4 . přednáška, 31.10. 2012 PSI – informace ve řejného sektoru

1. 4. přednáška, 31.10. 2012 PSI – informace veřejného sektoru Úvod do problematiky, historie, kontext, legislativa, členění PSI, jejich komerční využití Úvod do eGovernmentu Výběrová přednáška

2. Úvod do problematiky PSI • Veřejný sektor = významný producent informací, informačních produktů, databází, datových sad… • Definice veřejného sektoru – liší se, obecně vše, co je více než z 50% financované veřejností, dále viz Zákon o svobodném přístupu k informacím • Tyto informace jsou nás všech = jsou placeny z daní • Jejich volná dostupnost = prospěch pro celou společnost • Ekonomická využitelnost – Studie MEPSIR „Measuring European Public Sector Information Resources “ • v roce 2006 činila hodnota PSI v EU 10 – 48 mld. EUR

3. Obecné a historické pozadí Přes 70 zemí světa má svůj FOI zákon (Freedom of Information) První takový zákon ve Švédsku (1766 – Freedom of the Press Act) První skutečný FOI zákon v roce 1966 v USA Francie 1978, Austrálie, Nový Zéland, Kanada 1982, Nizozemí 1991, Maďarsko 1992, Irsko 1997

4. Proč je FOI potřeba? • Byrokraté ze své podstaty nechtějí sdělovat co dělají a další informace • Evidentní pozitivní ekonomický i společenský dopad • Právo na informace je zakotveno v Ústavě • „„Pokud se naučíme dále využívat informace již jednou vytvořené veřejným sektorem, přinese to prospěch celé ekonomice i občanům“, řekl JavierHernandez-Ros, „otevřená a transparentní politika je pro rozvoj informačního trhu nezbytná“.“ - Javier Hernandez-Ros, vedoucí sekce DK v EC

5. USA - FOIA • Freedom of Information Act • První verze 1966 • Omezeno Privacy Act (1974) • Právo na ochranu osobních údajů • Každý může vidět údaje o sobě samém • Dále omezeno 1976 – Government in the Sunshine Act (národní bezpečnost, interní pravidla, obvinění, soukromí, vyšetřování, finanční spekulace) • 1982 – Nařízení Ronalda Reagana (omezení přístupu k datům FBI a CIA); 1995 až 1999 expansion –Clinton (národní bezpečnost: <25 let, historicky zajímavé)

6. USA - FOIA • E-FOIA – Clinton 1996 • Vše vytvořené po 1.10.2006 musí být v digitální podobě • Každý úřad musí disponovat „Elektronickou čítárnou“ • Delší termín na odpověď (20 dní místo 10) • 1.10.2001 – Bush omezil přístup k prezidentským informacím, i zpětně • 2002 – Intelligence Authorization Act – omezil přístup k informacím ze strany cizích vlád v působnosti institucí jako CIA, NSA, DIA, NIMA, NRO, Army, NAVY, Air Force…

7. Evropská Unie • Doporučení Rady Evropy o přístupu k informacím z roku 1981: • Všeobecné právo na informace, které vlastní veřejné orgány • Omezení v případě osobních či bezpečnostních dat • 2000 - Lisabonská strategie - do roku 2010 dohnat a předehnat USA (mj. vytvářením znalostní společnosti) • 1999 – Zelená kniha o informacích veřejného sektoru • „Public Sector Information : A Key Resource For Europe “ • 2003 – Směrnice o opakovaném využití informací veřejného sektoru (2003/98/EC) • minimální harmonizace pravidel a postupů; obecná definice "dokumentu" jako obsahu (nez ohledu na formu nosiče)

8. Česká Republika • Už v květnu 1997 vypracován první návrh českého FOI zákona (Žantovský, Kužílek)– následující zásady: • Občan má právo na informace o všem, co se ho týká • Co není tajné či soukromé, je veřejné • Na přístup k informacím mají stejné právo všichni občané • Není třeba specificky odlišovat právo přístupu k informacím v různých oborech různými normami • Schválen až 11.5. 1999, platný od 1. 1. 2000 • Novela v roce 2006, hlavně kvůli směrnici 2003/98/EC, ale i kvůli předešlé nedokonalosti • Zákon „gumák“– v roce 2007 vyšla Analýza účinnosti

9. ČR - Zákon č. 106/1999 Sb. (dnes) • Novelizace v souladu s Direktivou PSI (2006) • Změnilo se (např.): • Apelační princip při odmítnutí (dříve kasační) • Omezení úhrad (ne zisky pro držitele) • Vyjasnění vztahu ke zvláštním zákonům • Kontrolní úřady musí poskytnout informace • Více informací povinně na webu (strategické dokumenty, metainformace atd.) • Volně dostupný formát (ne PDF!) • Upřesnění pojmu informace (cokoliv, ale ne počítačový program)

10. Zákon č. 106/1999 Sb. SE NEVZTAHUJE NA: Průmyslové vlastnictví Na takové informace, u kterých zvláštní zákon přesně upravuje jejich poskytování (např. statistický zákon: neupravuje, je podřazený, katastrální zákon: upravuje, je „zvláštní“) Počítačový program Utajované informace Soukromá data jen v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů Obchodní tajemství Vnitřní pokyny a personální předpisy Informaci, pokud vznikla bez použití veřejných prostředků Informace, pokud by přitom byla poškozena autorská práva třetí osoby Informace o probíhajícím trestním řízení Zpravodajské služby aj.

11. Formáty dat • Měly by být co nejotevřenější • DBF, XLS, DOC, PDF, Shapefile, WAW, MP3, AVI, Animace… • Průměrná životnost: 5 -7 let • Nosiče: problém, viz archivnictví (paradoxně se to moc neřeší – radši 

12. Informační průmysl založený na PSI Re-use v ČR • Informační průmysl založený na využívání informací veřejného sektoru funguje v ČR navzdory překážkám docela dobře • Typybariér, které jsou zpracovatelé nuceni překonávat: • objektivní (způsobené nejasnými zákony) • subjektivní(způsobené neochotným přístupem úředníků) • Trh založený na „PSI re-use“ (s produkty s přidanou hodnotou) • Odhaduje se, že asi 150 firem využívá PSI jako vstupní surovinu • (Obrat za rok 2005 odhadnut na 230 mil. EUR) • Příklady zpracovatelů informací veřejného sektoru a poskytovatelů informačních služeb:

13. Typy „průmyslového“ využívání PSI • • „Referenční“ funkce – pro účely interních kontrolních procesů, řízení kvality dat apod. • „Surovinová“ funkce – pro účely tvorby služeb s přidanou hodnotou a jejich prodeje na trhu Vlastní produktya služby(např. pojištění) Interníinformační systémy Ověřování, kontroly analýzy, porovnávání, verifikace, kvalita dat atd. Producenti obecných produktů a služeb (např. pojišťovny, utility aj.) Referenční funkce Public SectorInformation Holders Držitelé veřejného obsahu Informační produkty Producenti informačních služeb s přidanou hodnotou Produkčnísystémy Přidávání nové hodnoty Surovinová funkce Průmysl informačního obsahu

14. Proces tvorby služeb s přidanou hodnotou  Veřejné zdroje dat • Primární zdroj dat (veřejný sektor) • Získání zdroje • NE jednorázové, ale pravidelné • způsob distribuce • poplatek • další podmínky • Produkce nové informační služby • zpracování zdrojových informací • přidání dalších (vlastních) informací • vytvoření nových funkcí • Marketing • oslovení zákazníků • obchodní činnost Akvizice veřejných zdrojů Příprava a Pre-processing Zpracování dat Databáze informací Přidaná hodnota Zákazníci

15. Kategorie informací veřejného sektoru Studie MEPSIR rozdělila PSI do několika kategorií: právní informace geografické informace meteorologické informace dopravní informace hospodářské informace sociální informace Nepokrývají sice všechny typy informací veřejného sektoru… … ale jsou dobrou pomůckou pro členění navazujících služeb s přidanou hodnotou

16. Právní informace Právní normy: Zákonodárné sbory státu, ministerstva a ústřední orgány státní správy, územní samosprávy Ministerstvo vnitra: stejnopis Sbírky zákonů,Sbírky mezinárodních smluv Portál veřejné správy: právní normy v html formátu (strukturované) odkazy na Věstníky krajů odkazy na zdroje práva EU Judikáty: Soudy (Ústavní, Nejvyšší, Nejvyšší správní, Vrchní, Krajské, Okresní) Osoby: Ministerstvo spravedlnosti (evidence soudců, státních zástupců, znalců, tlumočníků, ústavů) Zdroje dat

17. (Standardní vydávání tištěných publikacízdrojových textů, případně s komentářem) Databáze právních textů opatřené funkcemi pro vyhledávání (často zdarma na webu) v plných textech podle kategorií Informační systémy + pokročilé aplikace umožňující další funkce např.: zobrazování úplných znění právníchnorem k určitému datu procházení problematikou pomocí tzv. „topic maps“ = map témat Právní informace Informační služby – přidaná hodnota

18. Právní informace Zpracovatelé (a poskytovatelé) • Bezplatné služby na webu: • Portál veřejné správy – veřejný sektor • řada informačních serverů provozovaných soukromými subjekty, např. epravo.cz, business.center.cz, • Placené informační systémy (část zdarma): • ASPI Walters Kluwer www.aspi.cz • Fulsoft www.fulsoft.cz (Verlag Dashofer) • www.sbirka.cz (Tori Soft) • Sagit www.sagit.cz • Arnet on line www.zakonycr.cz

19. Geografické informace Český úřad zeměměřičský a katastrální Katastr nemovitostí mapové podklady MPSV Územně identifikační registr adres (ÚIR-ADR) Český statistický úřad, MMR a další instituce Informační systém o území (ISÚ) Pozemkový fond, MZem… a další Zdroje dat

20. Meteorologické informace Zdroje dat • Český hydrometeorologický ústav • informace o počasí - aktuální • informace o znečištění (imisní monitoring) • historické informace o počasí, klimatu aj. • hydrologické informace, zejména historické • Meteorologické služby jiných států, Evropy a světa ČHMÚ je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí.

21. Meteorologické informace Poskytované služby – přidaná hodnota • Prezentace dat • v podstatě stejná data jako poskytuje primárnízdroj, avšak prezentovaná uživatelsky příjemnějšímzpůsobem (zpravodajské weby, média) • Služby na míru • Sestavování předpovědí na míru pro různé koncové uživatele (energetika, správa silnic, stavebnictví,zemědělství aj.) Meteopress, s.r.o. • Distribuce dat pokročilými technologiemi pro další zpracování (RSS, XML) nebo koncovýmuživatelům (do mobilu) • Modelování, další využití (příklady): • projekt MEDARD – Ústav informatiky AV • modely pro pojišťovnictví – Multimedia Computer, s.r.o.

22. Dopravní informace Zdroje dat • Ministerstvo dopravy • informace o všech druzích dopravy (letecká, vodní, silniční, železniční) • Ředitelství silnic a dálnic (příspěvková organizace MD) • informace o silniční a dálniční síti • Kraje • informace o dopravě spravované krajem Typy informací, o které je zájem: • Aktuální (uzavírky, sjízdnost silnic, zpoždění vlaků, dopravní nehody) • Jízdní řády • Dopravní sítě – vazba na geoinformace • Historické databáze

23. Dopravní informace Poskytované služby – přidaná hodnota • Signální informace o aktuální situaci (do mobilu) • Satelitní navigace (propojení s geoinformacemi) • Plánovače tras (web, mobil) • Sledování pohybu vozidel • Vyhledávání dopravního spojení • Podpora turismu – cyklotrasy • Inteligentní dopravní systémy

24. Hospodářské informace Zdroje dat (hlavní) • Český statistický úřad • RES, další registry (ISÚ) • agregované ekonomické informace • Ministerstvo spravedlnosti • Obchodní rejstřík • Sbírka listin • Evidence úpadců • Insolvenční rejstřík • Ministerstvo financí • ARES, RARIS, CEDR aj.

25. Hospodářské informace Poskytované služby – přidaná hodnota • Pokročilé vyhledávací funkce • možnost kombinovat více kritérií • možnost ukládat uživatelské parametry • Prezentace dat ve formě, kterou uživatelé požadují • hezká grafika, možnost tisku, vizualizace souvislostí • Doplnění o další informace získané vlastní činností • vlastní sběr dat v terénu • monitoring dalších informačních zdrojů • Analytické informace (ukazatele, komentáře, hodnocení) • finanční analýza • scoring/rating • Distribuční funkce (dodávka dat ve formátech a cestami, které uživatelé požadují) • dodávka dat v požadované periodicitě • Integrace dat z více rozptýlených zdrojů do jednoho systému

26. Hospodářské informace Zpracovatelé (a poskytovatelé) • Informační agentury (Business /CreditInformationServices) • „desktopové“ i webové aplikace • placené služby (omezené části dat zpřístupněny zdarma) • Inkasní agentury • potřebují spolehlivé informace pro vymáhání pohledávek • Ratingové agentury • pro účely tzv. PI ratingu • Poskytovatelé B2B (marketingových) databází • platí se za vložení dat i za poskytnutí • Internetové portály • Rubrika „Firmy“ – možnosti interaktivního prohlížení • Další provozovatelé webů • mnohdy problematická kvalita!

27. Sociální informace Zdroje dat • Český statistický úřad • agregované informace • klasifikace číselníky • analýzy, zprávy • publikace (tištěné, elektronické) • výběry z databází • on-line přístup přes web • Veřejná databáze • Ministerstva • informace z resortu, který spravují • Kraje, obce • podle oblastí své působnosti

28. Problémy zpracovatelů dat Katalog informačních zdrojů • Nevědí, zda informace ve veřejném sektoru existuje • Pokud jsou si jisti, že existuje, nevědí, kde by ji měli hledat • Pokud ji najdou, není jasné,jak ji získat znovu. • Nejsou jasné podmínky pro jejich získání znovu. • technické (formát dat, distribuční kanál) • cenové • licenční, právní • Pokud jsou odmítnuti, nevědí, jak se mají bránit • Nikdo jim neporadí Jasná pravidla pro znovuvyužití Centrální bod (metodické řízení držitelů PSI, stížnosti, rady a pomoc uživatelům)

29. Požadavky zpracovatelů dat Tyto požadavky byly formulovány komerčními firmami využívajícími PSI pro tvorbu vlastních produktů v období 09-12/2005 v rámci Iniciativy Czech PSI Watch • Dostupnost • Kompletnost • Aktuálnost • Konzistentnost Obsahovéproblémy Distribuce& Technologie Kompetence & Organizace • Formát dat • Metody přístupu • Distribuční kanál • Nedostatek koordinace • Nejasné kompetence • Chybějící standardy a provozní pravidla

30. Kdo opakovaně využívá PSI? • Veřejný sektor • složky veřejného sektoru opakovaně využívají PSI vytvořené jinými složkami • sdílení informací v informačních systémech veřejné správy • Komerční sektor • firmy poskytující informační služby • firmy poskytující jiné služby (napříč obory) • Neziskový sektor • věda, výzkum • vzdělávání • obecně prospěšné aktivity

31. Komerční znovuvyužití • Na čem lze vydělat? Výhradně na přidané hodnotě! • nelze prodávat data, která jsou dostupná pro všechny zdarma • Komerční zpracovatel musí • vymyslet nové funkce • naprogramovat aplikace • zajistit pravidelnou aktualizaci • dělat marketing, obsluhovat zákazníky • udržovat infrastrukturu a platit lidi … aj. • Tyto náklady se oprávněně promítají do ceny! Postoj některých institucí veřejného sektoru ke komerčnímu využívání PSI jako ke „zneužívání“ je nesprávný a v přímém rozporu s Evropskou směrnicí

32. Typy držitelů PSI • „Osvícené “ instituce (podporují znovuvyužití) • „Přijatelné “ (nebrání znovuvyužití) • „Zavírající oči “ (je možno se s nimi dohodnout) • „Vzteklí psi “ (kladou si různé podmínky, stanoví řadu omezení a výjimek) • Chápou jako „Nutné zlo“ (strpí re-use se skřípajícími zuby) • „Nedobytné hrady “ (odmítají poskytování PSI pro re-use pod různými záminkami nebo zcela) Tato kategorizace demonstruje zcela odlišné přístupy ve veřejném sektoru. Proč existují takové rozdíly? Vliv řady faktorů – vnitřních i vnějších

33. Jak lze dosáhnout změny? • Komunikace, diskuze, vzájemný dialog • Šíření osvěty, vytýčení problematiky „PSI Re-use“ jako aktuálního problému • Vyjasnění definice „veřejných služeb“ a zveřejnění koncepce jejich rozvoje v dlouhodobém horizontu (kvůli ochraně investic soukromých subjektů) • Zdokonalení systému veřejné správy • lepší organizace interních procesů (sdílení dat v informačních systémech veřejné správy, základní registry) • efektivní využívání ICT (zhodnocení dosud investovaných prostředků) • vzdělávání, trénink zaměstnanců veřejné správy • Zdokonalení právního rámce

34. 5. přednáška, 5.11.2012 Elektronická participace (eParticipation)