VŠFS ZS 2005-06

1. VŠFS ZS 2005-06 přednáška Integrace ČR do EU prostřednictvím pohybu PS 1. 12. 2005

2. Cíl • Postup: od obecného ke zvláštnímu • Cíl: prokázat, že trhy PS v EU nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR

3. Prameny • Dubská, D.: Práce v zahraničí z pohledu platební bilance České republiky. ČSÚ Praha 2004. • Cihelková, E. a kol.: Světová ekonomika. VŠE Praha 1996. ISBN 80-7079-966-8. • EUROSTAT (webové stránky). • Think-Tanks analýza z r. 2000.

4. OSNOVA • Vymezení základních pojmů • Vývoj po 2. sv. válce • EU – 90. léta • Migrace PS a ČR

5. ad 1 – Vymezení základních pojmů • Mezinárodní migrace obyvatelstva – širší pojem • dobrovolnost • ekonomické motivy • pohyb obyvatelstva přes hranice státu • dlouhodobý či trvalý pobyt.

6. ad 1 – 1. pokračování • Mezinárodní pohyb PS – faktor internacionalizace v celosvětovém měřítku. • Mimoekonomické příčiny (přesuny jsou náhlé, živelné, často masové, ale i nedobrovolné). Přesuny se týkají nejen PS, ale i jejich rodin.

7. ad 1 – 2. pokračování • Ekonomické příčiny: rozdílná ekonomická úroveň, a tedy i rozdílná cena PS, nevyrovnanost P a N PS v jednotlivých zemích. • Potřeba jak kvalifikovaných (IT, Hi-Tech), tak i nekvalifikovaných PS. brain-drain – nejen ve VTE, ale i v emerging markets a v TE.

8. ad 2 – Vývoj po 2. sv. válce • Vývozci PS (historicky): VB, Holandsko, Německo, Itálie, Japonsko, Řecko, Turecko, Španělsko, Portugalsko, Mexiko, země Afriky a Asie. • Dovozci (historicky): USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Argentina, Brazílie aj.

9. ad 2 – 1. pokračování • Tento druh migrace – 19. st. – z vyspělé části světa do nových oblastí. Trvalý charakter (i rodiny). Migrace po 2. sv. válce • migrace z méně vyspělé E do vyspělých zemí E (neplatí absolutně); • podíl zahraničních pracovníků (ZP) v bývalých CPE nízký, migrace z CPE – politické motivy.

10. ad 2 – 2. pokračování • S rozpadem CPE – migrace z V na Z (v další části). • V r. 1991 ve světě odhadem 20 mil. běženců, asylantů a migrantů, v polovině 90. let odhad 100 mil.

11. ad 2 – 3. pokračování • Exportéři po 2. sv. válce (vedle již uvedených): Kolumbie, Tunisko, Malajsie, Sýrie, Srí Lanka (především RE). • Importéři po 2. sv. válce (mimo již uvedených): Holandsko, Kuvajt, Venezuela, Itálie, Finsko, Singapur, Izrael, Jižní Afrika aj.

12. ad 2 – 4. pokračování • Pohyb VF (jak K, tak i PS). • Pohyb PS – velmi riskantní (ekonomické a sociální problémy). • Mnoho bariér mezinárodní mobilitě PS oproti pohybu K často vyšší. • Bariéry jak u vyvážejících, tak i dovážejících (hostitelských) zemí.

13. ad 2 – 5. pokračování • Překážky na straně vyvážejících zemí: změna životního stylu, omezení rodinných svazků, právní aspekty, politické, jazykové aj. • Překážky na straně dovážejících zemí – první skupina: • přístup na trh práce v dovážejících zemích – právní aspekty (vízum, povolení pobytu, pracovní povolení). Odlišnosti.

14. ad 2 – 6. pokračování • licenční požadavky či podmínky; • další: požadavek na národnost či zemi, ověření jazykových znalostí, uznávání diplomů apod.) druhá skupina: • omezování možnosti zahraničních pracovníků poskytovat služby za stejných podmínek s domácími subjekty (omezení občanských práv a regulace životních podmínek).

15. ad 2 – 7. pokračování • Důsledky mezinárodního pobytu PS – projev jak ve vyvážející, tak i v dovážející zemi: • růst světového produktu – produktivita práce migrantů zpravidla vyšší v hostitelské než domácí zemi; • snížení produkce v zemi vývozce převýšeno růstem produkce v hostitelské zemi;

16. ad 2 – 8. pokračování • migrace ovlivňuje i důchody (v zemi vývozce růst mezd, v zemi dovozce pokles – neplatí absolutně); • snižování nezaměstnanosti v zemi vývozce, růst deviz, zvyšuje se kvalifikační úroveň apod.; • odliv kvalifikovaných PS – zpomalení technické, kulturní a vzdělanostní úrovně v zemi vývozce;

17. ad 2 – 9. pokračování • země dovozce spoří náklady na vzdělání, které nese vyvážející země; • země hostitelská – migranti platí do SR více, než z něj dostávají; • ZP pracují zpravidla za nižší mzdu a v těch oblastech ekonomiky, které nejsou předmětem zájmu domácích PS.

18. ad 3 – Situace v EU v 90. letech EU a migrace ze zemí SVE • Od pádu Berlínské zdi nárůst migrace z KZ EU; • příliv příliš malý na to, aby obavy; • roční čistá migrace z CEEC-10 do EU vrchol v r. 1990 – více než 300 tisíc lidí, ale následoval pokles přílivu;

19. ad 3 – 1. pokračování • počet rezidentů z CEEC-10 v EU-15 odhadován na 850 tisíc (1998); • podle EUROSTAT v r. 1998 asi 250 tisíc PS z CEEC-10 zaměstnáno v EU; • údaje mohou být podhodnoceny (dočasně zaměstnaní) – přesto EUROSTAT odhaduje, že počet nepřesahuje 300 tisíc;

20. ad 3 – 2. pokračování • mohou být postiženy pouze 2 země – Rakousko a Německo; • Charakteristika migrace z CEEC v E v 90. letech • formální vzdělání vyšší než u ostatních migrantů či domácích PS; • migranti z CEEC-10 stejná odvětví jako ostatní cizinci – „modré“ límečky v průmyslu a ve službách místa s nízkou kvalifikací;

21. ad 3 – 3. pokračování • totéž se týkalo i etnických Němců, kteří migrovali do N počátkem 90. let; • schopnost PS z CEEC-10 prosadit se na trhu práce – slabá, i když vzdělání vysoké; • ve střednědobém a dlouhodobém horizontu může vyšší formální úroveň vzdělání migrantů z CEEC-10 ovlivnit trhy práce některých kategorií.

22. ad 3 – 4. pokračování • S ohledem na rozdíl ve mzdách a příjmech/osobu migrace z CEEC-10 v 90. letech velmi nízká; • V r. 1998 727 228 migrantů z CEEC-10 do EU (bez Rakouska, Francie, Řecka, Itálie, Irska a Portugalska); • kumulovaná migrace z CEEC 1990-1997 642 tisíc osob;

23. ad 3 – 5. pokračování • Nepřesnost statistik – 850 tisíc rezidentů v r. 1998 z CEEC v EU; • PS CEEC-6 (bez Slovinska a zemí Pobaltí) v r. 1995 v EU (bez Irska) 250 tisíc; • roste však dočasná migrace – v samotném Německu převedeno na roční základ 250 tisíc PS (ze statistik);

24. ad 3 – 6. pokračování • statistiky nepřesné – podle odhadů však nepřesahuje 300 tisíc; • Rakousko a Německo – nejvíce ovlivněné migrací z CEEC • 73 % populace v pracovním věku a 80 % pracovníků, kteří migrovali z CEEC do EU zůstali v Rakousku a Německu (1998);

25. ad 3 – 7. pokračování • podíl osob z CEEC na celkové zaměstnanosti činil v r. 1995 1,1 % v Rakousku, 0,5 % v Německu, 0,2 % ve Švédsku a Řecku. V ostatních zemích v polovině 90. let minimální; • jiné bylo u kandidátských zemí, které hraničily s EU: podíl pracovníků pracujících v EU na populaci v pracovním věku činil v r. 1998 více než 0,6 % v Maďarsku, 0,4 % v bývalé ČSFR a Polsku a 0,3 % v Bulharsku a Rumunsku;

26. ad 3 – 8. pokračování • téměř polovina zahraničních pracovníků z CEEC-6 (bez Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska) v r. 1998 pocházela z Polska, 17 % z Rumunska, 16 % z Maďarska, 11 % z ČR a SR a 9 % z Bulharska;

27. ad 3 – 9. pokračování • vysoký podíl rezidentů z CEEC-10 v Rakousku a Německu – geografická blízkost hraje velikou úlohu; • oproti migraci J - S migrace V-Z je charakterizována relativně vysokým rozdílem v důchodech/osobu a krátkou geografickou vzdáleností;

28. ad 3 – 10. pokračování • nejvíce mohou být zasaženy východní regiony Rakouska a Německa, hraničící s CEEC; • Německo – specifické rysy: migranti se nevyskytují v nových zemích SRN (hraničící s Polskem), nýbrž ve starých (Bavorsko – regiony hraničící s ČR) a v průmyslových centrech;

29. ad 3 – 11. pokračování • přesto podíl PS z CEEC činil v r. 1998 1,0 – 2,5 % v těchto postižených regionech. Odlišnosti migrantů z CEEC od ostatních migrantů: • migranti (PS) z CEEC byly v r. 1998 v průměru mladší, než ostatní zahraniční PS v EU;

30. ad 3 – 12. pokračování • téměř 70 % pracovníků z CEEC bylo ve věku 25 - 44 let, zatímco v EU z celkového počtu PS pouze 55 % patří do této věkové skupiny; • zaměstnanost migrantů z CEEC byla v r. 1998 pod průměrem EU; • podíl PS (práceschopných) z CEEC na populaci v produktivním věku a podíl zaměstnanců z CEEC na populaci v produktivním věku činil 63 % resp. 53 % v r. 1998;

31. ad 3 – 13. pokračování • stejné údaje za EU 68 % a 61 %; • míra nezaměstnanosti migrantů z CEEC 16,5 % - průměr EU 10,3 % (1998); • migranti z CEEC zaměstnanost nadprůměrná v domácnostech, turistice, stavebnictví a průmyslu, zatímco jejich podíl ve veřejné správě, zemědělství, v oblasti financí a vzdělávání pod průměrem;

32. ad 3 – 14. pokračování • zatímco jejich vzdělání vyšší, uplatňují se ve stejných odvětvích, jako ostatní cizinci – tj. ve službách náročných na práci, především nekvalifikovanou a ve stavebnictví a průmyslu; • migranti nebyly schopni využít náklady na vzdělání (human capital) na trzích práce v EU!

33. ad 4 – Migrace PS a ČR – Odchody občanů ČR za prací do zahraničí (EU) • Vymezení základních pojmů • Náhrady a mzdy a jejich dynamika • Objemy náhrad a mezd podle zemí • Počty rezidentů v zahraničí

34. ad 4.1 – Vymezení základních pojmů • Pohled na Schéma 1 - Bilance výnosů. • Pohled na Tabulku 1 – struktura bilance výnosů – zde pohled na Výnosy (Příjmy z práce v zahraničí) a Náklady (Náklady na práci cizinců v ČR). • ČR: výdaje na práci zahraničních pracovníků jsou vyšší než příjmy z práce v cizině.

35. ad 4.1 – 1. pokračování Použité pojmy: • Rezident: subjekt který sídlí a působí v ČR alespoň 1 rok. • Rezident: i subjekt, který působí mimo ČR (zastupitelské a jiné orgány ČR). • Rezident: subjekt, který vlastní budovy a pozemky na území ČR (za rezidenta je považován při transakcích s těmito pozemky a budovami).

36. ad 4.1 – 2. pokračování • Studenti– rezidenti vždy bez ohledu na délku studia studia v zahraničí. • Rezidenti: občané ČR s trvalým bydlištěm v ČR a na krátké období (méně než rok) vycestují do zahraničí za prací a i za jiným účelem.

37. ad 4.1 – 3. pokračování • Náhrady zaměstnancům (bilance výnosů) se týkají rezidentů ČR pracujících v cizí zemi – jsou úhrnem jejich mezd a sociálních příspěvků zaměstnavatelů. Současně sem patří i náklady vynaložené na práci zahraničních pracovníků v ČR. Výsledek: saldo náhrad.

38. ad 4.1 – 4. pokračování • Oficiální rezidenti v zahraničí podléhají tamějším odvodům daní a dalších příspěvků. Příklad: druhy odvodů z mezd v Německu: daň z příjmu (od 1800 EUR měsíčně) + příplatky solidarity (pro nové země Německa – od 2500 EUR) + církevní daň (diferencovaná teritoriálně, platí se od 1800 EUR) +

39. ad 4.1 – 5. pokračování důchodové pojištění (9,55 % hrubé mzdy) + sociální pojištění (3,25 % hrubé mzdy) + zdravotní pojištění (7 % hrubé mzdy) a také pojištění pro případ pečovatelské služby (0,85 % hrubé mzdy – odvádějí všichni občané).

40. ad 4.1 – 6. pokračování Z pohledu práce v zahraničí jsou rezidenti osoby s trvalým bydlištěm v ČR, které vyjíždějí na období zpravidla kratší než 1 rok s cílem získat výdělek.

41. ad 4.2 – Celkové objemy náhrad a mezd a jejich dynamika • V ČR jsou celkové náklady na práci nerezidentů výrazně vyšší než příjmy z práce rezidentů v zahraničí – a to i přesto, že v r. 2003 stouply tyto příjmy proti r. 2002 asi o 1/3 (vyšší počet občanů ČR v cizině a slábnoucí kurs CZK/EUR).

42. ad 4.2 – 1. pokračování • Bilance výnosů BÚPB: náhrady zaměstnancům u rezidentů (občanů ČR pracujících v cizině) r. 2003 13,9 mld. Kč (téměř o 1/3 vyšší než v r. 2002). • Ale objem náhrad nerezidentům (cizincům zaměstnaných v ČR) byl více než 2x vyšší (30,3 mld. Kč).

43. ad 4.2 – 2. pokračování • Saldo náhrad v r. 2003 bylo deficitní o 16,4 mld. Kč, i když stouply příjmy Čechů v zahraniční meziročně o 30 %. • Vliv: růst počtu osob ČR pracujících v zahraniční a kursové vlivy. V roce 1999 průměrný kurs 36,88CZK/EUR, v r. 2002 30,81 CZK/EUR (koruna posilovala). V r. 2003 průměrný kurs téměř 37 CZK/EUR.

44. ad 4.3 – Objemy náhrad a mezd podle zemí • Zájem občanů ČR se soustřeďuje nejvíce na Německo, Rakousko, VB a Itálii. • Nejvíce peněz si v r. 2003 čeští občané vydělali v Německu – každé čtvrtletí r. 2003 1,2 mld. Kč, za celý rok 4,9 mld. Kč (r. 2002 3,2 mld. Kč).

45. ad 4.3 – 1. pokračování • Rakousko – příjmy ve formě náhrad zaměstnancům r. 2003 téměř 2 mld. Kč (r. 2002 mírně převýšily 1,1 mld. Kč). • VB r. 2003 1,5 mld. Kč (r. 2002 0,4 mld. Kč). • Itálie r. 2003 0,5 mld. Kč.

46. ad 4.3 – 2. pokračování • Pozor: v případě uvedených 4 zemí objemy peněz získaných českými pracovníky jsou podstatně vyšší než objemy peněz, které získali občané těchto zemí pracující v ČR. Občané těchto 4 zemí působí v ČR převážně jako podnikatelé či samostatní zaměstnanci cizích firem placení ze zahraničí.

47. ad 4.3 – 3. pokračování • Příjmy z práce rezidentů zaměstnaných v EU v r. 2003 více než 8,9 mld. Kč (r.2002 4,3 mld. Kč). • Výrazně se zvýšil objem peněz vydělaných rezidenty v zemích SVE. V porovnání se zeměmi EU činil asi 10 %: r. 2001 SVE 247 mil. Kč. r. 2002 jen 221 mil. Kč, r. 2003 910 mil. Kč.

48. ad 4.3 – 4. pokračování • Se zeměmi SVE má ČR ale zápornou bilanci – proti zhruba 0,9 mld. Kč příjmů bylo v r. 2003 vynaloženo 16,4 mld. jako náklady na práci občanů těchto zemí v ČR.

49. ad 4.4 – Počty rezidentů v zahraničí • V r. 2003 vyjelo oproti r. 2002 za prací o ¼ více občanů ČR. • Podle Výběrového šetření pracovních sil pracovalo v zahraničí v r. 2003 celkem 22 900 občanů ČR (r. 2002 18500). Z toho legálně 14900(12000). V období 1998 – 2000 jejich počet ročně kolísal mezi 16 až 18 tisíci osob. V r. 2001 pracovalo v průměru v zahraničí 15800 občanů ČR.

50. ad 4.4 – 1. pokračování • Legálně – zachyceni ve statistikách sociálního zabezpečení dané země. Nelegální – odhad. • Z uvedených celkových počtů v r. 2003 Německo 6800 občanů ČR, VB 3600 osob. Rakousko 3300, USA 2000 a 1400 Itálie. Akcelerace přílivu do VB.