Energetika „S upermarket p ří le ž itost í“ nebo „ hypermarket rizik “

1. Energetika „Supermarket příležitostí“nebo „hypermarket rizik“ Ing. Pavel Bartoš viceprezident HK ČR září 2007

2. Ministr životního prostředí Martin Bursík k energetice: „máme před sebou supermarket příležitostí“ Ptám se za podnikatele: zda současný stav a očekávaný vývoj není„hypermarketem rizik“ ???

3. Současné rozhodující problémy podnikatelského prostředí v ČR • dopravní infrastruktura • dostupná ,technicky vzdělaná, kvalifikovaná a práceochotná pracovní síla • efektivní energetika

4. Energetika: • je veřejná služba pro koncové odběratele • není cíl, ale nástroj k dosažení cílů • je jedním z rozhodujících faktorů podnikatelského prostředí • není politika, ale technický exaktní obor podléhající fyzikálním a přírodním zákonům • má globální rozměr a globální vlivy, zejména environmentální • dlouhodobá setrvačnost

5. Požadavky podnikatelů na energetické služby • efektivní energetika • dlouhodobá spolehlivost dodávek • cena zabezpečující konkurenceschopnost dlouhodobě a v globálním rozměru • energetika nesmí být nástrojem v hospodářské soutěži • kde nefunguje konkurence musí nastoupit regulace • optimální koexistence energetiky a životního prostředí

6. Jak řešit • vědecky, technicky, odborně, zodpovědně v širokých souvislostech bez amatérských populistických vědecky a technicky nepodložených vizí • převzít zodpovědnost za zabezpečení vlastních energetických potřeb • rozhodnutí přijímat včas s ohledem na dlouhodobou setrvačnost v energetice • respektovat kontinuitu • řešit v globálním rozměru a komplexně

7. Jak řešit • efektivně nakládat s energetickými surovinami, zdroji a energiemi – neplýtvat !!! • optimálně využívat tuzemský energetický potenciál – preferovat národní zájmy !!! • volit optimální mix energetických zdrojů a surovin s ohledem na národní specifika, národní zájmy a bezpečnost a na koncového odběratele

8. Jak řešit • podporovat moderní energeticky efektivní technologie a zařízení ve výrobě i spotřebě energie • pravdivě, objektivně a srozumitelně informovat o známých důsledcích navrhovaných řešení • slepě nepodporovat a nepřejímat ty požadavky EU, které odporují národním zájmům

9. Výhled energetických bilancí v ČR do roku 2040 po roce 2020 deficit 20 TWh dovoz 8 mil tun ČU dovoz ZP +5mld ukončení provozu JEDU Z hlediska nákladovosti je nejdražší dovážet elektřinu, dovoz ČU a zemního plynu bude cenově zhruba ekvivalentní, cca o 1/3 nižší.

10. Globální oteplování • připusťme že existuje • respektujeme všechny potenciální faktory způsobující globální oteplení • jakým podílem se na oteplování podílí lidská činnost ??? a jakým energetika ??? • mají navrhovaná opatření environmentální přínos, nebo se jedná o zbytečně vynakládané prostředky • jsou navrhovaná opatření EU smysluplná z globálního pohledu

11. Graf sluneční aktivity

13. Kam vedou špatná politická rozhodnutí ?

14. Omezování těžby a využívání tuzemských energetických surovin Důsledky: - nevyužití nerostného bohatství ČR - růst energetické závislosti ČR - znehodnocení historického know-how - nepřiměřený růst cen energií - snižování konkurenceschopnosti - ztráta pracovních míst – vývoz zaměstnanosti - snižování životní úrovně - pokrytecká podpora „exportu“ ekologických zátěží do jiných zemí

15. Nepřipustit přípravu výstavby nového jaderného zdroje v ČR Důsledky: - reálná hrozba kritického nedostatku elektrické energie v ČR - neovlivnitelný růst cen el. energie - nevyužití schopnosti postavit jadernou elektrárnu - zamezení razantního snížení prakticky všech emisí, nejen CO2 - zamezení strategického posílení národního hospodářství

16. Zákaz státní podpory energetického využívání KO Důsledky: - ročně se v ČR skládkuje a ještě dlouhou dobu bude skládkovat přibližně 3 až 4 mil. tun komunálních odpadů, což představuje více jak 2 až 3 mil. tun hnědého uhlí

17. Využívání 20% energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010 Důsledky: - na dosažení cíle může být teoreticky spotřebováno víc energie z neobnovitelných zdrojů - hrozba nedostatku surovin pro klasická odvětví (dřevařský a papírenský průmysl, výroba potravin aj.) - nerespektují se efektivnější postupy, např. zvyšování účinnosti, aj.

18. Kritika vysoké energetické náročnosti českého průmyslu Možné důsledky: - vytěsnění energeticky náročných technologií mimo ČR a EU - dovoz těchto výrobků ze zahraničí - energeticky a z pohledu CO2 se nic nevyřeší, zvýší se spotřeba energie na dopravu - ztráta pracovních míst a cenného know-how

19. Výroba biolihu v ČR Náklady na výstavbu dvou až tří lihovarů v ČR budou spláceny vývozem biolihu do zahraničí Důsledky: - v ČR budou spotřebovávány neobnovitelné energie - v zahraničí bude plněn limit přidávaného biopaliva do benzínu - ČR nebude plnit % biolíhu v benzínu - zatížení náklady na nefektivní dopravu biolihu do zahraničí

20. Preference využívání zemního plynu v ČR Oficiální ruská strategie: - rozvíjet v Rusku uhelný průmysl a jadernou energetiku pro pokrytí tuzemské spotřeby - plyn a ropu přednostně exportovat Důsledky: - omezení těžby a spotřeby uhlí v ČR - celková spotřeba surovin a energie se nezmění, včetně produkce CO2 - ztráta předpokladu, že se uhlí v ČR využije ekologičtěji jak v Rusku

21. Preference využívání zemního plynu v ČR Důsledky: - při těžbě plynu uniká do ovzduší 5 až 10 % CH4 - na dopravu plynu do ČR se v kompresorových stanicích spotřebuje 25% dopravovaného plynu - zemní plyn na vstupu do spotřeby má již sníženou účinnost o 30 až 35 % - globální ekonomický i ekologický přínos je záporný

22. Jak dál ? • Politická rozhodnutí musí respektovat vědecké a technické argumenty • Lidem (voličům) se musí sdělovat pravda a skutečné důsledky prosazovaných technicky nepodložených opatření • Existují a jsou hájeny národní zájmy ? • Kolik zbývá času ?? • Co pro to udělá veřejná správa ??? • Co pro to uděláme my ???? • A vůbec, chceme to udělat ?????

23. Děkuji za pozornost