OCHRANA OBYVATELSTVA – I 2. Ochrana obyvatelstva ve smyslu mezinárodního humanitárního práva.

1. OCHRANA OBYVATELSTVA – I 2. Ochrana obyvatelstva ve smyslu mezinárodního humanitárního práva.

2. Mezinárodní humanitární právo • je součástí mezinárodního práva zabývající se právní regulací ozbrojených konfliktů s cílem je maximálně humanizovat, • mábez jakékoli diskriminace zajistit v každé době respektování důstojnosti lidské bytosti a učinit vše pro předcházení či alespoň zmírnění utrpení těch, kteří nejsou na konfliktu přímo účastni, i těch, kteří byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí.

3. Důvody vzniku MHP – vývoj do poloviny 19. století platilo Cicerovo "ve válce právo mlčí" a válka byla pokládána za s právem neslučitelnou, byly-li uzavírány určité dohody, upravovaly vždy konkrétní válečný konflikt mezi konkrétními stranami a byly tak místně i časově omezené, navíc ochranu válečných obětí ponechávaly prakticky bez povšimnutí, běžnou součástí válek bylo dobíjení raněných, plenění lidských sídlišť a násilí vůči civilnímu obyvatelstvu.

4. Jean Henri Dunant, MVČK švýcarský spisovatel viděl r. 1859 bitvu u Solferina, o které v r. 1862 píše knihu, r. 1863 se v Ženevě konala konference, které se účastnili zástupci 16 evropských zemí - zde byl založen Mezinárodní výbor Červeného kříže, r. 1864 byla na diplomatické konferenci svolané MVČK pod záštitou švýcarské vlády přijata tzv. Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli.

5. Ženevské úmluvy 1864 - 1929 ochrana obětí válek povýšena na státní záležitost, státy přijaly závazky platné vždy a na každém místě, MVČK státy svěřily významné úkoly při ochraně obětí válek a dohledu nad respektováním MHP, předkládáním návrhů dalších mezinárodních úmluv a s tím spojeným složitým vyjednáváním podařilo zakotvit ochranu stále většího počtu osob – v té době platné 3 úmluvy.

6. MHP do roku 1949 • normy MHP se původně rozvíjely ve dvou liniích: • normy upravující ochranu obětí konfliktů (tzv. ženevské právo, např. ŽÚ z roku 1864), • normy upravující způsoby vedení boje (tzv. haagské právo, např. soubor Haagských úmluv upravujících pozemní a námořní válku z přelomu 19. a 20. století), • rozdíl mezi oběma skupinami smluv se však časem stíral a zcela setřen ŽÚ z r. 1949.

7. Ženevské úmluvy a současnost r. 1949 přijaty 4 Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů , r. 1977 přijaty 2 Dodatkové protokoly k těmto úmluvám, tvoří základní kodex norem soudobého mezinárodního humanitárního práva a jsou hlavním nástrojem MHP.

8. Systém hlavních smluv MHP • Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z r.1949: • Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli, • Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři, • Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, • Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války.

9. Systém hlavních smluv MHP • Úmluva o zákazu vývoje, výroby a skladování bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich likvidaci z r.1972, • Dodatkové protokoly ke čtyřem Ženevským úmluvám z r.1977: • Dodatkový protokol o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, • Dodatkový protokol o ochraně obětí konfliktů nemajících mezinárodní charakter.

10. Systém hlavních smluv MHP • Úmluva o zákazu nebo omezení používání určitých druhů konvenčních zbraní, které mohou způsobit nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky z r.1980 a její protokoly: • Protokol (I) o zákazu používání výbušných zbraní s nedetekovatelnými střepinami, • Protokol (II) o zákazu nebo omezení používání min a podobných prostředků, • Protokol (III) o zákazu nebo omezení používání zápalných zbraní,

11. Systém hlavních smluv MHP • Protokol (IV) o zákazu oslepujících laserových zbraní (z r.1995), • Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a užívání chemických zbraní a o jejich likvidaci z r.1993, • Úmluva o zákazu používání, skladování, výroby a přesunu protipěchotních min a jejich likvidaci z r.1997, • Římský statut mezinárodního trestního tribunálu OSN z r.1998,

12. Systém hlavních smluv MHP Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů z r.2000.

13. Ženevské úmluvy - ŽÚ • jsou hlavním nástrojem MHP (k 1.1.2008 194 smluvních stran), • budeme analyzovat z pohledu: • obecných zásad pro jejich uplatňování, • typů ozbrojených konfliktů, • režim ochrany v mezinárodních a „vnitrostátních“ konfliktech, • porušení ŽÚ a jeho stíhání.

14. ŽÚ - obecné zásady pro jejich uplatňování • ŽÚ musí být dodrženy za všech okolností - např. i tehdy, jsou-li protivníkem porušeny, • při aplikaci ŽÚ nelze činit žádných nepříznivých rozdílů (rasových, náboženských apod.), • ŽÚ se aplikují nezávisle na tom, zda se strany konfliktu navzájem právně uznávají, • ŽÚ se aplikují nezávisle na tom, zda strany konfliktu uznávají válečný stav, • ŽÚ zakládají osobní odpovědnost každého příslušníka smluvní strany,

15. ŽÚ - obecné zásady pro jejich uplatňování • žádná strana nemůže sebe ani jinou stranu zprostit práv a povinností dle ŽÚ, • žádná osoba se nemůže ani zčásti zříci práv plynoucích z ŽÚ, • v situaci neřešené v ŽÚ ani jiné smlouvě či právním obyčeji zůstávají chráněné osoby pod ochranou vyplývající z požadavku lidskosti a veřejného svědomí,

16. ŽÚ - obecné zásady pro jejich uplatňování • ŽÚ se provádějí za pomoci a pod dohledem tzv. ochranných mocností (stát nezúčastněný v konfliktu pověřený jednou ze stran - podléhá schválení druhé strany) a jejich delegátů. Stejné postavení mají delegáti MVČK, který navíc může nahradit "ochrannou mocnost", není-li jmenována, či neplní-li svou ochrannou funkci, • strany poskytnou MVČK a NSČK a NSČP prostředky pro činnost vyplývající z ŽÚ.

17. ŽÚ – typy ozbrojených konfliktů režim ochrany se liší podle toho, zda jde o konflikt mezinárodní či konflikt nemezinárodního charakteru, zpočátku MHP pokrývalo pouze války mezi státy - ostatní konflikty státy považovaly za svou vnitřní záležitost a odmítaly ingerenci mezinárodního práva, postupně se však prostor působnosti MHP rozšiřoval, i dnes je však ochrana obětí konfliktů nemezinárodních na nižší úrovni.

18. ŽÚ – typy ozbrojených konfliktů • konflikty mezinárodního charakteru - jsou ozbrojené konflikty mezi státy (včetně okupace, byť by se nesetkala s odporem), boj proti okupaci, ale i boj národů proti koloniálním a rasistickým režimům za právo na sebeurčení • režim ochrany je upraven ve všech čtyřech Ženevských úmluvách a I. Dodatkovém protokolu

19. ŽÚ – typy ozbrojených konfliktů • konflikty nemající mezinárodní charakter (nepřesně "vnitrostátní") - jsou konflikty mezi vládními silami a povstalci, či konflikty mezi znepřátelenými skupinami v národě (občanské války, dezintegrace států), • režim ochrany je upraven ve všech čtyřech Ženevských úmluvách a II. Dodatkovém protokolu

20. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů • Úroveň režimu ochrany obětí ozbrojených kofliktů se odvíjí od skutečnosti, zda se jedná o konflikt: • mezinárodního charakteru, • nemezinárodního charakteru.

21. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • ochranná opatření mají dvě úrovně: • osoby náležící ke skupině speciálně chráněné (ranění, nemocní, trosečníci, zdravotnický personál, váleční zajatci a civilní obyvatelstvo), • ostatní osoby - náleží jim jen určité základní prvky ochrany.

22. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Základní záruky: • jsou pravidla představující minimální ochranu, která je zaručena všem osobám a která u speciálně chráněných skupin je dále rozvinuta, • základní zásadou je, že tělesné i duševní zdraví a stav osob nesmí být ohroženy, a to ani v důsledku opomenutí (zákaz vraždy, mučení, tělesných trestů, zmrzačení, pokořujícího či nemravného jednání, braní rukojmí, kolektivních trestů, hrozby těmito činy a na druhé straně neposkytnout lékařskou péči nebo při ní nepostupovat v souladu s lékařskou etikou - experimenty).

23. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Základní záruky: • minimální procesní záruky při trestním stíháníza činy související s konfliktem (soudit náleží jen řádnému a nezávislému soudu, a to dle mezinárodních norem či těch vnitrostátních zákonů, jimž obviněný podléhal v době spáchání činu, platí presumpce neviny, obviněný má právo znát obvinění, dále na obhajobu, být přítomen procesu, předvést svědky svědčící v jeho prospěch, nebude nucen vypovídat proti sobě a podobně)

24. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Základní záruky: • zvláštní ochrana náleží ženám a dětem, děti do 15 let se nesmí účastnit bojových akcí, maximální měrou se usnadní slučování rodin, děti lze evakuovat jen z bezpečnostních důvodů, jejich přesuny monitoruje MVČK, dětem musí být zaručena možnost vzdělání, • nárok na ochranu mají rovněž novináři - pokud se nedopustí činnosti škodící nepříteli jsou pokládány za civilní osoby, zvláštní postavení mají pak váleční dopisovatelé.

25. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Speciální ochrana – ranění a nemocní: • raněnými a nemocnými rozumíme v současnosti všechny osoby (vojenské i civilní) jejichž stav vyžaduje lékařskou péči (bez ohledu na to zda tento stav vznikl v souvislosti s konfliktem či nikoli) - včetně osob zesláblých, rodiček apod. - avšak za předpokladu, že se zdržují aktivního nepřátelství,

26. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Speciální ochrana – ranění a nemocní: • tyto osoby nesmí být za žádných okolností předmětem útoku ani žádných násilností (např. ze strany obyvatelstva), musí být respektovány a musí jim být bez ohledu na jejich příslušnost včas poskytnuta pomoc a odpovídající lékařská péče (mohou ji odmítnout), • zranění v důsledku konfliktu musí být bezodkladně vyhledáni a sebráni (příměří), jejich soupis se předává Informační kanceláři a Ústřední informační kanceláři.

27. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Speciální ochrana – zdravotnické jednotky: • zdravotnickými jednotkami se rozumí všechna civilní i vojenská zdrav. zařízení a jiné jednotky určené k léčení, prevenci a přepravě nemocných za předpokladu, že náleží vojenské zdravotnické službě, MVČK nebo jsou státem určeny k poskytování pomoci v případě konfliktu, • tyto jednotky nesmí být za žádných okolností předmětem útoku, nesmí však vyvíjet jinou činnost, která by škodila nepříteli (přeprava zbraní apod.),

28. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Speciální ochrana – zdravotnické jednotky: • zdravotnický personál jsou osoby, které zajišťují činnost zdravotnických jednotek (především sanitáři, zdravotníci, řidiči, ale i osoby určené k jejich správě) včetně přidělených duchovních, • tyto osoby nesmí být za žádných okolností předmětem útoku, • nesmí být v jejich činnosti bráněno, nesmí být nuceni k úkonům neslučitelným s jejich posláním, nesmí být nuceni k podávání informací o ošetřených osobách a v neposlední řadě nesmí být nijak postiženi ať pomohou komukoli,

29. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Speciální ochrana – zdravotnické jednotky: • vojenské zdravotnické jednotce, která se ocitne v moci nepřítele i civilním jednotkám na okupovaných územích a jejich personálu musí nepřítel umožnit pokračovat v práci a poskytnout materiální a jinou pomoc,

30. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Speciální ochrana – zdravotnické jednotky: • zvláštní ustanovení platí pro sanitní letadla a lodě - letadla mohou např. v oblastech mimo kontrolu nepřítele létat kdekoli, lodě mohou např. odplout z obsazeného přístavu apod., • k tomu, aby zdravotnické jednotky a jejich personál mohli být chráněni, musí opatřeny rozeznávacím znakem - tímto znakem je červený kříž na bílém poli a červený půlměsíc na bílém poli (ten je užíván v muslimských zemích) - přitom oba znaky mají naprosto stejné určení a platnost.

31. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • váleční zajatci: • ozbrojenými silami rozumíme pravidelnou armádu, ale také všechny další ozbrojené jednotky - např. partyzánské za předpokladu, že jsou organizovány, jejich velení je odpovědné orgánu bojující strany (vláda či orgán odboje) a mají vnitřní disciplinární systém, který mj. zachovává normy MHP, • příslušníky ozbrojených sil sloužící se zbraní s výjimkou žoldnéřů (!) označujeme za kombatanty (bojovníky) – musí dodržovat MHP,

32. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • váleční zajatci: • kombatant má povinnost odlišovat se od civilního obyvatelstva (kvůli ochraně civilistů) minimálně tím, že nosí otevřeně zbraň při útoku a jeho přípravě. U pravidelné armády se předpokládá nošením uniformy, • kombatant má právo vést nepřátelskou činnost - bojovat. Tzn., že za nepřátelské aktivity nemůže být nijak stíhán ani pokud usmrtí nepřítele, zničí nepřátelský majetek apod., • upadne-li kombatant do moci nepřítele, stává se válečným zajatcem,

33. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • váleční zajatci: • na status válečného zajatce mají také právo váleční dopisovatelé, civilní členové leteckých a lodních posádek a příslušníci armády okupované země, dojde-li k jejich internaci, • nastane-li pochybnost, zda některá osoba má nárok na statut válečného zajatce, náleží rozhodnutí řádnému soudu, u něhož se předpokládá účast delegáta ochranné mocnosti (MVČK). Do té doby se s dotyčným zachází jako s válečným zajatcem,

34. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • váleční zajatci: • od okamžiku, kdy se příslušník ozbrojených sil vzdal, nebo byl zajat, nesmí již být předmětem útoku. Na počátku zajetí je zajatec povinen udat pouze své jméno, datum narození, rodné číslo a hodnost. Zajatci zůstává jeho osobní vlastnictví, • účelem zajetí je pouze internování příslušníků ozbrojených sil - zamezení jim v další účasti v konfliktu (nejedná se tedy o trest), a to až do skončení nepřátelství mezi stranami - poté jsou zajatci bezodkladně navráceni zpět (repatriováni),

35. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • váleční zajatci: • režim zajetí musí proto respektovat jejich důstojnost a čest, zajatci musí být chráněni před urážkami obyvatelstva, zachovávají si plnou občanskou způsobilost. Mohou nosit vyznamenání a vojenské hodnosti, • v zajateckých táborech působí samospráva zajatců, mj. hájí zájmy zajatců před táborovou správou, obrací se na orgány ochranných mocností a MVČK,

36. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • váleční zajatci: • zajatec má právo na stravu, další zaopatření (oděvy, hygienické potřeby apod.) a plnou lékařskou péči – zdarma, • tábory válečných zajatců musí být hygienicky vyhovující a podmínky v nich mají minimálně odpovídat standardu pro ubytování vojáků země, která zajatce drží, • pokud jde o práci, může být zajatcům (ne však důstojníkům) přikázána pouze práce, která nemá vojenské určení a při respektování zásad BOZP,

37. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • váleční zajatci: • mají právo přijímat humanitární zásilky s potravinami, léky, šatstvem, ale i knihami a sportovními potřebami, • mimořádně důležitým je jejich nezadatelné právo odesílat a přijímat zprávy rodinného charakteru. Pokud dopravu zásilek a zpráv nemůže zajistit strana, která zajatce zadržela, může je zajistit ochranná mocnost a MVČK,

38. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • váleční zajatci: • každá strana zřizuje tzv. Informační kancelář pro válečného zajatce, v níž se shromažďují všechny informace o těchto osobách a předávají se Informační kanceláři druhé strany - děje se tak prostřednictvím Ústřední informační kanceláře (ta je provozována MVČK - je napojena na Ústřední pátrací službu MVČK), • každý ze zajatců má kdykoli právo obrátit se stížnostmi na ochrannou mocnost a MVČK, jejichž delegáti mají právo zajatce kdekoli navštívit a jednat s nimi beze svědků.

39. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Civilní obyvatelstvo: • bojující strany jsou povinny vždy rozlišovat mezi civilním obyvatelstvem (civilními objekty) a příslušníky ozbrojených sil (vojenskými objekty) s tím, žebojová činnost je přípustná pouze proti vojenským osobám (objektům), • civilní osobou je každá osoba, která není příslušníkem ozbrojených sil ani osobou, která se chopila zbraní proti pronikajícím okupantům, • civilním objektem je pak každý objekt, který není vojenským, přičemž při pochybách se objekt pokládá za civilní

40. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Civilní obyvatelstvo: • platí proto zákaz útoku, který není zaměřen na konkrétní vojenský objektnebo je prováděn prostředky, které nelze omezit na konkrétní vojenský objekt (tzv. nerozlišující útok), • předmětem útoku nesmí být také prostředky nutné pro přežití civilního obyvatelstva (závlahové systémy, úroda na polích), • je zakázáno "vyhladovění" obyvatelstva jako způsob vedení války a dále je zakázán útok, který by způsobil (mohl způsobit) vážné škody na životním prostředí.

41. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Civilní obyvatelstvo: • zvláštní ochrany požívají historické a kulturní památky a chrámy - ty nejen že nesmí být předmětem útoku, ale žádných nepřátelských akcí vůbec, • útok nesmí být veden ani proti zařízením obsahující nebezpečné síly (např. atomové elektrárny, přehradní hráze), pokud by jejich uvolnění mohlo ohrozit obyvatelstvo,

42. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Civilní obyvatelstvo: • v souvislosti s konfliktem může nastat situace, kdy obyvatelstvo (zjm. v obklíčených či okupovaných zónách) strádá nedostatkem léčiv, potravin, šatstva apod. Tehdy budou provedeny akce humanitární pomoci, • humanitární pomoc mohou organizovat státy, MVČK (ve spolupráci s NSČK) či jiné nestranné humanitární organizace, přičemž každá strana je povinna umožnit konvojům volný průjezd a poskytnout jim a jejich personálu ochranu,

43. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Civilní obyvatelstvo: • významným, právem civilních osob je právo přijímat a odesílat zprávy rodinného charakteru. K jejich předávání se užívá i služeb Ústřední informační kanceláře a Národních společností ČK, • povinností stran konfliktu je dále umožňovat slučování rodin a podporovat činnost organizací, které se pátráním zabývají - což jsou především pátrací služba Červeného kříže.

44. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Zakázané způsoby a prostředky vedení boje: • mezinárodní humanitární právo formuluje mimořádně důležitou zásadu, že právo bojujících stran zvolit způsoby a prostředky vedení boje není neomezené, • jedná se o zákaz těch prostředků (zbraní, nábojů, materiálu) a způsobů vedení boje, které by svou povahou způsobily nadměrná poranění či zbytečné útrapy. Tím se myslí takové prostředky a způsoby, které způsobí např. závažný zdravotní následek (např. zbraň tvořící úlomky nezjistitelné rentgenem, či oslepující laserová zbraň),  

45. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Zakázané způsoby a prostředky vedení boje: • při přijetí nové zbraně platí povinnost předem ověřit, zda její použití není zakázáno touto zásadou nebo některou z norem MHP,   • zakázaným způsobem boje je proradnost, což je čin uvádějící nepřítele v omyl dojmem, že má právo na ochranu nebo ji má poskytnout - např. předstíraná kapitulace, předstírání zranění, předstírání statutu civilní osoby apod., • je přísně zakázáno zneužít uznaných rozlišovacích znaků (ČK, CO, zařízení obsahující nebezpečnou sílu), uniforem a státních znaků,

46. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního chartakteru • Zakázané způsoby a prostředky vedení boje: • není přípustno útočit na osobu vyřazenou z boje (zraněný, vzdávající se apod.), • není přípustno vést útok na základě rozkazu, že nikdo nebude ušetřen nebo hrozby tímto rozkazem.

47. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů nemezinárodního chartakteru • obecně: • systém ochrany v těchto konfliktech je odlišný - její stupeň je nižší, • v těchto konfliktech neznají ŽÚ pojem ochranné mocnosti ani jejích delegátů, • v souvislosti s vnějšími zásahy platí zákaz jakéhokoli vměšování do vnitřních záležitostí státu, na jehož území se konflikt odehrává, • zakotveno právo iniciativy MVČK(nabídnout stranám konfliktu své služby a pomoc, aniž by to bylo považováno za vměšování do konfliktu).

48. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů nemezinárodního chartakteru • konflikty většího rozsahu: • jsou konflikty probíhající mezi ozbrojenými silami vlády a jinými organizovanými ozbrojenými skupinami majícími velení, kontrolujícími tak rozsáhlou část území, že na ní lze provádět koordinované a trvalé bojové operace, • řídí se II.Dodatkovým protokolem k Ženevským úmluvám, • strany konfliktu mají povinnost poskytnout všem osobám, které se přímo neúčastní bojových akcí,, ochranu odpovídající zárukám uvedených v části A. pod titulem „Základní záruky“,

49. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů nemezinárodního chartakteru • konflikty většího rozsahu: • speciálním kategoriím osob se zajišťuje ochrana na vyšší úrovni - jedná se opět o raněné, nemocné a trosečníky,zdravotnický a duchovní personál - zásady ochrany jsou analogické s ustanovením platným pro konflikt mezinárodní povahy (poskytnutí lékařské péče potřebným, imunita zdravotnického a duchovního personálu a zdravotnických jednotek apod.).

50. ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů nemezinárodního chartakteru • konflikty většího rozsahu – civilní obyvatelstvo: • další skupinou je civilní obyvatelstvo neúčastnící se nepřátelských akcí, • v případě tohoto konfliktu nesmí být předmětem útoku, zvláštní ochrany i zde požívají předměty nutné k přežití civilistů, • je zakázáno užívat "vyhladovění", útočit proti zařízením obsahujícím nebezpečné síly, • obyvatelstvo nesmí být nuceně přemísťováno ani zastrašováno,