Téma 1.: Úvodní informace k metodologii závěrečné diplomové práce

1. DS Seminář I., Mgr KOMB VSP ZS2009 Seminář pro podporu tvorby diplomových pracíKatedra veřejné a sociální politiky, UK FSVPraha 5, Jinonice, U křížeZpracoval: Petr Háva Téma 1.: Úvodní informace k metodologii závěrečné diplomové práce 2012

2. Osnova prezentace Úvod, cíle semináře. • Co je to diplomová práce, co je jejím cílem? (řešení vybraného problému s využití výzkumných metod, s využitím získaných a doplňovanýchpoznatků) • Váš výchozí projekt: Formulace tezí DP: vstupní analýza, výzkumné cíle a otázky • Vaše práce v průběhu prvního semestru diplomového semináře (DSI) Volba typu práce (teoretická, teoreticko-empirická; další rozpracování návrhu výzkumu, v průběhu DSI jde o před-empirickou část práce) 4. Definice důležitých pojmů, konceptů (věda, teorie, výzkum, návrh výzkumu, plán výzkumu) Kontakty: e mail: petr.hava@gmail.com, maskova.pavla@gmail.com

3. 1.Cíle a požadavky na úroveň diplomové práce • V DP studenti prokazují schopnosti a dovednosti tvůrčí práce při řešení vybraného výzkumného/poznávacího problému • DP má charakter odborné výzkumné práce • Nové poznatky, poznatkový přínos • Rozdíl mezi DP a seminárními pracemi • Odborná úroveň – odpovídající úrovni současných domácích a zahraničních poznatků • Možnost publikace, využití výsledků DP

4. Cíle diplomového semináře • Diplomový seminář navazuje na celé předchozí studium. • Diplomová práce je závěrečným testem znalostí a dovedností, které si student během studia osvojil. Student zde prokazuje svoji schopnost řešit vybraný problém. • Diplomová práce tedy není jenom jako jakási „slohová práce“. Občas se stane, že některý ze studentů takto práci pojme.

5. Dělba práce 1. Koordinace práce konzultantů a semináře k diplomový pracem. 2. Práce s konzultantem Konkrétní přístupy studentů, diskuse strukturace výzkumného problému, výběr vhodných teoretických poznatků 3. Práce v diplomovém semináři Obecné informace, učení se z chyb předchozích prací, další rozvoj poznatků, metodických dovednosti, prostor pro diskuse, zpětné vazby, sjednocení postupů Kontrola a hodnocení výsledků práce studentů (prezentace power point, dokument ve wordu) - zápočet

6. 4. Definice důležitých pojmů 4.1 Věda 4.2 Poznání 4.3 Vědecká metoda 4.4 Vysvětlení (vědecké vysvětlení) 4.5 Teorie 4.6 Výzkum, 4.7 Návrh výzkumu, 4.8 Plán výzkumu

7. 4.1 Věda* • Věda je systematický způsob poznánískutečnosti. Předmětem vědeckého poznání mohou být objekty a procesy živé i neživé přírody nebo lidské společnosti. • Každé propracované a obecné empirické a rozumové poznání vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu. • Systém metodicky podložených, objektivních vět o určité předmětné oblasti. Předmětnou oblastí je přitom každý fakt uchopitelný buďto bezprostředně, nebo pomocí instrukcí pomocných prostředků: kvantitativní a časo-prostorové vztahy (např. matematika, geometrie), živá a neživá příroda (přírodní vědy), jevy společenského života (sociální vědy). • Soustavná, kritická a metodická snaha o pravdivé a obecné poznání v určité vymezené oblasti skutečnosti. • Věda stojí na procesu: hypotéza – potvrzování – vyvracení (K.R.Popper) • Nepřetržitý proces lidského poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. Na rozdíl od běžného poznávání jde ve vědě o systematické racionální a metodické vyvozování a zobecňování nových poznatků na základě abstraktního myšlení a teoretické činnosti.

8. 4.2 Poznání* • Poznání znamená jakproces nabývání znalostí (poznávání) o reálném světě, tak i jeho výsledek (poznatek, vědění). • Netýká se tedy již existujících nauk (např. nějaké partie matematiky, chemie, etiky a pod.), které člověk nepoznává, ale chce se jim naučit, případně porozumět. • Na rozdíl od nejasného tušení, neověřeného a tudíž nespolehlivého mínění, případně pouze přijímaného věření, je výsledkem poznání určité, spolehlivé a případně i ověřené vědění. • Soustavným poznáváním různých oblastí skutečnosti se zabývají vědy, kdežto povahu, případně podmínky a možnosti poznání zkoumá filosofie, zejména její odvětví epistemologie.

9. 4.3 Vědecká metoda • Vědecká metoda je posloupnost nebo sada procesů, používaných při vědeckém výzkumu. • Cílem je získat znalosti a vědomosti pomocí pozorování a dedukce na základě dosud známých poznatků. • Přijímání nových vědeckých poznatků je založeno na konkrétních důkazech. • Vědecká metoda je založena na předpokladu, že kritériem pravdivosti teorie je souhlas předpovědí s výsledky výzkumu. • Tento přístup udržuje vědecké teorie v neustálém kontaktu s realitou a umožňuje jejich falzifikaci, neboť teorie, jejíž důsledky jsou v rozporu s výzkumnými zjištěními, bude falzifikována (tedy vyvrácena). • Důsledkem je omezení vědy na otázky a hypotézy, jež jsou alespoň v principu rozhodnutelné pozorováním

10. Základ vědecké metody Základem vědecké metody je iterace těchto kroků: • Pozorování a popis skutečnosti (vjemů, poznatků). • Formulace problému. … • Příprava hypotéz (návrh vysvětlení s obecnou platností, indukce) • Předvídání (logická dedukce z hypotéz) • Ověření souladu skutečnosti s předpovědí (buď aplikací předpovědi na experiment nebo aplikací na soubor dat získaný jinak) a ověření logické správnosti předchozích kroků.

11. 4.4 Vysvětlení (explanace) • Za „vysvětlení“ jevu se považuje popis vztahů mezi vjemy (poznatky) pomocí pojmů rozložitelných na základní pojmy a předpoklady, které se předpokládají jako dané a dále se nevysvětlují ani nedokazují, tedy jsou neempirické a iracionální. • Jednotlivé vědecké přístupy (paradigmata) se mohou lišit tím, co za takové základní pojmy a předpoklady považují. • Moderní kauzalistická věda má jako jeden z takových základních předpokladů pojem přírodního zákona, tedy představu, že stejné podmínky vedou vždy ke stejnému výsledku.

12. 4.5 Teorie* • Teorie je soubor tvrzení o předmětu výzkumu, která považujeme za pravdivá (soubor odpovědí na otázky) • Vyžaduje se, aby soubor tvrzení nebyl v rozporu s dosavadními zkušenostmi a výsledky experimentů a byl vnitřně konzistentní. • Pojem se používá jak v protikladu k pouhé zkušenosti, tak k hypotéze. • Teprve když je podán důkaz, že jedině dané vysvětlení odpovídá faktům, nabývá hodnosti teorie.

13. 4.6 Výzkum • Výzkum je často popisován jako aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat, rozšířit poznatky, řešit problémy. • Tento intelektuální proces produkuje velké množství teorií, zákonů, popisů chování a umožňuje jejich praktické využití. • Spojení s vědou a vědeckými metodami.

14. Research* • Research and experimental development is formal work undertaken systematically to increase the stock of knowledge, including knowledge of humanity, culture and society, and the use of this stock of knowledge to devise new applications • It is used to establish or confirm facts, reaffirm the results of previous work, solve new or existing problems, support theorems, or develop new theories. • A research project may also be an expansion on past work in the field. To test the validity of instruments, procedures, or experiments, research may replicate elements of prior projects, or the project as a whole. • The primary purposes of basic research (as opposed to applied research) are documentation, discovery, interpretation, or the research and developmentof methods and systems for the advancement of human knowledge. • Approaches to research depend on epistemologies, which vary considerably both within and between humanities and sciences.

15. Model výzkumu: VALIDITA Teorie Vědecké vysvětlení příčiny Účinky (důsledky) Scientific explanation METODOLOGIE • Metody, výběr metod, • Metody, výběr metod • Reálné vztahy • příčina-účinek • (události, procesy) Existující příčiny Reálné výsledky,problémy REALITA Výzkumný problém, jeho vstupní analýza

16. Výzkum (základním aplikovaný, inovace)podle zákona č. 130/2002 Sb, o a) základním výzkumem teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi, b) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, c) experimentálním vývojem získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb (dále jen „vývoj“), d) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují: 1. inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení, 2. organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů.

17. 4.7 Návrh výzkumu (Punch* 2006) Co je návrh výzkumu? V jistém smyslu je odpověď na otázku Co je návrh výzkumu zřejmá. Návrh výzkumu je dokument, který pojednává: • o čem je navrhovaný výzkum; • co se pokusí vyzkoumat nebo čeho dosáhnout; • jak se dospěje k cíli; • co z toho pro nás plyne a proč je to významné.

18. Návrh výzkumu (podle Punch) • Poté co byl návrh výzkumu schválen, začne se výzkum uskutečňovat. • Z určitého hlediska není dělicí čára mezi návrhem výzkumu a výzkumem tak zřejmá. • Návrh popisuje, co se má udělat, a výzkum se provádí po schválení příslušného návrhu. Příprava návrhu však už může vyžadovat hodně výzkumné práce.

19. Návrh výzkumu může posloužit také jako také jako plán činností při provádění výzkumu (odvisí to od kvality zpracovaného návrhu výzkumu). Pružnost nebo pevná struktura plánovaných činností závisí na uvažovaném stylu výzkumu a tato okolnost se odráží také v návrhu výzkumu. Plán empirického výzkumu (research design*) sestává z pečlivého, systematického a plánovaného pozorování zvolené množiny fenomenů Literaturu k research design naleznete v podkladech ke kurzu, které jste dostali na flash (adresář research design) 4.8 Plán výzkumu (Punch , str. 28) Plán = způsob, jakým je dosaženo cíle

20. Magisterská diplomová práce • Magisterská práce ukazuje, že kandidát je schopen používat vhodné výzkumné procedury, organizovat primární a sekundární informace do smysluplného celku a prezentovat výsledky přijatelným stylem. • Pro zpracování magisterské práce platí, že odpovídá zkušenostem a znalostem získaných během magisterského studia při zvládání specifické předmětné problematiky a s ní související výzkumné metodologie. • Základní činnosti vytváření závěrečné práce jsou: • určení oblasti a problému, • literární rešerše a rozbor literatury, • specifikace cílů práce a určení plánu k dosažení cílů (návrh projektu), • provedení plánu, • reflexe toho, co se vykonalo, • napsání závěrečné práce. Zdroj: http://www.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/magistrprace.htm

21. Základní prvky struktury projektu (HENDL)http://www.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/navrh_projektu_diplomove_prace.htm • OBSAH • Abstrakt • Úvod • Přehled literatury • Cíle práce, výzkumné otázky, hypotézy • Teoretické zdůvodnění • Postup řešení • Omezení a vymezení • Časový rozvrh • Literatura

22. Analýza • Analýza (z řec.ana–lyó, rozvazovat, rozebírat) znamená rozbor, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. • Používá se v mnoha vědách, ve filosofii i v běžném životě, pokud chceme dospět k jistým výsledkům na základě detailního poznání podrobností.

23. Další info k organizaci semináře Povinnosti k zápočtu z diplomového semináře • Power pointová prezentace rozpracovaného projektu (posuny v úvodu, cílech, otázkách, upřesněné vymezení výzkumného problému, rozvaha o použití teoretických východisek (možno použít kognitivní mapu), předpokládané metody zpracování, výsledky/strategie rešerše literatury (co a jak vyhledáváte) • Zapracovat tyto nové posuny do projektu ve wordovském dokumentu • Tento dokument už zpracujte ve stylu diplomové práce, s titulní stránkou, elektronickým obsahem. Bude to už východisko vaší diplomové práce.

24. Kde najdete šablonu pro psaní závěrečných prací

25. Ukázka šablony • Poznámky ke struktuře práce

26. Literatura pro začátek: (1) Šanderová, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Slon, Praha 2005 (2) U.Eco: Jak psát diplomovou práci; (3) Punch, K.F. Úspěšný návrh výzkumu. Portál, Praha 2008, (4) Hendl, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál, Praha 2005 (5) Hendl,J. Blahuš, P. Metodologie závěrečné práce. Dostupné na www (29.9.2009) http://www.ftvs.cuni.cz/hendl/index.htm (6) Vodáková, J., Černochová, M., Rambousek, V. Metodologické pokyny prozpracování diplomových prací. http://it.pedf.cuni.cz/metodika/index.php?kap=2 (7) Reichel, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, Grada, Praha 2009 (dostupné na google book)

27. Teze diplomové práce • Co bylo hlavním smyslem, cílem a předmětem tezí (odevzdaných dva semestry před dokončením studia a před praxí ve veřejném sektoru) • Kontrola tezí a témat diplomových prací studentů v průběhu prvního semestru DS • Další rozvoj tezí  výzkumný projekt • Prezentace a diskuse výzkumného projektu v průběhu DSI

28. 2.Projekt výzkumu diplomové práce co je jejich obsahem • Projekt výzkumu je výstupem po prvním semestru diplomového semináře. • Strukturou již odpovídá struktuře diplomové práce (viz dále) s důrazem na upřesnění úvodního vymezení řešeného problému, cílů, otázek, metod, literatury a dat. • Stručně lze uvést představu o zaměření teoretického přehledu souvisejících poznatků a samotné struktury práce (analýza, zjištění, atd.) • Celkový rozsah takto rozšířených tezí se pohybuje v podobě dokumentu word v rozmezí 15-20 stran.

29. Návrh postupu pro přípravu prezentace Doplnit odkazy na jednotlivé prezentace, které se zabývají danou oblastí 1 2 3 Konceptualizace výzkumu 3 Konceptualizace výzkumu 6 Validita 5 Viz ppt DS3 8 7 9 10 Zde doplnit odkaz na knihu o argumentaci 11 12

30. Struktura diplomové práce 1.Úvod (vymezení problému) 2. Cíle, otázky. Metody 2.1 Cíle (členit na obecné a podrobné/operativní cíle) 2.2 Otázky (formulovat několik otázek) 2.3 Metody(odkazy na publikace, kde jsou tyto metody popsány), všechny metody uvádět zde na počátku práce, včetně údajů o datech s kterými pracujete, jak jste je získali (odkazy na zdroje) 3. Souhrn teoretických poznatků, konceptů, zde je možné si vytvořit nějaký vlastní model na základě těchto poznatků (influenční diagram, strom problémů a jejich příčin). Nebo vlastní model zpracovat v samostatné části 4. Empirická část: analytický rámec, zpracování dat, vlastní zjištění a jejich interpretace 5. Závěry 6. Diskuse (volitelné, není nutné) 7. Souhrn (česky, anglicky, asi na stránku) 8. Literatura (vyhledávání informací, rešerše, strategie vyhledávání, zdroje, způsob zpracování, archivace, klasifikace, klíčová slova, ……)

31. Postup při zpracování diplomové práce, co je užitečné pro komunikaci s konzultanty práce • Vymezení řešeného výzkumného (ne jenom „poznávacího“)problému • Shromáždění informací (literatura, rešerše, internet, strategie vyhledávání informací s pomocí internetu, rozhovory, dokumenty šedé literatury, statistiky, výsledky výzkumů a analýz), „kartotéka“ (archiv) literatury s ohledem na správný způsob odkazů a citací • Stanovení cílů, pracovních otázek, hypotéz, volba metod, zdroje dat (statistiky, databáze, primární data konkrétních organizací), závisle a nezávisle promenné 4. Teoretická východiska práce, hodnotící rámce sledovanéhoprobloému/oblasti 5. Empirická část práce, analytický rámec,model, proměnné 6. Pracovní formulace závěrů a jejich průběžné ověřování se získanými údaji 7. Podklady pro diskusi 8. Literatura jako součást diplomové práce (hned od začátku) 9. Editace celého materiálu hned od počátku s využitím možností Wordu, základní formy zpracování textu, obsah, titulní stránka 10. Souhrn

32. Celkový přehled cílů a úkolů v průběhu obou semestrů diplomového semináře Předělat podle reality tří bloků v KOMBI

33. Důležité zásady pro průběh práce: • Vedoucí diplomového semináře požadují od studentů, aby systematicky pracovali ihned od začátku s jasně vymezeným názvem práce, používali možností editoru Word (struktura práce, elektronicky zpracovaný obsah, literatura). • JE TO DŮLEŽITÉ PRO KOMUNIKACI S KONZULTANTY • Studenti velice často mají tendenci neuvádět při konzultacích název práce, obsah, literaturu, dostavují se dílčími částmi své práce • K dalším často se vyskytujícím nešvarům patří, že se snaží formulovat cíle, otázky a sepisovat část o metodách až na konec práce. Tyto části diplomové práce jsou pak nedostatečně zpracované. Diplomová práce tak ztrácí svůj smysl. Student není veden k systematické práci. • OPUSŤTE PŘEDSTAVY, ŽE ÚVOD SE PÍŠE AŽ NAKONEC, APOD.

34. HONBA NA PLAGIÁTORY!! Důležité zásady pro průběh práce: • Studenti jsou pečlivě kontrolováni a upozorněni, že nemohou opisovat bez uvedení citace z jiných zdrojů!! (je to důvod k odmítnutí diplomové práce, v extrémním případě až k vyloučení studenta ze studia). • Pokud hodlají studenti citovat celé pasáže, odstavce, je vhodné, aby tak učinili zvýrazněním takového textu např. kurzivou v uvozovkách.

35. 1. Společenský problém DEFINICE: sociální stav nebo situace, o níž se určitá skupina lidí nebo sami zúčastnění domnívají, že vyžaduje řešení, obvykle prostředky vnějšího institucionalizovaného zásahu. Tato část o společenském problému je zpracována podle M.Peruska, Velký sociologický slovník

36. Společenský problém Tři odlišné přístupy k vymezení a pojetí společenského problému: pojetí objektivní pokládá za společenský problém takové stavy nebo takové druhy chování, které komplikují dosahování společenských cílů, poškozují plynulé fungování společnosti a narušují sociální rovnováhu (R.K.Merton, R.A.Nisbet) a které jsou objektivizovatelné (evidence-based), odvozené od potřeb pojetí subjektivní společenským problémem je to, co je za problém pokládáno (označeno) samotnými aktéry (riziko práce spseudoproblémy, s cílenými dezinformacemi, zakrývání partikulárních zájmů) kombinace objektivního a subjektivního pojetí kombinace obou pohledů, společenským problémem je sociální stav, který značná část společnosti pokládá za narušení norem nebo za zásah do hodnot, jimž je přisuzován zvláštní význam.

37. Společenský problém Každý z přístupů má své slabiny: U funkcionalistického pojetí vzniká otázka, jak je možné vymezit objektivní společenské cíle (potřeby) a jak objektivně definovat stav rovnováhy. U pojetí subjektivního lze klást otázku, jak velká část společnosti musí posuzovat situaci jako problémovou. Nebezpečí formulace umělých problémů, jestliže určitá situace je definována jako problémová, ačkoliv pro to nejsou dány objektivní důvody (např. politicky utilitárně motivovaná dramatizace určitých situací a napětí) (zpracováno podle Velkého sociologického slovníku)

38. Aktuální problémy zdravotnických systémůPříčiny vedoucí k reformám(pressures for reform) Externí faktory mimo zdravotnický systém Snahy o reformy sociálních států Ekonomické faktory (podnikatelské zájmy, tlak na omezení veřejných financí) Politické, ideologické, sociální,kulturní (hodnoty) [všechny tyto faktory musí být vzaty v úvahu, jestliže chceme pochopit kontext vnějších tlaků na realizaci a zaměření reforem ve zdravotnictví] Problémy uvnitř zdravotnického systému Existující problémy zdraví, vývoje zdravotního stavu, nemocnosti, či problémy samotných zdravotnických služeb (jejich účelnosti a účinnost, výsledky Problémy související s vývojem celkových výdajů na zdravotní péči, nákladů, cenotvorbou (tlak na omezení tempa růstu výdajů – cost containment) Strukturální změny (technologický vývoj), organizační problémy (centralizace, decentralizace, autonomie, privatizace) Viz: Saltman, Figueras Euroepan Health Care Reform, kapitoly 1. Introduction a 2. The presures for reform (str. 1.-38.), viz ještě poznámky 