Plán prezentace

1. Makroekonomický vývoj, exportní sektor a aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie Vladimír Tomšík viceguvernér X. Exportní fórum 5. dubna 2013

2. Plán prezentace Část 1 - Makroekonomický vývoj a exportní sektor • Zahraniční vývoj a jeho dopady • Vývoj domácí ekonomiky • Obchodní bilance ČR • Prognóza ČNB Část 2 – Aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie

3. Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor • Zahraniční vývoj a jeho dopady • Vývoj domácí ekonomiky • Obchodní bilance ČR • Prognóza ČNB

4. Globální ekonomický výhled na rok 2013 Poznámka: EA – eurozóna, DE – Německo, US – Spojené státy, JP – Japonsko, CN – Čína, IN – Indie, BR – Brazílie, RU – Rusko. Velikost jednotlivých bodů znázorňuje velikost země / regionu podle nominálního HDP v amerických dolarech v roce 2011. Barva bodů je přiřazena podle očekávané nezaměstnanosti v roce 2013. Šedá barva je předpověď CF (HDP, inflace) a Bloomberg (cena ropy) z předchozího měsíce. Zdroj: Bloomberg, Consensus Economics, EIU

5. Vazba českého průmyslu na německý průmysl Průmyslová produkce ve strojírenství(mzr., v %) Zdroj: Datastream • Po propadu v roce 2009 vazba mezi českým a německým strojírenským průmyslem vzrostla.

6. Ekonomická aktivita v eurozóně a Německu Příspěvky složek k meziročnímu růstu HDP (v p.b.) • Ekonomika eurozóny klesá již čtyři čtvrtletí v řadě. • Nicméně Německo zatím dosahuje mírně kladného ekonomického růstu. • Růst HDP v eurozóně je stimulován výhradně čistým vývozem. Proti tomu působí zejména pokles investic a zásob a také pokles soukromé spotřeby (což zatím neplatí pro Německo).

7. Výhledy HDP v eurozóně a Německu Poznámka: Legenda zobrazuje údaje o poslední předpovědi ve formátu „Zdroj, rok/měsíc“ zveřejnění předpovědi. HIST je historická hodnota. ECB a Fed: střed intervalu. Šipka signalizuje směr revize nově publikované předpovědi. Není-li šipka uvedena, nová předpověď nebyla dostupná v minulém měsíci ani tento měsíc k datu uzávěrky. Hvězdička označuje prvně publikovanou předpověď pro daný rok. Zdroj: CF, MMF, OECD, ECB, Fed, DBB, BOJ, výpočty ČNB. • Výhledy pro rok 2013 nejsou příliš příznivé, ekonomické oživení je očekáváno až v roce 2014

8. Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor • Zahraniční vývoj a jeho dopady • Vývoj domácí ekonomiky • Obchodní bilance ČR • Prognóza ČNB

9. Vývoj inflace Struktura meziroční inflace (v %, resp. p.b.) • Inflace na počátku letošního roku klesla mírně pod 2% cíl ČNB. • Domácí ekonomika nevytváří poptávkové inflační tlaky. Korigovaná inflace bez PH, tvořící 54 % spotřebního koše, je stále záporná (od 7/2009 !) – „korigovaná deflace bez PH“. • Růst inflace je kromě změn DPH tažen hlavně vývojem regulovaných cen a cen potravin. To je do značné míry odrazem růstu cen komodit ve světě a oslabení kurzu k euru i dolaru v nedávné minulosti.

10. Měnová politika ČNB Měnověpolitické úrokové sazby (v %) • ČNB během roku 2012 celkem třikrát snížila měnověpolitické sazby. • Ty se tak dostaly na svou „technickou nulu“. • Nízké sazby odrážejí útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace a zpomalení zahraniční poptávky, a rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně.

11. Domácí ekonomická aktivita • V průběhu roku 2012 se prohloubil ekonomický pokles. • Setrvale kladné příspěvky v loňském roce vykázal pouze čistý vývoz. • Výrazně záporný je příspěvek spotřeby domácností a v závěru roku i fixních investic. To je důsledek slabé zahraniční poptávky, domácí fiskální konsolidace a přetrvávající nejistoty.

12. Indikátory důvěry • Celkový indikátor důvěry se v posledních měsících jen lehce zvyšuje vlivem zlepšujícího se spotřebitelského sentimentu, který se navrací z déletrvajících velmi nízkých hodnot („zmírnění pesimismu“). • V rámci jednotlivých indikátorů důvěry mají nejvíce záporná salda odpovědí stavebnictví, spotřebitelé a průmysl.

13. Vývoj v průmyslu • Průmysl byl donedávna hlavním tahounem ekonomiky – těžil z vývoje v Německu. • Od druhé poloviny roku 2012 však pozorujeme zpomalení. • Meziroční dynamika průmyslové produkce je v posledních měsících záporná (sez.oč.)

14. Vývoj v průmyslu – nové zakázky • Vývoj tuzemských zakázek je nepříznivý už od roku 2011 a souvisí mimo jiné s fiskální konsolidací. • Od druhého pololetí loňského roku se však zhoršují i zahraniční zakázky, ty na přelomu let 2012 a 2013 meziročně propadaly o 10%.

15. Vývoj na trhu práce – zaměstnanost Příspěvky k růstu přepočteného počtu zaměstnanců • Zaměstnanost v loňském roce rostla jen mírně a počet odpracovaných hodin klesal, takže při přepočtu na plný úvazek se zaměstnanost snížila. • Útlum na trhu práce se projevoval i nízkým růstem nominálních mezd (s výjimkou vlivu daňové optimalizace v závěru roku).

16. Vývoj na trhu práce – nezaměstnanost a volná místa • Míra nezaměstnanosti se pozvolna zvyšuje a odráží tak pozvolný útlum na trhu práce. • Odráží se v ní slábnoucí výkon ekonomiky a růst pracovní síly. • Počet volných pracovních je z dlouhodobého pohledu nízký. • Počet registrovaných nezaměstnaných dosahuje jedné z historicky nejvyšších hodnot.

17. Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor • Zahraniční vývoj a jeho dopady • Vývoj domácí ekonomiky • Obchodní bilance ČR • Prognóza ČNB

18. Obchodní bilance ČR – teritoriální pohled Teritoriální struktura obchodní bilance ČR (přeshraniční statistika, mld. Kč) Zdroj: ČSÚ • Během posledního desetiletí se ČR změnila z čistého importéra na čistého exportéra. • Obchodní přebytek s Německem dosáhl v roce 2012 cca 85 % celkového přebytku obchodní bilance.

19. Obchodní bilance ČR – zbožová struktura Roční klouzavé úhrny obchodní bilance podle SITC (vybrané skupiny, v mld. Kč) • Skupina „stroje“ nejvíce přispívá k celkovému přebytku obchodní bilance

20. Obchodní bilance u strojů a dopravních prostředků Meziroční změny salda skupiny SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky (v mld. Kč) • Nicméně od roku 2012 je patrné meziroční zpomalování růstu přebytku této zbožové skupiny.

21. ČR v konkurenci ostatních středoevropských zemí • Podíl exportu ČR do Německa na celkovém exportu středoevropských zemí do Německa během krize postupně narůstal, a to i při posilujícím trendu koruny vůči měnám těchto zemí.

22. Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor • Zahraniční vývoj a jeho dopady • Vývoj domácí ekonomiky • Obchodní bilance ČR • Prognóza ČNB

23. Prognóza HDP Meziroční růst HDP (v %) • HDP se letos sníží v důsledku výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující fiskální konsolidace. • K oživení růstu HDP dojde od druhé poloviny letošního roku v návaznosti na oživení zahraniční poptávky a později i odeznění vlivu domácí fiskální konsolidace. HDP znatelněji vzroste až v roce 2014. • Nová data ukazují na o něco výraznější pokles HDP (-1,7 % v 4Q/2012)

24. Prognóza investic a reálné spotřeby • Celkové investice i fixní investice budou letos stále ještě klesat, slabý růst se očekává až v roce 2014 v souvislosti s oživením zahraniční poptávky i domácích vládních investic (obnovení realizace projektů z EU fondů). • Spotřeba domácností bude letos ještě klesat a oživí až v roce 2014, stejně jako spotřeba vlády.

25. Prognóza zahraničního obchodu • Dynamika zahraničního obchodu postupně zpomaluje vlivem ochabující zahraniční poptávky (4. čtvrtletí 2012 zaostalo za prognózou). • Tempa růstu vývozu i dovozu zrychlí ve druhé polovině roku 2013, následně se znovu zvýší příspěvky čistého vývozu k růstu HDP.

26. Prognóza trhu práce • Celková zaměstnanost se bude snižovat, míra nezaměstnanosti vzroste. Pozvolný obrat k lepšímu nastane až od poloviny roku 2014. • Růst mezd v podnikatelském sektoru bude od roku 2013 zvolna zrychlovat, mzdy v nepodnikatelské sféře porostou jen mírně.

27. Prognóza inflace ze Zprávy o inflaci I/2013 • Celková inflace se bude v letošním roce pohybovat poblíž 2% cíle ČNB, po odeznění vlivu změny DPH klesne v roce 2014 mírně pod cíl.

28. Prognóza měnověpolitické inflace Meziroční inflace bez primárního vlivu změn nepřímých daní (v %) • Měnověpolitická inflace se bude na celém horizontu prognózy nacházet v dolní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. • Aktuální únorová hodnota MP inflace je oproti prognóze mírně nižší.

29. Prognóza kurzu CZK/EUR (čtvrtletní průměry) • Nominální měnový kurz bude po stabilitě na průměrné hodnotě 25,50 v 1.Q/2013 jen velmi mírně posilovat. • Na oslabení kurzu působí utlumená zahraniční poptávka, v opačném směru nízký výhled zahraničních úrokových sazeb a klesající schodek běžného účtu platební bilance.

30. Prognóza úrokových sazeb 3M PRIBOR (v %) • S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeba jejich následný růst až od poloviny roku 2014.

31. Shrnutí • Česká ekonomika se nachází v recesi, trh práce v mírném útlumu. • Klesají zejména spotřeba domácností a investice. Vlivem zpomalení zahraniční poptávky výrazně klesl i dosud kladný příspěvek čistého vývozu. • Oživení ekonomiky přijde ve druhé polovině r. 2013 a především v r. 2014. • Míra nezaměstnanosti bude v nejbližších měsících pokračovat v pozvolném růstu, růst mezd zůstane relativně nízký. • Inflace se bude letos pohybovat okolo 2% cíle ČNB, když hlavním zdrojem inflace budou daňové změny, regulované ceny a v 1. pololetí i potraviny. • Měnověpolitická inflace bude na celém výhledu setrvávat ve spodní polovině tolerančního pásma 2% cíle. • Kurz koruny bude dle prognózy jen velmi slabě posilovat. • Úrokové sazby ČNB dosáhly „technické nuly“, na níž budou drženy v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. • ČNB je nadále připravena použít devizové intervence v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky.

32. Část 2 – Aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie

33. Struktura českého finančního sektoru Pramen: ČNB • Českému finančnímu sektoru jednoznačně dominují banky • Celkový objem aktiv českého finančního sektoru je 5,6 bilionu korun

34. Vlastnická struktura českých bank Pramen: ČNB • Vlastnická struktura je z 94 % zahraniční vlastnictví • Drtivá většina bank podniká prostřednictvím dcer svých mateřských společností (pobočky tvoří pouze 11,2 % celkových aktiv)

35. Heterogenita v rentabilitě bank a kvalitě úvěrů • Český bankovní sektor dlouhodobě patří k nejziskovějším v EU • Rozdíly v podílech úvěrů v selhání způsobeny zejména odlišným vývojem ekonomik, odlišným vývojem cen nemovitostí a rozdílným podílem hypoték Pramen: ECB

36. Heterogenita poměru vkladů a úvěrů • Bankovní sektor v ČR má jako jeden z mála v EU více vkladů než úvěrů Pramen: národ. centrální banky, ECB

37. 4 pilíře Bankovní unie • Jednotný Evropský bankovní dohled (v ECB) • Společný Evropský systém pojištění vkladů • Společný Evropský systém (fondy) pro restrukturalizaci bankovního sektoru • Společná pravidla stanovena EBA (Single Rule Book)

38. První fáze bankovní unie - SSM • Prvním stavebním kamenem budoucí bankovní unie je vznik jednotného mechanismu dohledu pod hlavičkou ECB (SSM). • Předběžnou dohodu o obecném přístupu k SSM odsouhlasili ministři financí EU dne 12.12.2012 (nařízení o SSM, novela nařízení o EBA). • Vznik SSM především znamená přesun některých mikro- a makro-obezřetnostních pravomocí z národních orgánů dohledu na ECB s využitím zkušeností národních orgánů dohledu a delegováním některých úkolů na národní orgány dohledu. • Pod pravomoc ECB budou spadat všechny banky se sídlem v eurozóně (cca 6 000 bank), ale přímý dohled se bude týkat cca 140 „systémově významných“ bank, tj. cca 80% bankovních aktiv v EU (přesné hranice nastaveny v nařízení o SSM) a dále bank podporovaných z EFSF/ESM.

39. Nejbližší kroky po schválení SSM • Přípravná fáze na skutečný rozjezd přímého dohledu ECB potrvá cca jeden rok. • Nutné dořešit rozdělení úkolů mezi ECB a národní orgány dohledu – v chodu. • Nutné provést důkladný přezkum všech bank, které bude ECB přímo dohlížet – bude zahrnovat přezkum kvality aktiv a identifikaci tzv. „legacy assets“. • Nutné dořešit interní oddělení dohledové funkce ECB od funkce monetární. • ECB navrhne nominaci na předsedu Supervisory Board, kterou musí schválit EP a následně o ní rozhodnou členské státy EU (Rada ECOFIN).

40. Zbývající prvky bankovní unie • Dokončení prvních dvou stavebních kamenů bankovní unie (tj. CRD IV/CRR a SSM) v nejbližších týdnech – schválení v EP a Radě ECOFIN. • Poté chybí dokončit tři z celkem pěti stavebních kamenů bankovní unie: 1. Vytvoření jednotného restrukturalizačního mechanismu (SRM) včetně vzniku jednotné restrukturalizační autority (SRA). • Základem pro SRM bude směrnice BRRD zahrnující existenci společného fondu financovaného industrií • Očekávané schválení BBRD cca v polovině r. 2013; návrh EK k SRA ve 2. pol. 2013 2. Vytvoření společného systému pojištění vkladů. • Interakce mezi národními systémy pojištění vkladů a SRM • Očekávané schválení směrnice DGS cca v polovině r. 2013 3. Umožnění přímé rekapitalizace bank z prostředků Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

41. Výhody pro země participující v SSM • Přerušení „bludného kruhu“ mezi solventností bank a dluhem států, ve kterých tyto banky působí, pomocí přímé rekapitalizace bank ze společného intervenčního mechanismu eurozóny (ESM) - vznik SSM byl podmínkou této přímé pomoci. • Dohled úvěrových institucí uplatňován nezávislou dohledovou autoritou, koherentním způsobem pro všechny zúčastněné státy a napříč národními hranicemi. • Očekávané zkvalitnění dohledu nad finančním sektorem pro některé státy eurozóny (jižní křídlo) a předpokládaná celková redukce intervencí k podpoře bank v eurozóně (centralizace stanovení a vynucení pravidel).

42. Rizika a nevýhody pro participující země Doplnění Evropské měnové unie o quasi fiskální transferovou bankovní unii na principech povinné solidarity a tzv. skupinového zájmu velkých mateřských bank ovládajících finanční skupiny (povinná účast na vytváření společných fondů k ozdravění a restrukturalizaci bank, ESM, vnitroskupinové transfery), může podpořit stabilitu bankovních sektorů, ale za cenu: • Fiskálních rizik • Politických rizik (neodpovídá současnému politickému uspořádání v EU, kde není fiskální unie) • Podpory morálního hazardu (náklady na selhání bank uhradí EU) • Oslabení tlaku na strukturální reformy ekonomik • Oslabení tlaku na strukturální reformy bankovních sektorů (příliš mnoho bank s nejistou životaschopností) • Ztráty pravomocí národních dohledových a restrukturalizačních orgánů a jejich přirozené odpovědnosti za finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního trhu

43. Rizika a nevýhody pro participující země - pokračování Využití výhod (snížení transakčních nákladů) a potenciálních výhod jednotné měny (podpora hospodářského růstu optimální alokací kapitálu a práce v nízko inflačním prostředí) zůstane i po vytvoření bankovní unie velmi obtížným úkolem, protože bankovní unie neodstraní historicky a institucionálně dané příčiny divergence států eurozóny, tj.: • Velké strukturální rozdíly mezi jádrem (SRN, Francie, Nizozemí atd.) a periferií eurozóny (Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko) • Asynchronnost hospodářských cyklů jednotlivých států eurozóny • Rozdílné reakce ekonomik na vnější šoky (konkurenceschopnost) • Rozdílné reakce ekonomik států eurozóny na změny úrokových sazeb • (Národně specifické) mzdové a institucionální (podmínky najímání a propouštění) rigidity na trhu práce • Značné bariéry pro mobilitu práce • Rozdílné standardy fiskální discipliny • Nedávnou historií prokázaná rozdílná míra ochoty dodržovat v zájmu stability a atraktivnosti společné měny smluvní závazky v průběhu (rozdílných) volebních cyklů

44. Výhody a nevýhody pro neparticipující země Hlavní výhody: • Podpora finanční stability eurozóny jako hlavního obchodního partnera • Harmonizace postupů a nástrojů v oblasti dohledu nad finančním trhem • Posílení mechanismů předcházení a řešení bankovních krizí Hlavní nevýhody: • Prosazování pravidel pro celou EU vyhovující primárně zájmům SSM • Riziko porušování rovného postavení subjektů na trhu, resp. podmínek hospodářské soutěže (podpora bank z ESM) • Další potenciální rizika (viz další slide)

45. Rizikové faktory pro český bankovní sektor ČNB bedlivě sleduje, vyhodnocuje a snaží se eliminovat tato potenciální rizika: • Případné nevýhodné přesuny rizik, likvidity a aktiv tuzemských bank pod hlavičkou tzv. skupinového zájmu, tj. zájmu mateřské ovládající banky a jejího domovského orgánu dohledu na úkor veřejného zájmu ČR na stabilitě a bezpečném fungování našeho bankovního sektoru. • Možné přenesení části břemena výdajů na stabilizaci finančních skupin zahraničních mateřských bank na tuzemského daňového poplatníka v případě krizové situace. • Pokles důvěry vkladatelů a investorů v tuzemský bankovní sektor (jako důsledek institutu solidárních celounijních garančních nebo restrukturalizačních fondů). • Potenciální přeměna českých dceřiných bank na pobočky.

46. Rizikové faktory pro český bankovní sektor – pokračování • „Gold-plating“, tj. posunutí významu EU regulatorních pravidel prostřednictvím pravidel pro fungování bankovní unie, které by mohly: • Nadřadit zájem evropských mezinárodně činných bank a jiných finančních institucí ovládajících určitou finanční skupinu jako tzv. skupinový zájem nad národní zájem na zajištění stability a bezpečného fungování bankovního sektoru • Omezit práva finálního rozhodování národního orgánu dohledu při: • výkonu mikro-obezřetnostního bankovního dohledu nad bankami, které působí na jeho území • výkonu makro-obezřetnostního dohledu nad stabilitou bankovního sektoru • řešení případných krizových situací • Oslabit zásady nenarušitelnosti jednotného evropského trhu • Porušit podmínky volné hospodářské soutěže (např. diskriminací některých subjektů či států)

47. Závěr • Určitý model bankovní unie se jeví jako nutný v rámci eurozóny pro zajištění její stability. • Lze se obávat, že současný vývoj povede k transferové unii. • ČNB nevidí v současné době důvod k účasti ČR v bankovní unii. • ČNB se bude nadále snažit eliminovat rizika spojená s návrhy dalších prvků bankovní unie. • ČNB bude sledovat další vývoj v eurozóně, analyzovat výnosy/náklady pro český finanční systém a ekonomiku.

48. Závěr „One Size Fits All ?“ Bankovní unie optimální měnovou zónu z eurozóny nevytvoří

49. Děkuji Vám za pozornost! Vladimír Tomšík email: Vladimir.Tomsik@cnb.cz