1 / 32

Konkurenceschopnost regionů v EU : P řípadové studie nejlepších a nejhorších regionů

Konkurenceschopnost regionů v EU : P řípadové studie nejlepších a nejhorších regionů. RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová . Úvod. Indikátory konkurenceschopnosti za NUTS II Index konkurenceschopnosti Žebříček všech regionů členských zemí EU podle indexu konkurenceschopnosti

kiley
Download Presentation

Konkurenceschopnost regionů v EU : P řípadové studie nejlepších a nejhorších regionů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Konkurenceschopnost regionů v EU :Případové studie nejlepších a nejhorších regionů RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová

  2. Úvod • Indikátory konkurenceschopnosti za NUTS II • Index konkurenceschopnosti • Žebříček všech regionů členských zemí EU podle indexu konkurenceschopnosti • 30 regionů na začátku pořadí • 30 regionů na konci pořadí • Faktory konkurenceschopnosti

  3. „nejlepší“ regiony

  4. „nejhorší“ regiony

  5. Faktory RK Univerzální: obecně platné, jejich význam vyplynul jak ze studia úspěšných, tak i v konkurenceschopnosti zaostávajících regionů • Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice • Dopravní napojení regionu (resp. centra regionu) • Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu (klastry, trojitá šroubovice, znalostní ekonomika) • Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla • Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury

  6. Faktory RK Specifické: jen v některých regionech, odrážejí jejich specifické podmínky, ale z hlediska konkurenceschopnosti mohou sehrávat velmi významnou roli • Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Surovinové zdroje • Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí

  7. „nejlepší“ regiony – příklad Inner London ( UK) • 1. místo • 62,07% EmiliaRomagna (Itálie) • 24. místo • 49,77%

  8. Inner London Inner London- East; Inner London West Počet obyvatel: 3 003 000 Hustota zalidnění: 9 404 obyv./km2 Rozloha: 319,3 km2 Centrum NUTS II: jedná se o metropolitní region

  9. Inner London • Nejlepší region Velké Británie i EU • 343% HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008) • Disponibilní příjem obyvatel: jeden z nejvyšších v EU • Rostoucí ekonomika i v období 2004-2008 • Vysoký počet a obrat podnikatelských subjektů v regionu • Ekonomická struktura regionu: zejména podnikatelské služby (bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví), odhaduje se další růst • Naopak pokles je předpokládán ve veřejné správě a stavebnictví

  10. Inner London- univerzální faktory konkurenceschopnosti • Význam regionálního centra: metropolitní region • Dopravní infrastruktura: „Transport for London“ (TfL): správní orgán zodpovědný za dopravní zajištění regionu. • Metro – nejvýznamnější segment - 12 linek • Autobusy, automobily • Letiště - Heathrow, Stansted, Gatwick, Luton, City, Southend a BigginHill. • Propojení s Outer London : NationalRail • Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: region není centrem R&D • Celkové výdaje na vědu a výzkum dosahují spíše podprůměrné úrovně: 1,1 % regionálního HDP • Zaměstnanost v R&D: cca 1,97 % • Zaměstnanost v HighTech: cca 5% • 22 významných univerzit a další univerzitní pracovišťě. • Největší v rámci UK: University of London (cca 120 tis. studentů) • Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: • Vysoký podíl mladého kvalifikovaného obyvatelstva • Vysoký podíl etnických a národnostních menšin • Vysoká míra dojížďky za zaměstnáním, přesto relativně vyšší míra nezaměstnanosti: 9,7% (2010) • Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury • nejvíce atraktivní pro firmy z hlediska právního prostředí

  11. Inner London – specifické faktory konkurenceschopnosti • Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Nejnavštěvovanější region ve Velké Británii (údaje za 2009 a 2010) • Celá řada památek, muzeí, galerií, tradic • Nákupní turistika, obchodní cesty, kongresová turistika • 2012 – Olympijské hry • Surovinové zdroje – není klíčový faktor • Technická infrastruktura – velmi dobrá úroveň, neustálý rozvoj telekomunikací • Životní prostředí – problematické, intenzivní automobilová doprava, odchod rodin s dětmi do vzdálenějších regionů; programy na zlepšení

  12. Emilia-Romagna • Podle IRK 24. v EU, 3. nejlepší v Itálii (za PA Bolzano, PA Trento) • 127,3 % HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008) • V rámci Itálie region s vysokou úrovní příjmů a bohatství, s kvalitou života a služeb, která je v průměru vyšší než jinde v Itálii. • Počet obyvatel: 4,4 mil. osob(k 1.1.2011), z toho 11,3 % cizinců • Ekonomika: velké množství středních a také středních/velkých firem s významným potenciálem pro inovace- konkurenceschopné na evropské úrovni - strojírenství, keramika a potravinářství. Význam zemědělství - region s nejvyšším podílem půdy využívané pro zemědělství v Itálii. Cestovní ruch.

  13. Emilia-Romagna Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice: centrum regionu – Bologna Dopravní infrastruktura: • Region je důležitou křižovatkou v evropské ose sever-jih, ale i východ-západ. Letiště (zejm. Bologna) Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: • velké množství patentů (2krát víc než je průměr Itálie a 1,5krát průměr EU). • absorbuje pouze 5,9 % veřejných výdajů na VaV, ale produkuje 15 % výstupů z hlediska publikací, téměř 20 % národních průmyslových patentů. • velmi dobrá pozice ve VaV ve srovnání s jinými italskými regiony, ale pod evropským hodnotami; nízký podíl investic do VaV k HDP, tj. 1,2 % (2006). • počet výzkumných pracovníků v oblasti VaV cca 8 000 • Národní rada pro výzkum (CNR) v Bologni – výzkumné prostředí s 23 výzkumnými institucemi. Výzkumné ústavy v oblasti energetiky a fyziky, v oblasti zdravotní biomedicíny a zdravotnictví.

  14. Emilia-Romagna Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Míra ekonomické aktivity (2010) - celkem 71,4 (ženy 64,5 %). • Míra nezaměstnanosti 5,7 % (2010) • Úroveň vzdělání obyvatelstva - v souladu s evropským průměrem (lepší než průměr Itálie). Nižší míra předčasného opuštění školy. • Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti a také dlouhodobé nezaměstnanosti.   • V Bologni se nachází nejstarší univerzita v Evropě (r. 1088). Další VŠ jsou v Modeně, ReggioEmilia, Parmě, Ferraře a v Piacenze (pracoviště polytechniky a Katolické univerzity v Miláně). • Na univerzitách v regionu studuje více než 160 tis. studentů. • Zaměstnanost - silná váha výrobního sektoru, růst zaměstnanosti ve službách, ale také zachování významné části zemědělské produkce. • Zdravotní podmínky a bydlení lepší než jinde v Itálii; rozvinutý systém zdravotních a sociálních služeb, prevence a domácí péče.

  15. Emilia-Romagna Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury • Největší počet podniků v sektoru služeb, pak v zemědělství a stavebnictví. • Klastry – převážně malé a střední podniky, ale i středně velké společnosti, a to i ve vlastnictví nadnárodních společností, příp. ve formě družstev - spolupráce místních firem, včetně služeb a vzdělávacích institucí. • Hlavní klastry: automobilový průmysl (Ferrari, Ducati, Lamborghini a Maserati), průmyslové stroje, zemědělské stroje, motory, biomedicínská a jemná mechanika, stavba lodí, stavebnictví, zemědělsko-potravinářský komplex, móda. • Region vytváří velkou část národního exportu (13 %) a je třetí v Itálii podle absolutní hodnoty vývozu.

  16. Emilia-Romagna Cestovní ruch – významný segment regionální ekonomiky (v r. 2007 kapacita 385.000 lůžek, tj. 91 lůžek/1000 obyv.) – historie, sportovní aktivity, kultura Životní prostředí Chráněná území (13 % území, cca 300 tis. ha). Poměrně vysoké množství emisí CO2 – nárůst vlivem dopravy (počet aut v přepočtu na obyv. nad průměrem Itálie i EU). Nedostatečné využití obnovitelných zdrojů energie (ale pozitivní tendence. Třídění odpadu,ale vysoká produkce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele.

  17. „nejhorší “ regiony – příklad Nort – Est(Rumunsko) • 244. místo • 22,75 % Severozapaden (Bulharsko) • 267.místo (poslední) • 17, 35%

  18. „nejhorší“ regiony Společné rysy: • Nedostatečná dopravní dostupnost • Spíše tradiční odvětví ekonomiky (zemědělství, méně sofistikovaný průmysl, méně rozvinuté služby, včetně cestovního ruchu) • Problémy s kvalifikací a odlivem pracovní síly • Nízká investiční atraktivnost • Technická infrastruktura • Stav životního prostředí

  19. Nort—Est Počet obyvatel: 3,7 mil. Hustota zalidnění: 101 obyv./ km2 Rozloha: 36 850 km

  20. Nort-Est • Největší a nejméně vyvinutý region Rumunska • HDP/obyv. : 29% k průměru EU-27 (2008) • 56% obyvatelstva žije na venkově, • Všechny krajinné typy: 30% území zabírají hory, 30% tvoří subkarpatskýreliéf a 40% roviny • 60. léta – uměle vytvořené průmyslové centrum, 90. léta- postupná deindustrializace, restrukturalizace • Východní část – tradičně zaostalá • Nejnižší investiční atraktivnost ze všech regionů země • Nejnižší podíl MSP v přepočtu na 1000 obyv. (13%) • Sousedí s Moldavskem a Ukrajinou

  21. Nort-Est– univerzální faktory konkurenceschopnosti • Význam regionálního centra: není zcela jasné, které to je (Bacau nebo Iasi?) : zastoupení služeb, VaV i průmyslu – jediné motory ekonomického růstu v regionu • Dopravní infrastruktura: 2 z 9 železničních tras: Bukurešť-Suecava a Bukurešť- Iasi • Špatná dopravní dostupnost, zastaralost silnic • 3 letiště ve špatném stavu • Silnice evropského významu: E85, E576, E574 • Některé z veřejných silničních komunikací byly modernizovány, ale pouze asi 25%, • Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: • dva průmyslové parky (Bacau a Iasi), tři podnikatelské inkubátory zahrnující 118 firem poskytujících 270 nových pracovních míst a 9 průmyslových zón • Bacau, Iasi a Suecava– univerzitní centra – nízká míra spolupráce s firmami; Iasi – nejvíce VŠ institucí • Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: neustálý odliv

  22. Nort-Est– univerzální faktory konkurenceschopnosti • Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: • Neatraktivní pro investory, špatná vymahatelnost práva, korupce; • Výrazné disparity v rámci regionu • Bacau, Iasi – koncentrace aktivit • Botosania Vaslui - nejchudší kraje – zemědělství a drobné textilní podniky • relativně vysoká míra zaměstnanosti v zemědělství, Botosani(53%) a Vaslui (51%); velmi nízká míra zaměstnanosti v průmyslu, například Botosani (15%) a Suceava (17%). • Ekonomika regionu velmi citlivě reaguje na globální vývoj ekonomiky

  23. Nort-Est- specifické faktory konkurenceschopnosti • Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Značný,ale nevyužitý: hory, nížiny, přírodní rezervace, lesy • Kraje Suecava, Neamt a Bacauhornaté oblasti astarobylé kláštery 15. a 16. století chráněné UNESCO. • Tradiční vesnice • Solné doly, termální prameny, lázně (Bacau) • SV: Dobré podmínky pro horolezectví, lyžování, rating, jízdu na horském kole nebo jízdu na koni. • Nedostatečná propagace regionu • Fauna, flóra, rybníky a jezera • Značné znečištění ŽP Zdroj: ADR Nord-Vest, http://www.adrnordest.ro/index.php?page=DISCOVER_TOURISM

  24. Nort-Est- specifické faktory konkurenceschopnosti • Surovinové zdroje • Dřevo, solné doly, minerály • Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí • Velmi špatný stav na většině území, zastaralost, nedostatek čističek, úbytek lesů – to vše působí negativně na ŽP • Nevyřešené nakládání s komunálním odpadem, skládky všude • Neexistence tříděného sběru odpadu a ekologického povědomí většiny obyvatel

  25. Severozapaden • Podle IRK 267. (poslední) region EU • HDP/obyv. : 28,2 % průměru EU-27 (2008) • 957 947 obyv. (r. 2005). • Populační pokles přirozenou měnou, výrazný především při státní hranici se Srbskem (Vidin, Montana) • Patří k hospodářsky nejslabším regionům Evropské unie (poslední dle HDP/obyv.)

  26. Severozapaden Význam regionálního centra Centrum není jednoznačně dáno, asi největší město je Pleven (cca 211 tis. obyv.). Dopravní infrastruktura: • Region je dopravně napojen na ostatní části Bulharska a na sousední státy železničními a silničními komunikacemi, významnou vodní cestou je řeka Dunaj. • železniční trať Vidin – Sofia • 7 km dálnic ( r. 2006). • S výjimkou Lovechu jsou všechna centra distriktů dostupná po silnicích 1. třídy: Vidin (leží v pohraničním cípu se Srbskem a Rumunskem)-Montana- Vratsa-Sofia, • Pleven leží v těsné blízkosti komunikace 1. třídy spojující Ruse a Sofii.

  27. Severozapaden Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: • Malý význam VaV v regionu (v Bulharsku směřuje 80 % výdajů do VaV do hlavního města). • Jedna instituce terciárního vzdělávání – Lékařská univerzita v Plevenu (jedna z 5 v Bulharsku, vznikla 1974). Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: • Region disponuje 12,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Bulharska. Nižší míra zaměstnanosti než je průměr Bulharska (58,6 %), výrazné rozdíly v regionu (Vidin, 46,6 %, Vratsa 51,3 %, Montana 52,4 %, Pleven 55,1 %, Lovech 59,1 %). • Nižší podíl terciárně vzdělaných obyvatel. • Problémy ve vzdělávání - především u romského obyvatelstva (časté nedokončení základní školní docházky), negramotnost.

  28. Severozapaden Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, v roce 2010 13,1 %, celostátní hodnota dosáhla 9,5 %. Míra nezaměstnanosti (2010) odlišná: Montana 15,4 %, Vidin, 14,7 %, Vratsa 13,5 %, Lovech 12,7 % a nejnižší v Plevenu 11,3 %. Distrikty Vidin, Montana a Vratsa se - vysoká dlouhodobá nezaměstnanost Zdroj: REPUBLIC OF BULGARIA, Ministry ofLabour and SocialPolicy. OperationalProgramme “HumanResourcesDevelopment” 2007-2013, CCI: 2007BG051PO001, 2007 Sociální problémy - relativně vyšší zastoupení romské populace (v celém regionu cca 6 %), a to zejména v distriktu Montana (12,5 %). Problémy s nezaměstnaností Rómů, zejm. Montana, ale také Vratsa.

  29. Severozapaden Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: • Tradiční odvětví - zemědělství a zpracování zemědělských produktů (nejvyšší podíl orné půdy na obyvatele v Bulharsku). • Důležitá průmyslová odvětví - potravinářský průmysl, výroba autobaterií, strojírenství, dřevo a dřevozpracující průmysl, oděvní průmysl, farmaceutický a chemický průmysl. • Nejnižší objem PZI/obyv. v Bulharsku, odvětví: výroba cementu (Německo, Švýcarsko), výroba elektrických nástrojů v Lovechu (Německo), strojírenství v Červeném Brjagu (Rakousko), elektrotechnika ve Vidinu (Německo). • Region se také vyznačuje nízkým podílem MSP, jsou zde mikro a velké firmy.

  30. Severozapaden Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí • Technická infrastruktura: 99 % obyvatel napojeno na pitnou vodu, na kanalizaci pouze 51,9 % (nejhorší hodnota v Bulharsku), na ČOV cca 1/5 obyvatelstva. • Životní prostředí - znečištění v důsledku zpracování ropy zejm. v distriktu Pleven. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Přírodní zajímavosti, Dunaj • Historické památky

  31. Zdroj: http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRY2BuVH6q2BW9r11xSSNyVAjvT2piJI1WsHsq858BrOP_2q7y6bg, 28.2.2012

  32. Děkujeme za pozornost

More Related