Sebepoznání klientů KBT v porovnání s dalšími terapeutickými směry

1. Sebepoznání klientů KBTv porovnání s dalšími terapeutickými směry Mgr. David Kuneš Psychologický ústav FF MU v Brně

2. Co je sebepoznání? Sebepoznáníje aktivní úsilí jedince odkrýt neuvědomované nebo nevědomé informace, které se přímo či nepřímo vztahují k jeho prožívání a chování.

5. Co nám sebepoznání může přinést? • díky porozumění svému vnitřnímu světu můžeme lépe porozumět ostatním lidem • uvědomíme si svou jedinečnost (a tím i jedinečnost druhých); srovnávání • poskytne větší možnost volby a tím i větší volnost ( uvědomění, jaké limity jsou dané)

6. Jak si vytváříme obraz sebe? • v batolecím období (1. – 3. rok věku) si dítě začíná uvědomovat samo sebe; užívá slovo „já“, pozoruje se v zrcadle apod. • nicméně až do staršího školního věku (asi 12 let) dítě nekriticky přejímá názory na sebe od dospělých ve svém okolí

7. právě v dětském věku přejímáme od dospělých informace, které nás mohou ovlivnit na celý život – introjekty • teprve během dalšího vývoje člověk kriticky zpracovává informace získané od druhých osob • v rámci cíleného sebepoznání se lze vrátit k různým introjektům a přezkoumat je

8. Vývoj přístupu k sebepoznání – přehled terapeutických směrů • psychoanalýza a další psychodynamické směry II. humanistické a zážitkové směry III. rodinné směry, systemické a narativní přístupy IV. behaviorální, kognitivní a kognitivně behaviorální směry

9. Vývoj přístupu k sebepoznání – psychoanalýza • Freud: duševní poruchy vznikají z rozporu mezi nevědomými přáními a principem reality • abychom jim mohli úspěšně čelit, musíme přivést tyto nevědomé obsahy do vědomí • navrhl postupy k získání nevědomých obsahů: volné asociace, analýza snů, chybné úkony (interpretace)

10. Další psychodynamické přístupy Carl Gustav Jung • Individuace – cesta k sobě, „Stát se tím, kým člověk doopravdy je.“ • menší direktivnost při interpretaci obsahů – amplifikace - nový postup - aktivní imaginace

11. Další psychodynamické přístupy - většina psychodynamicky orientovaných terapeutů vede klienty k sebepoznání tak, že jim pomáhají odkrývat jejich nevědomí (přesněji nevědomé kognitivní procesy); jednou z výjimek je Wilhelm Reich – zaměření na tělo

12. Humanistické přístupy Carl Rogers – vede klienta k sebepoznání – nicméně spíše zaměření na to dobré, kladné – opomíjení negativních věcí Fritz Perls (gestalt terapie) – „Pokud máme nějakou vlastnost či charakteristiku, máme i její protiklad.“ – zaměřuje se i na to negativní

13. Humanistické přístupy Gestalt terapie – uvědomění/awareness • Vede klienty cíleně k prozkoumávání tří základních oblastí: • tělesné • emoční • kognitivní

14. Rodinné, systemické a narativní směry • nevedou klienty k sebepoznání • přesto poukázaly na některé komunikační vzorce a zdůraznili tak vztahy a komunikaci klientů • Systemické přístupy – svět každého z nás je jedinečný, protože si svou skutečnost konstruujeme

15. Behaviorální terapie • Joseph Wolpe – v rámci systematické desenzibilizace vedl klienty k většímu zaměření na emoce, ačkoliv se nejednalo v pravém slova smyslu o sebepoznání • kromě toho, jak už plyne z názvu, hlavní zaměření klienta na určité chování

16. Kognitivní terapie Albert Ellis a Aaron Beck • oba přímo vedli klienty k tomu, aby si uvědomili svá přesvědčení – tedy kognitivní složku • klienti si mohli lépe uvědomit, jaké mají základní (jádrová) přesvědčení o sobě, o světě kolem sebe a o druhých lidech • poukázali na zdánlivě prostou skutečnost, že pokud chceme na sobě něco ve měnit, musíme si to nejprve uvědomit

17. Kognitivně behaviorální psychoterapie • KB terapeuti propojují předešlé informace dohromady a vedou své klienty k sebesledování v rámci čtyř vzájemně propojených oblastí: • kognitivních procesů • emocionálních reakcí • tělesných reakcí • chování

18. Kognitivně behaviorální psychoterapie • Co je však důležitější – vedou klienty k tomu, aby si uvědomili, jak jsou tyto oblasti vzájemně propojeny • Díky tomu si klient může uvědomit „bludné kruhy“, tedy to, jak se jejich potíže udržují

19. Kognitivně behaviorální psychoterapie volně dle Praško a kol., (2007). Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch. Praha/Kroměříž: Triton.

20. Kognitivně behaviorální psychoterapie • výborným postupem je v rámci KBT škálování – díky němu může klient lépe rozlišit změny ve svém prožívání; dokáže si například uvědomit drobné rozdíly v právě prožívaných emocích • díky učení se novým dovednostem a behaviorálním experimentům nachází svoje silné stránky a limity

21. Kognitivně behaviorální psychoterapie • dá se tedy říci, že v KBT existuje velké množství postupů, které přímo vedou k sebepoznání klienta • jenom jsem nezjistil, jaký důraz se v KBT klade na sebepoznání terapeuta …

22. Děkuji za pozornost 