1 / 27

Využití GIS pro analýzu rizik produktovodní sítě Čepro, a.s .

VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko - geologická fakulta Institut Geoinformatiky. Využití GIS pro analýzu rizik produktovodní sítě Čepro, a.s. Vedoucí: doc. Dr. Ing. Jiří Horák Konzultant: prof. RNDr. Pavel Danihelka, Csc. Zpracovává: Lukáš Gottesman, G 562. Úkoly.

kera
Download Presentation

Využití GIS pro analýzu rizik produktovodní sítě Čepro, a.s .

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko - geologická fakulta Institut Geoinformatiky Využití GIS pro analýzu rizik produktovodní sítě Čepro, a.s. Vedoucí: doc. Dr. Ing. Jiří Horák Konzultant: prof. RNDr. Pavel Danihelka, Csc. Zpracovává: Lukáš Gottesman, G 562

  2. Úkoly • studium dostupné literatury v oblasti týkající se bezpečnosti produktovodní sítě • seznámení se s aktuálním stavem informačních zdrojů na ČEPRO, a.s. a z jiných dostupných pramenů • výběr softwaru a návrh struktury dat • vizualizace, prostorové analýzy a vytvoření databáze zdrojů rizik včetně environmentálních dopadů

  3. Čepro, a.s. • vznikla (původně jako České produktovody a ropovody, a.s.) k 1. lednu 1994 privatizací bývalého státního podniku Benzina Praha Úkolem společnosti Čepro je zejména: • přeprava, skladování a prodej ropných produktů • poskytování přepravních, skladovacích a dalších speciálních služeb v této oblasti dalším subjektům • ochraňování zásob státních hmotných rezerv

  4. Havárie a jejich rizika • Příčiny: přírodní vlivy (např. sesuvy půd), vady/únava materiálu, zásahy třetích osob (výkopové práce, krádeže), … • Havárie se často přímo dotýkají a ovlivňují životy lidí (znečistění zdrojů pitné vody, kontaminace zemědělských půd, …) Polepy (12. 6. 2001) • navrtání produktovodu (během několika hodin uniklo do země přibližně 66 000 litrů benzínu) • šíření benzínových par podzemními puklinami (zasažení sklepních prostor domů v obci Polepy, kde hrozilo nebezpečí výbuchu) • Náklady na odstranění následků havárie dosáhly 30 – 35 mil. Kč

  5. Hodnocení zranitelnosti území • Metodika pro analýzu dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí „H&V index“ • index nebezpečnosti látky pro složky ŽP - (eko)toxické, fyzikálně-chemické vlastnosti látky • index zranitelnosti území vůči potenciální havárii s účastí nebezpečné látky

  6. Index zranitelnosti území vůči potenciální havárii s účastí nebezpečné látky • Stanovení zranitelnosti vodního prostředí • Povrchové vody • Podzemní vody • Stanovení zranitelnosti půdního prostředí • Stanovení zranitelnosti biotických složek prostředí

  7. Hodnotící stupnice zranitelnosti • Jednotlivým složkám prostředí (povrchová voda, podzemní voda, půdní prostředí a biotická složka prostředí) je přidělován index v pětistupňové škále:

  8. Vstupní data • Digitální Základní vodohospodářská mapa ČR- 1:50 000 (VÚV) • Významné vodní toky – 1:50 000 (Vyhláška č. 470/2001 sb.) • Analogová Hydrogeologická mapa (rastr) – 1:50 000 (ČGS) • Digitální mapa BPEJ – 1:5 000 (VÚMOP) • Velkoplošná zvláště chráněná území- 1:50 000 (AOPK) • Maloplošná zvláště chráněná území- 1:10 000 (AOPK) • ÚSES – (regionální/nadregionální biokoridory a biocentra)– 1:50 000 – ÚTP ČR • Databáze Corine Land cover ČR– 1:100 000

  9. Řešení překryvu map různých měřítek • Dochází ke zvýšené neurčitosti v poloze geoprvků a v řešení překryvu • Běžně se při digitalizaci považuje za pravděpodobnou chyba 1 mm v poloze geoprvku • Měřítko 1:50 000 -> chyba 50 m • Řešení neurčitosti v překrývání vrstev • vytvoření zón zvýšené neurčitosti (obalové zóny odpovídající chybě v poloze) • Pesimistické řešení • Fuzzy množiny • Zvolil jsem použití pesimistického řešení

  10. Zranitelnost povrchových vod 1/2 • Index zranitelnosti povrchových vod je stanoven na základě přítomnosti hydrologické kategorie v dosahu účinků havárie • Jednotlivým kategoriím je přiřazován index a výsledným indexem zranitelnosti povrchových vod je maximální zjištěná hodnota v daném místě

  11. Zranitelnost povrchových vod 2/2 • Povrchové vody • Tekoucí • Významné vodní toky (vyhláška č. 470-2001 Sb) - 4 • Ostatní vodní toky (D-ZVM) - 3 • Hlavní kanalizační stoky (D-ZVM) - 3 • Stojaté • Vodárenské nádrže (vyhláška č. 137-1999 Sb) (D-ZVM) - 5 • Rašeliniště a mokřady (Corine Land cover) - 4 • Ostatní vodní plochy (rybníky, jezera,…) (D-ZVM) - 2

  12. Schéma vytvoření vrstvy zranitelnosti povrchových vod Rašeliniště, mokřady Ostatní vodní plochy Významné vodní toky Hl. kanalizační stoky Vodárenské nádrže Ostatní vodní toky 50 m obalová zóna hl_kanal_stoky vodaren_nadrze raselin_mokrady Vyznam_vod_toky ostat_vod_toky ostat_vod_plochy Konverze: Shapefile na GRID gr2 gr5 gr6 gr1 gr3 gr4 Reklasifikace: hodnota No Data na 0 rek2 rek5 rek6 rek1 rek3 rek4 funkce max Překrytí všech vrstev: povrch_voda AML skript: povrchovavoda.aml Shapefile ArcInfo GRID

  13. Zranitelnost podzemních vod • Podzemní vody • Hodnocení horninového prostředí kolektoru a rizika znečištění (Hydrogeologická mapa) • Charakteristika pokryvu (Hydrogeologická mapa) • Vodohospodářský význam kolektoru (Hydrogeologická mapa) • Stupeň ochrany (D-ZVM) • vrstvu ochranných pásem 1. stupně OPVZ - 5 • vrstvu ochranných pásem 2. stupně OPVZ – 3 • CHOPAV - 3 • Meliorace (D-ZVM)– výsledný index + 1

  14. Schéma vytvoření vrstvy zranitelnosti podzemních vod Hydrogeologické mapa OP 2. stupně CHOPAV Meliorace OP 1. stupně 50 m obalová zóna op_2 hg_mapa chopav meliorace op_1 Konverze: Shapefile na GRID gr3 gr1 gr4 gr5 gr2 Reklasifikace: hodnota No Data na 0 rek3 rek1 rek4 rek5 rek2 funkce max Překrytí vrstevochranných pásem a CHOPAV: stupen_ochrany Součet vrstev: funkce sum sum reklasifikační tabulky Reklasifikace podle rek Součet vrstev: funkce sum podzem_voda AML skript: povrchovavoda.aml Shapefile ArcInfo GRID

  15. Zranitelnost půdního prostředí 1/2 • Posuzovány jsou kódy BPEJ (bonitovaně půdně ekologická jednotka) • BPEJ je pětimístný číselný kód (x-yy-zz) • První číslo (x) popisuje klimatickou jednotku • druhé dvojčíslí (yy) je kódem HPJ (hlavní půdní jednotka) • třetí dvojčíslí (zz) je kombinací skeletovitosti, svažitosti, expozice a hloubky půdy • Hodnotícím kritériem pro stanovení indexu zranitelnosti půdního prostředí je kód hlavní půdní jednotky. Tento kód je souborem parametrů půdotvorného substrátu, půdního typu, půdního druhu (zrnitosti a propustnosti půdy)

  16. Zranitelnost půdního prostředí 2/2 230 ….. les (půda podle zrnitosti - lehká (3)- střední (2) – těžká (1)  2 (střed) 290 ….. ostatní plocha (převážně betonové plochy)  neurčuje se 350 ….. voda - neurčuje se 340 ….. lom (nedá se zjistit, jestli bude nebo nebude překrytý vrstvou půdy)  neurčuje se 270 ….. navážka (může se jednat o navážku suti a podobného materiálu, který bude mít vysokou propustnost) 4 70 ….. vojenský prostor (může zde být cokoliv) 3 (střed) 30 ….. intravilán – neurčuje se

  17. Zranitelnost biotických složekprostředí • Biotické složky prostředí • Zvláště chráněná území přírody, ÚSES (AOPK) - 5 • Velkoplošná ZÚCH • Maloplošná ZÚCH • Regionální biocentra (ÚTP) • Nadregionální biocentra (ÚTP) • Regionální biokoridory (ÚTP) • Nadregionální biokoridory (ÚTP) • Lesy (BPEJ) - 4 • Sady, chmelnice a zahradní plantáže (Corine Land cover) - 4 • Vinice (Corine Land cover) - 4 • Směsice polí, luk a trvalých plodin (zahrady) (Corine Land cover) - 3 • Louky a pastviny (Corine Land cover) - 2 • Obhospodařovaná zemědělská půda (Corine Land cover) - 2

  18. Vyhodnocení výsledků • podařilo se vytvořit metodické postupy pro analýzy zranitelnosti území vůči havárii na produktovodu s využitím nástrojů GIS • výhodou využití GIS je jednoduché statistické vyhodnocení analýzy

  19. je zřejmé, že relativně velká část území je hodnocena jako velmi vysoce zranitelná (38 %). Většina tohoto nejzranitelnějšího území je soustředěna v rámci nadregionálních biokoridorů, tedy zvláště chráněných území • Na tomto úseku by tedy určitě měla být provedena preventivní ochranná opatření, zvláště v místech křížení s nadregionálními biokoridory.

  20. Závěr • Analýzy zranitelnosti území umožní správci produktovodu: • jednoduše identifikovat ta území, na kterých by potenciální havárie způsobila největší škody a v těchto místech provést na produktovodu opatření, která povedou k větší bezpečnosti • v případě, že k havárii dojde, umožní zjistit, kde je nutné provést sanace nejdříve, z hlediska dalších dopadů na životní prostředí

  21. Programové vybavení • ArcGIS 8.3 (ArcInfo Workstation, ArcMap) • ArcView GIS 3.2

  22. Literatura • Vojkovská, Danihelka: Metodika pro analýzu dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí „H&V index“. MŽP, 2002, 41 s • Kamenický, J.: Rizikovosti vlivu havárie produktovodu na životní prostředí v úseku Kryry – Hájek. DN 300, referát z konference GIS Ostrava 1999 • Papadakis, G.A.: Review of Transmission Pipeline Accidents involving Hazardous Substances. JRC Itálie, 1999. 30 s, Report EUR 18122 EN • ČSN 65 0204 Dálkovody hořlavých kapalin. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980. 47 s. • http://heis.vuv.cz/data/spusteni/popisy/x_zvm_zvm.asp?view=: Informace o digitální Základní vodohospodářské mapě 1:50000 • http://www.env.cz/www/zamest.nsf/0/8a7fb0bcc6f1ab39c125651d005c4e90?OpenDocument: Informace o Databázi CORINE Land Cover ČR

  23. Děkuji za pozornost Lukáš Gottesman, G 462 2002/2003

More Related