Jazyk a řeč

1. Jazyk a řeč Sternberg, kap. 9, 10 Plháková, kap.10

2. jazyk = systém znaků (symbolů), užíváný pro vyjadřování a sdělování významů; má svou gramatickou stavbu • řeč = individuální mentální aktivita, kdy jedinec užívá jazyk k tomu aby komunikoval, nebo „uspořádával a odhaloval významy“, tj. myslel

3. Znaky a symboly • pojmy lze z hlediska lingvistiky považovat za jazykové znaky • sémiotika – nauka o znacích • Ferdinand Saussure: 2 složky jazykového znaku: označující (signifikant)-zvuková podoba slova; označované (signifikát) • Charles Pierce: • znaky – ikony: podobnost (fotografie, vzorce, mapy, zvukomalebna slova) • znaky – indexy: s označovaným předmětem skutečný vztah (kouř jako index ohně, pláč jako index smutku) • znaky – symboly: konvence (slova, matematické symboly atd.)

4. Řeč – komunikativní systém verbální neverbální jazyk „řeč těla“

5. Jazyk a jeho osvojování Jazyk:prostředek komunikace využívající kódování nejrůznějších věcných i abstraktních významů • sdílené vlastnosti přirozených jazyků: produktivita (nekonečné kombinace), strukturovanost (gramatická pravidla – srozumitelná sdělení), arbitrárnost (mezi slovy a jejich významy neexistuje obvykle žádný vnitřní vztah – užívání konkrétních slov pro označení určité věci, ideje atd. je věcí konvence; výjimkou jsou zvukomalebná slova – haf-haf), dynamičnost (vývoj pokračuje) • lingvistika – studuje přirozené jazyky (jejich strukturu, slovní zásobu), psycholingvistika zkoumá řeč jako zvláštní druh lidské aktivity

6. Jazyk Jazyk:prostředek komunikace využívající kódování nejrůznějších věcných i abstraktních významů • Fonémy: omezený počet základních zvukůdaného jazyka • Morfémy: kombinací fonémů vytváříme nejmenší smysluplné jednotky (slovní kořeny i celá slova, také významotvorné předpony a přípony ne-slyš-ící • Gramatika (mluvnice): pravidla určující jak mají být fonémy, morfémy, slova a větné fráze kombinovány k vyjádření myšlenek • Syntax: pravidla pro řazení a kombinování slov do smysluplných větných frází • Semantika: nauka o významu slov i delších sdělení (jablko, horská dráha) • denotát (označované – kolo, spravedlnost) • konotát (asociace spojené s denotátem) – např. „milionář“

7. Procesy nezbytné pro pochopení jazyka • percepce řeči • koartikulace (50 fonémů za sekundu x ale méně než jeden analogický neřečový zvuk za sekundu) - problém v percepci v cizím jazyce, i když psaný text bez problémů zvládáme; • model TRACE (3 úrovně percepce – zvuky, fonémy, slova) • kategorická percepce (dnešní „mé“ je vnímáno stejně jako včerejší) • sémantika a syntax • sémantika – významy slov • syntax • gramatika – preskriptivní (jak správně), deskriptivní (jaké myšlenkové procesy), větné fráze- hloubková a povrchová struktura • syntaktický priming (ovlivnění předchozím – např. trpnou vazbou); řečové omyly (čajové šuplíky jsou ve lžičce)

8. Zjišťování konotativního významu • sémantický diferenciál (Ch. Osgood) • baterie škál, pomocí kterých hodnotíme vlastnosti zkoumaného jevu. • 3 hlavní skupiny faktorů, např.: • faktory hodnotící (dobrý - špatný, kvalitní - nekvalitní, hezký - škaredý, nápadný - nenápadný, pohodlný - nepohodlný), • faktory potenční (prostorný - těsný, bezpečný - málo bezpečný, silný - slabý, ovladatelný - neovladatelný, velký - malý) • faktory aktivity (rychlý - pomalý, ekonomický - neekonomický, výkonný - nevýkonný, vyvolávající závist - vyvolávající pohrdání, pohyblivý - nepohyblivý) Hodnocení jedné školy jednotlivými skupinami respondentů

9. Teorie osvojování si jazyka • environmentalistické (behaviorální): jazyk se vyvíjí na základě komplexního systému učení (operantního a sociálního učení – zpevňováním, pozorováním,modelováním) • nativistické hypotéza vrozené připravenosti Noam Chomsky vrozená kapacita se rozvíjí především na základě zrání, kritická období, transformační generativní gramatika, zvládnutí jazyka – porozumění a produkce,povrchová a hlubinná struktura jazyka • Interakcionistické osvojování jazyka závisí na sociální stimulaci (Brunner)

10. Vývoj jazyka • Prelingvistické období: • hra se zvuky, žvatlání • dětské znaky: děti kolem 9 měsíců se mohou naučit symbolická gesta a spojit se zvukem (pá-pá) • do ½ roku jaykový univerzál, pak specialista, • Linvistické období: • kolem 1 roku několik slov; 1,5 několik desítek, kolem 6 let asi 15 000 slov • 1,5 -2,5 telegrafická řeč • asi do 4 let gramatika – schematická pravidla , do 6 let zpřesnění

11. Myšlení a řeč • monismus (myšlení a řeč jsou totéž – např. Watson) • dvě psychické funkce, těsně spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují • Jean Piaget – na konci senzomotorické etapy vývoje poznávacích funkcí (kolem 2. roku – symbolická funkce, symbolizace pomocí objektů – klacík místo auta, později více slova) • Lev Vygotskij – nástrojem myšlení je zkrácená, útržkovitá vnitřní řeč • Jerome Bruner – děti si postupně osvojují 3 soustavy mentálníchreprezentací, akční, ikonickou, symbolickou (ta vede k myšlení abstraktnějšímu než obě předchozí) • Edward Sapir, Benjamin Whorf – hypotéza jazykové relativity – jazyk ovlivňuje náš způsob vnímání a chápání reality; lidé poznávají svět prostřednictvím určitého jazyka – různé světy (např. Evropané – svět: předměty, stavy, činnosti; minulý přítomný a budoucí čas X indiáni Hopi – svět: některá podstatná jména odpovídající evropským u nich neexistují – např. blesk, plamen – mají jen slovesa, mají jen 2 časy – dřívější, pozdější)

12. Hypotéza jazykové relativity • nejazykové představy – omezené prostředky, proto často přecházíme k jazykovému označení, to pak výrazně ovlivní naši mentální reprezentaci a následné zapamatování a zpracovávání • jazykové univerzálie • Sémantické rozdíly – označení barev – různý počet slov (2- 11) • černá, bílá • červená • žlutá, zelená, modrá • hnědá • purpurová, růžová, oranžová, šedá • Syntaktické struktury mohou ovlivňovat myšlení - španělština „být“ – „ser“ trvalé vlastnosti, „estar“ přechodné (Maria je malá/unavená). Pokud jsou popisovány předměty, lidé – jak dospělí tak děti užijí „ser“. Když ale jsou popisovány události, dospělí užijí „ser“ zatímco děti „estar“ – malé děti jen obtížně rozlišují mezi předmětem a událostí • Stereotyp – čínština/angličina (v čínštině je – shi ge, v angličtině není; - vybavování si zapamatovaného odpovídalo stereotypu, pokud si text bilingvní ososby četli v čínštině, nikoli když v angličtině – slovo označující stereotyp usnadňuje mentální manipulaci s obsahem

13. Jazyk v sociálních souvislostech • pragmatika – změny podle kontextu (např. konverzace mezi studenty bez a za přítomnosti učitele) • přímé a nepřímé řečové akty • genderové rozdíly v konverzaci (muži – „vyhrát“, ženy – konsenzus) • porozumění textu –výrokové reprezentace (vyhmátnutí významu), mentální modely – umožňují přemosťující úsudky; kontext

14. Diskurs • užití jazyka, které překračuje rámec jednotlivých vět • představitelé tzv. strukturalismu Claude Lévi-Strauss, Michel Foucault – myšlení člověka výrazně ovlivňují podvědomě přijaté významy, které mu nabízí kultura a různé sociální skupiny • epistéma: způsob chápání světa daný v určité době • diskurs: pojmový soubor tvrzení, která zdůvodňují podvědomě vstřebanou epistému • Foucault (1994) základní pojmy, které se nyní vnucují již nejsou vědomí a kontinuita (a svoboda a kauzalita), ale znak a struktura