310 likes | 612 Views
GIT. OLGA BÜGEROVÁ 9. 9. 2014. HLTAN PHARYNX. NOSOHLTAN ÚSTNÍ ČÁST HRTANOVÝ ÚSEK SVALOVINA HLTANU JE PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ Waldeyerův mízní okruh. JÍCEN OESOFAGUS. 25 CM ZAČÁTEK C6, PRSTENČITÁ CHRUPAVKA KONEC TH11 VSTUP DO ŽALUDKU SLIZNICE ……………, ŘASY PODLIZNIČNÍ VAZIVO SVALOVINA
E N D
GIT OLGA BÜGEROVÁ 9. 9. 2014
HLTAN PHARYNX • NOSOHLTAN • ÚSTNÍ ČÁST • HRTANOVÝ ÚSEK • SVALOVINA HLTANU JE PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ • Waldeyerův mízní okruh
JÍCEN OESOFAGUS • 25 CM • ZAČÁTEK C6, PRSTENČITÁ CHRUPAVKA • KONEC TH11 VSTUP DO ŽALUDKU • SLIZNICE ……………, ŘASY • PODLIZNIČNÍ VAZIVO • SVALOVINA • VAZIVOVÝ A SERÓZNÍ OBAL
POLYKÁNÍ • REFLEXNÍ DĚJ, DOTYK SOUSTA S PATROVÝMI OBLOUKY, EPIGLOTIS,PRODLOUŽENÁ MÍCHA
ŽALUDEK …………………… • VAKOVITÝ ORGÁN, ULOŽENÝ POD LEVOU BRÁNIČNÍ KLENBOU
ZEVNÍ POPIS • fundus (fornix) ventriculi = žaludeční klenba: objemný kraniální konec, který se vyklenuje do L brániční klenby, aborálním směrem se zužuje; mezi levou stranou jícnu a žaludkem - incisura cardiaca • pars cardica = česlová část: oblast, kde jícen ústí do žaludku - ostium cardiacum • corpus ventriculi = žaludeční tělo: vertikálně uložená objemná část žaludku, kaudálně se zužuje; kraniálně ohraničeno pomocí česla a klenby, kaudálně vrátníkovou částí • pars pylorica = vrátníková část: distální úžší úsek žaludku sahající od pylorus = vrátník: nachází se na konci vrátníkové části; zesílená cirkulární svalovina - vrátníkový svěrač (m. sphincter pylori) - fce: uzávěr vrátníku, jeho tonické smrštění
POPIS • curvatura ventriculi major - konvexitou míří nalevo a dolů; je 3x delší než curvatura ventriculi minor • curvatura ventriculi minor - konkavitou míří doprava a vzhůru, délka: 10 - 15 cm
ROZMĚRY A HMOTNOST • dospělý:š: 4 - 5 cm (prázdný), šířka vrátníku cca. 1,5 cm, d: 25 – 30 cm (středně naplněný), hm: cca. 130 g, V: 2 litry • novorozenec:d: 5 cm, š: 3 cm, V: 20 - 40 ml (1. rok: 300 ml, v 6 letech: 1 000 ml)
FIXACE ŽALUDKU • fixace hlavně na česlové části, omentum minus - připojení ke spodní ploše jater, omentum majus = dvojitý serózní list, přičemž zadní list přirůstá k příčnému tračníku, nitrobřišní tlak (způsoben klidovým napětím svalů břišní stěny)
Vnitřní popis: • 1-vrstevný cylindrický epitel + vazivo, tl: 1 - 2 mm; složena v řasy (plicae gastricae) - podélně probíhající řasy, 2 - 3 podélné řasy při curvatura ventriculi minor → Waldeyerova cesta (sulcus salivatorius) - touto cestou se posunuje řidší obsah žaludku ke canalis digestorius při plnění žaludku • lamina propria mucosae - zde drobné uzlíčky lymf. tkáně = nodi lymphatici gastrici
ŽLÁZKY SLIZNICE Žlázy fundu a těla žaludku – jednoduché, tubulózní, • hlavní buňky – lipázy, pepsin (produkován jako pepsinogen – aktivován kyselostí) • krycí buňky – produkují kyselinu chlorovodíkovou (HCl) • endokrinní buňky – serotonin Žlázy pylorické – tubulózní, často větvené a stočené, kratší než žlázy fundu a těla žaludku, produkují hlen – podobný hlenu žláz při kardii, mezi exokrinní buňky žlázy vtroušeny G-buňky – endokrinní buňky, produkují gastrin (uvolňování kyseliny ve žlázách fundu a těla)
SVALOVINA • vnitřní vrstva: šikmo probíhající svalové snopce - v oblasti fundus a corpus ventriculi • střední vrstva: cirkulární = kruhová - stratum circulare • zevní (povrchová) vrstva: longitudinální = podélná - stratum longitudinale • seróza: tenká lesklá blána na povrchu žaludku, při curvatura ventriculi minor přechází v omentum minus, při curvatura ventriculi major přechází v omentum majus
ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVA • char.:bezbarvá řídká tekutina, pH 1 - 2 • složení + fce: • voda - 99 % objemu šťávy • organické látky - např.: • pepsinogen: prekurzor, po aktivaci se mění na pepsin ← štěpí proteiny na polypeptidy • chymozin: sráží mléčné proteiny • žaludeční lipasa: štěpí tuky • mucin: hlen. látka, chrání žaludeční sliznici před samonatrávením • vnitřní faktor: glykoprotein, nutný pro vstřebávání vitaminu B12 • anorganické látky - např.: • HCl: udržuje nízké pH ← vytváří kyselé prostředí, ničí choroboplodné zárodky ("dezinfikuje" vnitřní prostředí žaludku), aktivuje pepsinogen na pepsin, usnadňuje vstřebávání minerálních látek, zabraňuje kvašení tráveniny, rozvlákňuje vlákna masa,Přetváří Fe3+na Fe2+
ŘÍZENÍ ČINNOSTI ŽALUDKU • CNS BOLEST, STRES – SYMPATICUS • CHUŤ, VŮNĚ, HYPOGLYKÉMIE – PARASY • DOTYK - GASTRIN
FUNKCE ŽALUDKU • MECHANICKÁ – CHYMUS • EMESIS • NAUSEA • CHEMICKÁ – ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVA 1,5 – 2L HCL PEPSINOGEN ŽALUDEČNÍ LIPÁZA MUCIN VNITŘNÍ FAKTOR
Tenké střevo (intestinum tenue) • nejdélší úsek GIT, délka: 3 - 5 m (u živého), až 7 m (u mrtvoly), složeno v kličky, 3 úseky:dvanáctník - duodenum, lačník - jejunum, kyčelník - ileum
STAVBA • Sliznice: • char.: bleděrůžová, sametový vzhled; 1-vrstevný cylindrický epitel + vazivo • fce: • sekrece enzymů • resorpce živin, H2O, solí, vitaminů, hormonů • obrana proti škodlivým látkám • vlastní motorika sliznice • tvorba hormonů (gastrin, enteroglukagon, sekretin HCO3-, cholecystokinin – sekrece pankreatické šťávy)
KLKY • villi intestinales = střevní klky: výška: 0,5 - 1,5 mm; počet: 5 - 10 mil.; tvar: závislý na druhu potravy (u býložravců lístkovitý, u masožravců dlouhý a cylindrický), u člověka: ve dvanáctníku lístkovité, v jejunu kuželovité (až kýjovité), v ileu malé, kónické a roztroušené; stavba: uvnitř vazivová lamina propria mucosae + vlákna hlad. svalstva, 1 - 2 tepénky, ty se pak dělí na vrcholu klku ve 2 větve (jedna tvoří kapilární síť, druhá pak odvodnou žílu)
ŽLÁZKY STŘEVNÍ • střevní žlázy = glandulae intestinales Lieberkühni: jednoduché tubulózní žlázy, uloženy mezi klky, na dně těchto žlázek jsou skupiny produkce střevní šťávy
Svalová vrstva: • hladká svalovina, fce: posun chymu peristaltickými pohyby (při nich chymus promíchán se střevními šťávami - segmentací = kývavými pohyby)vrstvy: • zevní - podélná (stratum longitudinale) • vnitřní - kruhová (stratum circulare) • zevní vrstva: seróza = peritoneální obal střev, 1-vrstevný plochý epitel
STŘEVNÍ ŠŤÁVA • char.: čirá nažloutlá tekutina, slabě zásaditá (neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku) • množství: 1 - 3 l/den • řízení sekrece: nervově a humorálně • obsah: enzymy - peptidázy (štěpí proteiny na AMK), lipázy (štěpí tuky), amylázy (štěpí vyšší sacharidy na jednoduché
Dvanáctník (duodenum) • počáteční úsek tenkého střeva, tvar podkovy obrácené konvexitou doprava, délka: 25 - 30 cm = 12 palců (odtud název), šířka: 4 - 5 cm - v úrovni L1 vpravo navazuje na pylorus a vlevo v úrovni L2 přechází přes flexura duodenojejunalis v jejunum
Lačník (jejunum) • střední úsek tenkého střeva, délka: 3/5 délky tenkého střeva, šířka: 3 cm • char.: za živa růžovější barvy, silnější stěna, četné poloměsíčité řasy - aborálním směrem jich ubývá, ve stěně folliculi lymphatici solitarii, sliznice složena v cirkulární řasy, zpravidla poloprázné až prázdné (odtud název); lok.: kličky střeva uloženy především vlevo a nahoře
Kyčelník (ileum) • Konečný úsek tenkého střeva, délka: cca. 2/5 délky tenkého střeva, šířka: 2 - 2,5 cm • char.: sliznice - ↓ cirkulární řasy, ↑ folliculi lymphatici solitarii