120 likes | 298 Views
Poměr pohlaví (sex ratio). Simona Šafarčíková. POHLAVÍ ŽIVOČICHŮ. hermafrodité x gonochoristé řada teorií o vzniku dvou pohlaví (př. obrana proti nakažlivým chorobám – samci nepředávají organely 2 pohlaví jako řešení sporu cytoplazmatických genů při fůzi pohlavních buněk).
E N D
Poměr pohlaví(sex ratio) Simona Šafarčíková
POHLAVÍ ŽIVOČICHŮ • hermafrodité x gonochoristé • řada teorií o vzniku dvou pohlaví (př. obrana proti nakažlivým chorobám – samci nepředávají organely 2 pohlaví jako řešení sporu cytoplazmatických genů při fůzi pohlavních buněk)
Určení pohlaví • genetické • typ Drosophila (XX, XY) – hmyz, savci, krokodýli, želvy; typ Abraxas (ZW, ZZ) – ptáci, motýli, šupinatí • poměr chromozómů X a sad autozómů (pohlavní index) – typ Drosophila, typ Lymantria, typ Habrobracon • výjimky, př. 3 pohl. chromozomy u ryb čeledi Poeciliidae, lumíků W, X, Y (XY samec; XX, WX, WY; YY letální) • podle sexuálních příležitostí, př. korálové ryby, přílipka Crepidula fornicata, mořský červBonellia viridis • enviromentální, př. teplota – ryby (gavún Media notata), korýši (hlavně rakovci), plazi (vyjma hadů); velikost hostitele – hlíst • podle vůle matky, př. vířníci z ř. Monogonta, vosy, včely haplodiploidie (z oplozených vajíček samice, z neoplozených samci)
Poměr pohlaví • primární – daný genetickou determinací • sekundární – týká se narozených mláďat, embryonální mortalita, heterogametní pohlaví snáze podléhá nepříznivým vlivům • terciární – týká se dospělců, změna vlivem vnějších i vnitřních faktorů (pyskoun modrohlavý)
Proč (Kdy) 1 : 1? • zajišťuje maximální genotypovou variabilitu potomků • „Poměr pohlaví v populaci je rovnovážný tehdy, jestliže celkové náklady na produkci samců se rovnají celkovým nákladům na produkci samic“ (Fischerův princip, 1930) • v nevyvážené populaci budou potomci vzácnějšího pohlaví reprodukčně úspěšnější poměr pohlaví se srovná • model operuje spíše s poměrem investic k produkci určitého pohlaví než k vlastnímu numerickému poměru pohlaví • nezahrnuje mortalitu jednotlivých pohlaví, monogamii či polygamii atd.
Odchylky od poměru 1 : 1 • v přírodě docela časté • proč rozdílná investice do potomstva??? → adaptivní hypotézy (vychýlený poměr pohlaví potomstva zvyšuje fitness) • výhoda vzácného pohlaví • typ dědičnosti pohlaví • kondice rodičů • vliv faktorů prostředí • vliv interakcí mezi příbuznými
Výhoda vzácnějšího pohlaví • „Homeostasis hypothesis“ → 66-81 % mladých samců – lovy lvů v Tanzanii → velice rychlé změny - více mužů po válce (vysvětluje se mj. tím, že ženy se v průběhu válek stávají dominantnějšími)
Kondice rodičů • v závislosti na své vlastní kvalitě (kondice, postavení) rodiče investují více do pohlaví, které z dané situace vytěží nejvíce • Trivers-Willard hypotéza: závislost PP na maternální kondici • polygynní druhy – větší variabilita ve fitness synů než dcer (harémy silných samců, spousta dalších samců se do reprodukce vůbec nezapojí) • samice v dobré kondici rodí úspěšné samce, samice ve špatné kondici plodí raději neúspěšné samice (větší šance se rozmnožit než neúspěšní samci) • př. jelenovití – jelenec viržinský starší nebo příliš mladé samice rodí více samic • vačice opossum – odchyt 40 neoplozených samic, 20 z nich přikrmováno, přikrmované samice porodily více samců (poměr 1,4 : 1), totéž u nutrií, křečků • „Advantaged daughter“ hypotéza • society založené na samičí dominanci (primáti), dcery dědí společenské postavení matky vysoce postavené matky rodí dcery, nízce postavené syny, kt. dispergují • „Attractiveness“ hypotéza • záleží na atraktivnosti samce když je samec atraktivní → investice do synů • př. zebřička pestrá - přitažlivost určuje barva pruhů na nohou, u samců červené atraktivní x zelené neatraktivní
Vliv prostředí • teplota →plazi • zdroje– při nedostatku samice vychýlí PP k levnějšímu pohlaví, aby si uchovala síly k další reprodukci (zvýšení vlastní reprodukční úspěšnosti) „Cost of reproduction“ hypotéza,př. rypouš sloní: mladé samice (300 – 380 kg) rodí jen dcery, synové >> dcery, pro mladé matky je riskantní vychovávat syny (nepřežila by to matka nebo syn), u samic nad 380 kg závislost mezi hmotností a poměrem pohlaví potomků mizí „Male exploitation“ hypotéza,př. rákosník obecný: samec má 2 samice, ale s hnízděním pomáhá jen jedné, synové jsou náročnější než dcery, u 1. samice (které pomáhá) převažují synové, u 2. samice dcery, fitness synů se u 1. a 2. samice neliší
Interakce mezi příbuznými I. • Local mate competition • potomci dospívají v izolaci, páří se před odchodem samic (dcer) ze skupiny, bratři si konkurují, neboť samice představují limitní faktor, fitness matky vzrůstá s počtem vyprodukovaných dcer, ale ne s počtem synů • př. Hymenoptera - fíkové vosičky: reprodukce v izolaci (fík), dispergují jen oplozené samice, samci po kopulaci uvnitř plodu hynou, dále u Coleoptera, Thysanoptera, Acarina • Local resource competition“ • jedno pohlaví filopatrické, druhé disperguje, filopatrické pohlaví soutěží se sourozenci a matkou o zdroje → vyšší produkce dispergujícího pohlaví • př. u většiny primátů (paviáni, vřešťani, makakové) je poměr vychýlen ve prospěch samců, když dochází k vysoké vnitrodruhové kompetici o zdroje a samci mají výraznější tendenci skupinu opouštět x u goril, šimpanzů, chápanů (člověka) exogamie samic • př. u pěvců dispergují samice (více samic) x u vrubozobých samci (více samců)
Interakce mezi příbuznými II. • Local resource enhancement • opak k teorii local resources competiton • jedno pohlaví je filopatrické, druhé disperguje, filopatrické pohlaví pomáhá rodičům s výchovou dalších potomků → vyšší produkce filopatrického pohlaví • př. pes hyenovitý, strakapoud kokardový – funkci „helprů“ přebírají samci PP vychýlen v jejich prospěch • př. seychelský rákosník Acrocephalus sechellensis – chudá teritoria (více dispergujících samců, až 87 %) x kvalitní teritoria (více sedentárních samic, až 77 %) • Interakce mezi sourozenci • rodiče manipulují pohlaví, aby zabránili fatální kombinaci potomků • př. orel bělohlavý aj. dravci nejprve kladou samičí a pak samčí vejce samice dravců jsou větší