 70.let Inspirací pro tvorbu legislativy ES na úseku ochrany přírody byla Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bern, 1979) EU místo ES od r.2009 (Lisabonská smlouva) Hlavní ES právní předpisy: 1979: Směrnice o ptácích (konsolidovaná v roce 2009) 1982: původní nařízení CITES (současné je z r.1997) 1992: Směrnice o stanovištích (platí dodnes) Hlavní ekopolitické dokumenty: 1998 první Strategie EU v ochraně biodiverzity 2001 Göteborg - Strategie udržitelného rozvoje ,cíl EU: zastavit do roku 2010 úbytek biodiverzity 2002 – Šestý akční program pro životní prostředí na léta 2002-2012 2006 – Akční plán EU na ochranu biodiverzity 2009 - Bílá kniha EU týkající se opatření v rámci klimatických změn 2011 –Nová Strategie ochrany biodiverzity EU

6. Bílá kniha o přizpůsobení se změně klimatu (EC, 2009), • ochrana přírody jako jedna z klíčových oblastí opatření • Cíl: omezit úbytek biodiverzity a prosazovat integrovaný přístup v zemědělství, lesnictví a ochraně přírody za účelem zamezit dopadům změn podnebí

7. Strategie ochrany biodiverzity v EU na léta 2011-2020 • Rok 2010 byl mezinárodním rokem biodiverzity • V květnu 2011 představil evropský komisař pro životní prostředí novou politickou strategii ochrany biodiverzity – vizi do roku 2050 a cíl do roku 2020: zastavit úbytek biodiverzity a degradaci ekosystémových služeb, v maximálním proveditelném rozsahu je obnovit a současně zvýšit příspěvek EU k odvrácení úbytku biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku. • Návaznost na jednání konference smluvních stran Úmluvy o biodiverzitě v Nagoji 2010 • Tato strategie zahrnuje šest cílů, jež se vyrovnávají s hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti a jež mají snížit hlavní tlaky na přírodu a na služby ekosystémů v EU tím, že cíle týkající se biologické rozmanitosti zakotví do klíčových odvětvových politik.

8. Opatření k dosažení cílů strategie 1) plné provádění stávajících právních předpisů na ochranu přírody, zejména vytvoření soustavy přírodních rezervací Natura2000, s cílem zajistit výrazná zlepšení stavu ochrany přirozených stanovišť a druhů; 2) zlepšování a obnovování ekosystémů a služeb ekosystémů; 3) zajištění udržitelnosti zemědělství a hospodaření v lesích; 4) zabezpečení udržitelnosti využívání a ochrana populací ryb v EU; 5) kontrola invazivních nepůvodních druhů; 6) zvýšení příspěvku EU ke sjednoceným globálním opatřením zaměřeným na odvrácení úbytku biologické rozmanitosti.

9. Legislativa EU upravuje okruhyochrany biodiverzity: • ochrana druhů in situ • podle směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích – přímá ochrana • podle jiných předpisů (kožešinová zvířata, ploutvonožci, velryby, delfíni) –nepřímá ochrana ii)územní ochrana – soustava Natura 2000 iii) regulace obchodování s druhy podle CITES iv) ochrana druhů ex situ - ZOO

10. Hlavní prameny platné právní úpravy: • Směrnice o ptácích Směrnice č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (čl.18 směrnice výslovně uvádí, že původní směrnice č.79/409/EHS se zrušuje) • Směrnice o stanovištích Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

11. Další prameny legislativy EU na ochranu biodiverzity Obchod s exempláři ohrožených druhů CITES • nařízení č.338/97/ES a nařízení č.865/2006/ES Ochrana druhů živočichů ex situ: • Směrnice č.1999/22/ES, o zoologických zahradách Ochrana a udržitelné využívání živočichů: • Nařízení č.3254/91/EHS o zákazu používání nášlapných pastí v EU a dovozu kožešin a zboží z určitých volně žijících živočichů • Nařízení Rady a EP č.1007/2009/ES o omezení obchodování s produkty z tuleňů a jeho prováděcí nařízení Komise z roku 2010 • Směrnice č.83/129/EHS o regulaci získávání a dovozu kůží z vybraných druhů tuleních mláďat • Nařízení č.348/91/EHS o pravidlech regulace dovozu výrobků z velryb

12. Ochrana ptáků • Třída Aves • Cca.10000 ptačích druhů • EU 524 druhů z toho 43% ohrožených • Nejvíce ohrožené druhy (podle BirdLife Int.2004) v EU • Španělsko 106 • Francie 98 • Řecko 95 • Itálie 82 • Portugalsko 77 • Pro srovnání: ČR 35 v kategorii kriticky ohrožení podle vyhl.č.395/1992 Sb., v platném znění, podle kritérií evropského práva dokonce 59 !!! • V EU největší úbytek ptáků v zemědělské krajině

13. Principy právní úpravy: • Ptáci a jejich přírodní stanoviště tvoří společné dědictví členských států EU → společná odpovědnost států za jejich ochranu • Komplexní přístup k ochraně • Udržitelný způsob využívání • Princip předběžné opatrnosti

14. Směrnice Rady č.2009/147/ES (ex.č.79/409/EHS) o ochraně volně žijících ptáků • Základ tvoří: • 1) územní ochrana (obecná a zvláštní ochrana stanovišť, zřizování chráněných území) • a • 2) druhová ochrana (ochrana druhů in situ, ochrana stěhovavých druhů, zákaz komerčního využívání), výjimky z druhové ochrany: lov, obchod, speciální případy ve veřejném zájmu)

15. Směrnice Rady č.2009/147/ES (ex.č.79/409/EHS) o ochraně volně žijících ptáků → Cíl a předmět právní úpravy: ochrana všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území členských států; ochrana stěhovavých druhů a druhů vázaných na mokřady • Ochrana se vztahuje na ptáky, jejich vejce, hnízda, stanoviště a tahové cesty • Směrnice dále stanoví ochranu před nepůvodními druhy • Směrnice se nevztahuje na jedince ptáků narozených a odchovaných v lidské péči.

16. Přílohy směrnice o ptácích • PřílohaI– seznam ohrožených druhů → povinnost členských států vytvářet oblasti zvláštní ochrany (Special Protection Areas, SPAs) za účelem ochrany stanovišť těchto druhů (tzv. ptačí oblasti) • Příloha II– seznam druhů, které mohou být loveny podle podmínek národní legislativy členských států • Příloha III – seznam druhů, jejichž jedinci mohou být drženi pro komerční účely, či jinak s nimi komerčně nakládáno, za předpokladu, že byli legálně získáni Příloha IV– zakázané metody lovu, odchytu a usmrcování ptáků, zakázané dopravní prostředky používané k lovu • Příloha V – otázky, kterým má být věnována zvláštní pozornost, např.vědecký výzkum

17. Druhová ochrana • Čl.5 směrnice: členské státy musí přijmout opatření k obecné ochraně všech druhů ptáků, která zakáží • A) úmyslné zabíjení nebo odchyt jakýmkoliv způsobem, • B) úmyslné ničení nebo poškozování jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd • C) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných, • D) úmyslné vyrušování těchto ptáků zejména během rozmnožování a výchovy mláďat, • E) držení a chov těch druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány

18. Zákaz obchodování s ptáky (illegal trade of wild birds)čl.6 • Zákaz prodeje, přepravy za účelem prodeje, držení a chovu za účelem prodeje, nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoli snadno rozpoznatelných částí těchto ptáků nebo výrobků z nich získaných • Výjimky: • druhy z příloh III/1, pokud byly legálně získány • druhy z příloh III/2, pokud to výslovně členský stát po konzultaci s Evropskou komisí povolí

19. Lov ptáků = zabíjení + odchyt Čl.7, 8 +Příloha II směrnice Druhy z přílohy II/1 lze lovit na moři i pevnině Druhy z přílohy II/2 lze lovit jen v těch státech, které si to vyjednaly s EK Podmínky: - Úprava v národní legislativě • Udržitelný lov (ekologicky vyvážený) • Brát ohledy na početnost populace, zeměpisné rozšíření a úspěšnost rozmnožování

20. Lov ptáků • I u lovných ptáků nutné: • Nelovit v období rozmnožování, hnízdění a výchovy mláďat • Nelovit u stěhovavých druhů též během období jejich návratu na hnízdiště. • Příloha IV.a) směrnice: zakázané prostředky, metody, způsoby lovu • Příloha IV.b) směrnice: zakázané dopravní prostředky při lovu

21. Výjimky ze zákazů: čl.9 • Tzv.odchylky od základních ustanovení • Podmínky uplatnění: • 1) neexistence alternativního řešení • 2) jen v přesně vymezených důvodech umožněných směrnicí • 3) povinné znaky rozhodnutí o povolení výjimky

22. Důvody povolené směrnicí • V zájmu zdraví a bezpečnosti lidí • V zájmu bezpečnosti leteckého provozu • Prevence závažných škod na úrodě, dobytku, lesích, rybářství a vodním hospodářství • Za účelem ochrany fauny a flóry • Pro účely výzkumu • Pro opětovné osídlení určitého areálu rozšíření • Výjimečně i pro chov

23. Obsah rozhodnutí • Druh, na který se výjimka vztahuje, počet jedinců • Prostředky, zařízení nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení • Časové a místní okolnosti • Kontrola rozhodnutí • Úřad • Adresát rozhodnutí

24. Ochrana před vetřeleckými druhy • Princip předběžné opatrnosti • Úprava v národních legislativách dosud nedostatečná • Redukce vetřeleckých druhů • Nutnost projednat aktivity spojené s vysazováním do volné přírody s Evropskou komisí • 11druhů podle BirdLifeInt.

25. Podpora vědeckého výzkumu • Výzkum ptáků, hnízdišť, stanovišť • Důraz na stěhovavé druhy, druhy ohrožené a druhy ohrožené vyhynutím • Výměna informací mezi státy • Příloha V směrnice: • Výzkum populačních stavů tažných druhů na základě kroužkování • Studium nepříznivých účinků chemického znečištění na populační stavy ptáků • Zdokonalování metod předcházení škod způsobených ptáky

26. Územní ochrana ptactva • Realizace ochranných opatření na zachování a rozvoj ptačích stanovišť • Zřizování oblastí ochrany • Čl.3 obecná ochrana všech stanovišť • Čl.4 , Příloha I.: zvláštní ochrana vybraných stanovišť

27. Obecné zásady ochrany stanovišť • Přijímání nezbytných opatření na ochranu, zachování nebo obnovení biodiverzity a rozlohy stanovišť pro všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě • Opatření: • Péče o přírodní stanoviště uvnitř i mimo chráněná území • Prevence poškozování a znečišťování uvnitř i mimo chráněná území • Obnova zničených biotopů • Vytváření nových biotopů

28. Zvláštní ochrana stanovišť • Nutnost členských států vyhlásit oblasti zvláštní ochrany ptactva (SPA) a zajistit ochranu. • 193 vybraných mimořádně zranitelných druhů a poddruhů zařazených v Příloze č.I. Směrnice (59 v ČR) • Stěhovavé druhy i když nejsou v Příloze č.I., pokud se pravidelně vyskytují na území státu (6druhů v ČR)

29. Druhy z přílohy I.směrnice • Druhy ohrožené vyhubením • Druhy citlivé vůči specifickým změnám prostředí • Druhy pokládané za vzácné • Druhy, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost z důvodu specifického charakteru jeho stanoviště

30. Stěhovavé druhy • Ochrana na moři i na pevnině • Ochrana míst rozmnožování, přezimování, pelichání, zastávek na tahových trasách • Ochrana mokřadů • Ochrana vodních nádrží • Ochrana mořských pobřeží

31. Oblasti zvláštní ochrany ptactva • V ČR „ptačí oblasti“ • Navržení podle vědeckých kritérií – Important Bird Areas (BirdLife International 1989, rev.2008) • Státy musí vyhlásit všechna území, která odpovídají vědeckým kritériím, tj.jsou nejvhodnější pro ochranu předmětného druhu • Této povinnosti se nemohou vyhnout jiným opatřením • Musí po vyhlášení zajistit jejich praktickou ochranu, před negativními vlivy ohrožujícími jejich stav a prostředí

32. Ptačí oblasti v ČR - konečný stav (od konce r.2009)