1 / 59

Viry Doprovodná prezentace k textu Viry

Viry Doprovodná prezentace k textu Viry. Jan Novák. Jak s prezentací pracovat?. prezentace obsahuje dva druhy snímků osnovy vlastní snímky osnovy obsahují u každého tématu jeden z odkazů, který Vás odešle na příslušný snímek:

irina
Download Presentation

Viry Doprovodná prezentace k textu Viry

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. ViryDoprovodná prezentace k textu Viry Jan Novák

  2. Jak s prezentací pracovat? • prezentace obsahuje dva druhy snímků • osnovy • vlastní snímky • osnovy obsahují u každého tématu jeden z odkazů, který Vás odešle na příslušný snímek: • vlastní snímky obsahují vždy v pravémdolnímrohu jeden z výše uvedených symbolů a při kliknutí na něj se dostane na další snímek • symbol fága vás odešle na původníosnovu a nachází se na konci každé části (i menší části) ZKUSTE KLIKNOUT

  3. Osnova • Co jsou to viry? • Trocha historie • Stavba viru • Virová infekce • Zástupci virů • Virová onemocnění • Jak se bránit? • Využití virů

  4. Osnova • Co jsou to viry? • Trocha historie • Stavba viru • Virová infekce • Zástupci virů • Virová onemocnění • Jak se bránit? • Využití virů

  5. Co jsou to viry? • Definice • Velikost • Základní pojmy • Systémové zařazení • Praorganismy

  6. Definice viru a jeho velikost VIRUS Viry jsou: • vnitrobuněčníparazité • nebuněčnéčástice Virus není buňka! Velikost: • 15-390 nm BAKTERIE JÁDRO ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY

  7. Základní pojmy • Hostitel • organismus, na jehož těle nebo uvnitř jehož těla cizopasí (v našem případě) virus • hostitelem mohou být buňky • Tělesná stavba • viry nemají buněčnou stavbu • jejich tělo se skládá z bílkoviny a nukleové kyseliny (výjimečně i z lipidu) eukaryotické i prokaryotické

  8. Systémové zařazení Říše Živočichové Houby Rostliny Prvobuněční Nebuněční Viry Praorganismy Oddělení DNA - viry RNA - Viry Bakteriofágy Mykoviry Rostlinné viry Živočišné viry

  9. Praorganismy • spolu s viry patří do říšenebuněční • hypoteticképrvníorganismy • vyvinuly se pravděpodobně z koacervátů • vyznačovaly se zřejmě všemi obecnýmiznakyživýchsoustav: • obsahovaly nukleovoukyselinu • skládaly se z bílkovin • měly metabolismus • měly schopnostautoregulace • mohly se dále vyvíjet

  10. Trocha historie • Původ virů • Tři teorie • Základní předpoklady • Historie objevů • První objevený virus • Hledání virů • Složení virů • Elektronový mikroskop • objev a vývoj

  11. Původ virů • První teorie Viry vznikly z odštěpkůnukleovýchkyselin • odštěpky nukleové kyseliny unikly ven z organismu • časem získaly schopnost zdvojovat se • obalitsebílkovinou • a tak zřejmě vznikly první viriony DNA

  12. Původ virů • Druhá teorie Viry vznikly zjednodušením svého těla • viry, jak víme, žijí parazitickýmzpůsobem života • časem zjistily, že k takovému životu nepotřebují vykonávat určité funkce a že k tomu jim jsou jisté „organely“ nadbytečné • a tak došlo k druhotnémuzjednodušenítěla BUNĚČNÁ STĚNA SLOŽITÝ VIRUS, ČI JINÝ ORGANISMUS

  13. Původ virů • Třetí teorie Viry vznikly ještě před buňkami • někteří vědci předpokládají, že svět ve kterém dnes žijeme je tzv. DNA-svět • před naším světem ale existoval tzv. RNA-svět • a některé RNA-viry jsou „posly z minulosti“ z tohoto světa DNA-svět -dnes- RNA-svět -dříve- DNA

  14. Základní předpoklady • Pokud viry vznikly až po buňkách pak: • DNA a RNA viry nemajístejný původ • viry prokaryotickýchbuněk vznikly v prokaryotickýchbuňkách • viry eukaryotickýchbuněk vznikly v eukaryotickýchbuňkách DNA-VIRY PŘEDCHŮDCE RNA-VIRY OK Viry prokaryotických buněk OK Viry eukaryotických buněk

  15. První objevený virus • CharlesChamberland svým objevem porcelánovéfiltru zároveň objevuhe i první popsaný virus – virus tabákové mozaiky

  16. Hledání virů • po objevu viru tabákové mozaiky provádí ruský vědec Dimitrij Ivanovskij pokusy s napadenými listy a zjišťuje, že jsou infekční i po odfiltrování „částiczpůsobujícíchnemoc“ • těmito částicemi se zabývali i jiní a shodli se v jednom – nejednáseobakterie

  17. Hledání virů II • slovo virus pochází z latiny a jeho český překlad zní jed • poprvé jej používá nizozemský mikrobiolog MartinusBeijerinck • blíží se 20.století a Frederick Twort zjišťuje, že viry mohou napadnout bakterie • nezávisle na něm Felix d´Herelle pěstuje viry na buněčných kulturách a pozorováním tzv. „mrtvých oblastí“ určuje počet virů v kultuře

  18. Složení virů • blíží se rok 1935 a lidstvo díky objevu WendellaStanleyho, který krystalizovalvirustabákovémozaiky, zjišťuje, že se viry skládají z bílkovin • nedlouho po tomto objevu se daří dalším vědcům rozdělitvirusna bílkovinou část a nukleovou kyselinu

  19. Elektronový mikroskop • vynález elektronového mikroskopu provedli roku 1931 němečtí inženýři Ernst Ruska a Max Knoll • jejich mikroskop je však nepoužitelnýpropraxi a první použitelný vyrábí až roku 1938 EliFranklinBurton na Torontské univerzitě • první elektronový mikroskop zvětšoval 400x a přesto dnešní mikroskopy fungují stále na stejném principu

  20. Stavba viru • Dělení virů • Podle nukleové kyseliny • Podle hostitele • Stavba viru • Obecně • Bakteriofág • Rostlinný vir • Živočišný vir

  21. Dělení virů • podle toho, jakou nukleovou kyselinu viry obsahují je dělíme na: • DNA viry • RNA viry • podle toho, jaké buňky jsou virům hostitelem je dělíme na: • bakteriální viry (bakteriofágy) • rostlinné viry • živočišné viry • (viry hub – mykoviry)

  22. Stavba viru • viry se skládají pouze z bílkovin a nukleovékyseliny • nukleová kyselina nese genetickou informaci a je někdy označována jako chromozom viru • bílkoviny tvoří obal viru – tzv. kapsidu • celekkapsidy a nukleovékyseliny se označuje jako nukleokapsid NUKLEOVÁ KYSELINA KAPSIDA NUKLEOKAPSID

  23. Stavba viru II • některé viry mohou mít kolem své kapsidy i buněčnou membránu, kterou získaly při odchodu z buňky • takové viry označujeme jako obalené viry • z kapsidy mohou rovněž vystupovat hroty, nebo výběžky • některé viry mohou v kapsidě obsahovat i enzymy • například retroviry obsahují v kapsidě reversnítranskriptázu OBAL KAPSIDA OBALENÝ VIR

  24. Stavba viru III • kapsida je složena z jednoho druhu bílkovin – jednotlivým bílkovinám říkáme protomery • protomery tvoří základní stavební jednotky kapsidu – kapsomery • kapsomery tvoří vlastní kapsidu

  25. Stavba bakteriofága Bakteriofágy můžeme podle stavby rozdělit na: • vláknité • bezbičíkaté • bičíkaté • nejznámějším tvarem bakteriofága je tvar bakteriofágaT4

  26. Stavba bakteriofága II • Bakteriofág T4 HLAVOVÁ ČÁST NUKLEOVÁ KYSELINA KAPSIDA NUKLEOKAPSID LÍMEČEK STAŽITELNÝ BIČÍK DUTINA BIČÍKU TĚLNÍ ČÁST VLÁKNA BIČÍKU BAZÁLNÍ DESTIČKA

  27. Stavba rostlinného viru VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY KAPSOMERY • rostlinné viry nabírají nejčastěji spirálovoustrukturu • nukleová kyselina jeobalena kapsidou, kteráje tvořena dobře viditelnými kapsomerami NUKLEOVÁ KYSELINA

  28. Stavba živočišného viru • živočišné viry mají nejčastěji tvar kulovitý nebo oválný • často jsou obalené • často mají na povrchu hroty a kyjovité výběžky • často obsahují vícemolekulnukleovékyseliny • často obsahují v kapsidě i enzym OBAL KYJOVITÉ VÝBĚŽKY HROTY KAPSIDA NUKLEOVÁ KYSELINA ENZYM

  29. Virová infekce • Výběr hostitele • Co se děje s nukleovou kyselinou? • Virová infekce • Bakteriofág • Virulentní • Mírný • Lytický a lysogenní cyklus • Rostlinný vir • Živočišný vir • Průnik do buňky a odchod z ní • Aparentní infekce • Latentní infekce

  30. Výběr hostitele • to, jakou buňku virus napadne nenínáhoda • napovrchuvirů se nacházejí hroty a kyjovité výběžky, které plní roli receptorů • napovrchubuňky se nacházejí obdobné receptory • v okamžiku, kdy virus najde receptory, do kterých ty jeho „zapadají“ vstupuje do buňky • příklad si ukážeme na viru oparu Herpes

  31. Co se děje s nukleovou kyselinou? • viry mohou obsahovat DNA nebo RNA a každá z nich se po vstupu do buňky chová jinak • celkem se můžeme setkat s šesti případy: • Dvouřetězcová DNA Jednořetězcová DNA • Jednořetězcová (+)RNA neboli m-RNA Jednořetězcová (–)RNA • Dvouřetězcová RNA Retroviry

  32. Dvouřetězcová a jednořetězcová DNA • Dvouřetězcová DNA • DNA se přepíše do mRNA • mRNA se přemístí do ribozómů a je přeložena do bílkovinviru • Jednořetězcová DNA • DNA si syntetizujekomplementární vlákno • přepíše se do mRNA • mRNA se přemístí do ribozómů a je přeložena do bílkovinviru PŘEPIS PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY DNA mRNA mRNA SYNTÉZA PŘEPIS PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY DNA DNA

  33. Jednořetězcová (+) a (–) RNA • Jednořetězcová (+)RNA (=mRNA) • ihnedpovstupu se překládá v ribozómech do bílkovin • později dochází k: (+)RNA → (–)RNA → mnoho kopií (+)RNA • Jednořětězcová (–)RNA • (–)RNA si syntetizuje(+)RNA, která se překládá v ribozómech • později dochází k: (+)RNA → (–)RNA (pro nové viriony) PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY mRNA SYNTÉZA PŘEKLAD (–)RNA BÍLKOVINY RIBOZÓMY mRNA

  34. Dvouřetězcová RNA • Dvouřetězcová RNA obsahuje vlákno (+)RNA i vlákno (–)RNA • (+)RNA se přesouvá do ribozómů a vytváří bílkoviny • (–)RNA syntetizuje další vlákna (+)RNA, která později vytvářejí nová vlákna (–)RNA pro nové viriony PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY mRNA PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY SYNTÉZA (–)RNA SYNTÉZA (–)RNA mRNA

  35. Retroviry • retroviry jsou zvláštní případ virů obsahujících (+)RNA • kromě (+)RNA si nesou i enzym reversní transkriptázu • pomocí té se z (+)RNA syntetizuje vlákno (–)DNA ke kterému ihned vzniká (+)DNA vlákno • vzniká dvouřetězcováDNA • tase integruje do genomubuňky PROVIROVÁ DNA DNA + mRNA (–)DNA (+)DNA REVERSNÍ TRANSKRIPTÁZA JÁDRO BUŇKY

  36. Infekce bakteriofága • podle druhu infekce dělíme bakteriofágy na: • virulentní • mírné • virulentnífágové se po vstupu do buňky silněpomnoží a zničíji (zlyzují) • mírnífágové se po vstupu do buňky začleňují do jejího genomu a žijí dál ve stavu profága • mohou být však aktivováni a pak mohou buňku zničit

  37. Virulentní fág • fág se přichycuje na povrch buňky • stažitelná část bičíku se stáhne a trubice bičíkupronikne do buňky • přestrubicipronikne do buňky nukleovákyselina • nukleovákyselina se pomnoží a začínají setvořitnovéviriony • jakmile je nových virionů moc, dochází k lyzibuňky Průnik nukleové kyseliny do buňky si můžete prohlédnout i na této adrese: http://seyet.com/video/T4_web.swf

  38. Mírný fág • mírný fág se přichytí na povrch buňky a jeho nukleová kyselina do ní pronikne dutinou bičíku • oproti virulentnímu fágovi se ta jeho začlení do genomu buňky • je-li fágová nukleová kyselina začleněna do genomu buňky, mluvíme o profágovi • profág se dělíspolus buňkou a dostává se tak do dceřinýchbuněk

  39. Lytický a lysogenní cyklus • lytickýcyklus je cyklus virulentního fága – končílyzí • lysogennícyklus je cyklus mírného fága – fág se začlenídogenomubuňky a dělí se s ní • přiaktivaci dochází k přechodu lysogenního cyklu na lytický (k lyzi) ZAČLENĚNÍ DO GENOMU POMNOŽENÍ VIRŮ DĚLENÍ LYZE AKTIVACE DĚLENÍ

  40. Infekce rostlinného viru • rostlinné viry pronikají do buňky často za pomoci hmyzu, či jiných vektorů, které jim pomohou překonat buněčnou stěnu • po vniknutí do buňky, se virus šíří do okolních buněk a vzniká lokální ložisko infekce • některé viry se omezují na vznik lokálního ložiska, jiné se šíří po celé rostlině – systémová infekce LOKÁLNÍ LOŽISKO INFEKCE

  41. Infekce rostlinného viru II • projevy infekce jsou různé • nelze podle nich určitdruhviru • projevy viru bývají: • mozaikové skvrny na listech • prosvětlení listové žilnatiny • změna barvy listů • deformace různých částí rostliny • úhyn rostliny

  42. Infekce živočišného viru • Průnik do buňky • živočišné viry pronikají do organismu mnoha způsoby: • poraněním pokožky • dýchacími cestami • sliznicemi • trávícím traktem • průnik do buňky se odehrává za aktivníúčastijejíhopovrchu • vnik do buňky viru oparu Herpes • vir se po té může pomnožit v místě svého vstupu, nebo může putovat tělem dokud nenarazí na své cílové buňky • Odchod z buňky • odchod z buňky nemusívést k jejímu zániku • probíhá za aktivní účasti jejího povrchu a viry se při něm často obalují • odchod z buňku viru oparu Herpes

  43. Aparentní infekce • poškozuje-li virus své cílové buňkyihned po svém vstupu do nich, nazýváme jeho infekci aparentní, neboli zjevnou • při aparentníinfekci se po určité inkubačnídobě projeví u napadeného organismu známkynemoci • infekci retrovirem, která končí ničením buňky, si můžete prohlédnout na této adrese: • http://www.whfreeman.com/kuby/content/anm/kb03an01.htm

  44. Latentní infekce • latentní (skrytá) infekce se často označuje jako virogenie • při latentní infekci se DNA viru začlenídogenomubuňky a zůstává v ní na dlouho dobu (i na celý život) • DNA viru začleněné v genomu buňky říkáme provirováDNA a viru provirus • latentní infekce může přejít aktivací na aparentní – potom se projevují příznaky nemoci • na těchto adresách můžete najít animace životního cyklu různých virů: • http://science.nhmccd.edu/biol/animatio.htm#micro • http://www.hopkins-aids.edu/hiv_lifecycle/hivcycle_txt.html • http://darwin.bio.uci.edu/~faculty/wagner/movieindex.html • http://www.sumanasinc.com/webcontent/anisamples/microbiology/herpessimplex.html

  45. Zástupci virů OBR.01 BAKTERIOFÁG OBR.02 BAKTERIOFÁG OBR.03 BAKTERIOFÁG

  46. Zástupci virů OBR.04 VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY OBR.05 VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY OBR. 06 VIRUS ŽLUTÝCH RAJČAT (vlevo) A VIRUS KUKUŘICE (vpravo)

  47. Zástupci virů OBR.07 VIRUS NEŠTOVIC OBR.08 VIRUS HIV OBR.10 VIRUS PTAČÍ CHŘIPKY OBR.09 VIRUS VZTEKLINY

  48. Zástupci virů OBR.11 VIRUS EBOLA OBR.12VIRUS H5N1 OBR.13VIRUS HEPATITIDY A

  49. Virová onemocnění • Onemocnění vyvolaná DNA viry • opar • neštovice • dětská obrna • Onemocnění vyvolaná RNA viry • rýma • encefalitida • vzteklina • zarděnky • spalničky • chřipka • AIDS BUŇKA ZNIČENÁ VIREM OPARU VIRY HIVUNIKAJÍCÍZ BUŇKY

  50. Jak se bránit? • Očkování • První očkování • Princip očkování

More Related