390 likes | 794 Views
OSN A NATO. Vypracovaly: Monika Molnárová Petra Zajíčková. OSN. Organizace spojených národů. CO je to OSN?. OSN (Organizace spojených národů) je
E N D
OSN A NATO Vypracovaly: Monika Molnárová Petra Zajíčková
OSN Organizace spojených národů
CO je to OSN? • OSN (Organizace spojených národů) je obecně politická mezinárodní mezivládní organizace, jejímž cílem je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy, založené na zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a podporovat hospodářskou, kulturní a humanitní spolupráci.
Historie OSN • Předchůdcem byla Společnost národů (slabé kompetence, některé mocnosti nebyly členy, dobrovolné, žádné sankce) • 1942 – vyhlášena deklarace Spojených národů • OSN byla založena 24.10.1945 v San Francisku na základě přijetí Charty OSN, nahradila tehdejší Společnost národů. • k 24.říjnu 1945 se datuje oficiální vznik OSN. Většina zakládajících zemí uznala a podepsala Chartu OSN.
Cíle • Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost • Rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů • Spolupracovat při mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod • Být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů.
Zásady • Všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné • Zavazují se plnit své povinnosti vyplívající z Charty • Zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti • Zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí, a zároveň nebudou podporovat státy, vůči kterým Organizace přijala preventivní či donucovací opatření
Členství • Členství v Organizaci spojených národů je přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplívající z Charty, které jsou odhodlány a schopny tyto povinnosti plnit. • Nové členské státy přijímá Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti
Valné shromáždění I. • Skládá se ze zástupců všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. • Volit nestálé členy Rady bezpečnosti, členy Hospodářské a sociální rady a volených členů Poručenské rady; společně s Radou bezpečnosti se podílet na volbě soudců Mezinárodního soudního dvora a na základě doporučení Rady bezpečnosti jmenovat generálního tajemníka OSN.
Valné shromáždění II. • Prosazovat mírové řešení jakékoli situace, bez ohledu na její původ, která by mohla narušit přátelské vztahy mezi národy. • Určovat a schvalovat rozpočet OSN a určovat výši příspěvků jednotlivých členů. • Iniciovat studie a předkládat doporučení na podporu mezinárodní politické spolupráce, rozvoje a kodifikace mezinárodního práva, výkonu lidských práv a základních svobod a mezinárodní spolupráce v oblasti ekonomické, sociální, kulturní, vzdělávací a zdravotní.
Rada bezpečnosti • Dohlíží na mezinárodní mír a bezpečnost • Vyhlašuje rezoluce a kolektivní opatření závazná pro všechny členy OSN • Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. • Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších za členy nestálé na dvouleté období. • Stálými členy Rady bezpečnosti jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Velká Británie
Poručenská rada • Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie,Rusko, Velká Británie a USA. • Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. • Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. • O svolání může rozhodnout předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, VS nebo RB.
Mezinárodní soudní dvůr • Mezinárodní soudní dvůr má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na 9leté období • Předsedou Mezinárodního soudního dvora byl zvolen soudce Shi Jiuyong (Čína) a místopředsedou soudce Raymond Ranjeva (Madagaskar).
Sekretariát OSN • Sekretariát zajišťuje administrativní podporu organizaci a poskytuje službyjejím orgánům. • Mezi jeho každodenní činnosti patří sledování a asistence při plnění rozhodnutí jednotlivých orgánů • Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Tři hlavní centra činnosti OSN se nacházejí v Ženevě, ve Vídni a v Nairobi. Sídlo OSN v New Yorku
Generální tajemník • Generální tajemník je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. • Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných.Současný generální tajemník Kofi Annan pochází z Ghany a je v pořadí sedmý tajemník OSN
WHO • Světová zdravotnická organizace (WHO) byla založena v roce 1948 a je hlavní institucí OSN na poli zdraví a zdravotní péče. Jejím cílem je zajistit, aby všechny země světa dosáhly co nejvyšší úrovně zdraví.
UNESCO • Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) byla vytvořena, aby se podílela na budování trvalého světového míru založeného na intelektuální a morální solidaritě lidstva. UNESCO se angažuje v oblasti vzdělávání, přírodních věd, humanitních a sociálních věd, kultury a komunikace.
UNICEF • Dětský fond OSN (UNICEF) je orgán, který se zabývá ochranou dětí, jejich životními podmínkami a rozvojem v souladu s Úmluvou o právech dítěte.
Co Je to NATO? • NATO (North Atlantic Treaty Organisation) je hlavní vojensko-politické seskupení spojující 26 států Evropy a Severní Ameriky se společným cílem zachovávat bezpečnost a svobodu členů NATO politickými i vojenskými prostředky
Historie NATO • 1945 – 1949 – expanzionistická politika SSSR strach západního světa • 1948 – podepsána BRUSELSKÁ SMLOUVA pěti západoevropskými státy (Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království) – snaha o vytvoření systému společné obrany • 1949 – SEVEROATLANTICKÁ SMLOUVA (Washington D.C.) – vzniká NATO smlouvou mezi 12 státy (státy Bruselské smlouvy, USA, Kanada, Dánsko, Island, Itálie, Norsko, Portugalsko)
1952 – přistoupily ke smlouvě Řecko a Turecko • 1955 – Spolková republika Německo • 1967 – Sídlo NATO bylo přesunuto z Paříže do Bruselu • 1982 – Španělsko • 1999 – Česká republika, Maďarsko a Polsko • 2004 – Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko
Cíle • Základním posláním NATO je ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými prostředky v souladu se zásadami Charty OSN • Chránit bezpečnost cestou vzájemných záruk a stabilních vztahů s jinými zeměmi • Zajistit mír založený na společných hodnotách demokracie, lidských práv a právního státu
Zásady • Společný závazek ke vzájemné spolupráci mezi státy, založená na nedělitelnosti bezpečnosti jejich členů • Rozvíjení trvalé aktivní spolupráce se všemi svými partnery • Členským státům je ponechána plná svrchovanost a nezávislost • NATO se řídí zásadami charty OSN
Členství • Na základě jednomyslného souhlasu mohou státy NATO vyzvat kterýkoli jiný evropský stát, aby přistoupil k této smlouvě • Stát, který je schopen napomáhat rozvoji zásad aliance a přispět k bezpečnosti severoatlantické oblasti • Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od této smlouvy
1. Hlavní politické a rozhodovací instituce NATO Severoatlantická rada (North Atlantic Council - NAC) • Nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán aliance • Plní základní cíl aliance – udržet mír a bezpečnost • Fórum pro demokratickou diskusi a vzájemnou konzultaci, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO • Ministerská zasedání se konají dvakrát ročně • Stálí zástupci (velvyslanci) členských států se schází alespoň jednou týdně • Předsedou rady NATO je generální tajemník aliance
Výbor pro obranné plánování (Defence Planning Committee – DPC) • Záležitosti spojené s obranou • Odpovídá za vypracování obranné politiky paktu • Schází se pravidelně na úrovni velvyslanců a minimálně dvakrát ročně na úrovni ministrů obrany Skupina pro jaderné plánování (Nuclear Planning Group – NPG) • Stejná pravomoc jako Výbor pro obranné plánování v oblasti jaderných zbraní
Generální tajemník • Generální tajemník je nejvyšší politický funkcionář mezinárodní úrovně • Nominován je členskými zeměmi • Působí jako hlavní mluvčí NATO a komunikuje s vládami členských států Mezinárodní sekretariát • Je tvořený pracovníky z členských zemí • Zabezpečuje práci Rady NATO a jejích výborů • Členové podléhají generálnímu tajemníkovi NATO a jsou vázáni loajalitou vůči organizaci.
2. Vojenská struktura NATO Integrovaná vojenská struktura • Její úlohou je zaručovat bezpečnost a celistvost území členských zemí, řešit krize a poskytovat obranu. • Je základem pro společná cvičení vojenských sil a spolupráci v oblasti spojovacích a informačních systémů protivzdušné obrany, logistické podpory vojenských sil
Vojenský výbor (Millitary Committee - MC) • Nejvyšší vojenský orgán NATO • předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování • Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně. Velitelství spojeneckých sil pro operace Velitelství spojeneckých sil pro transformaci
Vojenský výbor (Millitary Committee - MC) • Nejvyšší vojenský orgán NATO • předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování • Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně. Velitelství spojeneckých sil pro operace Velitelství spojeneckých sil pro transformaci
3. Orgány stojící formálně mimo Alianci Severoatlantické shromáždění • meziparlamentní shromáždění členských zemí Aliance • nezávislý poradní orgán bez výkonné pravomoci Stálá společná rada Rusko-NATO • Fórum pro konzultace a spolupráci mezi Aliancí a Ruskem Severoatlantická rada pro spolupráci Koordinační výbor pro mnohostrannou kontrolu vývozu
Financování NATO • NATO je mezivládní organizace, do níž členské státy přispívají finančními zdroji nezbytnými k zajištění každodenní činnosti • Civilní rozpočet(především výdaje na chod centrály NATO a její hlavní politické a koordinační aktivity, v roce 2001 celkem 133 milionů USD) • Vojenský rozpočet(především operační výdaje a náklady na mise, v roce 2001 celkem 716 milionů USD)
Nejznámější Mise NATO • IFOR, SFOR, SFOR II. (Bosna a Hercegovina) • AFOR (Albánie) – 1999 • KFOR (Kosovo) – 1999 ISAF (Afghánistán) 2003 • NTIM–I (Írák) 2004) Operace Pákistán – 2005/6