Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů

1. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Šárka Kocumová

2. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů • Cíl výzkumu: analýza názorů rodičů jedinců s narušenou komunikační schopností na integraci do běžných typů škol v regionech Trutnovsko, Náchodsko a Rychnovsko. • Dílčí cíle měly zanalyzovat důvody rodičů pro integraci a důvody rodičů pro vzdělávání v základní škole logopedické. • Jednalo se o výzkum kvantitativní za použití techniky dotazníku. • Vlastní výzkum byl proveden v měsících únoru až březnu 2007.

3. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Základní soubor = respondenti z řad rodičů jedinců s narušenou komunikační schopností, kteří plní povinnou školní docházku, z regionů: Trutnovsko, Náchodsko a Rychnovsko a u nichž probíhá pravidelná logopedická intervence. • Rodiče klientů SPC Náchod, kterým je poskytována individuální logopedická péče zaměstnankyněmi tohoto SPC. • Rodiče klientů, kterým je poskytována individuální logopedická péče školskou logopedkou ve Dvoře Králové nad Labem. • Rodiče klientů, kterým je poskytována individuální logopedická péče klinickými logopedkami působících v logopedické ambulanci a na poliklinice v Náchodě.

4. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů • Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, navrátilo se 74 dotazníků, návratnost dotazníků byla tedy 62 %. • Dotazník se skládal z 27 otázek, z toho bylo 20 otázek uzavřených a 7 otázek polootevřených. • Otázky byly rozděleny do tří částí: • první část tvořily otázky demografického rázu • druhou část tvořily otázky zjišťující věk, druh narušené komunikační schopnosti a formu vzdělávání dítěte • třetí část představovaly otázky, jež měly zjistit postavení dítěte ve třídě z pohledu rodičů.

5. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů • Na úvod byla zařazena písemná instruktáž k vyplnění dotazníku. • Dotazníky byly předány rodičům: • zaměstnankyněmi SPC Náchod • školskou logopedkou za Dvora Králové nad Labem • klinickými logopedkami z Náchoda • zástupkyní ředitele Základní školy logopedické Hořičky, kterým byla před distribucí dotazníků poskytnuta slovní instruktáž.

6. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů • Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 74 rodičů žáků s narušenou komunikační schopností. • 41 respondentů představovali rodiče, jejichž děti se vzdělávají na Základní škole logopedické v Hořičkách (soubor N1) • 33 respondentů zastupovalo rodiče dětí, které navštěvují běžnou základní školu (soubor N2). • Pro výzkum byl stanoven cíl, dílčí cíle a hypotézy, které byly verifikovány.

7. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Hypotéza H 1: „Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici.“ Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“ Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“ Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“

8. Hypotéza H 1:„Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici.“

9. Hypotéza H 1:„Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici.“

10. Hypotéza H 1:„Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici.“

11. Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“

12. Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“

13. Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“

14. Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“

15. Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“

16. Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“

17. Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“

18. Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“

19. Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“

20. Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“

21. Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“

22. Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“

23. Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“

24. Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“

25. Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“

26. Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“

27. Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“

28. Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“

29. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů – další výsledky Z dotazníkového šetření vyplývá, že • se většina rodičů (80 %) domnívá, že jejich dítě má nárok na vzdělávání v běžném typu škol, přičemž svůj názor odůvodňují tvrzeními, že je to dítě jako každé jiné, a nebo, že je pro dítě vhodné vyrůstat mezi zdravými vrstevníky. • jen 41 rodičům byla poskytnuta pomoc při výběru školy – SPC (18), PPP (7), logopedka v logopedické poradně (4), zaměstnanci ZŠ (4). • rodiče při výběru typu školy zastávají názor v 77 %, že jejich děti získají shodné vzdělání jak na běžné ZŠ, tak na ZŠ logopedické. Zároveň si nemyslí, že by běžná ZŠ poskytovala lepší vzdělání než ZŠ logopedická. Z dotazníkového šetření vyplývá, že volbu typu školy rodiči • ovlivňuje druh a stupeň NKS • ovlivňuje doporučení odborného pracoviště • ovlivňuje i postavení dítěte, které v daném kolektivu zaujímá či by zaujímalo.

30. Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů – shrnutí • Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici. • Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním. • Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace. • Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace. • Většina rodičů zastává názor, že jejich dítě má právo na vzdělání v běžném typu školy. • Volbu typu školy ovlivňuje poradenský systém, druh a stupeň NKS,postavení dítěte, které v daném kolektivu zaujímá či by zaujímalo.