Manažerská grafika 02

1. Manažerská grafika 02 Aplikace výpočetní techniky Mgr. Milan Randák

2. Grafika Základní rozdělení: • Vektorová grafika • Bitmapová (rastrová) grafika

3. Vektorová grafika • Vektorová grafika označuje způsob ukládání obrazových informací v počítači. • V případě vektorové grafiky je obraz reprezentován pomocí geometrických objektů (body, přímky, křivky, polygony).

4. Vektorová grafika – výhody • Vektorová grafika má proti rastrové grafice některé výhody: • je možné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku bez ztráty kvality • je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně

5. Vektorová grafika – výhody • výsledná velikost obrázku je obvykle mnohem menší než u rastrové grafiky • Vektorová grafika se používá zejména pro počítačovu sazbu, tvorbu ilustrací, diagramů a počítačových animací. Pro práci s vektorovu grafikou se používají zvláštní vektorové editory (např. Adobe Illustrator, Corel Draw, ZonerCallisto)

6. Bitmapová (rastrová) grafika • V bitmapové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů (pixelů). • Body jsou uspořádány do mřížky. • Každý bod má určenu svou přesnou polohu a barvu.

7. Bitmapová (rastrová) grafika • Tento způsob popisu obrázků používá např. televize nebo digitální fotoaparát. • Kvalitu obrázku ovlivňuje především rozlišení a barevná hloubka. • Rozmístění a počet barevných bodů obvykle odpovídají zařízení, na kterém se obrázek zobrazuje (monitor, papír). Pokud se obrázek zobrazuje na monitoru, stačí rozlišení 72 DPI, pro tisk na tiskárně 300 DPI.

8. Bitmapová grafika – nevýhody • Nevýhody bitmapové grafiky: • velké velikosti souborů (při velkém rozlišení a barevné hloubce může velikost obrázku dosáhnout několika megabytů – to neplatí při užití komprimovaných formátů) • změna velikosti (zvětšování obrázku) vede ke zhoršení obrazové kvality obrázku • tzn. zvětšování obrázku je možné jen v omezené míře, neboť při větším zvětšení je na výsledném obrázku patrný rastr • zmenšením obrázku se „část pixelů zapomene“

9. Pixel • Pixel je nejmenší jednotka digitální rastrové (bitmapové) grafiky. Představuje jeden svítící bod na monitoru, resp. jeden bod obrázku zadaný svou barvou.

10. Pixel • Body na obrazovce tvoří čtvercovou síť a každý pixel je možné jednoznačně identifikovat podle jeho souřadnic. • Velikost pixelu záleží na typu monitoru. U obvyklých analogových typů lze velikost pixelu měnit změnou rozlišení. LCD obrazovky naproti tomu mají počet fyzických pixelů (tzv. nativní rozlišení) zpravidla pevně vázaný na používané rozlišení (např. 1024×768) a zobrazování jiného rozlišení u takového monitoru vede k určité deformaci obrazu

11. Některé grafické formáty • Formáty rozlišujeme jako nekomprimované a komprimované, komprimované pak na formáty s bezeztrátovou či ztrátovou kompresí. • BMP • GIF • JPG • PNG • PCX • TIFF

12. BMP • BMP je grafický formát používaný pro rastrovou grafiku. • Obrázky BMP jsou ukládány po jednotlivých pixelech. • Obrázky mohou obsahovat různé množství barev podle toho, jaká je barevná hloubka obrázku: 2 (1 bit), 16 (4 bity), 256 (8 bitů), 65 536 (16 bitů), nebo 16,7 miliónu (24 bitů). Osmibitové obrázky mohou místo barev používat šedou škálu.

13. BMP • Soubory ve formátu BMP většinou nepoužívají žádnou kompresi. Z tohoto důvodu jsou obvykle BMP soubory mnohem větší než obrázky stejného rozměru, které kompresi používají. • Obrázek o rozměrech 800×600 potřebuje téměř 1,4 megabytu. Formát BMP je proto zcela nevhodný pro použití na Internetu. • Výhodou tohoto formátu je jeho extrémní jednoduchost a dobrá dokumentovanost. Dokáže jej snadno číst i zapisovat drtivá většina grafických editorů. • V praxi se pro ukládání obrázků vyžadujících zachování všech informací používají spíše novější formáty PNG, GIF nebo také TIFF.

14. GIF • GIF (GraphicsInterchangeFormat) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. • GIF používá bezeztrátovou kompresi, na rozdíl například od formátu JPEG, který používá ztrátovou kompresi. • GIF je tedy vhodný pro uložení tzv. perokresby (nápisy, plánky, loga). GIF umožňuje také jednoduché animace.

15. GIF • GIF má jedno velké omezení — maximální počet současně použitých barev je 256. • Formát GIF se stejně jako formáty PNG a JPEG používá pro WWW grafiku na Internetu.

16. JPG, JPEG • JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázku ve fotorealistické kvalitě.

17. JPG, JPEG • Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe • JPEG/JFIF je nejčastější formát používaný pro přenášení a ukládání fotografií na www. Není však vhodný pro perokresbu, zobrazení textu nebo ikonky, protože kompresní metoda JPEG vytváří v takovém obrazu viditelné a rušivé artefakty.

18. PNG • PNG (Portable Network Graphics) je grafický formát určený pro bezeztrátovou kompresi rastrové grafiky. • Byl vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF. • PNG nabízí podporu 24 bitové barevné hloubky, nemá tedy jako GIF omezení na maximální počet 256 barev současně.

19. PNG • Nevýhodou PNG (proti GIF) je praktická nedostupnost jednoduché animace. • PNG se stejně jako formáty GIF a JPEG používá na Internetu.

20. TIFF • TIFF (Tag Image FileFormat) je jeden z souborových formátů pro ukládání rastrové grafiky. • Formát TIFF tvoří neoficiální standard pro ukládání snímků určených pro tisk. • TIFF je složitější formát oproti jiným formátům pro ukládání rastrové grafiky.

21. Informace o obrázku (detailní) • Fotografie pořízené digitálním fotoaparátem mají přiřazené informace, tzv. EXIF

22. Nastavení data podle EXIF • Fotografie, které jsou stažené z fotoaparátu, mají většinou nastavené datum vytvoření ze dne, kdy byly do počítače staženy, ne kdy byly pořízeny. Pro zálohování a řazení obrázků je vhodnější datum pořízení.

23. Rozlišení obrázku • Z kolika bodů se bude skládat obrázek velký 5 x 2,5 cm při rozlišení 250 DPI? Převedeme si jeho velikost na palce (pro jednoduchost 1 palec = 2,5 cm), tj. obrázek je velký 2 x 1 palec. 250 DPI znamená 250 bodů na palec, tedy obrázek obsahuje 2x250 x 1x250 bodů = 125 000 bodů.

24. Velikost souboru Kolik bajtů v paměti počítače by zabral výše uvedený malý (5x2,5 cm) obrázek č.1? Samozřejmě tu bude záviset na hloubce barev. Např. při výše uvedeném rozlišení 250 DPI a hloubce barev 256 odstínů šedi barev to bude 125 000 bodů x 1B/bod = 125 000 B.

25. Velikost souborů • Velikost souboru s obrázkem určíme takto: • Převedeme si rozměry na palce: 5 cm jsou asi 2 palce, 2,5 cm =1 • Určíme počet bodů obrázku: 2 palce x 250 bodů na palec = 500 bodů, 1 x 250 = 250 bodů. Obrázek tedy bude mít 500 x 250 bodů. Celkem 125 000 bodů. • Z hloubky barev odvodíme počet bajtů na jeden bod. 256 odstínů šedi spotřebuje 1 B/bod. • Známe počet bodů obrázku a víme kolik bajtů spotřebuje jeden bod, stačí tyto údaje vynásobit a víme, kolik zabere soubor s obrázkem v paměti.

26. Velikost souborů s obrázky při určitém rozlišení Obrázek při rozlišení 25 DPI zabere v paměti počítače 1,25 KB, při rozlišení 100 DPI 20 KB, při rozlišení 250 DPI 125 KB a při 1 000 DPI 2000 KB. Z těchto čísel a z ukázkových obrázků odvodíme tento závěr:

27. Velikost souborů s obrázky při určitém rozlišení Používáme takové rozlišení, jaké je potřebné. Malé rozlišení způsobí, že obrázek bude zrnitý, rozmazaný, zbytečně velké rozlišení (liší se obrázky v 250 DPI a 1000 DPI?) způsobuje, že soubor s obrázkem bude zabírat příliš mnoho místa v paměti počítače a práce s ním bude zbytečně pomalá.

28. Zobrazení obrázku • Potřebné hodnoty rozlišení a hloubka barev pro jednotlivá zařízení: • Monitor počítače: 75 až 120 DPI, 16,7 mil. barev • Barevná inkoustová tiskárna: s udávaným rozlišením 600 x 600 DPI. Stačí 200 DPI, 16,7 mil. barev. Většinou vyhoví i 150 DPI – je třeba vyzkoušet na konkrétním tisku. • Černobílá laserová tiskárna: s udávaným rozlišením 600 x 600 DPI. Stačí 200 DPI (150 DPI), 256 odstínů šedi. • Profesionální tisk – ve velkém nákladu. Tiskařské firmy tisknou na tzv. ofsetových strojích. Potřebné rozlišení obrázků závisí na konkrétním případu, většinou se pohybuje kolem 350 DPI, samozřejmě při 16,7 mil. barev.

29. Vizualizace dat • Matematickánebofyzikálnínebojiná data čiinformace, kterájsoupřevedena do grafickéhozobrazení • nejčastějšímidruhyvizualizacedat • graf • diagram • mapa • grafickýsymbol • trojrozměrnýobjekt

30. Zdrojedat • Předlohoumůžoubýt • naskenovanádata z odbornéliteratury • internet • data z vlastnítvorby • snímekz digitálníhofotoaparátu • většinou je nutnépředlohyupravit

31. Proč se data vizualizují • Vizualizace je mnohemnázornější a lépepochopitelná

32. Zobrazenídat • Tabulkou • Grafem • Diagramem, myšlenkovou mapou • Grafickým symbolem

33. Graf • Vzájemnásouvislostmezidvěmačivíceproměnnými • Souvislostimeziobjekty, návaznosti, toky • Názornézobrazení • Jednoducházpracovatelnostnapočítači

34. Základnídruhygrafů • Sloupcový • Výsečový • XY graf • Burzovní

35. Myšlenkové mapy • graficky uspořádaný text doplněný obrázky s vyznačením souvislostí.

36. Myšlenkové mapy • Tradiční postup tvorby mapy, který je však třeba pozměnit, aby nejlépe vyhovavalinduviduálním záměrům. • Začněte ve středu papíru hlavním námětem. • Využijte obrázků, symbolů, kódů. • Vyberte hlavní témata a zdůrazněte pomocí velkých a malých písmen. • Využijte barev. • Vytvořte si svůj osobní styl tvorby myšlenkových map.

37. Diagram • strukturovanégrafickéznázornění (reprezentace) pojmů, myšlenek, vztahů, číselných, matematickýchnebostatistickýchúdajů, prostorovýchneboanatomickýchvztahů a podobně, sloužícínázornémuobjasněnínebojakopomůcka v myšlenkovýchpostupech.

38. Možnéprincipydiagramů • Množinový diagram • diagramyznázorňujícíprostorovéuspořádání • nelineárnípísma • diagramyodrážejícíjinéaspektystrukturynebospolečnýchvlastností

39. Grafickésymboly • Snaží se pomocísymboluvyjadřovatzadanéinformace • Základnípožadavky • Sdílnost • Čitelnost • Směrováuniverzálnost

40. Dalšídruhy • Komiks • Emotikon • Logo