Download
1 / 16
210 likes | 512 Views
ZVUK. Zvuk. Zvukem rozumíme každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem . Akustika Zdroje zvuku Lidské ucho je schopno zachytit zvukové frekvence v rozsahu 20 Hz – 20 kHz.
E N D
Zvuk • Zvukem rozumíme každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. • Akustika • Zdroje zvuku • Lidské ucho je schopno zachytit zvukové frekvence v rozsahu 20 Hz – 20 kHz. • Zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz nazýváme infrazvuk, větší frekvence než 20 kHz označujeme jako ultrazvuk.
Šíření zvuku • Chvějící se předmět rozpohybuje sousední molekuly vzduchu. Od chvějícího se předmětu se tak vzduch střídavě zhušťuje a zřeďuje, podle toho, jak se zrovna předmět chvěje. Toto zhuštění a zředění se šíří dál do okolního prostředí. Čím blíž jsou k sobě molekuly prostředí, tím rychleji se zvuk v daném prostředí šíří. Tedy nejrychleji se zvuk šíří v pevných látkách, pomaleji v kapalinách a nejpomaleji v plynech. • Ve vakuu se zvukový signál nešíří!!!
Rychlost zvuku, šíření zvuku prostředím • Zvuk se šíří ve vzduchu rychlostí v= (331,82 + 0,61.t) m/s • Pro teplotu 15° je rychlost zvuku ve vzduchu přibližně 340 m/s. • voda …1500 m/s, led… 3200 m/s, sklo …5200 m/s • Šíření zvuku je ovlivněno i překážkami, na které zvukové vlnění dopadá (projevuje se odraz i ohyb zvukového vlnění). • Zvláštním případem odrazu zvuku od rozlehlé vzdálené překážky je ozvěna. Sluchem odlišíme dva po sobě následující zvuky, pokud mezi nimi uplyne doba alespoň 0,1 s (zvuk za tu dobu urazí asi 34 m). Při vzdálenosti 17 m tedy vzniká jednoslabičná ozvěna. Kdyby byla překážka blíž, zvuky by splývaly.
Vlastnosti zvuku • Základní vlastnosti zvuku jsou výška, barva a hlasitost. • Výška zvuku je dána frekvencí zvukového vlnění. • Barva je dána přítomností vyšších harmonických tónů. • Hlasitost – intenzita zvuku, dB
Dopplerův jev • Hluk je nežádoucí zvuk, ať jej způsobují auta, letadla nebo rádio. • Zvukové vlny se vzdáleností slábnou! Dopplerův jev • Popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného signálu oproti vysílanému, způsobenou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače (např. přibližující se siréna – zdá se nám, že má vyšší tón, než ve skutečnosti má).
Hlas • Hlas je zvuk vytvářený hlasivkami. Lidský hlas vzniká tak, že proud vzduchu z plic rozechvívá sevřené hlasivky (svaly, vazy a chrupavky v hrtanu), čímž vznikají zvuky o různých frekvencích. Lidský hlas není vytvářen jen hlasivkami. Spolupracují na něm rty, jazyk i čelisti.
Kontrolní otázky • Jaké jsou základní vlastnosti zvuku? • Co je to akustika? • Jaké znáte základní druhy nástrojů? Uveďte příklady. • Uslyší kosmonaut na Měsíci hrát kytaru? • Co je to ozvěna? • Jaká je rychlost zvuku ve vakuu? • Určete, která struna vydává vyšší tón – krátká/dlouhá, napnutá/povolená. Zdůvodněte. • Vysvětli, co je to „Dopplerův jev“. • Hloubka moře se zjišťuje tak, že se vyšle zvukový signál ke dnu moře. Jak hluboké je moře, jestliže zvukový signál vyslaný z lodi se vrátil za 4 s? Rychlost zvuku ve vodě je 1500 m/s. • Proč komár vydává při letu vysoký tón a čmelák hluboký?
Jednoduché pokusy se zvukem • Jak uslyšet tikot hodinek? • Chvěje se ladička? • Nitkový telefon • Provázek jako vodič zvuku • Výroba jednoduchých hudebních nástrojů • Tančící plamen svíčky
Smysly - sluch • Veškeré informace o světě přijímáme svými pěti smysly. Jsou to zrak, sluch, čich, hmat a chuť. • Sluch je po zraku druhý nejdůležitější smysl, jeho orgánem je ucho. • Jako nedoslýchavost označujeme omezenou schopnost sluchu. Jeho úplnou ztrátu jako hluchotu. • Pro lidi neslyšící je důležité dorozumívání pomocí znakové řeči a odezírání.
Náměty na cvičení, hry a pozorování • Učitel chodí po třídě (děti zavřené oči) a bouchne do bubínku nebo tleskne a děti mají za úkol poznat, odkud zvuk přišel. • Poznávání hudebních nástrojů – učitel si připraví několik hudebních nástrojů a pokaždé na ně krátce zahraje a děti musí pouze po sluchu určit, jaký hudební nástroj hrál. Složitější varianta – pustit dětem nahrávku, ať spočítají, kolik různých nástrojů slyší a pak určí které. • Uprostřed třídy sedí žák se zavázanýma očima, jeden žák chodí okolo a vydává zvuk, úkolem je opět určení místa zdroje zvuku. • Zvuky zvenku – otevřeme okno a necháme děti zapisovat, jaké zvuky slyší. Ať se zkusí zaposlouchat, soustředit se, zavřít oči a opravdu vnímat jen zvuk. Budou překvapené, co všechno uslyší. • Hra na slepou bábu – poznej hlas spolužáka – jeden žák má zavázané oči a ostatní se střídají a vždy řeknou nějaké slovo a žák se zavázanýma očima má za úkol určit, kdo ze třídy právě promluvil. Děti mají dovoleno měnit hlas!
