1 / 35

SPU u žáků základních a středních škol

SPU u žáků základních a středních škol. Konference výchovných poradců a učitelů základních škol SPU obecně, návaznost ZŠ – SŠ, legislativní kontext PaedDr. Hana Koňaříková v edoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a ZDVPP Zlín, pracoviště Vsetín Kostka škola, 6.3.2013.

jalene
Download Presentation

SPU u žáků základních a středních škol

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SPU u žáků základních a středních škol Konference výchovných poradců a učitelů základních škol SPU obecně, návaznost ZŠ – SŠ, legislativní kontext PaedDr. Hana Koňaříková vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a ZDVPP Zlín, pracoviště Vsetín Kostka škola, 6.3.2013 Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami CZ.1.07/1.2.39/02.0002

  2. „Nároky na sborovny“… • Pojemspecifické poruchy učení se v poslední době stále více rozšiřuje do povědomí veřejnosti a je také častěji a různě skloňován ve spojitosti s přístupem a tolerancí, která se v rámci vzdělávacího procesu vyžaduje od pedagogů. Nároky na „sborovny“ tak stoupají, vyvstávají nové a nové otázky. Mnohdy je však zároveň opomíjeno, že specifické poruchy učení i chování jsou vývojové a u každého žáka jedinečné. • Častější diskuze na toto téma tedy není způsobena tím, že počet jedinců s těmito obtížemi narůstá, ale že informovanost obecně, a tedy i v této oblasti,stoupáa souběžně se péče o tyto žáky propracovává. Proto je potřebné na tuto problematiku nahlížet i v tomto kontextu a dosavadní poznatky a zkušenosti pedagogů i s touto situací konfrontovat.

  3. Každá specifická porucha učení znesnadňuje celý vzdělávací proces • Žák s SPU nemá problémy pouze v jedné nebo dvou dílčích vzdělávacích oblastech, ale i v sociálních a organizačních dovednostech. • Diagnóza sděluje, že se nejedná ani o nedostatek inteligence, přemíru lenosti či lajdáctví, ani o následek nedostatečné odborné kompetence či zájmu rodičů nebo učitelů. Stanovením diagnózy začíná tvrdá a vlastně nikdy nekončící práce školy, rodičů, odborníků a samotného dítěte na zlepšení nedostatečných dovedností. Přidělení diagnózyještě žádnou poruchu neodstranilo.

  4. Celoživotní obtíže!? • Žák s SPU má výukové problémy ve zvládání některých školních kompetencí. Je třeba pracovat na jejich zlepšení a to i na druhém stupni základní školy, střední i vysoké škole. Často vidíme, že rodič i škola věnuje největší pozornost dětem na prvním stupni ZŠ (zcela oprávněně ). Jenže postupně pak této pomoci ubývá, má se pak za to, že problém by už měl být napravený nebo že jde o soukromou záležitost studenta.

  5. Celoživotní obtíže… • Stejný přístup platí i pro samotné žáky (studenty), mají dost neustálého nápravného cvičení, kontrol zestrany rodičů a učitelů, cítí se plně dospělí, nechtějí být voděni za ruku a problémy řeší častěji bagatelizací než pokračující systematickou a usilovnou prací. Jenže porucha učení se nezmírní pouze tím, že je dítě starší. • Sporné je poskytování „úlev“ žákovi (studentovi), který se o toleranci zajímá pouze, když by měl propadnout, neudělal dvakrát dílčí zkoušku z angličtiny apod.,ve srovnání s žákem (studentem), který celou dobu školní docházky plnil zadané úkoly, docházel na nápravu apod.

  6. Legislativa • Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami upravuje zákon č.561/2004 Sb., (Školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

  7. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ZP, ZZ, sociální znevýhodnění Kategorie žákůse speciálními vzdělávacími potřebami : • žáci se zdravotním postižením (mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování) • žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc, lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání), • žáci se sociálním znevýhodněním (rodinné prostřední s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR)

  8. SPU – základní pojmy Dyslexie– znamená specifickou neschopnost naučit se číst běžnými výukovými metodami. Mírnější poruchy ( často spojeny s vysokým IQ )nemusí být objeveny až do středního školního věku. • širší slova smysl – znamená označení celého komplexu specifických poruch učení, tedy jako pojem obecný • užší slova smysl – odlišuje tento termín pro poruchu učení v oblasti čtení od ostatních poruch psaní a pravopisu Podle Z. Žlaba : porucha čtení se projevuje neschopností naučit se číst, přestože se dítěti dostává běžného výukového vedení, má přiměřenou inteligenci a žije v prostředí, které mu dává dostatek potřebných podnětů k žádoucímu společenskému a kulturnímu rozvoji.

  9. Dysortografie Dysortografie – je specifická porucha pravopisu, často se vyskytuje spolu s dyslexií. Jedná se o narušení schopnosti osvojovat si pravopis jazyka přes přiměřenou inteligenci a běžné výukové vedení. Typická je – neschopnost dodržet pořadí písmen při psaní ve slově, nedostatky v měkčení a v nesprávném dodržování délek samohlásek, neschopnost aplikovat naučená gramatická pravidla do písemné podoby, chybí cit pro jazyk (nejde skloňování a časování ).

  10. Dysgrafie Dysgrafie - obecný výklad : Postihuje písemný projev, který je nečitelný, žák si obtížně pamatuje písmena, hůře je napodobuje • Samotný proces psaní vyčerpává dysgrafikovu kapacitu koncentrace pozornosti tak, že již není schopen se soustředit na obsahovou a následně gramatickou stránku projevu. • Převaha obtíží je v narušení úrovně jemné motoriky.

  11. Dyskalkulie Žák s dyskalkuliínení schopné naučit se matematickým dovednostem běžnými metodami používanými ve škole. v poslední době se poukazuje na souvislost dyskalkulie a dyslexie. Řada autorů předpokládá, že nedostatky v počtech jsou ovlivněny stejnými deficity v dílčích funkcích jako nedostatky ve čtení a psaní. Matematickou dovednost negativně ovlivňují obtíže ve vnímání a reprodukci časového a prostorového pořadí. Nerozvinutá auditivní paměť může zapříčinit, že žák při písemném projevu zapomíná přičítat desítky, nepamatuje si mezivýpočty atd.Výkony v matematice souvisejí i s porozuměním řeči a symbolů. (Žák musí pochopit pojmy: „více“, „méně“, „stejně“, atd. )

  12. Podpůrná a vyrovnávací opatření • Podpůrná opatření jsou určena žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v režimu speciálního vzdělávání, ať formou individuální integrace či ve třídě nebo škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením. • Vyrovnávací opatření jsou určena žákům, jejichž speciální vzdělávací potřeby plynou ze zdravotního znevýhodnění nebo sociálního znevýhodnění. • Pouze u žáků se zdravotním postižením je možné hovořit o integraci, protože jen pro tyto žáky existuje možnost jejich vzdělávání ve třídě/škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením.

  13. U prevence, nápravy a tolerance brát na zřetel Rozumové schopnosti, soustředění, vůli, motivaci, paměť, city + Jedinec funguje ve společnosti a rodině

  14. SPU a cizí jazyk • multisenzoriálnívyučování a učení ( zapojuje zrak, sluch, hmat a kinestetické vnímání; nutnost hodně mluvit, vidět napsané • komunikativní přístup – vnímat mluvčího, rozumět jeho sdělení, vyjadřovat své potřeby-myšlenky, být ve výuce aktivní • strukturovaný postup – od jednoduchého ke složitému (zafixování spojení hláska-písmeno, pak hlásková stavba slov, vět až po syntaktickou stránku jazyka) • sekvenční postup – po malých krocích, od učiva které žák zvládá k náročnějšímu ( důležitá sebedůvěra, úspěch)

  15. SPU a cizí jazyk - výuka • kumulativní princip – spojení nového učiva, nových prvků s učivem osvojeným • respektování individuality žáka– např. spojování pohybových a řečových aktivit je nevhodné pro dítě s poruchami motoriky • respektování stylu učení – výuka musí vycházet z pochopení individuality žáka a jeho speciálních potřeb ( podporovat paměť – zrakovou, sluchovou, pohybovou) • mateřská metoda = postupné osvojování ( jako dítěte xmateřský jazyk), poslouchat, vnímat všemi smysly, období porozumění situacím - pak mluva „VŠE SI OHMATAT“ Částečná redukce učiva povolena, osvobození NE ! ( Úmluva o právech dítěte - má právo na svobodu projevu…)

  16. Hodnocení a tolerance u SPU Žáci a studenti zpravidla o sobě vědí, že trpí poruchou učení. Z toho vyvozují, že by neměli psát diktáty, být zkoušeni písemně, nebo nečíst nahlas před třídoua dokonce že snad nemohou dostat nedostatečnou nebo propadnout..!? OMYL Musí především vědět, co způsobuje jejich vzdělávací nedostatky, které schopnosti jsou nedostatečně rozvinuté, které kognitivní funkce jsou slabé. Čím lépe rozumí žák problémům, které znesnadňují jeho přístup ke vzdělání, tím konkrétněji se mohou následně formulovat požadavky na samotnou výuku i průběžně hodnotit jejich přínos a efektivitu. Poté lze snáze vyspecifikovat požadavky na modifikaci jak přijímacích zkoušek, následně i zkoušek závěrečných.

  17. Sociální kontext neúspěšnosti • Stejně dobře by měl znát různé způsoby nápravy. Léta překonávání různých problémů a opakujících se menších či větších neúspěchů (horších známek, výtek a zklamání ze strany rodičů a učitelů) vedou jedince s SPU častěji ke sníženému sebehodnocení a sebevědomí, potažmo vyčlenění z kolektivu (nechce studovat, je přesvědčen, že školu nezvládne, nevěří si, že zvládne přijímací zkoušky, na škole ho pak vyvede z míry sebemenší neúspěch, častěji předčasně končí studium, objevují se sekundární obtíže ). Potřeba „provázení“ a motivace , snažit se jim opravdu pomoci dobrých výsledků dosáhnout. Podporovat pozitivní sebehodnocení ( víru v sebe – ve vlastní síly a dovednosti), všímat si okolí.

  18. Sociální dovednosti • Běžný student se naučí ve škole organizovat si čas, u těchto studentů se ukazuje obtížné rozvrhování studijních povinností, hůře odlišují podstatné a nepodstatné, v zátěži nebývají schopni zvýšit mimořádně výkon. • Dopadají na ně i následky snížených sociálních dovedností ( neřeknou si včas o potřebnou literaturuapod.). • Nutnost trénovat plánování a organizaci času, učit je uplatňovat svá práva a požadavky ve vhodnou dobu a vhodným způsobem.

  19. „Zveřejnit“ diagnózu?! Při vstupu na SŠ (VŠ) nechat především na jejich vůli, zda je pro ně diagnóza „vhodná a výhodná“. Potřeba probrání s rodiči, žákem (studentem). Mnohdy je to oprávněné, mají předchozí zkušenosti (s pedagogy, spolužáky, uvědomují si i stereotypy, nesou si pocity). Řada studentů projde s SPU primárním vzděláváním díky výborné inteligenci, v průběhu školní docházky se zvyšují požadavky a v určitém momentu síly žáka (studenta) nestačí. SŠ a VŠ pak může znamenat enormní zátěž (v určitém čase zpracovat množství literatury, sepsat nespočet stránek seminárních prací apod. ) Žáci (studenti)nevyžadují nákladné kompenzační pomůcky, potřebují učitelské pochopení a více času na osvojení potřebných znalostí, vědomostí i dovedností.

  20. Informovanost školy… • Právo žáka se zdravotním postižením nebo se zdravotním znevýhodněním na úpravu podmínek pro ukončování vzdělávání ve střední škole může být uplatněno pouze v případě, že škola je o speciálních vzdělávacích potřebách žáka informována. Doporučuje se proto, aby žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka informoval ředitele školy, příp. určené pedagogické pracovníky, o charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáka jižv prvním ročníku střední školy • pokud jsou speciální vzdělávací potřeby zjištěny v průběhu vzdělávání na střední škole, informovat školu v okamžiku, kdy se o této skutečnosti žák při vyšetření dozví

  21. Pro snadnější přechod ze ZŠ na SŠ • informovanost výchovných poradců • předávání informací rodičům školou, včasné směřování žáků ke kontrolnímu vyšetření posouzení aktuálního stavu SPU • realizace vyšetření (posouzení aktuálního stavu SPU) • uzpůsobení podmínek pro přijímací řízení v souladu s § 16 odst. 6, věta druhá, zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

  22. Volba SŠ, VŠ • Humanitní -nehumanitní obory • Volba oboru (otázka „profi“ volby a poradenství na ZŠ a SŠ) – stále přežívá mýtus, že žák s SPU by měl zásadně volit technické obory. Je to vždy velmi individuální • Informovanost - na humanitních oborech má většina vyučujících větší povědomí o SPU než je tomu často u nehumanitních oborů • Situace studentů s SPU na vysokých školách není legislativně ošetřena, často záleží pouze na dobré vůli a ochotě konkrétních vyučujících

  23. Profi volby KPPP • Vyšetření a konzultace pro žáky ZŠ i SŠ, kteří si chtějí ujasnit další směřování, poradit se s volbou oboru na SŠ či VŠ, pomoci v rozhodování apod. • Do vyšetření a konzultace je možno zahrnout také možnosti zlepšení učebních strategií žáka, zvážení jeho kapacit a rezerv při studiu • Standardní nabídka ze strany poradny=zdarma

  24. Praxe na pracovišti ve Vsetíně: • Výchovní poradci na školách jsou se službou obeznámeni, nabízí ji žákům a rodičům • Zájemci si volají do poradny během podzimu ( čekací doba 2 -3 měsíce ) • Na vyšetření jsou žáci zvaní ve skupinkách (okolo 5); individuálně podle potřeb (SPU apod.) • Konzultace probíhají po dohodě s rodiči (klienty), ve formě individuálních sezení: poradce - rodič - žák

  25. Projekt: Rozvoj kariérového poradenství, rozšíření nabídky psychologických a speciálně pedagogických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadané TVOJE BUDOUCNOST

  26. Cíl projektu • Snížit případy nesprávné volby studijní nebo profesní cesty • Přispět k realističtějšímu pohledu na vlastní osobnost, korigovat náhled na vlastní potenciál, možnosti uplatnění na trhu práce • Pomáhat při orientaci v profesní nabídce a informačních zdrojích • Vytvoření fungujícího systému v kraji- propojení již existujících služeb • Projekt určen pro 1000 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • Začátek projektu duben 2010 • Ukončení projektu březen 2013

  27. Hlavní výstupy • Vybudování 4 specializovaných pracovišť kariérového poradenství

  28. Výstupy projektu: • Pracovní verze testové baterie pro psychology a speciální pedagogy založená především na PC programech - jeden z projektových indikátorů s výstupem na konci projektu. • Součástí bylo proškolení pracovníků v metodách firmy Schuhfried. • Vytvoření vzdělávacích modulů pro skupinovou práci • (garantem pracoviště Uherské Hradiště) • Moduly jsou zaměřeny na oblast : • Sebepoznání • - vytvoření si obrazu o sobě jako klíčového faktoru při výběru profesní dráhy • Mapování vlastních učebních stylů a jejich zefektivňování • - efektivně se učit a vytvořit si správné studijní návyky • (Proškolení pracovníků začleněných v projektu k těmto modulům)

  29. „Po správné volbě“…Přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky ( PUP ) • Metodické doporučení MŠMT pro zabezpečení maturitní zkoušky žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky - dle školského zákona • Žáci se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním mají v souladu s § 16 odst. 6, věta druhá, zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, právo konat maturitní zkoušku za uzpůsobených podmínek odpovídajících jejich potřebám.

  30. Smysl PUP (přiznání uzpůsobení podmínek) • není smyslem, aby každý odmaturoval • nejedná se o lehčí maturity ALE : vyrovnat podmínky při zachování stejné náročnosti, slovo „úlevy“ do PUP NEPATŘÍ A tedy základní úvaha je, že by žák měl maturovat za přibližně stejných podmínek, za jakých studoval. PPP tedy vyhodnocuje nejen aktuální stav SPU, souběžně zjišťuje - informace o průběhu studia, styl učení, studijní návyky, míru pomoci od druhých, motivaci ke studiu apod. Následuje rozbor vysledovaných obtíží směrem k další pomoci.

  31. PUP „ v praxi “ • Včasné objednání ( konečný termín pro vystavení 15. listopad ) • Potřebné podklady : dostatečně vyplněný dotazníkškolou, ukázka písemných prací ( slohové práce z JČ) • Absolvování vyšetření • Vystavení posudku Poradna je v kontaktu s výchovnými poradci SŠ.

  32. Úspěšný přechod ze ZŠ na SŠ Cesta za povoláním není jen o snech a přáních, ale zejména o dobrých rozhodnutích

  33. Literatura • Zdena Michalová: Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních • V. Mertin, A. Kucharská a kol. : Integrace žáků s SPU • Ch. Groll, D. Sehrbrock : Jak vyzrát na školu • Mezin. akademie vzdělávání : Efektivní učení ve škole • M. Hargašová a kolektiv : Skupinové poradenství

  34. Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů ! PaedDr. Hana Koňaříková vedoucí pracoviště , speciální pedagog Krajská pedagogicko-psychologická poradna a ZDVPPZlín, pracoviště Vsetín Hrbová 1561, Vsetín  755 01 Tel.: 575  570 561 Mobil:734 780 346 E-mail: hana.konarikova@ppporzl.cz www.ppporzl.cz

More Related