1 / 26

DUM - Digitální Učební Materiál

Název školy : Střední odborná škola obchodní s.r.o. Broumovská 839 460 01 Liberec 6 IČO: 25018507 REDIZO: 600010520

irving
Download Presentation

DUM - Digitální Učební Materiál

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Název školy : Střední odborná škola obchodní s.r.o. Broumovská 839 460 01 Liberec 6 IČO: 25018507 REDIZO: 600010520 ________________________________________________________ Vzdělávací oblast : Český jazyk a literatura Název a číslo DUMu : Renesance a humanismus VY|_32_INOVACE_D1_03 Anotace : Interaktivní výklad: Renesance a humanismus, významní představitelé, díla. Třída a datum ověřen í : D1 , 5.1.2013 Autor : Mgr. Ludmila Muchová Registrační číslo : CZ.1.07/1.5.00/34.0701 DUM - Digitální Učební Materiál

  2. RENESANCE A HUMANISMUS

  3. SITUACE • snahy o nápravu církve, které se projevily v reformačním hnutí, přinesly nový pohled na svět - požadavek naprosté jednoty v chápání životních hodnot byl postupně nahrazen přesvědčením, že člověk může uvažovat samostatně a svobodně své názory hlásat • stálý důraz na mravní přísnost a odepírání tělesných požitků (postoje typické pro raný středověk) už byly neúnosné, o slovo se začalo hlásit nové chápání člověka a jeho postavení ve světě - to vše našlo odezvu v novém směru – v renesanci

  4. PŘEDPOKLADY RENESANCE • rozvoj přírodních věd – astronomie – Mikuláš Koperník, Johannes Keppler, Galileo Galilei – heliocentrický názor (Slunce je středem vesmíru – nahradil názor geocentrický – středem vesmíru je Země a vše se kolem ní otáčí); lékařství – první pitvy – Leonardo da Vinci • zámořské plavby a objevy nových zemí rozšířily poznání světa, styk se vzdálenými zeměmi zbavil lidstvo fantastických pověr a představ (1492 – objevení Ameriky) • společenské proměny – rozvoj řemesel, vznik manufaktur (u nás nejstarší ze 16. st. ve Velkých Losinách – výroba ručního papíru), rodí se trh a bankovnictví • rozvoj filozofie – vznik utopií (nereálné představy o uspořádání ideální lidské společnosti) – Thomas Moore (Utopie), Tomasso Campanella (Sluneční stát) • objevení knihtisku – 1450 – Johannes Gutenberg, dřevěný lis, tisky do roku 1500 se nazývají inkunabule - prvotisky

  5. RENESANCE • = znovuzrození antického pojetí člověka a jeho přístupu k životu • umělecký směr počátku 14.století (Itálie) – počátku17.století • novověk • pocit sebevědomí jednotlivce • kult smyslů a rozumu proti kultu víry • kladen důraz na individualitu a schopnosti člověka; návrat k antickým ideálům jako reakce na temný a zbožný středověk • právo na plné, svobodné a ničím neomezované rozvití lidské existence • přinesla lidštější, radostnější vztah k životu, oslavu lidské důstojnosti a schopnosti, větší ocenění prostých lidských radostí (oděv, jídlo, pití, příbytek), větší víra ve schopnosti člověka

  6. RENESANCE – projevy ve výtvarném umění a v architektuře • velká mnohostrannost umělců • světské stavitelství převažuje nad církevním, místo hradů se staví městské paláce; objev perspektivy a tématu přírody, kterou křesťanské umění z uměleckého projevu vytlačilo, kopulovitá klenba, zámky, terasy, altánky, vodotrysky, sgrafitti (škrábané do vlhké omítky, „obálková výzdoba“), antické prvky – sloupy, trojúhelníkovité štíty • Významní umělci: • Michelangelo Buonarroti: sochař, stavitel, malíř, autor sochy Davida, kopule baziliky sv. Petra v Římě – Sixtinská kaple, vytvořil i lyrické dílo, Leonardo da Vinci: všestranný umělec, vynálezce,vědec, konstruktér, teoretik umění, autor Mony Lisy a Poslední večeře, Rafael Santi: Sixtinská madona, Tizian: portrétista

  7. Obr. č. 3- M.Buonarroti- Sixtinská kaple Obr. č. 1 - Michelangelo Buonarroti Obr. č. 2- M.Buonarroti- Socha Davida

  8. HUMANISMUS • = evropské myšlenkové hnutí, filozofické vyjádření myšlenek renesance • úcta k lidským hodnotám, k důstojnosti člověka, za nejvyšší lidské hodnoty označuje dobro, krásu a statečnost, klade důraz na vzdělání • z lat.HUMANUS - lidský

  9. ITÁLIE: (Dante – 13. st., ostatní 14. st.) • Dante Alighieri (1265- 1321): měšťan, kvůli protipapežským názorům žil ve vyhnanství, jeho život poznamenala láska k Beatrici (kterou si po její smrti zidealizoval a zbožštil), autor duchovního eposu Božská komedie (původní název Komedie, „božská“ přidal Boccaccio); snaha o zobrazení problémů celého tehdy známého světa; 3 oddíly: Peklo, Očistec, Ráj; průvodcem je básník Vergilius (!) vyslaný zemřelou milenkou Beatricí, realistické líčení muk a utrpení v pekle a očistci, na prahu ráje ho Vergilius opouští – jako pohan tam nesmí, básníka se ujímá sama Beatrice, aby mu umožnila poznat věčnou blaženost . • Renesanční znaky díla: trest za lidské viny, láska k antické vzdělanosti ,touha člověka po poznání, láska k vlasti, střet středověkého a novověkého myšlení

  10. ITÁLIE: (Dante – 13. st., ostatní 14. st.) Dante Alighieri (1265- 1321): měšťan, kvůli protipapežským názorům žil ve vyhnanství, jeho život poznamenala láska k Beatrici (kterou si po její smrti zidealizoval a zbožštil), autor duchovního eposu Božská komedie (původní název Komedie, „božská“ přidal Boccaccio); snaha o zobrazení problémů celého tehdy známého světa; 3 oddíly: Peklo, Očistec, Ráj; průvodcem je básník Vergilius (!) vyslaný zemřelou milenkou Beatricí, realistické líčení muk a utrpení v pekle a očistci, na prahu ráje ho Vergilius opouští – jako pohan tam nesmí, básníka se ujímá sama Beatrice, aby mu umožnila poznat věčnou blaženost .

  11. ITÁLIE: (Dante – 13. st., ostatní 14. st.) • Francesco Petrarca(1304-1374):oproti Dantovi obrací svůj zájem k pozemskému životu, také vypovězen z rodného města; osudové setkání s Laurou, kterou proslavil ve svých znělkách (x Dantově zbožštěné Beatrici, Laura je normální i rozmarná žena) - Sonety Lauře (sonet = znělka, básnický útvar – 4 sloky, které mají 4, 4, 3, 3 verše) • Giovanni Boccaccio(1313-1375): zakladatel novodobé prózy, píše o životě měšťanů, kritizuje a líčí soudobé mravy - Dekameron: v úvodní novele uvádí vypravěč do děje: kvůli morové epidemii sedm urozených žen a tři šlechtici opouští město a na klidném venkově si dlouhou chvíli krátí vyprávěním příběhů (každý jeden = samostatná novela); převažují milostné příběhy; věrné zobrazení mravů tehdejší společnosti, zjištění, že pozemský život má i veselé stránky a není jen odříkáním a přípravou na smrt, jak hlásala středověká církev. Žena je vnímána jako rovnocenný partner muže • (novela- kratší prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru, má omezený počet postav a nezabírá dlouhý časový úsek)

  12. Obr. č. 7- Dante Aligheri podle Sandra Botticelli Obr. č. 9- Giovanni Boccaccio Obr. č. 8 – Francesco Petrarca

  13. FRANCIE: (15. st.) • Francois Villon(1431-?po r.1461): první moderní evropský básník, dosáhl vysokého vzdělání, ale život trávil mezi společenskými vyděděnci a ve sporech se zákonem, bohém, rváč, zloděj, tulák, jeho vlivní přátelé ho několikrát uchránili před šibenicí; člověk vnitřních rozporů (zbožnost x cynismus, dobro x zlo, vtip x vážnost); psal útvar „villonská balada“ – 4 sloky, v každé je refrén - Velký testament (závěť): zamýšlí se nad svým pohnutým životem a své činy omlouvá chudobou a krutým osudem, Malý testament: ironické a satirické básně (Jarmila Loukotková o něm napsala román Navzdory básník zpívá)

  14. FRANCIE: (15. st.) • Francois Rabelais (1474-1553): prozaik, původně mnich a lékař, autor knihy Gargantua a Pantagruel: pětidílné vyprávění o dvou obrech – otci a synovi, kritizuje nesmyslnost biflování, nesnášenlivost, pokrytectví, zlo a lidské chyby

  15. Obr. č. 10- Francois Villon Obr. č. 11- Francois Rabelais

  16. ŠPANĚLSKO: (přel. 15. a 16. st.) • Lope de Vega (1562-1635): dramatik, patří k nejplodnějším autorům všech dob (2000 her – dochovala se pouze čtvrtina prací), Fuente Ovejuna (Ovčí pramen- název vesnice)- neznámější hra, podle skutečné události, vesničané zabijí rytířského velitele, který je utlačuje, při vyšetřování se za čin postaví celá vesnice.   • Miguel de Cervantes Saavedra(1547-1616): měl velmi pohnutý život, neměl příležitost k soustavnému vzdělání, za války v tureckém zajetí, jako otrok odvlečen do Alžíru, za výkupné propuštěn, do smrti nenašel zaměstnání, které by ho uchránilo od dluhů a vězení, autor knihy Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha: don Quijote je směšný blouznivec, ale i hrdina, který všechno obětuje svým ideálům, toužící po řádu i v době individualistické zvůle, jeho sluha Sancho Panza je praktický a přízemní, jde mu hlavně o dobré živobytí, vlivem svého pána morálně roste a když don Quijote umírá, je Sancho Panza nakažen jeho myšlenkami. Jedná se o dvoudílný rytířský román, který se stal inspirací pro řadu spisovatelů a dramatiků.

  17. Obr. č. 12- Lope de Vega Obr. č. 13- Miguel de Cervantes Saavedra

  18. ANGLIE: (16. st.) • Geoffrey Chaucer(asi 1340-1400): syn londýnského obchodníka s vínem, diplomat v Itálii, autor veršovaných povídek o obrazu soudobé anglické společnosti- Cantenburské povídky. Inspirováno Decameronem.

  19. ANGLIE: (16. st.) • William Shakespeare (1564-1616): největší dramatik nejen anglický, ale i světový; narodil se ve Stratfordu nad Avonou, velmi mladý se oženil a odešel do Londýna, hrál v různých divadelních společnostech, ke konci živote se usadil v rodišti a tam také zemřel; připisuje se mu 37 her (autorství je někdy sporné, říká se dokonce, že hry psala žena), geniální psychologie postav (úvahy o běžném životě, ale i nad smyslem lidské existence), dokázal vyjádřit vznešenost citu a hloubku vášně, sny, tužby, lačnost po slávě a zisku, sobeckost, nenávist; jeho postavy jsou věrohodné a představují charaktery tragické, vážné, směšné, zlé, odpuzující, které nejsou obětmi předem určeného osudu (jako je tomu u antických dramat), J. V. Sládek - překladatel Shakespeara u nás), jeho tvorba se dělí do tří období:

  20. A) hl. komedie:Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Obr. č. 15- William Shakespeare Mnoho povyků pro nic, Sen noci svatojánské, Kupec benátský, a nejznámější tragedie Romeo a Julie: tragédie, o milencích dvou znepřátelených rodů (Kapuletová x Montek) v italské Veroně, které usmíří až smrt obou milenců Obr. č. 17 – Shakespearův hrob B) hl. tragédie:Macbeth, Král Lear, Hamlet: ukazuje stíny renesanční doby – přebujelý individualismus, touha po moci, která se nezastavuje před intrikami a násilnostmi (Hamlet, princ dánský, chce pomstít otcovu smrt, kterého zavraždil otcův bratr Claudius, aby Hamlet nebyl podezřelý, předstírá šílenství; sám pro sebe uvažuje o smyslu života, podlost světa ho trápí natolik, že přemýšlí o sebevraždě (filosofická část hry, typická scéna: Hamlet drží lebku a ptá se: „Být či nebýt?“); aby přesvědčil okolí o Claudiově činu, inscenuje s potulnými herci představení, které zobrazuje okolnosti otcovy smrti; Claudius je zděšený a tuší, že Hamlet své šílenství jen předstírá a posílá ho do Anglie; když se Hamlet vrátí, omylem zabije otce své milé – Oféliie (ta se pomate a utopí), její bratr Laertes Hamleta vyzve na souboj, toho využívá Claudius, který Laertův meč potírá jedem, Hamlet se o léčce doví a probodne tímto mečen Laerta i Claudia, současně umírá i královna, když se napije otráveného vína z poháru určeného pro Hamleta, hyne i Hamlet zraněný na začátku boje), Othello (ctižádostivý důstojník Jago nenávidí svého nadřízeného generála Othella, protože ho nepovýšil, Othello a jeho manželka Desdemona se stávají obětmi Jagovy intriky – přesvědčí Othella o Desdemonině nevěrnosti, Othello Desdemonu uškrtí, zabije i sám sebe) C) pohádkové příběhy plné fantazie - Zimní pohádka, Bouře

  21. Znaky shakespearovského dramatu: • neomezenost látky, místa a času • obraz kladných i záporných lidských vlastností • postavy žen jsou nepodřízené a samostatně rozhodující • příčinou renesanční tragédie je lidská vášeň nebo náhoda • komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických • veršovaný jazyk se střídá s prózou • objevují se prvky lidového jazyka • přetrvává vliv antického dramatu – chór, motivy řeckých bájí • blankvers (nerýmovaný pětistopý jambický verš)

  22. Citáty: • „Jaké mistrovské dílo je člověk! Jak vznešený rozum! Jak omezený schopnostmi!“ • „Láska je jako děcko – touží po všem, co má na očích.“ • „Muž s jazykem nemá cenu, když jím neoblomí ženu.“

  23. Obr. č. 14- G.Chaucer Obr. Č. 15 - Shakespeare Obr. č. 16 – Shakespearův hrob Obr. č. 17- Shakespearovo písmo Obr. č. 18 – Rodný dům Shakespeara

  24. Seznam použitých zdrojů • SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura. Praha:Fragment,2007,126s.ISBN 978-80-253-0468-6. • POLÁŠKOVÁ, Taťána. Literatura: přehled středoškolského učiva, Třebíč:Petra Mrákotová, 2006,207s.ISBN 80-902571-6-X. • HÁNOVÁ, Eva a kol.autorů,Odmaturuj z literatury1.Brno: Didaktis, 2004,208s.ISBN 80-7358-016-0. • BAUER, Alois. Čeština na dlani. Olomouc: Rubico,2005,416s.ISBN 80-7346-042-4. • Michelangelo Buonarroti. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 9. 7. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Michelangelo_Buonarroti • Leonardo da Vinci. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 25. 7. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leonardo_da_Vinci • Mona Lisa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 7. 9. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mona_Lisa • Leonardo da Vinci: Poslední večeře. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leonardo_Da_Vinci

  25. Seznam použitých zdrojů • Dante Aligheri. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dante_Alighieri • Francesco Petrarca. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Francesco_Petrarca • Giovanni Boccaccio. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 11. 7. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Boccaccio • Francois Rabelais. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rabelais • Lope de Vega. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lope_de_Vega • Miguel de Cervantes y Saavedra. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Miguel_de_Cervantes_y_Saavedra • Geoffrey Chaucer. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 3. 9. 2012 [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chaucer

  26. Seznam použitých zdrojů • William Shakespeare. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 27. 8. 2012 [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare • Shakespearův hrob. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Shakespeare_grave_-Stratford-upon-Avon_-3June2007.jpg • Rukopis W.Shakespeara. In: All posters [online]. [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://www.allposters.cz/-sp/Signature-of-William-Shakespeare-1616-Plakaty_i1732092_.htm • Rodiště W.Shakespeara. In: Anglie [online]. [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://www.anglie.cz/navstivte-stratford-upon-avon-historicke-mestecko-a-rodiste-williama-shakespeara/

More Related