100 likes | 205 Views
Digitální učební materiál. Důvody vzniku RM-OSI. Rozsáhlý a rychlý vývoj počítačové techniky vedl k tomu, že každá firma vypracovala svůj vlastní systém architektury a komunikace jak jednotlivých sekcí, tak celých počítačových systémů.
E N D
Důvody vzniku RM-OSI • Rozsáhlý a rychlý vývoj počítačové techniky vedl k tomu, že každá firma vypracovala svůj vlastní systém architektury a komunikace jak jednotlivých sekcí, tak celých počítačových systémů. • Jednotlivé firmy vzájemně nespolupracovaly, což sice bylo dobré z hlediska finančního zisku firmy, ale z uživatelského hlediska tento postup nebyl ideální. Pokud chtěl uživatel nainstalovat novinku v této oblasti, ale od jiné firmy, byl nucen zakoupit celý systém.
Důvody vzniku RM-OSI • Z důvodu slučitelnosti jednotlivých komponentů či celých systémů byla vytvořena mezinárodní normalizační organizací ISO v roce 1979 architektura OSI-RM(Open Systém Interconnection - Reference Model), tzv. referenční model propojování otevřených systémů. • Tuto normu převzala v roce 1984 ITU (International Telecommunication Union - Mezinárodní telekomunikační unie).
Důvody vzniku RM-OSI • OSI - RM definuje rozhraní a protokoly datové komunikace a je dnes srovnávací normou pro posuzování každé datové komunikace a pro klasifikaci a členění systémů. • Rozděluje proces výměny dat v počítačových sítích do menšího počtu funkčně lépe pochopitelných logických bloků (vrstev) s jasně definovanýmivnitřními funkcemi, přičemž komunikace mezi nimi byla realizována prostřednictvím přesně k tomu určených rozhraní.
Cíl RM-OSI • Cílem bylo vytvoření modelu, jenž by byl použitelný pro detailní analýzu a následně i specifikaci dílčích funkcí reálného systému. • OSI model rozčleňuje komunikaci na sedm základních vrstev, popisuje služby jednotlivých vrstev, ale také komunikace mezi sousedními vrstvami. • Cílem tedy bylo podpořit konkurenceschopnost zejména malých firem, aby se datové systémy nestaly monopolní záležitostí těch velkých (například IBM, DEC).
Struktura RM-OSI aplikační vrstva ----- aplikační vrstvové protokoly -------- aplikační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly prezentační vrstva -- prezentační vrstvové protokoly ---- prezentační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly relační vrstva --------- relační vrstvové protokoly -------- relační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly transportní vrstva ---- transportní vrstvové protokoly ---- transportní vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly síťová vrstva ---------- síťové vrstvové protokoly --------- síťová vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly spojová vrstva -------- spojové vrstvové protokoly -------- spojová vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly fyzická vrstva --------- fyzické vrstvové protokoly --------- fyzická vrstva ===============přenosové prostředí =========================
Koncepce RM-OSI • Takovéto abstraktní blokové schéma je více přehledné. • Navržené funkční bloky si mezi sebou předávají data. • Každý blok v něm plní přesně definovanou množinu funkcí. • Současně je navrženo abstraktní komunikační rozhraní, tzn. množina parametrů, které si jednotlivé funkční bloky mezi sebou předávají. • Vrstvy komunikačních modelů pracují zcela analogicky.
Přednosti RM-OSI • Pomocí rozdělení do menších funkčních bloků můžeme snadno zaměnit vrstvu komunikačního modelu, aniž by to mělo zásadní vliv na činnost celého modelu. • Je zde ale podmínka, že nová procesní část musí plnit minimálně stejné úkoly jako ta původní. • Z tohoto tedy vyplývá, že můžeme procesní část libovolně modifikovat bez nutnosti zásahu do funkcí ostatních. • Tím se snadněji provádí optimalizace a také ladění systému.
Přednosti RM-OSI • Další velkou výhodou dekompozice (rozkladu) problému je také to, že můžeme snadněji zajistit, aby na celkové aplikaci současně pracoval větší počet programátorů. • Zde potom každý dostane přidělen úkol naprogramovat (implementovat) jen určité dílčí funkce celku. • Při tomto rozdělování pak můžeme zohlednit jak složitost daného problému tak schopnosti konkrétního programátora.
Použité zdroje: BOHÁČ, Leoš a Pavel BEZPALEC. Datové sítě: přednášky. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 204 s. ISBN 978-80-01-04694-4 HÄBERLE, Heinz. Průmyslová elektronika a informační technologie. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2003. ISBN 80-867-0604-4. JANSEN, Horst a Heinrich RÖTTER. Informační a telekomunikační technika. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 399 s. ISBN 80-86706-08-7. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bronislav Sedláček.