310 likes | 411 Views
Historie výzkumů veřejného mínění. Rozvíjejí se nejprve v USA Zpočátku spjaty výlučně s volbami a volebními kampaněmi Od poloviny 20. století nástrojem kontinuálního měření veřejného mínění. 18. století – první záznamy politiků, jak voliči volili
E N D
Rozvíjejí se nejprve v USA • Zpočátku spjaty výlučně s volbami a volebními kampaněmi • Od poloviny 20. století nástrojem kontinuálního měření veřejného mínění
18. století – první záznamy politiků, jak voliči volili 1800-1809 - Jeffersonova administrativa: první volební kampaně, prováděli členové stran, zjišťován pouze volební záměr voličů 19. století – kampaně se rozšiřují, strany používají armádu a dobrovolníky Volební kampaně
1824 – doložen první „straw poll“ v tisku (Harrisburg Pennsylvanian) • Straw poll „slaměný výzkum“ – anketa, nebyly stanoveny žádné metodologické principy • 1850 – Sčítání lidu: poprvé použit náhodný výběr, zjišťovány vybrané demografické údaje • 1888 - první novinářská prezentace voleb jako dostihů - „horse-race journalism“ (Boston Journal) • Konec 19. století – enormně rostou náklady médií a politických stran na kampaně a straw polls
20. století • Až do 30. let - roste popularita straw polls, jsou prováděny nejvlivnějšími deníky • 1916 – první výzkum, který používá kvótní výběr (Ohio,Columbus Dispatch) • 1916 – časopis Literary Digest – první straw poll zaměřený na prezidentské volby: až do roku 1932 byly předpovědi správné
20. století • I. svět.válka – psychologický výzkum v armádě: zařazování vojínů na vhodné pozice - design dotazníku, statistická analýza odpovědí • 20. léta – první agentury provádějí výzkum trhu • 30. léta – odborníci v médiích, vládní a akademičtí statistici zlepšují výběrové techniky, zavádějí kvótní výběr
První moderní výzkumy veřejného mínění • 1932 – Henry Link (psycholog, mediální a reklamní expert) „Psychologický barometr“ – spotřebitelské postoje, dotazování v domácnosti • 1932 – G. Gallup provedl předvolební výzkum, kvótní výběr, Iowa (správně předpověděl vítězství demokratického kandidáta)
1935 – George Gallup, Archibald Crossley, Elmo Roper – zahajují moderní výzkumy veřejného mínění • Zjišťují širší komplex informací než jen volební záměr • Správně předpověděli vítězství demokratického kandidáta F. D. Roosevelta
Volby 1936 • Franklin Delano Roosevelt získal 62,5 % • Crossley předpověděl 53,8 % • Gallup 55,7 % • Roper 61,7 % • Literary Digest předpověděl vítězství republikánského kandidáta Alfreda Landona
Straw poll Literary Digest 1936 • Rozesláno 10 mil. anketních lístků, zpracováno přes 2 miliony • Výběr adres domácností z telefonních seznamů a seznamů majitelů aut • Zkreslení souboru: převažují domácnosti s vyššími příjmy • Společenské podmínky: ekonomická krize, rostoucí sociální diferenciace • Chybná volební prognóza
George Gallup (1901-1984) • Jeden ze zakladatelů vědecké metodologie výzkumů veřejného mínění • Významný propagátor metody • Shromáždil záznamy výsledků voleb a provedl analýzu straw polls v letech 1836 – 1933
Gallup: „městské shromáždění v celonárodním měřítku“ • Metodologie výzkumů + rozvoj masové komunikace (tisk,rozhlas) = možnost navrátit do moderní americké společnosti prvky přímé demokracie • Výzkumy jako protiklad vlivu lokálních a zájmových skupin
Výběr dotázaných Kvótní výběr Gallupova kvóta: • Muži/ženy • Vzdělání středoškolské/nižší • Běloši/ostatní • Město/venkov
Prognózy vítěze prezidentských voleb v USA • Úspěšné prognózy 1936, 1940, 1944 • Selhání 1948 – většina významných agentur se zmýlila (Dewey versus Truman)
Příčiny selhání výzkumů Výběr vzorku – kvótní výběr byl založen na Sčítání lidu 1940 Podreprezentováno městské obyvatelstvo (během války silná migrace do měst) Dotazování ukončeno příliš brzy – agentury nezachytily přesun voličů těsně před volbami
Veřejná diskuse o výzkumech • Elmo Roper – průkopník výzkumu trhu a veřejného mínění • Obhajoba metodologie, otevřeně poukázal na chyby • Od 1956 agentury přecházejí na náhodný výběr • Přesnější analýzy pro prognózu voleb • Kvótní výběr považován za nevědecký
Politické využívání výzkumů • Původně pouze pro předpověď výsledků voleb • Nedůvěra politiků z ideologických důvodů i pro metodologické selhání ve volbách 1948 • 1940 – prezident Roosevelt – poprvé využíval pro koncepci politiky • 1960 J.F.Kennedy poprvé během své prezidentské kampaně • Kennedy, Johnson (1961-1969) – výzkumy začaly být využívány i v mezivolebním období • Carter (1977) poprvé přijímá specialistu na výzkumy do užšího vedení Bílého domu
Další vývoj výzkumů • Od 40. let – média sponzorují nebo provádějí výzkumy veřejného mínění • Od 60. let – hlavní celostátní mediální instituce sponzorují nebo provádějí výzkumy • Od 70. let – prosazuje se telefonické dotazování • 1967 – první Exit poll, Waren Mitofsky • Od 90. let – prosazuje se internetový výzkum
Evropa • První výzkumné organizace vznikají před II. světovou válkou (často pobočky Gallupova ústavu) • Od konce 40. let – rozvoj v Evropě • Taktéž Československo, Maďarsko (dočasně)
Československo - inspirační zdroje • Čeněk Adamec – člen čs. zahraniční armády 1940-1945 • Velká Británie – dvě formy výzkumu mínění • Mass-observation • Gallupova varianta - Britský ústav veřejného mínění (BIPO)
Aktivity Čs. ÚVVM • Výzkumy pouze v českých zemích • Cca 1-2 výzkumy měsíčně • Gallupovská metoda • Časopis Veřejné mínění (populárněvědecký) • Mezinárodní spolupráce (výzkumy, publikace, konference, stáže)
Předvolební výzkumy 1946 • Dva výzkumy– počátek a polovina května • Patřily k nejpřesnějším volebním výzkumům té doby (odchylka 2. výzkumu max. 1%) • Výsledky publikovány až po volbách (z rozhodnutí ústavu) • Zvýšení odborné prestiže ústavu a metodologie výzkumů u odborné i laické veřejnosti • Pozitivní přijetí politickou elitou
Gottwald o výzkumu veřejného mínění „tento vědní obor ……..může být úspěšným nástrojem demokracie, neboť jí umožňuje orientovati se poměrně rychle a spravedlivě o mínění a stanovisku v nejrůznějších otázkách.“ časopis Veřejné mínění, únor 1947
Volební výzkumy 1948 • Plánovány tři výzkumy • Proveden pouze výzkum v lednu • Dotazníky policejně zabaveny • Domněnky o ručním zpracování dotazníků pro potřeby KSČ, poklesu příznivců KSČ ve srovnání s volbami 1946
Likvidace Čs. ÚVVM 1948 – 50 • Únor 1948 – ústav odloučen od ministerstva • Zákaz publicity výsledků • Zrušen časopis Veřejné mínění • Omezen počet pracovníků • Výzkumy prováděny do jara 1950 • 1950 - Ústav zrušen pro nepotřebnost
1965 – zájem stranických orgánů o výzkumy mínění Důvody odborné: • Rozvoj marxistické sociologie • Rozvoj empirického sociálního výzkumu • Vznik řady výzkumných rezortních pracovišť
Důvody ideologické • Výzkum veřejného mínění jako standardní nástroj pro demokracii a politickou elitu ve světě • Vizitka demokratičnosti socialistického zřízení • Záměr nebyl chápán jako pokračování činnosti zrušeného ústavu
Aktivity ÚV KSČ 1965 - předsednictvo ÚV KSČ schválilo záměr: a) založit ústav při ČSAV b) podřídit veškerou jeho činnost kontrole stranických orgánů c) 1966 – schválilo ředitelku J. Zapletalovou 1967 – zahájena činnost ústavu
Činnost ÚVVM • Fakticky mnohem volnější než ÚV KSČ předpokládalo • Návrat Č. Adamce do oboru • 10, později více odborných pracovníků • Cca 600 tazatelů • Výzkumy v celé ČSR • Dotazníky v češtině, slovenštině, maďarštině • Rozsah souboru dotázaných - cca 1500 • Rychlé telegrafické výzkumy - cca 300 dot.
Činnost v době Pražského jara • Výzkumy politického charakteru • Mezinárodní výzkum – tužby a obavy • Rychlé telegrafické výzkumy: březen - srpen 1968 • První výzkumy důvěry politikům • Výzkum „Postoj občanů k politice“, nebyl zpracován, dokumenty se nezachovaly • Ankety Pražanů: v době invaze 1968, nereprezentativní výběr, cca 300 dotázaných
Počátek normalizace • Od 1969 snaha ČSAV zrušit pracoviště, neboť „neodpovídá základnímu výzkumu“ • Záměr převést ÚVVM pod přímé řízení Úřadu předsedy vlády • ÚVVM zrušen k 31. 8. 1972 • Nově založen jako součást statistického úřadu