330 likes | 461 Views
Konkurenceschopnost regionů v EU : P řípadové studie nejlepších a nejhorších regionů. RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová . Úvod. Indikátory konkurenceschopnosti za NUTS II Index konkurenceschopnosti Žebříček všech regionů členských zemí EU podle indexu konkurenceschopnosti
E N D
Konkurenceschopnost regionů v EU :Případové studie nejlepších a nejhorších regionů RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová
Úvod • Indikátory konkurenceschopnosti za NUTS II • Index konkurenceschopnosti • Žebříček všech regionů členských zemí EU podle indexu konkurenceschopnosti • 30 regionů na začátku pořadí • 30 regionů na konci pořadí • Faktory konkurenceschopnosti
Faktory RK Univerzální: obecně platné, jejich význam vyplynul jak ze studia úspěšných, tak i v konkurenceschopnosti zaostávajících regionů • Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice • Dopravní napojení regionu (resp. centra regionu) • Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu (klastry, trojitá šroubovice, znalostní ekonomika) • Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla • Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury
Faktory RK Specifické: jen v některých regionech, odrážejí jejich specifické podmínky, ale z hlediska konkurenceschopnosti mohou sehrávat velmi významnou roli • Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Surovinové zdroje • Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí
„nejlepší“ regiony – příklad Inner London ( UK) • 1. místo • 62,07% EmiliaRomagna (Itálie) • 24. místo • 49,77%
Inner London Inner London- East; Inner London West Počet obyvatel: 3 003 000 Hustota zalidnění: 9 404 obyv./km2 Rozloha: 319,3 km2 Centrum NUTS II: jedná se o metropolitní region
Inner London • Nejlepší region Velké Británie i EU • 343% HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008) • Disponibilní příjem obyvatel: jeden z nejvyšších v EU • Rostoucí ekonomika i v období 2004-2008 • Vysoký počet a obrat podnikatelských subjektů v regionu • Ekonomická struktura regionu: zejména podnikatelské služby (bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví), odhaduje se další růst • Naopak pokles je předpokládán ve veřejné správě a stavebnictví
Inner London- univerzální faktory konkurenceschopnosti • Význam regionálního centra: metropolitní region • Dopravní infrastruktura: „Transport for London“ (TfL): správní orgán zodpovědný za dopravní zajištění regionu. • Metro – nejvýznamnější segment - 12 linek • Autobusy, automobily • Letiště - Heathrow, Stansted, Gatwick, Luton, City, Southend a BigginHill. • Propojení s Outer London : NationalRail • Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: region není centrem R&D • Celkové výdaje na vědu a výzkum dosahují spíše podprůměrné úrovně: 1,1 % regionálního HDP • Zaměstnanost v R&D: cca 1,97 % • Zaměstnanost v HighTech: cca 5% • 22 významných univerzit a další univerzitní pracovišťě. • Největší v rámci UK: University of London (cca 120 tis. studentů) • Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: • Vysoký podíl mladého kvalifikovaného obyvatelstva • Vysoký podíl etnických a národnostních menšin • Vysoká míra dojížďky za zaměstnáním, přesto relativně vyšší míra nezaměstnanosti: 9,7% (2010) • Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury • nejvíce atraktivní pro firmy z hlediska právního prostředí
Inner London – specifické faktory konkurenceschopnosti • Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Nejnavštěvovanější region ve Velké Británii (údaje za 2009 a 2010) • Celá řada památek, muzeí, galerií, tradic • Nákupní turistika, obchodní cesty, kongresová turistika • 2012 – Olympijské hry • Surovinové zdroje – není klíčový faktor • Technická infrastruktura – velmi dobrá úroveň, neustálý rozvoj telekomunikací • Životní prostředí – problematické, intenzivní automobilová doprava, odchod rodin s dětmi do vzdálenějších regionů; programy na zlepšení
Emilia-Romagna • Podle IRK 24. v EU, 3. nejlepší v Itálii (za PA Bolzano, PA Trento) • 127,3 % HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008) • V rámci Itálie region s vysokou úrovní příjmů a bohatství, s kvalitou života a služeb, která je v průměru vyšší než jinde v Itálii. • Počet obyvatel: 4,4 mil. osob(k 1.1.2011), z toho 11,3 % cizinců • Ekonomika: velké množství středních a také středních/velkých firem s významným potenciálem pro inovace- konkurenceschopné na evropské úrovni - strojírenství, keramika a potravinářství. Význam zemědělství - region s nejvyšším podílem půdy využívané pro zemědělství v Itálii. Cestovní ruch.
Emilia-Romagna Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice: centrum regionu – Bologna Dopravní infrastruktura: • Region je důležitou křižovatkou v evropské ose sever-jih, ale i východ-západ. Letiště (zejm. Bologna) Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: • velké množství patentů (2krát víc než je průměr Itálie a 1,5krát průměr EU). • absorbuje pouze 5,9 % veřejných výdajů na VaV, ale produkuje 15 % výstupů z hlediska publikací, téměř 20 % národních průmyslových patentů. • velmi dobrá pozice ve VaV ve srovnání s jinými italskými regiony, ale pod evropským hodnotami; nízký podíl investic do VaV k HDP, tj. 1,2 % (2006). • počet výzkumných pracovníků v oblasti VaV cca 8 000 • Národní rada pro výzkum (CNR) v Bologni – výzkumné prostředí s 23 výzkumnými institucemi. Výzkumné ústavy v oblasti energetiky a fyziky, v oblasti zdravotní biomedicíny a zdravotnictví.
Emilia-Romagna Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Míra ekonomické aktivity (2010) - celkem 71,4 (ženy 64,5 %). • Míra nezaměstnanosti 5,7 % (2010) • Úroveň vzdělání obyvatelstva - v souladu s evropským průměrem (lepší než průměr Itálie). Nižší míra předčasného opuštění školy. • Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti a také dlouhodobé nezaměstnanosti. • V Bologni se nachází nejstarší univerzita v Evropě (r. 1088). Další VŠ jsou v Modeně, ReggioEmilia, Parmě, Ferraře a v Piacenze (pracoviště polytechniky a Katolické univerzity v Miláně). • Na univerzitách v regionu studuje více než 160 tis. studentů. • Zaměstnanost - silná váha výrobního sektoru, růst zaměstnanosti ve službách, ale také zachování významné části zemědělské produkce. • Zdravotní podmínky a bydlení lepší než jinde v Itálii; rozvinutý systém zdravotních a sociálních služeb, prevence a domácí péče.
Emilia-Romagna Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury • Největší počet podniků v sektoru služeb, pak v zemědělství a stavebnictví. • Klastry – převážně malé a střední podniky, ale i středně velké společnosti, a to i ve vlastnictví nadnárodních společností, příp. ve formě družstev - spolupráce místních firem, včetně služeb a vzdělávacích institucí. • Hlavní klastry: automobilový průmysl (Ferrari, Ducati, Lamborghini a Maserati), průmyslové stroje, zemědělské stroje, motory, biomedicínská a jemná mechanika, stavba lodí, stavebnictví, zemědělsko-potravinářský komplex, móda. • Region vytváří velkou část národního exportu (13 %) a je třetí v Itálii podle absolutní hodnoty vývozu.
Emilia-Romagna Cestovní ruch – významný segment regionální ekonomiky (v r. 2007 kapacita 385.000 lůžek, tj. 91 lůžek/1000 obyv.) – historie, sportovní aktivity, kultura Životní prostředí Chráněná území (13 % území, cca 300 tis. ha). Poměrně vysoké množství emisí CO2 – nárůst vlivem dopravy (počet aut v přepočtu na obyv. nad průměrem Itálie i EU). Nedostatečné využití obnovitelných zdrojů energie (ale pozitivní tendence. Třídění odpadu,ale vysoká produkce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele.
„nejhorší “ regiony – příklad Nort – Est(Rumunsko) • 244. místo • 22,75 % Severozapaden (Bulharsko) • 267.místo (poslední) • 17, 35%
„nejhorší“ regiony Společné rysy: • Nedostatečná dopravní dostupnost • Spíše tradiční odvětví ekonomiky (zemědělství, méně sofistikovaný průmysl, méně rozvinuté služby, včetně cestovního ruchu) • Problémy s kvalifikací a odlivem pracovní síly • Nízká investiční atraktivnost • Technická infrastruktura • Stav životního prostředí
Nort—Est Počet obyvatel: 3,7 mil. Hustota zalidnění: 101 obyv./ km2 Rozloha: 36 850 km
Nort-Est • Největší a nejméně vyvinutý region Rumunska • HDP/obyv. : 29% k průměru EU-27 (2008) • 56% obyvatelstva žije na venkově, • Všechny krajinné typy: 30% území zabírají hory, 30% tvoří subkarpatskýreliéf a 40% roviny • 60. léta – uměle vytvořené průmyslové centrum, 90. léta- postupná deindustrializace, restrukturalizace • Východní část – tradičně zaostalá • Nejnižší investiční atraktivnost ze všech regionů země • Nejnižší podíl MSP v přepočtu na 1000 obyv. (13%) • Sousedí s Moldavskem a Ukrajinou
Nort-Est– univerzální faktory konkurenceschopnosti • Význam regionálního centra: není zcela jasné, které to je (Bacau nebo Iasi?) : zastoupení služeb, VaV i průmyslu – jediné motory ekonomického růstu v regionu • Dopravní infrastruktura: 2 z 9 železničních tras: Bukurešť-Suecava a Bukurešť- Iasi • Špatná dopravní dostupnost, zastaralost silnic • 3 letiště ve špatném stavu • Silnice evropského významu: E85, E576, E574 • Některé z veřejných silničních komunikací byly modernizovány, ale pouze asi 25%, • Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: • dva průmyslové parky (Bacau a Iasi), tři podnikatelské inkubátory zahrnující 118 firem poskytujících 270 nových pracovních míst a 9 průmyslových zón • Bacau, Iasi a Suecava– univerzitní centra – nízká míra spolupráce s firmami; Iasi – nejvíce VŠ institucí • Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: neustálý odliv
Nort-Est– univerzální faktory konkurenceschopnosti • Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: • Neatraktivní pro investory, špatná vymahatelnost práva, korupce; • Výrazné disparity v rámci regionu • Bacau, Iasi – koncentrace aktivit • Botosania Vaslui - nejchudší kraje – zemědělství a drobné textilní podniky • relativně vysoká míra zaměstnanosti v zemědělství, Botosani(53%) a Vaslui (51%); velmi nízká míra zaměstnanosti v průmyslu, například Botosani (15%) a Suceava (17%). • Ekonomika regionu velmi citlivě reaguje na globální vývoj ekonomiky
Nort-Est- specifické faktory konkurenceschopnosti • Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Značný,ale nevyužitý: hory, nížiny, přírodní rezervace, lesy • Kraje Suecava, Neamt a Bacauhornaté oblasti astarobylé kláštery 15. a 16. století chráněné UNESCO. • Tradiční vesnice • Solné doly, termální prameny, lázně (Bacau) • SV: Dobré podmínky pro horolezectví, lyžování, rating, jízdu na horském kole nebo jízdu na koni. • Nedostatečná propagace regionu • Fauna, flóra, rybníky a jezera • Značné znečištění ŽP Zdroj: ADR Nord-Vest, http://www.adrnordest.ro/index.php?page=DISCOVER_TOURISM
Nort-Est- specifické faktory konkurenceschopnosti • Surovinové zdroje • Dřevo, solné doly, minerály • Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí • Velmi špatný stav na většině území, zastaralost, nedostatek čističek, úbytek lesů – to vše působí negativně na ŽP • Nevyřešené nakládání s komunálním odpadem, skládky všude • Neexistence tříděného sběru odpadu a ekologického povědomí většiny obyvatel
Severozapaden • Podle IRK 267. (poslední) region EU • HDP/obyv. : 28,2 % průměru EU-27 (2008) • 957 947 obyv. (r. 2005). • Populační pokles přirozenou měnou, výrazný především při státní hranici se Srbskem (Vidin, Montana) • Patří k hospodářsky nejslabším regionům Evropské unie (poslední dle HDP/obyv.)
Severozapaden Význam regionálního centra Centrum není jednoznačně dáno, asi největší město je Pleven (cca 211 tis. obyv.). Dopravní infrastruktura: • Region je dopravně napojen na ostatní části Bulharska a na sousední státy železničními a silničními komunikacemi, významnou vodní cestou je řeka Dunaj. • železniční trať Vidin – Sofia • 7 km dálnic ( r. 2006). • S výjimkou Lovechu jsou všechna centra distriktů dostupná po silnicích 1. třídy: Vidin (leží v pohraničním cípu se Srbskem a Rumunskem)-Montana- Vratsa-Sofia, • Pleven leží v těsné blízkosti komunikace 1. třídy spojující Ruse a Sofii.
Severozapaden Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: • Malý význam VaV v regionu (v Bulharsku směřuje 80 % výdajů do VaV do hlavního města). • Jedna instituce terciárního vzdělávání – Lékařská univerzita v Plevenu (jedna z 5 v Bulharsku, vznikla 1974). Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: • Region disponuje 12,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Bulharska. Nižší míra zaměstnanosti než je průměr Bulharska (58,6 %), výrazné rozdíly v regionu (Vidin, 46,6 %, Vratsa 51,3 %, Montana 52,4 %, Pleven 55,1 %, Lovech 59,1 %). • Nižší podíl terciárně vzdělaných obyvatel. • Problémy ve vzdělávání - především u romského obyvatelstva (časté nedokončení základní školní docházky), negramotnost.
Severozapaden Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, v roce 2010 13,1 %, celostátní hodnota dosáhla 9,5 %. Míra nezaměstnanosti (2010) odlišná: Montana 15,4 %, Vidin, 14,7 %, Vratsa 13,5 %, Lovech 12,7 % a nejnižší v Plevenu 11,3 %. Distrikty Vidin, Montana a Vratsa se - vysoká dlouhodobá nezaměstnanost Zdroj: REPUBLIC OF BULGARIA, Ministry ofLabour and SocialPolicy. OperationalProgramme “HumanResourcesDevelopment” 2007-2013, CCI: 2007BG051PO001, 2007 Sociální problémy - relativně vyšší zastoupení romské populace (v celém regionu cca 6 %), a to zejména v distriktu Montana (12,5 %). Problémy s nezaměstnaností Rómů, zejm. Montana, ale také Vratsa.
Severozapaden Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: • Tradiční odvětví - zemědělství a zpracování zemědělských produktů (nejvyšší podíl orné půdy na obyvatele v Bulharsku). • Důležitá průmyslová odvětví - potravinářský průmysl, výroba autobaterií, strojírenství, dřevo a dřevozpracující průmysl, oděvní průmysl, farmaceutický a chemický průmysl. • Nejnižší objem PZI/obyv. v Bulharsku, odvětví: výroba cementu (Německo, Švýcarsko), výroba elektrických nástrojů v Lovechu (Německo), strojírenství v Červeném Brjagu (Rakousko), elektrotechnika ve Vidinu (Německo). • Region se také vyznačuje nízkým podílem MSP, jsou zde mikro a velké firmy.
Severozapaden Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí • Technická infrastruktura: 99 % obyvatel napojeno na pitnou vodu, na kanalizaci pouze 51,9 % (nejhorší hodnota v Bulharsku), na ČOV cca 1/5 obyvatelstva. • Životní prostředí - znečištění v důsledku zpracování ropy zejm. v distriktu Pleven. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Přírodní zajímavosti, Dunaj • Historické památky
Zdroj: http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRY2BuVH6q2BW9r11xSSNyVAjvT2piJI1WsHsq858BrOP_2q7y6bg, 28.2.2012