Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

1. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

2. Anotace

3. Empirismus Co je pro empirismus hlavním zdrojem poznání? • empirie = smyslová zkušenost • zdůrazňuje význam smyslového vnímání v poznání skutečnosti • britský empirismus 17. stol. - počátek filozofického osvícenství

4. John Locke (1632 – 1704) „Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech.“ • studoval přírodní vědy, lékařství a státovědu • různá povolání • politicky pronásledován • liberalismus Jaké hlavní principy liberalismus uznává?

5. zastánce smluvní teorie o vzniku státu Znáš některého z dalších představitelů této teorie? Které další teorie o vzniku státu bychom mohli uvést? Dílo: Esej o lidském rozumu

6. viz Člověk na cestě k moudrosti, text J. Locke: Základy smyslového poznání, (str. 139 – 140) Úkoly: • Připrav si odpovědi na kontrolní otázky 1. a 3., str. 137. • Doplň texty vztahující se k J. Lockeovi na str. 138.

7. George Berkeley (1685 – 1753) • Ir, filosof, teolog, biskup v Cloyne – hluboce věřící • obavy, že věda a filosofie jeho doby podporují ateisty – rozhodnutí proti tomu bojovat ↓↓↓ vyvrácení existence hmoty <= hmota je jen soustava počitků, tzn. pojem (vyjádřený slovem)

8. Dílo: Pojednání o základech lidského poznání • navazuje na Locka • kritizuje jeho rozdělení primárních a sekundárních kvalit • nerozlišuje jako Locke vnější a vnitřní zkušenost • jedinou realitou je obsah našeho vědomí

9. „Býti je totéž, co býti vnímán.“ Jak bychom mohli tento výrok vyložit? • aby něco začalo existovat, musí to být vnímáno, pociťováno, prožíváno • něco vnímám = mám ve vědomí • věci se nestaly součástí našeho vědomí = neexistují pro nás • vnímat = brát na vědomí

10. věci ale existují, ať je vnímám, nebo nevnímám => musí existovat někdo, kdo mě „zastoupí“, kdo vnímá vše Kdo tedy „zajišťuje“ vnímání světa místo nás? • vše je idea v boží mysli • mysl člověka/Boha vytváří svět =>subjektivní idealismus

11. David Hume (1711 – 1776) • Skot • filosof, historik, knihovník • styky s francouzskými osvícenci Dílo: Pojednání o lidské přirozenosti Dějiny Anglie

12. Zkoumání lidského rozumu • navazuje na Locka • zkušenost jsou naše duševní stavy • přesněji rozlišuje jednoduché představy – dojmy (imprese) a ideje • dojmy – získány prostřednictvím smyslů • ideje - nejasné obrazy dojmů - plodí fantazii a vzpomínky

13. několik principů sdružování složených idejí (=rozumová činnost): 1. princip podobnosti a odlišnosti 2. princip prostorové a časové sounáležitosti 3. princip kauzálního spojení jako příčina a účinek • sdružování idejí nemá reálný základ, děje se jen na základě mnohokrát opakované zkušenosti, tedy ze zvyku • věda a metafyzika nemohou poznat svět – agnosticismus, skepse

14. Zdroje: Archiv autorky.