Peníze

1. Peníze Ing. Petr Sedláček Ph.D.

2. Vývoj peněz • Typy peněz • Komoditní peníze • Nekryté bankovky Funkce peněz • Prostředek směny • Účetní jednotka • Uchovatel hodnoty • Peníze jsou aktiva, s vysokým stupněm likvidity • Měnové agregáty (v ČR)

3. Měnové agregáty (v ČR) • M1 = hotovostní oběživo + netermínované vklady +nově obsahuje také jednodenní vklady • M2= M1 + termínované vklady + vklady v cizí měně • Termínované vklady: • Vklady s dohodnutou splatností(depozitní směnky, ostatní neobchodovatelné cenné papíry) • Vklady s pevnou výpovědní lhůtou • Poptávka po penězích • Poptávka po penězích je snaha držet peněžní zůstatky namísto jiných aktiv • Důvody držby peněz • Transakční

4. Transakční zůstatky jsou peněžní zůstatky, které chtějí lidé držet pro zabezpečování běžných transakcí. Je to časový nesoulad mezi příjmy a výdaji, který je vyžaduje. • Při rozhodování o výši transakčních zůstatků člověk porovnává likviditu a výnosnost aktiv. Likvidita je dána transakčními náklady na jeho přeměnu (čas, poplatky, provize) • Inovace snižuje transakční náklady (bankomaty, elektronické bankovnictví) a tudíž snižují poptávku po penězích • Výše transakčních nákladů • je nepřímo úměrná úrokové míře (nákladem obětované příležitosti) • je přímo úměrná výši důchodu

5. Poptávka po penězích též zahrnuje opatrnostní zůstatky • Opatrnostní zůstatky jsou peněžní zůstatky, které lidé chtějí držet, protože mají nižší riziko než jiná aktiva • Jejich výše závisí nepřímo úměrně na úrokové míře • Přímo úměrně na výši bohatství

6. Výnosnost r Indiferenční křivka R r1 1 O Rizikovost 

7. Nominální a reálné peněžní zůstatky • Nominální a reálná úroková míra ( Fisherova rovnice) • rn= r + e • Rozhodování mezi peněžními zůstatky a aktivy nesoucími úrok je ovlivněno nominální úrokovou mírou, protože nominální úroková míra je nákladem držby peněz.

8. Vliv úroku na poptávku po penězích L2 (R) r L1 (Y) Částka převedená do cenných papírů L

9. Držíte li peníze v hotovosti, je obětovaným výnosem vždy nominální úrok, protože přicházíte nejen o reálný úrok, ale navíc se peníze znehodnocují inflací. • Funkce poptávky po penězích • Md= Md(tr,Y,W,rn) • výše poptávaného množství závisí přímo úměrně na transakčních nákladech, důchodu a bohatství a nepřímo úměrně na nominální úrokové míře. • Můžeme zjednodušit transakční náklady závisejí na technologických a institucionálních rysech trhu a mění se velmi pomalu pod vlivem finačních a technologických inovací (bankomaty atd.)

10. Můžeme též vypustit W, protože v agregátním vyjádření v dlouhém období se produkt a bohatství pohybují velmi obdobně, takže změny produktu jsou aproximací změn bohatství. • Nominální poptávka po penězích: • Md=Md(PYn, rn) • Reálná poptávka po penězích • Md/P=Md/P(Y, rn) • Reálná poptávka po penězích je přímo úměrná reálném důchodu a nepřímo úměrná nominální úrokové míře • Teorie poptávky po penězích

11. Fisherovatransakční verze kvantitativní teorie • Hume, Merkantelisté, Irving Fisher • Co determinuje množství peněz, které ekonomika potřebuje k prováděnídaného objemu transakcí? • MV =PT  M V= P.Y • Každá transakce má kupce a prodejce. • Hodnota prodejů se tudíž musí rovnat hodnotě nákupů. Hodnota prodejů je rovna počtu transakcí za období x cena • Hodnota nákupů se rovná množství peněz v ekonomice násobené obratem • Rovnice vyjadřuje celý objem transakcí, který peníze v ekonomice zprostředkovávají. • Ms (dáno exogenně), Vt se nemění, T = Y*, potom množství peněz determinuje cenovou úroveň.

12. Cambdrigeská teorie poptávky po penězích • Důraz kladen na determinanty množství peněz, které chtějí subjekty držet. • Poměr požadované peněžní zásoby k důchodu je konstantní • Část peněz držena z důvodu transakčního • Další vývoj mluví i o závislosti na bohatství (a úroku, i když to nebylo zmíněno). • Ostatní vlivy jsou zahrnuty do koeficientu k • Technologické, institucionální, bohatství, úrok,. • Md=kPY • k je převrácenou hodnotou rychlosti obratu peněz • k= 1/V

13. Keynesiánská teorie poptávky po penězích (funkce preference likvidity) • Charakterizuje peníze jako druh bohatství, které má nulovou výnosnost a jeho držení nenese žádné riziko spojení s kolísáním výnosnosti nebo cen (předpoklad stálosti cen). Peníze jsou bezrizikové výnosové aktivum. • Teorie preference likvidity (3 motivy preference likvidity) • Transakční (oběhový) • Opatrnostní • Spekulační • Celková poptávka po penězích Md= Md1 a Md2 = L1( Y) + L2 (rn) = L= (Y,rn)

14. L = funkce likvidity • Rychlost peněz v Keynesově konceptu není konstantní, ale mění se spolu se změnou úrokové sazby. • L(Y,r) = kPY Yn = PY • L(Y,r) = k Yn • V= 1/k = Yn /L(Y,r) • Důchodová rychlost poptávky závisí na úrokové míře. Roste-li, klesá spekulativní poptávka po penězích a důchodová rychlost musí růst.

15. Friedmanova teorie poptávky po penězích • Peníze chápe jako specifický druh aktiva • Ekonomický subjekt drží bohatství v různých aktivech, peníze jsou pouze jedním z aktiv (reálná - zboží dlouhodobé spotřeby, alternativní dluhopisy a akcie, peníze) • Friedman odvozuje hlavní činitele, které ovlivňují poptávku po penězích • Md/P= F(W/P, r1,r2,h e) • Citlivost peněžní poptávky na formě výnosnosti je malá

16. Pokud dojde k nestejnému vývoji výnosnosti alternativních aktiv, dojde k přesun u mezi alternativními aktivy, ale bez pohybu peněžní poptávky • Dojde li k růstu výnosů alternativních aktiv, nutně se též zvýhodňují běžné vklady a nedochází tak k přesunu peněz do alternativních aktiv • Citlivost poptávky po penězích je malá i na očekávanou inflaci, kde se spíše projeví přesunem bohatství z dluhopisů do akcií a reálných aktiv a peněžní poptávka zůstává nezměněna. Pouze na hyperinflaci reálná peněžní poptávka reaguje snížením. • Podle Friedmana je tedy poptávka po penězích především transakční poptávkou, kde hlavním faktorem je bohatství.

17. V obecné rovině lze závěry Friedmana shrnout takto: • Existuje těsný vztah mezi velikostí peněžní zásoby a velikostí nominálního domácího produktu. Vztah je těsnější v dlouhém období než v krátkém . • Peníze nejsou neutrální v krátkém období (1-2 roky). Změny peněžní zásoby v krátkém období mají účinek na změny reálných veličin (reálnou úrokovou míru, na reálný měnový kurz a na reálný domácí produkt). • Peníze jsou však neutrální v dlouhém období. Změny ovlivňují pouze cenovou hladinu, zatímco reálné ekonomické veličiny se nemění. • Inflace je výlučně peněžní jev. To znamená, že jedinou konečnou příčinou inflace je nadměrný růst peněžní zásoby.

18. Kč 24 000 • Baumolův-Tobinův model poptávky po penězích • Optimální stav transakčních zůstatků Md=24 000/2 12 000 Md= 24 000/4 1 měs 1 měs Kč 24000 ------- N 24 000/2N 1 měs

19. Výše transakčních zůstatků = Md = Y/2N • Optimální počet návštěv banky závisí na úrokové míře z vkladu a na transakčních nákladech spojených s návštěvou • Čím vyšší úrok, tím menší zůstatky budete chtít držet • Čím vyšší transakční náklady, tím vyšší peněžní zůstatky, abyste nemuseli chodit často do banky. • Když držíme Md= Y/2N, přicházíme o úrok rn . Y/2N • Transakční náklady na návštěvu banky tr, celkové transakční náklady trN. Optimální počet návštěv banky bude takový, při kterém budou minimalizovány celkové náklady držby peněžních zůstatků TC • TC= rnY/2N + trN

20. TC (celkové náklady) Náklady v Kč tN(transakční náklady) rnY(/2N (obětovaný úrok) N* N1 N2 Počet návštěv banky

21. Optimální počet návštěv je N*, kdy se obětovaný úrok rovná transakčním nákladům • rnY/2N* = t.N* • Řešením rovnice pro N* (hledáme minimum funkce celkových nákladů) • N*= rn.Y/2t • Dosadíme li optimální počet návštěv banky N* do rovnice Md=Y/2N, dostaneme po matematické úpravě rovnici vyjadřující optimální výši peněžních zůstatků Md* • Md* = t.Y/rn • Uvedená funkce transakční poptávky závisí nejen na důchodu, ale i na na výnosnosti dluhopisů. Je klesající funkcí této výnosnosti.

22. Peněžní nabídka, tvorba peněz a peněžní zásoba • Bankovní soustava • Centrální banka - emisní bankou, peníze uvádí do oběhu pomocí operací na volném trhu • Komerční banky - Též vytvářejí peníze, protože jsou bankami s částečnými rezervami. • Příklad • A. 100% rezerv z depozit • Aktiva Pasiva • Rezervy 1000 Depozita 1000 • B. PMR = 20% ( Rezervy/Depozitům . 100)

23. 1 banka • Aktiva Pasiva • Rezervy 200 Depozita 1000 • Půjčky 800 • 2 banka • Aktiva Pasiva • Rezervy 160 Depozita 800 • Půjčky 640 • 3 banka • Rezervy 128 Depozita 640 • Půjčky 512

24. První banka zvýší M o 8000 • M= 1000 + 800 • Druhá banka zvýší M o 640 • M = 1000+800+640 • … • 1/0,20 . 1000 = 5000 • Když centrální banka uvede do oběhu dodatečné peníze, zvýší to peněžní bázi. • MB= C (oběživo) + R (rezervy) • Na peněžní bázi pak v multiplikačním procesu tvorby vkladů vyrůstá peněžní zásoba

25. Peněžní zásoba je suma oběživa a bankovních vkladů • M= C+ D(vklady) • Kolikrát je peněžní zásoba větší než peněžní báze ? • M/MB= (C+D) / (C + R) • M/MB= (C/D + 1) / (C/D + R/D) • Podíl oběživa na vkladech C/D = cr a podíl bankovních rezerv na vkladech R/D = rr • M/MB = (cr + 1) / (cr + rr) • Pro vztah mezi peněžní zásobou a peněžní bází platí: • M= (cr + 1)/(cr + rr) x MB • kde cr+1/ cr + rr je peněžní multiplikátor • Je tím větší, čím menší je míra bankovních rezerv a čím menší podíl drží lidé jako oběživo

26. Banky Depozita Oběživo = Peněžní zásoba + Rezervy = Měnová báze Oběživo CB

27. V USA (příklad tvorby peněz) • MB = 400 mld USD • rr= 0,1 • cr= 0,4 • mm= (0,4 +1)/(0,4 +0,1) = 2,8 • 1 dolar měnové báze vytváří 2,8 dolarů peněžní nabídky. • M= 2,8 x 400 = 1 ,120 mld USD

28. Během světové hospodářské krize (srpen 1929 - březen 1933) poklesla nabídka peněz o 28%., řada ekonomů věří, že to bylo hlavní příčinou velké deprese. • Ale proč nabídka poklesla ? • 3 proměnné určují nabídku peněz • měnová báze, poměr rezerv k depozitům a poměr oběživa k depozitům • Při pohledu na statistiky vidíme, že pokles nemohl být přičítán k poklesu měnové báze (Fed tedy nechybil), která vzrostla o 18% • Peněžní nabídka poklesla , protože poklesl peněžní multiplikátor o 38%

29. mm poklesl, protože vzrostly poměry oběživa z 0,17 na 0,41 a rezerv z 0,14 na 0,21 k epozitům. • Řada bank v té době zbankrotovala (přes 9000) to zvýšilo poměr oběživa k depozitům, protože veřejnost jim nevěřila • Tyto bankroty též vyvolaly tlak na zvýšení poměru rezerv k depozitům, protože bankéři byli více obezřetní.

30. Rovnováha na trhu peněz a transmisní mechanismus • Lidé v souhrnu drží tolik peněžních zůstatků, kolik jich chtějí držet. • Peněžní zásoba se rovná sumě poptávaných peněžních zůstatků • Ms= Md (PYn,rn) nebo Ms/P=Md/P(Y,rn) • Na následujícím obrázku křivka poptávky po reálných zůstatcích ukazuje závislost na úrokové míře. Křivka odpovídá určitému reálnému produktu.

31. Ms/P rn r2 r1 L(Y2) L(Y1) M/P Ms/P

32. Transmisní mechanismus, který nám ukáže, jak se poptávka po penězích přizpůsobuje peněžní zásobě • První fáze • Zvýšení peněžní zásoby vyvolá nerovnováhu na trhu peněz. Peněžní zůstatky jsou vyšší než poptávané. • Rostoucí poptávka po nepeněžních aktivech vyvolá nerovnováhu na trzích nepeněžních aktiv. • Druhá fáze • Přebytečná poptávka po aktivech zvýší tržní ceny aktiv a sníží jejich míru výnosu • rE=RE/P (rE = očekávaná míra výnosu aktiva,RE je očekávaný výnos, P je tržní cena aktiva) • Dochází k všeobecnému poklesu úrokových sazeb.

33. MS1/P r MS2/P A r1 B r2 L(Y1) M/P

34. Třetí fáze • Pokles úrokové míry se projeví na výdajích a na důchodech. • Pokles vede ke zvýšení čistého vývozu kapitálu, dochází k depreciaci domácí měny. Depreciace zvýší čistý vývoz zboží a služeb. • Ve velké ekonomice se úroková sazba určitou dobu udrží na nižší úrovni a dojde též k růstu investic a spotřeby. • Zvýšení agregátních výdajů zvýší důchody. • AD a Y vzrostou, domácí produkty se zvýší a dojde též k růstu úroku.

35. M2/P M1/P r A r1 C r3 L (Y2) r2 B L(Y1) M/P

36. Čtvrtá fáze • zvýšení peněžní zásoby a následný růst AD bude mít za následek růst cen a mezd. • Lidé potřebují držet více peněžních zůstatků jen proto, že se zvýšily ceny. • Reálná peněžní zásoba se vrací na půovodní úroveň. • Závěr • Úroková míra klesne a reálný produkt se zvýší pouze krátkodobě, dokud je vyšší reálná peněžní zásoba. Ale protože v dlouhém období vzroste cenová hladina, konečným důsledkem není zvýšení reálné peněžní zásoby, ale jen nominální.

37. M1/P r M2/P A r1 B r2 L(Y1) M/P

38. Peníze a inflace a inflační očekávání • Co je to inflace • Klady a zápory inflace • Přístup k inflaci skrze nabídku a poptávku peněz • Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. • Ms= P.Md/P • V růstovém tvaru ms=  +  •  = ms -  • Míra inflace vyplývá z rozdílu mezi tempem růstu nominální peněžní zásoby a tempem růstu reálné poptávky po penězích.

39. Reálná poptávka po penězích závisí na reálném důchodu a nominální úrokové míře • Protože se úrokové míra v dlouhém období příliš nemění, růst reálné poptávky po penězích se vyvíjí obdobně jako růst reálného domácího produktu. • Míra inflace v dlouhém období přibližně odpovídá rozdílu mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného domácího produktu. • To je v souladu s kvantitativní teorií peněz. • V krátkém období ovšem může reálná poptávka po penězích kolísat, v důsledku například změn nominální úrokové sazby.

40. Inflační očekávání • Mezi skutečnou inflací a očekávanou existuje úzký vztah. • Zprostředkujícím článkem mezi očekávanou a skutečnou inflací je nominální úrokové míra a její působení na poptávku po penězích. • Inflační očekávání se do skutečné inflace promítají přes poptávku po penězích. • M/P= L(r+ e,Y) rn = r+ e • Inflace je vyvolávána nejen skutečným růstem peněžní zásoby, ale může být vyvolávána i jen očekávaným růstem peněžní zásoby.

41. Další kroky • Shrňte, co se od účastníků očekává. • Shrňte, co se očekává od vás.