Drogy a zákon

1. Drogy a zákon § Petr Kachlík Luhačovice 2004

2. Základní pojmy • návyková látka (§ 89): Návykovou látkou se rozumí "alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování" • toxikomanie: stav periodické nebo chronické intoxikace, která škodí jedinci i společnosti a je vyvolána opakovaným užíváním alkoholu, návykové látky nebo jedu, a často je spojená s nutností zvyšovat její dávku pro dosažení stejného účinku (dále jen "tolerance"), nebo k potlačení abstinenčních příznaků • toxikoman: osoba závislá na návykových látkách, nebo osoba zneužívající návykové látky • alkoholová toxikomanie: dlouhodobé nadměrné požívání alkoholu, které vede k závislosti na něm • nealkoholová toxikomanie: jakákoliv forma zneužívání návykových látek s výjimkou alkoholu

3. Základní pojmy • omamné a psychotropní látky, prekursory, přípravky obsahujícími omamnou nebo psychotropní látku a jedy (dále jen "vyjmenované látky") ve smyslu § 187, § 187a a § 188 trestního zákona: pouze látky taxativně uvedené ve zvláštních předpisech • obchod s vyjmenovanými látkami: opatřování nebo přechovávání těchto látek pro jiného, včetně poskytování těchto látek jinému za úplatu či protihodnotu. • anabolické látky: převážně syntetické hormony, které zpomalují odbourávání bílkovin a zároveň stimulují jejich biosyntézu, a tím podporují růst tkání • organizovaná trestná činnost: páchání úmyslné trestné činnosti více osob, které mají mezi sebou vnitřní organizační strukturu, rozdělené funkce a dělbu činností a jsou zaměřeny na dosahování zisku

4. Klasifikace drog dle MKN 10 Návykové a anabolické látky • návykové látky se rozdělují podle typu závislostí v souvislosti s MKN rev. 10 na: • látky typu morfinu (některé alkaloidy opia a syntetické a polosyntetické deriváty morfinu a kodeinu, např. heroin, methadon, Dolsin, roztok “brown"); jedná se o silná analgetika, působí narkoticky, vyvolávají silnou psychickou závislost, rychlý vývoj fyzické závislosti a nárůst tolerance • sedativa (látky typu barbiturátů, anxiolytika s hypnotickým účinkem ve vyšších dávkách, např. Diazepam, Meprobamat, Dinyl; psychická závislost má nerovnoměrnou intenzitu, fyzická časově omezený abstinenční příznak, který je u barbiturátů nahraditelný alkoholem a naopak, tolerance různě intenzvní • kokain (např. kokové listy a hydrochlorid kokainu - crack); vyvolává silný povzbudivý účinek a velmi silnou psychickou závislost

5. Klasifikace drog dle MKN 10 • návykové látky se rozdělují podle typu závislostí v souvislosti s MKN rev. 10 na: • kanabis (hašiš, konopí - marihuana); vyvolávají psychickou závislost, fyzická závislost a tolerance nebyly zjištěny • psychostimulancia, zvl. typu amfetaminu a léčiva tyto látky obsahující (pervitin, Fenmetrazin, efedrin) a látky typu "extáze" (MDMA, MDEA, MDA); silně stimulují CNS, vzniká výrazná psychická závislost, tolerance se projevuje formou častější aplikace • halucinogeny (např. LSD a jeho deriváty, meskalin, psilocybin a přírodní produkty psilocybin obsahující - houby druhu lysohlávka, halucinogenní rostliny - durman); psychická závislost je rozdílná podle druhu, fyzická závislost zjištěna, tolerance se postupně vyvíjí • prchavé syntetické látky (např. inhalace výparů z organických rozpouštědel, lepidel a čistících prostředků); vyvolávají psychickou závislost, mají narkotické účinky • alkohol • kombinace různých látek a kombinace látek s alkoholem.

6. Klasifikace drog dle MKN 10 • Anabolické látky se používají ve formě tablet, kapslí a nitrosvalových injekcí. Zásadním způsobem ovlivňují metabolismus organismu: • růst svalové hmoty • nadměrný vývin mužských sekundárních pohlavních znaků • Vysoká hladina těchto látek může negativně zasáhnout i reprodukční funkci. Zneužívání anabolických látek zejména u mládeže tak může vést k nevyléčitelnému zdravotnímu poškození a vývojovým poruchám organismu.

7. Mezinárodní dohody Mezinárodní úmluva o opiu (Haag 1912) • Orient-hašiš, opium a morfium • 1909 mezinárodní Šanghajská komise (svolal ji Theodore Roosevelt), pomoc Čínskému císařství při likvidace opiové narkomanie, nebyla možná mezinárodní smlouva, pouze doporučení • 23. 1. 1912 ujednána tak zvaná "Mezinárodní opiová konvence" pro mezinárodní boj proti používání narkotik • působnosti pro ČSR nabyla konvence teprve 10. 1. 1920, prováděcí zákon vydán 18. 6. 1925.

8. Mezinárodní dohody Mezinárodní úmluva o opiu (Ženeva 1925) • potlačení zneužívání drog účinným omezením pěstování a výroby a bedlivějším dohledem na mezinárodní obchod • Ženeva: druhá opiová konference obeslaná 36 státy, která 19. 2. 1925 ujednala zvláštní konvenci • doplňující ustanovení pro účinné potírání výroby a distribuce narkotik (tresty za porušení zákonů a nařízení, zavedení příslušných opatření) • stanoven „Stálý úřední komitét“ z 8 členů, jmenovaných na 5 let Radou Společnosti národů, shromažďoval zprávy dodávané smluvními státy a dohlížel na pohyb mezinárodního obchodu.

9. Mezinárodní dohody Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek (Ženeva 1931) • základem projekt vypracovaný opiovou komisí • 13. 7. 1931 došlo k tzv. limitační konvenci; skládá se z protokolu a závěrečného aktu, celkem 34 článků, rozdělena do sedmi kapitol • definice drog (pravé omamné jedy, drogy, které mohou být v omamné jedy přeměněny), rozpočty pro jednotlivé státy (vymezení množství drog pro vlastní potřebu zemí, limitace výroby, ustanovení ohledně dovozu a vývozu těchto výrobků, kontrolní opatření) • do 30. 7. 1931 podepsalo celkem 36 států, mezi nimi i ČSR.

10. Mezinárodní dohody Protokol (1946) • podepsán 11. 12. 1946 v Lake Success, v platnost vstoupil 10. 10. 1947 • cílem bylo převést funkce kontroly omamných látek do působnosti OSN, zároveň byla vytvořena Komise OSN pro omamné látky, Československo přistoupilo 28. 9. 1949 • po skončení 2. světové války byla koordinace boje s drogami svěřena Narkotické komisi OSN (Division of Narcotics).

11. Mezinárodní dohody Jednotná úmluva o omamných látkách (1961) • podepsána 31. 3. 1961 v New Yorku, v platnost vstoupila 13. 12. 1964 • cílem bylo sjednotit všechny dříve podepsané mezinárodní úmluvy • kontrola pěstování rostlin (suroviny pro získávání omamných látek) • omezení výroby omamných látek pouze na množství používaná pro léčebné a omezené vědecké účely • zákaz kouření a požívání opia, žvýkání kokových listů a používání konopí k jiným než k léčebným účelům • přechodná doba na překonání obtíží spojených s opuštěním těchto praktik v některých zemích (15-25 let, nejpozději do 31. 12. 1989) • seznamy omamných látek rozdělené do čtyř skupin • skupina I: např. morfin, kokain, opium, ze syntetických omamných látek pak fentanyl, petidin, piritramid, sultentanil, tilidin • ČSSR podepsala 31. 7. 1961 s výhradami k několika článkům, prezident ČSSR ji ratifikoval 23. 11. 1963 s výhradami učiněnými při podpisu Úmluvy

12. Mezinárodní dohody Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách (1972) • podepsána 25. 3. 1972 ve Vídni, vstoupil v platnost 8. 8. 1975 • posílil úlohu Mezinárodního úřadu pro kontrolu omamných látek, rozšířil povinnosti států v oblasti odhadu spotřeby omamných látek. Náš stát ho ratifikoval v roce 1988. Úmluva o psychotropních látkách • WHO a Komise OSN pro omamné látky doporučily, aby vlády jednotlivých států přijaty příslušná právní a administrativní opatření pro kontrolu psychofarmak • Úmluva o psychotropních látkách (Convention on Psychotropic Substantes, 1971) ze dne 21. 2. 1971; podepsána v tomtéž roce ve Vídni, v platnost vstoupila 16. 8. 1976.

13. Domácí legislativa Zákon z roku 1923 • ČSR smluvní stranou Haagské úmluvy v roce 1922 • zákon o provádění Mezinárodní opiové konvence vydán 29. 5. 1923, prováděcí vládní nařízení k němu až 29. 5. a 18. 6. 1925 • dozor nad výrobou, dovozem, prodejem, distribucí a vývozem omamných látek svěřen Ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy • československý trestní řád: nelegální obchod s drogami je přestupek, peněžité pokuty až do výše 2000 Kč, v případě nedobytnosti trest odnětí svobody až do 3 měsíců • nízké sazby v praxi neumožňovaly účinný postih překupníků a distributorů drog.

14. Domácí legislativa Opiový zákon z roku 1938 • č. 29/1938 Sbírky zákonů a nařízení, značný význam • finalizováno zavádění mezinárodních úmluv do právního řádu ČSR, definována vnitřní protidrogová politika • úřednímu dozoru se podrobují výroba, zpracování, příprava, rozdělování, obchod, dovoz, tranzit a vývoz omamných látek • povinnost zapisovat drogy do zvláštních (tzv. opiových) registrů (velko- i maloobchod, lékárny, lékaři, veterináři) • přestupky postihovány pokutou 500-50000 Kč nebo vězením od 24 hodin do 5 měsíců + konfiskací drogy • přečiny a zločiny, i pokusy o ně, přečin: tuhé vězení v sazbě od 3 měsíců do 3 let a peněžitý trest 5000-50000 Kč, zločin: žalář 1-5 roků a peněžitý trest 10000-100000 Kč, policejní dohled, u cizinců vypovězení z republiky, propadnutí věcí, odejmutí zvláštních povolení, živnostenské koncese, zákaz výkonu funkce.

15. Domácí legislativa Zákony proti alkoholismu • Československo: zákon č. 87/1948 Sb. O potírání alkoholismu • pod potíráním alkoholismu se rozumějí všechna potřebná opatření a nařízení směřující k ochraně lidského zdraví před následky alkoholismu • zákon č. 120/1961 Sb. O boji proti alkoholismu, nahradil zákon z roku 1948, neobsahoval však žádná ustanovení proti nealkoholovým toxikomaniím • nedostatek odstranil až zákon ČNR č. 37/1989 Sb. O ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

16. Domácí legislativa • státní dohled nad obchodem a distribucí drog navazoval na předválečné zákony č. 29/1938 Sb. a č. 137/1938 Sb. • 16. 6. 1953 MZ vydalo vyhlášku č. 283/1953 MNV, která stanovila nová a upravovala předcházející nařízení týkající se zacházení s drogami • po přijetí Jednotné úmluvy o omamných látkách v r. 1961 došlo také u nás k zavedení kontroly, evidence i trestů dle mezinárodního standardu • čs. právní úprava zacházení s omamnými látkami vycházela ze zákona č. 20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu • Vláda ČSSR vydala nařízení č. 56/ 1967 Sb. O jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, jímž bylo nahrazeno zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 23/1955 Sb. • podrobnější úpravu obsahovala vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se realizovalo vládní nařízení (seznam omamných látek) • tato vyhláška a vládní nařízení byly v roce 1988 zrušeny nařízením Vlády ČSR č. 192/1988 Sb. O jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, jež vstoupilo v platnost 1.1. 1989.

17. Domácí legislativa • od 1.1.1999 v platnosti zákon č. 167/1998 Sb. O návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, zákon upravuje: • zacházení s návykovými látkami, s přípravky obsahujícími návykové látky (dále jen "přípravky"), s některými látkami používanými při výrobě nebo zpracování návykových látek (dále jen "prekurzory") a zacházení s pomocnými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi • pěstování máku, konopí a koky a vývoz a dovoz makoviny • makovina: všechny nadzemní části kromě semen máku setého (Papaver somniferum), jakož i jejich drť • konopí: kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny, jejíž součástí je vrcholík.

18. Trestní zákon • základními ustanoveními § 197 a § 198 o nedovolené výrobě a držení omamných prostředků a jedů v přijatém trestním zákoně č. 86/1950 Sb. • trestného činu se podle § 197 trestního zákona z r. 1950 dopustí ten, kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, jinému opatří, nebo přechovává omamné prostředky nebo jedy • trestného činu podle § 198 trestního zákona z r. 1950 se dopustí ten, kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří, nebo přechovává předmět určený k neoprávněné výrobě omamných prostředků nebo jedů • trestní zákon č. 140/1961 Sb., platný od 1.1.1961: Základní ustanovení o nedovolené výrobě a držení omamných prostředků a jedů byla obsažena v § 187 a 188.

19. Trestní zákon • trestní zákon byl novelizován s účinností od 1.1.1992, poté následovaly další poměrně rozsáhlé novelizace účinné od 1.1.1994 a 29.6.1995. Nosnými body drogové legislativy zůstaly novelizovaný §187 a §188 trestního zákona. • v současné době drogová kriminalita postihována podle zákona č. 112/1998 Sb., jeho účinnost byla stanovena od 1.1.1999. Zásadní změnou, kterou přinesla novelizace, je trestnost držení drogy pro vlastní potřebu. Zůstala však zachována beztrestnost aplikace drogy, tj. její užívání, pokud není osoba k užívání nucena osobou druhou.

20. Trestní zákon • podstatně zpřísněny trestní sankce za jednotlivé drogové trestné činy, oznamovací povinnost (§ 168 tr. zákona), trestnost nepřekažení trestného činu (§ 167 tr. zákona) • je tedy možno postihovat: • nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zákona (nedovolené nakládání s drogou pro jiného) • nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr. zákona (držení drogy pro vlastní potřebu) • nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 188 tr. zákona (nedovolené nakládání s předmětem způsobilým k výrobě) • šíření toxikomanie podle § 188a tr. zákona • dále novela zákona dovoluje postihovat související trestné činy, a to spáchané pod vlivem návykové látky podle § 201 tr. zákona a maření způsobilosti ke službě podle § 266 tr. zákona.

21. Trestní zákon - § 187 Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů • kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, proveze, jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed, bude potrestán odnětím svobody až na 3 léta nebo peněžitým trestem • odnětím svobody na 2-10 let bude pachatel potrestán: • spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny nebo ve větším rozsahu • získá-li takovým činem značný prospěch • spáchá-li takový čin vůči osobě mladší osmnácti let, nebo • způsobí li takovým činem těžkou ujmu na zdraví. • odnětím svobody na 8-15 let bude pachatel potrestán: • způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, nebo • spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.

22. Trestní zákon - § 187a 12. 6. 1997 vláda schválila návrh novely trestního zákona zavádějícího do české legislativy trestnost držení drog. Za § 187 byl vložen nový § 187a v tomto znění: • kdo bez povolení přechovává pro sebe omamné nebo psychotropní látky nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta nebo peněžitým trestem. • odnětím svobody na 1-5 let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.

23. Trestní zákon - § 188 Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů • kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody až na 3 léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci • odnětím svobody na 1-5 let bude pachatel potrestán: • spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, nebo • získá-li takovým činem značný prospěch • odnětím svobody na 2-8 let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší osmnácti let.

24. Trestní zákon - § 188a Šíření toxikomanie • kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu, nebo v tom podporuje, anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na 1 rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. • odnětím svobody až na 3 léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší 18 let.

25. Přestupkový zákon § 30 - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi: • podávání alkoholu podnapilým či intoxikovaným drogou • podávání alkoholu mladším 18 let • podávání alkoholu osobám, které vykonávají činnosti, na nichž závisí zdraví a materiální hodnoty • výroba lihu/destilátů bez povolení, jejich přechovávání, prodej • ohrožování tělesného a mravního vývoje mládeže • konzumace alkoholu před/při činnostech, na nichž závisí zdraví a materiální hodnoty • odmítnutí podrobit se kontrole, odběru krve, lékař. vyšetření • neoprávněné přechovávání malého množství omamné nebo psychotropní látky pro vlastní potřebu • tresty: pokuta do 3000-15000 Kč, zákaz činnosti do 6-24 měsíců

26. Orientační hodnoty malého množství OPLZpracováno podle pokynu policejního prezidenta 39/98, čl. 12

27. Malému množství OPL zpravidla odpovídáZpracováno podle pokynu policejního prezidenta 39/98, čl. 12

28. Sazebník pokut za nález drogy s obsahem THCZpracováno podle pokynu policejního prezidenta 12/99, čl. 6 THC maximální hmotnost pro přestupek 0,3 g 20 cigaret - "jointů" (u konopí pěstovaného v našich podmínkách s koncentrací okolo 1,5 % v sušině použitelné části konopí, při váze jointu cca 1 gram).

29. Přehled represivních opatření za držení drogZpracováno podle www.biotox.cz

30. Přehled represivních opatření za držení drogZpracováno podle www.biotox.cz MD= měkká droga TD = tvrdá droga

31. Legislativní pohled na drogy • zákony, upravující drogovou problematiku, vycházejí většinou z předpokladu, že nedostupností drogy se zamezí jejímu zneužívání, a tím i nežádoucím důsledkům, které pro společnost drogy představují • právní úpravy týkající se problematiky drog akceptují následující kritéria: • ochrana mladistvých před trestním postihem speciální úpravou trestního zákona přihlížející k jejich možné psychické a sociální nezralosti, výchovná role trestu • rozlišování drog na "měkké" drogy - SOFT a drogy "tvrdé" - HARD, regulační opatření, vztahující se k THC a jeho derivátům mívají mírnější charakter • výrazná diference mezi trestním postihem výrobce, obchodníka, překupníka, pašeráka drog a sankcemi, které se vztahují na osoby závislé na návykových látkách (určujícími jsou důvody, které vedou k manipulaci s drogou)

32. Legislativní pohled na drogy • právní úpravy týkající se problematiky drog akceptují následující kritéria: • stanovení množství drogy, které je faktorem pro posouzení odlišnosti mezi držením drogy pro osobní potřebu a nezákonným držením drogy pro komerční účely • zvláštní pozornost je věnována osobám, které při výkonu svého povolání mají snazší přístup ke drogám (lékaři, lékárníci aj.) a osobám, které přicházejí do styku s dětmi a mládeži (učitelé a výchovní pracovníci) • delikt je posuzován přísněji, jestliže došlo ke spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou.

33. Legislativní pohled na drogy v Evropě • opatření rozdílná dle států, existuje ale vývoj k výraznému zostřování trestních sankcí • právní úprava drogové problematiky zaměřena na: • potlačování nabídky drog • omezení jejich poptávky • uplatňovány 2 základní koncepce: represivní a liberální • represivní - se záměrem osvobodit společnost od drog • zákaz jakéhokoli užití drog s výjimkou jejich lékařské indikace • nerozlišuje se tvrdost drog ani motivy jejich držení (Francie, Belgie, Lucembursko) • liberální - s cílem omezovat škodlivost důsledků zneužívání návykových látek • zneužívání drog nelze zabránit, společnost se musí naučit s nimi žít • postihování konzumentů je velmi mírné • zaměření na potlačení obchodu s drogami, tolerován pouliční prodej • léčba drogově závislých: omezení sociálních důsledků zneužívání drog.

34. Legislativní pohled na drogy v Evropě • dělení na měkké x tvrdé drogy akceptují: Holandsko, Irsko, Španělsko • Velká Británie: legislativně rozlišuje 3 úrovně nebezpečnosti drog • nerozlišují: Belgie, Dánsko, Francie, Lucembursko, SRN, Portugalsko, Řecko a Česká republika • Většina evropských zemí konzumaci drog nepostihuje. Některé se však k samotnému užívání stavějí represivně (užívání = porušení zákona, vyměření základních trestů, jež mohou být i zmírňovány). Přísnost nebo naopak shovívavost jednotlivých států při postihu uživatelů drog je třeba posuzovat v souvislosti s léčebně preventivními opatřeními. Léčba (nucená či dobrovolná) může nahrazovat trestní sankce, ovlivňovat vynesení nebo vykonání rozsudku.

35. Legislativní pohled na drogy v Evropě • legislativní opatření platná v evropských zemích, která upravují nezákonné držení (vlastnění) drog, vycházejí z rozdílného charakteru dvojího držení: • držení drog s cílem jejich odbytu, např. nedovolená výroba, obchodování (vývoz, dovoz, přeprava), distribuce, nabídka - přísněji trestáno, převažuje represe (odnětí svobody, peněžité pokuty, konfiskace použitých prostředků, zisků, Belgie a Lucembursko: nucené práce, Turecko: až trest smrti!!!) • držení drog pro vlastní spotřebu - mírněji trestáno, přednost má prevence před represí (mírněji se pohlíží na první přestoupení zákona, malé množství drog, zvl. režim u cannabis) • Švédsko: "malé množství omamných látek určených pro osobní spotřebu" (0,1 - 0,2 g stimulancií nebo 0,75 - 1 g produktů konopí) • Nizozemí - do 30 g produktů konopí.