270 likes | 773 Views
1 0. března 2013 VY_32_INOVACE_170306_Tepelne_motory_I_DUM. TEPELNÉ MOTORY I. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace.
E N D
10. března 2013VY_32_INOVACE_170306_Tepelne_motory_I_DUM TEPELNÉ MOTORY I. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.
Základy termodynamiky • Termodynamika • zkoumá fyzikální procesy spojené s teplem a tepelnými jevy, vychází • z obecných principů přeměny energie • její základy formulují termodynamické zákony • Termodynamický zákon • vychází ze zákona zachování energie • lze ho vyjádřit matematicky • Přírůstek vnitřní energie soustavy je roven součtu práce, kterou vykonávají ostatní tělesa působící na soustavu, a tepla, které soustava přijímá od okolí. dále
Základy termodynamiky Pokud soustava nevyměňuje s okolím teplo, tak se zákon zjednodušuje. Soustava koná práci na úkor vnitřní energie a musí se ochlazovat. Pokud soustava práci nekoná a nepřijímá práci, pak se změna vnitřní energie rovná teplu. Obr.1 Podle tohoto zákona se celkové množství energie izolované soustavy nemění. dále
Základy termodynamiky • 2. Termodynamický zákon • uvádí, jak probíhají teplené děje • Při styku dvou těles různé teploty nemůže teplo přecházet z chladnějšího tělesa na teplejší. • Zákon formuloval W. Thomson a německý fyzik R. Clausius v polovině 19. století. • Platí s velmi velkou pravděpodobností. dále
Základy termodynamiky • Perpetuum mobile • hypotetický stroj, který by vykonával práci bez vnějšího zdroje energie • jediná energie by byla dodána na začátku při uvedení do pohybu • Perpetuum mobile prvního druhu • stroj produkuje tolik energie, kolik jí sám spotřebuje • Perpetuum mobile druhého druhu • stroj, který by periodicky pracoval, přijímal teplo od určitého tělesa a vykonával stejně velkou mechanickou práci dále
Základy termodynamiky Obr.2 Obr.3 dále
Základy termodynamiky • Carnotův cyklus • francouzský inženýr SadiCarnot roku 1824 vymyslel cyklický děj • skládá se ze čtyř částí: dvou izotermických a dvou adiabatických dějů • Pozn.: adiabatický děj – nedochází k tepelné výměně plynu s okolím, změna objemu plynu je velice rychlá, mluvíme o adiabatické kompresi nebo expanzi. • 3. Termodynamický zákon • popisuje chování látek v blízkosti nulové absolutní teploty • Nulové termodynamické teploty nelze žádným způsobem dosáhnout. Carnotův cyklus na encyklopedii fyziky zpět na obsah další kapitola
Parní stroj • Tepelné stroje • přeměňují část vnitřní energie paliva při hoření na energii mechanickou • jsou to např. parní stroje, parní turbíny a spalovací motory • Parní stroj • pístový tepelný stroj, který přeměňuje tepelnou energii vodní páry na mechanickou energii • Historie: • první pokusy – Héron Alexandrijský v 1. stol.n.l. • vynález parního stroje připisujeme Jamesi Wattovi (1769) dále
Parní stroj Obr.4 dále
Parní stroj Schematický popis jednoválcového parního stroje.1 - Píst2 - Pístní tyč3 - Křižák4 - Ojnice5 - Klika čepu ojnice6 - Excentrický mecha-nismus(jednoduchý vnější rozvod)7 - Setrvačník8 - Šoupátko9 - Wattův odstředivý regu-látor. Obr.5 dále
Parní stroj • Popis činnosti: • Pára z kotle prochází přes regulátor do šoupátkové komory a odtud do válce. Tam působí tlakem na píst, použitá pára se přes šoupátkovou komoru vypouští. Posuvný pohyb pístu je přenášen postupně na kliku, která ho převádí na pohyb rotační. Účinnost parního stroje je asi 5 – 15 %. Výhodou může být vysoká spolehlivost. • Využití: • parní lokomotiva • parník • parní válec • parní pumpa Obr.6 dále
Parní stroj • Parní lokomotiva • specializovaný druh parního stroje • schéma chodu ukazuje animace Obr.7 Parní lokomotiva na YouTube Parní lokomotiva v Brně dále
Parní stroj • Parník • je loď poháněná parním strojem • u nás od 19. století brázdily vody Vltavy a Labe • první českou paroloď sestrojil Josef Božek 1817 Obr.8 zpět na obsah další kapitola
Parní turbína • přeměňuje energii vodní páry v kinetickou energii oběžného kola • teplota vodní páry = 500 °C • pára se tvoří v parním kotli, pak se přenáší na lopatkové ústrojí turbíny • pára koná mechanickou práci, působí na lopatkyoběžného kola na rotoru • Využití: • v jaderných elektrárnách • pro pohánění lodí dále
Parní turbína Obr.9 Obr.10 zpět na obsah další kapitola
Plynová turbína • funguje na stejném principu jako parní turbína • místo páry se používá plyn • plyn vzniká spalováním paliva (např. zemní plyn) • použití plynu umožňuju pružněji reagovat • má krátký start • má menší rozměry než parní turbína, spotřebuje ale více paliva • účinnost 22 – 37 % • Využití: • k pohonu elektrických generátorů, lodí, součást raketových a proudových motorů dále
Plynová turbína Obr.11 Obr.12 zpět na obsah konec
POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, 2003. ISBN 80-7196-223-6
CITACE ZDROJŮ Obr. 1 JORTS. WikimediaCommons: Soubor:Maqterm1rP.gif [online]. 10 November 2007 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/be/Maqterm1rP.gif Obr. 2Soubor:Perpetuum mobile villard de honnecourt.jpg: WikimediaCommons [online]. 19 June 2005 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Perpetuum_mobile_villard_de_honnecourt.jpg Obr. 3 GEORGE A. BOCKLER. Soubor:WaterScrewPerpetualMotion.png Skočit na: Navigace, Hledání: WikimediaCommons [online]. 4 October 2007 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/WaterScrewPerpetualMotion.png Obr. 4 PANTHER. Soubor:Steamengine in action.gif: WikimediaCommons [online]. 14 August 2005 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Steam_engine_in_action.gif Obr. 5 PANTHER. Soubor:Steamengine nomenclature.png: WikimediaCommons [online]. 28 August 2005 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Steam_engine_nomenclature.png Obr. 6 MALTAGC. Soubor:SwanningtonEngine 01.jpg: WikimediaCommons [online]. 28 March 2009 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/SwanningtonEngine_01.jpg Obr. 7 RAINERHAUFE. File:Lokomotive 556.0 Luschna.jpg: WikimediaCommons [online]. 12 May 2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Lokomotive_556.0_Luschna.jpg?uselang=cs
CITACE ZDROJŮ Obr. 8 ROBERT JOHN WELCH. Soubor:Olympic and Titanic.jpg: WikimediaCommons [online]. 6 March 1912 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Olympic_and_Titanic.jpg Obr. 9 SIEMENS PRESSEBILD. File:Dampfturbine Laeufer01.jpg: WikimediaCommons [online]. 1 December 2005 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Dampfturbine_Laeufer01.jpg Obr. 10 MARKUS SCHWEISS. Soubor:Wirnikturbinyparowej ORP Wicher.jpg Skočit na: Navigace, Hledání: WikimediaCommons [online]. 22 December 2004 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e6/Wirnik_turbiny_parowej_ORP_Wicher.jpg Obr. 11 DANIEL BONNERUE. File:Turbine gaz animee.gif: WikimediaCommons [online]. 25 August 2006 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Turbine_gaz_animee.gif Obr. 12 BOATBUILDER. Soubor:Rolls-Royce 152.jpg: WikimediaCommons [online]. 26 November 2009 [cit. 2013-03-10]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Rolls-Royce_152.jpg Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.
Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová