Robert Zbíral EU pro „přírodovědce“ 14. března 2011

1. Základní společných politik EU I.Vnitřní trh, měnová unie Robert Zbíral EU pro „přírodovědce“ 14. března 2011

2. Summit Brusel (10.-11. března 2011) • zasedání Evropské rady, za ČR prezident Klaus • diskuze o situaci v Libyi • Německo a další země proti zásahu • Francie (+VB): snaha o aktivní zásah • nakonec shoda na tvrdších sankcí, odmítnutí legitimity Kaddáfího režimu, zásah jen v nutnosti (také právní základ a podpora regionu) • Pakt konkurenceschopnosti (nyní Pakt o euru) • projekt Francie a Německa • cílem přispět k růstu ekonomiky a podpoře eura • liberalizace některých odvětví, omezení veřejných výdajů, limity půjčování státu (i v ústavě) • dohoda o společných zásadách penzijních systémů • diskuze o podobě daní: Francie, Německo: měl by být aspoň společný základ • pomoc eurozóně • Řecko: prodloužení půjčky ze tří na sedm let, nižší úrok • Irsko: nesouhlasí s Paktem konkurenceschopnosti (veto), žádné úlevy

3. Schéma společných politik EU • společné politiky plynou z pravomocí svěřených EU smlouvou (a členskými státy) • viz první přednáška, většina pravomocí sdílených • zřízení společného trhu • měnová a finanční politika • horizontální (funkční) politiky • prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti; regionální politika, sociální a zaměstnanecká politika; energetická politika; výzkumná a inovační politika; politika životního prostředí • sektorální politiky • zemědělská politika, rybolovná politika, dopravní politika

4. Vnitřní trh • jednotlivé fáze integračního úsilí • 1. zóna volného obchodu • státy odstraní bariéry mezi sebou • 2. celní unie • ZVO + společný celní sazebník navenek • 3. společný trh • CU + volný pohyb dalších složek (kapitál, pracovníci) • 4. hospodářská a měnová unie • ST + jednotná měna a koordinace hospodářské politiky • 5. politická unie • praktická federalizace • co je vnitřní trh? • „Prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ (čl. 26 odst. 2 SFEU)

5. Vnitřní trh • základní logika • „Dobře fungující jednotný (vnitřní) trh je nezbytný pro posílení zaměstnanosti a růstu a pro podporu hospodářské stability. Čím je jednotný trh efektivnější, tím více zlepší obchodní prostředí, přiměje firmy investovat a vytvářet pracovní míra a rovněž zvýší důvěru spotřebitele a poptávku.“ (Komise 2009) • proč vnitřní trh? • politické důvody: cesta k propojení národů (protekcionismus vede ke konfliktům) • ekonomické důvody: větší trh má výhody v • více spotřebitelů • větší konkurence (sjednocování cen) • lepší využití konkurenční výhody (chybí překážky) • lepší alokace zdrojů (např. pracovních sil) • výhodnější pro investory

6. Vnitřní trh- historie • základní cíl integrace od počátku, ale postup velmi pomalý • odstranění vnitřních cel (1968), ale pokračuje řada netarifních překážek (EU zaostává) • polovina 80. let (Delors)- projekt dokončení vnitřního trhu, deadline 1992 • úsilí o prohloubení stále pokračuje • uvědomění si důležitosti liberalizace (proces globalizace) • stále existuje řada překážek • postupem doby se do něj zahrnuje více záležitostí (telekomunikace, infrastruktura atd.)

7. Příklad protekcionismu: případ Cassis • 70. léta • Německo: likér musí mít aspoň 25 % alkoholu • Francie: rybízový likér Cassis má jen 19 % • Německo zakazuje prodej, zákazník by se mohl cítit poškozen (případně zdravotní rizika) • pravidlo uplatněné na všechny, ale neodůvodněné • Soudní dvůr: vzájemné uznávání (co je možné prodávat v jedné zemi, dá se i v druhé)

8. Jednotný celní sazebník • je jedno, kde zboží vstupuje do EU (nemožnost zvýhodnit importa oproti jiným zemím) • změny cestou společného rozhodování • propojeno se společnou vnější obchodní politikou • systém TARIC: každé zboží importované do EU má svou kategorizaci a k ní připadá dané clo • záleží na zemi původu • ukázka: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate=20110313

9. Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy • volný pohyb zboží • nejstarší a zdánlivě nejjednodušší • v současnosti pořád boj proti různým opatřením s diskriminačním účinkem (hlavně judikatura) • volný pohyb osob • zaměstnanci: zákaz diskriminace na základě národnosti u zaměstnání, odměny i podmínek práce • OSVČ: svoboda podnikat na území jiného státu • kroky (judikatura, legislativa): • vzájemné uznávání kvalifikací • poskytování výhod usnadňujících výkon práce (vzdělání, příprava na povolání, sociální výhody) • přechodná období pro „nově“ přistoupivší země skončila • přesto prozatím prostupnost malá • o přesunu do jiné země uvažuje jen 13 % lidí v EU-15 a 11 % v EU-10

11. Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy • volný pohyb služeb • služby tvoří více než 70 % HDP EU • propojeno se svobodou podnikání (usazování) • dlouhodobě problémy- proto navržena směrnice o službách • plán: řídit se zemí původu poskytovatele • co má být vše obsaženo • politicky kontroverzní: přijato 2006, ale v očesané podobě • finanční služby: zrychleno s krizí, přijata řada nařízení a směrnic • volný pohyb kapitálu • do značné míry uvolněno (samozřejmě jiné daně a bankovní standardy)

12. Harmonizace předpisů a vzájemné uznávání • cílem aproximace práva (čl. 115 SFEU) • zprvu snaha o harmonizaci (sjednocování) • pokryto vše včetně technických detailů • neflexibilní, problém se domluvit, komplexní • vzájemné uznávání (viz Cassis) • variantně určování minimálních standardů (a postupně evropských) • odstraňování bariér vyžaduje zásahy • kritici: čím méně opatření, tím lépe (námitka cílených zásahů států)

13. Politika hospodářské soutěže • nutné hlídat dodržování pravidel firmami (včetně státních) • co se hlídá: • dohody poškozující soutěžení na trhu (např. kartely) • zneužití dominantního postavení (monopoly) • nedovolená státní pomoc • vždy musí zasáhnout vnitřní trh • kdo hlídá: • Komise (GŘ pro hospodářskou soutěž), možnosti: • zakázat spojení firem • pokuty při porušení pravidel • proti rozhodnutí možnost odvolání k Soudnímu dvoru

14. Nejvyšší pokuty udělené Komisí

15. Překážky dokončení vnitřního trhu • historicko-kulturní rozdíly, role lokálního prostředí • některý legislativa schválně obecná (odpor států) • určité sektory brány jako „chráněné“ (energetika atd.) • spory co všechno má být součástí vnitřního trhu • příklad: harmonizace firemních daní • problematická implementace legislativy • ani ne tak formálně, jako fakticky (sice provedeno, ale špatně) • reakcí žaloby Komise na členské státy

16. Počet řízení pro porušení práva EU zahájených Komisí

17. Prospěch z vnitřního trhu

18. Měnová unie: historie • pokusy již v 70. letech (Wernerova zpráva: neúspěch) • konec 80. let- příznivější prostředí • dokončení vnitřního trhu • politická podpora (Německo „ochotné“ se vzdát marky za podporu sjednocení) • součást Maastrichtské smlouvy • Dánsko a Spojené království výjimka • tři etapy přechodu (nejpozději 1999) • podmínky účasti: Maastrichtská kritéria • důvod: aby vstoupily jen státy neohrožující stabilitu měny • nízká inflace, roční deficit veřejných financí pod 3 % HDP, celkový veřejný dluh pod 60 % HDP, nízké úrokové míry, stabilita měny (ERM II)

19. Německo a „nadšení“ z eura

20. Měnová unie: výhody a nevýhody (teorie) • výhody • politické • symbolika kroku ke sjednocení, měna jako znak suverenity • ekonomické • odstranění nákladů na převody měn • lepší srovnání cen (konkurence) • stabilita větší měny (není hračkou trhů) • odstranění fluktuace kurzů (jistota pro podnikání) • zápory • politické • vzdání se suverenity • ekonomické • nemožnost vlastní monetární politiky (devalvace, úrokové míry) • jednotná monetární politika pro více států (přitom různé ekonomické potřeby)

21. Členové eurozóny • Dánsko a Británie mimo už od Maastrichtu • v květnu 1998 rozhodnuto, že od 1. ledna 1999 bude součástí 11 zemí (viz další strana) • Řecko se přidává v roce 2001 • Švédsko odmítlo v roce 2003 v referendu • Slovinsko v roce 2007 • Kypr, Malta v roce 2008 • Slovensko v roce 2009 • Estonsko v roce 2011 • nečlenské země eurozóny (kromě DK a UK) přijaly vstupem do EU právní závazek připojit se, ale až když splní podmínky • přijetí eura je závazkem, ale formulované zároveň jako právo

23. Prvky měnové unie • jednotná měna: euro • bankovky shodné, mince s národními symboly • tisk peněz výhradně na ECB • jednotná měnová politika • vede Evropská centrální banka • absolutně nezávislá na státech a politicích (kromě jmenování vedoucích představitelů) • jediný cíl: nízká inflace (kolem 2 %) • ECB sama určuje úrokové míry • Pakt růstu a stability • povinnost dodržovat pravidla deficitu i po vstupu do eurozóny- při porušení možnost sankcí (zatím neuplatněno) • platí i pro státy, které jsou mimo eurozónu