Česká jaderná energetika v evropském kontextu

1. Česká jaderná energetika v evropském kontextu „Na každý lidský problém existuje snadné řešení – elegantní, přijatelné a naprosto špatné“ (Murphy)

2. V jaké době žijeme • v ropných krizích sedmdesátých let 20. století skončil svět levné energie, kdy barel ropy stál jen několik dolarů, • zejména v druhé polovině 20. století byly významně vyčerpány snadno dostupně zdroje paliv, • je deklarována potřeba šetřit uhlí, ropu a zemní plyn jako suroviny pro další generace, • jsou nereálné naděje vkládány do obnovitelných zdrojů, • jaderná energetika se stala kartou v politických soubojích, • světová politická nestabilita nezaručuje spolehlivý tok paliv do průmyslových zemí tak, jak se to dělo po celé 20. století, • řada odborníků z různých profesí poukazuje na katastrofický scénář pokračujícího vývoje ve využívání energie na biosféru, • politická sféra zřejmě i v současnosti ignoruje varování očekávaného nedostatku energie

10. Ještě výrazněji se to projevuje u roční spotřeby elektrické energie

11. Zásobování elektřinou: klíčový faktor ekonomického vývoje a životní úrovně pro dalších nejméně 50 let • nezávislost na vnějších zdrojích nedosažitelná • nedaří se stabilizovat výši spotřeby • dosažení závazků z Kyota se jeví nemožným • další vlivy na životní prostředí rostou • vývoj skutečných cen energie na otevřeném trhu se nedaří spolehlivě predikovat v delším horizontu

21. Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě el. energie

22. I přes extrémně technologicky a ekonomicky podporované a vítané zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie (nárůst až 7% ročně) tyto zdroje budou i nadále v blízkých desetiletích tvořit jen 2 – 4 % celosvětové výroby elektrické energie !!!

25. Současná jaderná energetika v EU • zajišťuje 35% spotřeby elektřiny • má vysokou úroveň bezpečnosti • technologie je plně pod kontrolou • je nejlevnějším zdrojem • investice už z větší části odepsány • má velmi stabilní strukturu nákladů • elektrárny mohou být (a jsou) modernizovány za rozumnou cenu • byla vytvořena pracovní místa s vysokými požadavky na kvalifikaci (high-tech obor) • nepřináší riziko zvyšování závislosti na importu Jádro : ekonomické řešení pro střednědobý horizont, má ale dlouhodobou budoucnost?

26. Podíl nákladů na palivo na ceně

27. Jsou tu samozřejmě i omezení • nejstarší elektrárny musí být odstaveny a nahrazeny (čím?) • ukončení provozu je časově náročné a nákladné • vliv na regionální infrastrukturu • nejistoty v nakládání s odpady • nejisté legislativní prostředí (stálé zvyšování požadavků, často technicky nezdůvodněné) • odpor veřejného mínění Jaderná energetika neposkytuje ideální a pohodlné řešení, ale může k řešení přispět a získat nám tím ČAS

28. Současná situace • změny tržního prostředí • stárnutí personálu a zařízení • nedostatek specialistů • předčasné odstavování jako důsledek politických rozhodnutí • nedůvěra a nepochopení veřejnosti často podporované přezíravým postojem energetických společností

29. Důvody současné „stagnace“ výstavby nových bloků jaderných elektráren: • Saturace a uspokojení současných energetických potřeb v některých zemích s rozvinutou jaderně energetickou politikou (Francie), které úspěšně vyvážejí elektrickou energii jako vysoce sofistikovaný výrobek • Prodlužování životnosti zařízení, zvyšování výkonu a zlepšování koeficientu využití výkonu již provozovaných JE, čímž je získán energetický potenciál na období delší, než bylo původně projektově předpokládáno (Německo, USA) • Důsledky černobylské havárie na jednom z netradičních typů reaktoru licencovaných a provozovaných pouze v bývalém SSSR, které negativně ovlivnily přístup politiků i veřejnosti k jaderné energetice obecně, a následně zpřísnily a prodloužily legislativní schvalovací proces • Nedostatek finančních zdrojů na dokončení již rozestavěných bloků JE (Ukrajina, Bulharsko, Rusko), zrušení dostavby některých bloků z politických a ekonomických důvodů (Rakousko, Německo, Polsko) • Vlivná protijaderná loby ovlivňující vládní a průmyslové decision makery • Jaderný průmysl stále trpí svým vojenským původem a politickým utajením, které mu dřívější politické systémy s představami o národní bezpečnosti uložily; chybí větší čitelnost a transparentnost jaderné energetiky pro ne experty

30. Pes je zakopaný i v detailech Charakteristiky akademického rektoru • Je bezpečný a jednoduchý • Je malý a laciný • Je rychle postaven. • Je velmi flexibilní ve svém účelu. • Nepotřebuje rozsáhlý vývoj a většinou používá dostupné komponenty. Charakteristiky typické jaderné elektrárny • Je velká. • Je těžkopádná • Je značně komplikovaná. • Je právě ve výstavbě. • Je ve zpoždění za plánem. • Je velmi drahá. • Vyžaduje velice rozsáhlý vývoj na zdánlivě malých detailech. • Vyžaduje dlouhý čas výstavby.

31. Podmínky dalšího rozvoje jaderné energetiky: • Kontinuální zvyšování technické a ekonomické úrovně projektů modernizovaných a nových zdokonalených typů reaktorů v nových podmínkách mezinárodní spolupráce (zjednodušený design, modulární jednotky, pasivní bezpečnostní systémy, zálohování a diverzifikace funkcí I&C systému, snížení rizika havárií s tavením AZ) • Zvyšování a sjednocování legislativní úrovně zajištění bezpečnosti provozu JE mezinárodními standardy (např. European Utility Requirements, NRC RG 1.70) • Harmonizace priorit provozovatelů a předpisů nezávislých dozorných orgánů v jednotlivých zemích (modernizace a rekonstrukce provozovaných JE pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu, využití best practices) • Poskytování a šíření objektivních informací, přesnost ve veřejné debatě o světové jaderné politice, vedoucí k pozitivní změně přístupu veřejnosti a politiků k jaderné energetice • Dořešení otázky skladování a využití vyhořelého jaderného paliva (úložiště, ADTT) a likvidace zařízení po ukončení provozu • Vůle investorů a dostatek finančních zdrojů na investiční výstavbu JE (deregulace cen energií, liberalizace energetického trhu, úvěrová politika velkých bank a pojišťovacích společností pro nové jaderně energetické zdroje) • Zachování kontinuity jaderně-energetického know-how výchovou nových nástupnických kapacit jaderných odborníků

32. Podívejme se domů • O jaderné energii jako součásti energetického mixu se začalo uvažovat před asi před 45-ti lety • Na konci sedmdesátých let začala výstavba čtyř bloků tlakovodních reaktorů v Dukovanech. Tyto bloky dnes představují 21% celkové produkce elektřiny v ČR. Po spuštění dvou bloků v Temelíně stoupl v roce 2003 podíl elektřiny získávané z jádra na 32%.

33. Tři pilíře bezpečného využívání jaderné energie a ionizujícího záření v ČR • Dobře definovaný legislativní rámec, nezávislý dozor • Rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení • Nezávislá hodnocení klíčových složek infrastruktury prováděná třetí stranou

34. Infrastruktura • Česká republika měla a stále má rozvinutou infrastrukturu v jaderné oblasti • Průmysl umí vyrobit prakticky všechny hlavní komponenty tlakovodních reaktorů včetně tlakové nádoby, hlavního cirkulačního potrubí, parogenerátorů, čerpadel i zařízení sekundárního okruhu. • Průmysl byl a do jisté míry stále je podporován ve sféře výzkumu a vývoje.

35. Budoucí výzvy • uchování znalostí, kompetentní personál a technická podpora • efektivita (organizace, náklady) • kultura bezpečnosti • pokračování materiálového výzkumu • podpora výzkumu • výchova mladých odborníků. • budování důvěry okolí

36. Úkoly • zajistit bezpečný a ekonomický provoz stávajících kapacit s případným prodloužením životnosti, • zajistit alternativní možnost výstavby nových zdrojů v letech 2015-25 – generace III+ a po roce 2025 – generace IV, • zajistit ekonomicky optimální řešení konce palivového cyklu, • zajistit dostatek odborníků pro předpokládané varianty. Energetika se neobejde bez zásahů státu (řešení selhání trhu, vytvoření průhledných podmínek pro investory)