GEOGRAFIE ČR

1. GEOGRAFIE ČR úvod, historický vývoj, administrativní členění GER2, přednáška 1 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz

2. GEOGRAFIE ČR - termíny přednášek - sylabus předmětu - blokové cvičení - požadavky ke zkoušce - vstupní dotazník - dotazy?

3. GEOGRAFIE ČR ÚVODGeografie je „multidisciplinární“ věda, zabývající se prostorovým rozšířením jevů na Zemi. Studuje nejen jejich statickou (současnou) podobu, ale také jejich interakci a vývoj v čase.

4. Geografii lze rozčlenit na více skupin, nejčastější je zhruba toto: fyzická geografie (vodstvo, vegetace, orografie, klima, geomorfologie…)socioekonomická geografie (obyvatelstvo, průmysl, zemědělství, admin. členění…)regionální geografie (FG i SEG v rámci vybraného území)Podle některých definic sem patří i kartografie. GEOGRAFIE ČR ÚVOD

5. GEOGRAFIE ČR ÚVODMy se zaměříme na regionální geografii ČR, a to jak z pohledu fyzického, tak i socioekonomického. Kartografií Vás trápit nebudu…

6. HISTORICKÝ VÝVOJ • Velká Morava, Přemyslovské Čechy, Habsburkové… • Rakousko-Uhersko do roku 1867-1918 • Československo 1918-1938 • Česko-Slovenská republika 1938-1939 • Protektorát Čechy a Morava 1939-1945 • Československá republika 1945-1960 • Československá socialistická republika 1960-1990 • Česká a Slovenská Federativní Republika 1990-1992 • Česká republika 1993-současnost

7. HISTORICKÝ VÝVOJ • RAKOUSKO-UHERSKO 1867-1918 • státní útvar, vzniklý po prohrané rakousko-pruské válce přeměnou Habsburské monarchie na unii • dvě části Předlitavsko a Zalitavsko • součástí Předlitavska i Království České a Markrabství Moravské • v roce 1910 v mělo Rakousko-Uhersko 51 milionů obyvatel a 676 000 km2 • unie dvou celků je patrná i na znaku

8. HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKOSLOVENSKO 1918-1938 • státní útvar, vzniklý po rozpadu Rakouska-Uherska v souvislosti s výsledky 1. sv. války • tzv. První republika • součástí byla Podkarpatská Rus (až 24°39´ v.d.) • toto období končí Mnichovskou dohodou a začíná Druhá republika Mapka ukazuje původní hranice Rakouska-Uherska (šedá) a nové uspořádání po I. sv. válce (červená)

9. HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKO-SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1938-1939 • státní útvar, vzniklý po Mnichovské dohodě • tzv. Druhá republika • trvala jen 167 dní • již bez Podkarpatské Rusi a části Horních Uher, oboje si přisvojilo Maďarsko

10. HISTORICKÝ VÝVOJ • PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945 • státní útvar, vzniklý po okupaci nacistickým Německem (Protektorat Böhmen und Mähren) • bez Slovenska (Slovenský štát) a celých Sudet (o třetinu obyvatelstva méně) • konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války

11. HISTORICKÝ VÝVOJ • PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945 mapa západní části protektorátu s největším úbytkem území

12. HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA 1945-1990 • obnovení Československa po II. sv. válce, ovšem již bez Podkarpatské Rusi, která připadla Ukrajině (resp. SSSR) • 3-4 miliony německého a maďarského obyvatelstva „odsunuto“, tzv. Benešovy dekrety • konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války • v roce 1960 do názvu vsunut přívlastek „socialistická“

13. HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA 1990-1992 • po „sametu“ vleklé spory o uspořádání obou federativních republik • změna názvu nestačila (tzv. „pomlčková válka“) a tak od 1.1.1993 nenásilně vznikají dva samostatné státní útvary • dlouhá a náročná jednání týmů premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara

14. HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKÁ REPUBLIKA 1993-? • samostatný stát zahrnující Čechy, Moravu a část Slezska • 78 866 km2, 10 450 000 obyvatel • s Polskem jednání o výměně cca 400 ha území na Opavsku či průběh hranice se Slovenskem

15. ČR V RÁMCI EVROPY • NATO • Severoatlantická aliance, založena 1949 • ČR součástí od roku 1999 • bezpečnostní organizace, reakce západních demokracií na vývoj v Evropě

16. ČR V RÁMCI EVROPY • EVROPSKÁ UNIE • vznik v roce 1992 na základě Maastrichtské smlouvy, navazující na předchozí společenství (EHS, ES) • ČR součástí od roku 2004, v roce 2007 rozšíření o další země (Bulh.,Rum.) • ekonomické sdružení, nyní 27 zemí s cca 500 miliony obyvatel

17. ČR V RÁMCI EVROPY

18. ČR V RÁMCI EVROPY • SCHENGENSKÝ PROSTOR • na základě Schengenské dohody z roku 1985 (prováděcí úmluva v roce 1990) • zaručuje volný pohyb osob v rámci členských zemí • hraniční přechody jsou odstraněny a hranici lze překročit kdekoliv • vnější hranice prostoru je střežena pečlivěji, zákaz vstupu udělený v kterémkoliv státě je pak platný i pro celý prostor • ČR vstoupilo do prostoru v prosinci 2007 a jelikož tak učinilo i Polsko a Slovensko, nemáme žádnou vnější hranici • ze zemí EU není členy Velká Británie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko a Kypr • navíc Norsko, Island a Švýcarsko

19. ČR V RÁMCI EVROPY • EUROREGIONY • regionální formy partnerství přes hranice státu • hospodářská, kulturní a společenská spolupráce • „mapy, propagace, silnice, setkání, dotace“

20. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • KRAJE • OKRESY • OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ • OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM • OBCE • KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ • NUTS regiony soudržnosti

21. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • KRAJE • nově vznikly roku 2000, celkem 14 v ČR • tzv. Vyšší územní samosprávné celky (VÚSC) • v letech 1960-99 bylo krajů 7, což bylo z hlediska správy území málo • Středočeský kraj nemá krajské město, ale sídlo je v Praze • Krajský úřad vykonává přenesenou působnost státní správy • nejvyšším představitelem kraje je hejtman

22. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍKRAJE

23. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OKRESY • od roku 2003 zrušeny okresní úřady, jednotky však existují dál (statistická jednotka, členění soudů) • pravomoci okresních úřadů přesunuty „nahoru i dolů“ • celkem 77 v ČR • od roku 1996 nový okres Jeseník, jinak je jejich členění platné z roku 1960 • dříve se lišily soudní a správní okresy

24. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ

25. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (ORP) • tzv. obce III. typu • mezičlánek řízení mezi krajem a obcí • celkem 205 v ČR • agenda odpovídá zhruba bývalým okresním úřadům, proto se těmto územím říká „malé okresy“

26. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM (POÚ) • tzv. obce II. typu • část pravomocí jako obec „trojková“ • celkem 389 v ČR

27. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBEC • obec je základní článek státní správy i samosprávy • jeden či více katastrů • obec spravuje volené zastupitelstvo a rada obce, v čele je starosta (primátor) • obec má vlastní hospodaření (rozpočet) • celkem cca 6500 obcí v ČR • intravilán a extravilán

28. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ • obec může mít více katastrů (obec Hostivice – k.ú. Hostivice a k.ú. Litovice) • jedinečný název v rámci ČR • obec, městská část či osada • celkem cca 13 500 k.ú. • v rámci k.ú. jsou parcely a budovy číslovány souvislou číselnou řadou

29. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • NUTS regiony soudržnosti • statistická jednotka pro potřeby Eurostatu a dotační politiky • členění ČR zapadá do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v rámci Evropské unie • návrh členění ČR (NUTS 1 až 3) schválen v lednu 1999 • úroveň NUTS 1 zahrnuje celou ČR • úroveň NUTS 2 slučuje některé kraje (8 jednotek) • úroveň NUTS 3 je totožná s kraji • úroveň NUTS 4 je totožná s okresy • úroveň NUTS 5 je totožná s obcemi

30. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ

31. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ