120 likes | 226 Views
Vysoké učení technické v Brně. Laboratoře – Ústav fyziky. KONFOKÁLNÍ MIKROSKOPIE. 2009. Aplikace: Lomové plochy Vodivé i nevodivé materiály (polovodiče, keramika, plasty, povlaky, vrstvy a kovy). Analýza: D rsnost í P rofilů Č ástic O bjemov á analýz a přímo v e 3D zobrazení.
E N D
Vysoké učení technické v Brně Laboratoře – Ústav fyziky KONFOKÁLNÍ MIKROSKOPIE 2009
Aplikace: Lomové plochy Vodivé i nevodivé materiály (polovodiče, keramika, plasty, povlaky, vrstvy a kovy) Analýza: Drsností Profilů Částic Objemová analýza přímo ve 3D zobrazení KONFOKÁLNÍ MIKROSKOP LEXT 3100
Optické prvky jsou uzpůsobené vlnové délce laseru o λ = 408 nm: Zdroj Objektiv Konf. opt. clonka Fotonásobič Detektor CCD (snímání barevného obrazu-RGB) fotoefekt PRVKY KONFOKÁLNÍHO MIKROSKOPU
Osvětlení: Bodový zdroj světla (laserový paprsek fokusovaný na clonku) Clonka: Je objektivem mikroskopu zobrazena na vzorek, do bodu o průměru rovnajícím difrakční mezi mikroskopu Objektiv: Sbírá světlo vzorkem odražené nebo rozptýlené Zpětný průchod objektivem: Obraz bodové clonky=>fotonásobič=>druhá konfokální bodová clonka(blokující) PRINCIP KONFOKÁLNÍHO MIKROSKOPU čárkovaně: paprsky jdoucí z mimoohniskových rovin, zachycené clonkou.
HISTORIE KONFOKÁLNÍ MIKROSKOPIE • Marvin Minsky 1957 – patentoval nápad na konfokální mikroskopii, ale nenašel vhodný zdroj světla • M. Petráň a M. Hadravský 1967 – Tandem Scanning Confocal Microscope • Koncem 70. let – první spolehlivý konfokální mikroskop s rozmítaným laserovým paprskemm laserovým paprskem
SROVNÁNÍ S „KLASICKOU“ MIKROSKOPIÍ „Klasická“ mikroskopie: • Předpokládá nekonečně malou tloušťku preparátu (vzorku) • Při zkoumání silných vzorků je kvalita zobrazení nepříznivě ovlivňována překrýváním obrazu roviny, do níž je mikroskop právě zaostřen, s neostrými obrazy rovin ležících nad ní a pod ní. • Lze zkoumat jen vzorky o tloušťce menší, než je hloubka ostrosti objektivu, která závisí na jeho numerické apertuře (Zmin= 0,25 nλ/NA2). • Obrazem bodu není bod, ale tzv. Airyho kroužky • Difrakční obrazec vzniká ohybem zobrazujícího se světla na čočkách objektivu. Při zobrazení blízkých bodů se mohou jejich Airyho kroužky překrývat, až se stanou téměř nerozlišitelnými.
SROVNÁNÍ S „KLASICKOU“ MIKROSKOPIÍ Konfokální mikroskopie tyto nevýhody odstraňuje nicméně má navíc výhody i nevýhody: Výhody: • Potlačení mlhavého pozadí obrazu • Optická tomografie • Není limitována Rayleighovým kriteriem: (Obraz vzniká skládáním z jednotlivých bodů, které jsou navíc pozorovány přes clonku, jejíž rozměry bývají menší než průměr Airyho kroužků.) Nevýhody: • Zatíženost statistickým šumem, jehož velikost je úměrná √N/N, kde N je počet detekovaných fotonů. • Nelze snadno řešit zvýšením intenzity záření (Interakce s /fluorescenčním/ preparátem)
Rastrující konfokální mikroskop: U něj skenující zařízení zařizuje posun ohniska excitujícího laserového paprsku – velmi efektivní pro sestavování 3D modelů Rastrování (obraz celé zaostřené roviny se získává bod po bodu následovně): Rozmítáním laserového paprsku Příčným posuvem vzorku před objektivem Posuvem objektivu nad vzorkem Optické řezy: Optické řezy se pohybují v řádech mikrometrů (lze numerické apertury a využitého laseru) SROVNÁVACÍ SNÍMKY Nekonfokální mikroskop Konfokální mikroskop
Lomová plocha hydratované cementové pasty: Zvětšení 120 x Rastrů 250 MĚŘENÍ A MODELOVÁNÍ
Lomová plocha hydratované cementové pasty: Zvětšení 480 x Rastrů 250 MĚŘENÍ A MODELOVÁNÍ
Děkuji za pozornost Děkuji za pozornost