Sociální péče LS 2012

Sociální péčeLS 2012 Ilona Kostadinovová kostadinovova@akilda.cz http://akilda.cz/

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Základní prameny práva • Zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 Sb., v platném znění / ZPHmN, poslední novela č. 366/2011 Sb., účinnost od 01. 01. 2012 • Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb., v platném znění, poslední novela č. 366/2011 Sb., účinnost od 01. 01. 2012 • Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb., v platném znění (v návaznosti na znalosti získané z předchozího výkladu státní sociální podpory, n. v. 409/2011Sb.) • Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, z. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením/OZP, účinností od 01. 01. 2012

Prováděcí předpisy 2012 • Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách • Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi • Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provádění některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Doporučená literatura • Břeská N. , Vránová, L. : Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby k 1. 7. 2008, Olomouc: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-478-1 (příp. akt. vydání) • Koldinská, K. , Marková, H. : Sociální pomoc a právo, Praha: Orac, 2001 • Kol. autorů: Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, Brno: ANAG, 2005 • Králová, J., Rážová, E. : Sociální služby a příspěvek na péči 2009/2010, Olomouc: ANAG, 2009

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Internetové odkazy: • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR • Hmotná nouze http://www.mpsv.cz/cs/5 • Sociální služby http://www.mpsv.cz/cs/9 • Zdravotní postižení http://www.mpsv.cz/cs/8

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Základní charakteristika systému sociální péče v ČR • V důsledku růstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení se jeví účinná pomoc k překonání tíživých situací stále potřebnější. • Právní teorie definuje jako specifickou oblast společenských vztahů upravenou normami práva sociálního zabezpečení, jejichž předmětem úpravy jsou právní vztahy vznikající, měnící se a zanikající v souvislosti se sociálními událostmi. • Základní sociální událostí je nedostatek příjmu způsobený nepříznivou sociální situací, ke které dochází v důsledku neschopnosti jedince zabezpečit potřeby své a osob na něm závislých, a to zejména vlastní výdělečnou činností.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální péči v ČR členíme do tří základních okruhů: • Pomoc v hmotné nouzi • Sociální služby • Péče o osoby zdravotně postižené

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Pojem sociální pomoc • Současné pojetí klade důraz na co největší účast klienta sociální pomoci při řešení jeho nepříznivé sociální situace. • Klient = jedinec, jemuž je sociální pomoc poskytována. Subjekt, jenž by měl vyvinout samostatnou aktivitu a primárně též kontrolovat kvalitu jemu poskytovaných služeb. • Formy sociální pomoci jsou poskytovány za částečnou či plnou úhradu jejich příjemcem, takže se tento stává v podstatě tím, který si sjednává za úplatu služby.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální pomoc a její znaky • Z hlediska sociální politiky ji lze chápat jako poslední síť sociální ochrany, resp. „záchrannou sociální síť“. • Důležitá součást systému sociálního zabezpečení a představuje jednu ze záruk poskytnutí sociální ochrany každému. • Od ostatních systému sociálního pojištění a státního zaopatření se liší zejména: A) způsobem řešení sociálních událostí B) charakterem subjektů poskytujících sociální pomoc – soukromoprávní právnické osoby, nestátní organizace ve spolupráci s obcemi, které jejich činnost koordinují C) způsobem financování – transfer ze státního rozpočtu, z rozpočtů samosprávných celků, příjemcem za přispění státu • Znaky: 1) Vysoká míra individualizace při posuzování existence nároku na plnění a při plnění samotném. 2) Subsidiarita – věcná působnost právních norem nastupuje až v případě, kdy není k dispozici plnění ze žádného jiného systému, resp. tato plnění byla vyčerpána a trvá potřeba zabezpečit základní životní potřeby občana. Sociální pomoc (služby) poskytovány přednostně jinými subjekty než státními, jejich koordinaci zabezpečují obce v samostatné působnosti. Stát plní funkci garanční a kontrolní. 3) Vysoká míra sociální solidarity – bohatých s chudými, zdravých s nemocnými.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Systém sociální péče • Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: • Nedostatečný příjem • Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu • Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku • Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti • Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy)

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Pomoc v hmotné nouzi • Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a došlo tak k řadě změn v původní oblasti dávek sociální péče. • Zákon o pomoci v hmotné nouzi zrušil ke stejnému datu zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého byly poskytovány některé dávky sociální péče. • Současně s tím zanikly i dávky sociální péče poskytované podle vyhlášky MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, které byly vázány na sociální potřebnost, 2012nově z. č. 329/2011 a vyhl. 388/211 • Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, působnost úřadu práce místo obcí s rozšířenou působností

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Předmět úpravy pomoci v hmotné nouzi, § 1 ZPHmN: • Poskytování pomoci k zajištění základních podmínek fyzickým osobám prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. • Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Základní charakteristiky systému pomoci v hmotné nouzi • moderním systémem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy,systém motivuje osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb • jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení osob • jednotný na celém území České republiky • založen na ideovém principu, že „každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá“; jedním z nástrojů je např. výhodnější zápočet příjmů z pracovní aktivity • systémem, jehož nedílnou součástí je sociální práce s klienty a sociální poradenství (pro tyto účely využívá např. aktivizační plány a programy individuálního motivačního postupu).

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Rozhodování o dávkách – orgány pomoci v hmotné nouzi: • Pověřené obecní úřady, § 61 ZPHmN nově 2012 Krajská pobočka Úřadu práce ČR • Mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností, § 62 ZPHmN, nově 2012 Krajská pobočka ÚP ČR • Odvolacím orgánem jsou krajské úřady, § 77ZPHmN – nově 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, resp. generální ředitelství ÚP ČR Veřejná služba, § 18a ZPHmN – 2012 Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími subjekty na organizování veřejné služby, blíže zákon o zaměstnanosti, z.č. 435/2004 Sb., v platném znění, § 61 odst. 4 ZPHmN • Obecní úřad v přenesené působnosti, § 62a zrušen ZPHmN, vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu na území obce, uděluje závazné pokyny, informuje orgán pomoci v hmotné nouzi a úřad práce o průběhu výkonu veřejné služby. • Obec v samostatné působnosti, § 62b zrušen ZPHmN, uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby, pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo zdraví, kterou osoba způsobí nebo jí bude způsobena

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Co je to hmotná nouze a kdo je v hmotné nouzi? • Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi, tyto situace nazývá hmotnou nouzí. • Jde v zásadě o situace, kdy osoba/společně posuzované osoby nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. • Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. • Důležité je, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její situace hmotné nouze, ale i k předcházení jejího vzniku.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příjem, § 9 ZPHmN • Příjem se zjišťuje zpravidla za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku. • Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky: • tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce se započítávají ve výši 70% • příjmy z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítávají ve výši 80% • ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100% (příspěvek na živobytí se nezapočítává).

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Zvýšení příjmu vlastním přičiněním, § 11 ZPHmN • Nedostatečný příjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba/společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu • vlastní prací, § 12 ZPHmN 2012 zrušeno – výdělečná činnost, zvýšení úvazku, přijeté lépe placené práce, snaha využít služeb agentur práce, výkon krátkodobého zaměstnání a veřejně prospěšných prací (z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), výkon dobrovolnické služby nebo veřejné služby v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně, veřejná služba v souladu s aktivními nástroji politiky zaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti – hledání vhodného zaměstnání • řádným uplatněním nároků a pohledávek, § 13 ZPHmN • prodejem nebo jiným využitím majetku, § 14 ZPHmN Zákon o pomoci v hmotné nouzi blíže stanoví, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, stanoví i situace, okruh osob, u nichž se některá forma vlastního přičinění nevyžaduje a vliv snahy osoby na nárok na dávku a její výši. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Veřejná služba, § 18a ZPHmN • Veřejná služba doplňuje vedle veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání a dobrovolnické služby možnosti zachování pracovních dovedností u osob dlouhodobě setrvávajících ve stavu hmotné nouze, nově evidence Úřadu práce po dobu delší než 2 měsíce, blíže zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. • Veřejnou službu může zřizovat obec ve spolupráci s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, § 18a odst. 3 ZPHmN na základě písemné smlouvy obsahující podmínky vedení evidence osob vykonávající veřejnou službu, závazné pokyny pro výkon a způsob zabezpečování kontroly. Poskytování ochranných pomůcek a pracovních prostředků – Krajská pobočka ÚP ČR? • Pokud obec veřejnou službu bude organizovat, lze na základě písemné smlouvy mezi obcí a osobou v hmotné nouzi a nově též osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání zabezpečovat pomoc v záležitostech, které jsou konány ve prospěch obce a jejích občanů.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Dávky pomoci v hmotné nouzi • příspěvek na živobytí - § 21 a násl. ZPHmN • doplatek na bydlení - § 33 a násl. ZPHmN • mimořádná okamžitá pomoc - § 36 s násl. ZPHmN

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Okruh oprávněných osob dle zákona o pomoci v hmotné nouzi, § 5 ZPHmN Příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok: • osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu • osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana • cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva (Evropská sociální charta) • občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce • občan členského státu EU, kterému nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství a jeho rodinný příslušník (např. Nařízení Rady EHS) • rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce • cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a bylo mu uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky • rodinný příslušník cizince uvedeného v předchozí odrážce, kterému bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Okruh oprávněných osob dle zákona o pomoci v hmotné nouzi, § 5 ZPHmN Okruh oprávněných osob pro mimořádnou okamžitou pomoci je širší, kromě osob uvedených výše jsou oprávněnými osobami při splnění podmínek rovněž osoby pobývající na území České republiky na základě zákona o pobytu cizinců. V odůvodněných případech – je-li osoba vážně ohrožena na zdraví – může jí být mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta, i když pobývá na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na živobytí, §§ 21-32 ZPHmN • Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. • Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem/příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí. • § 21 ZPHmN – nárok nevznikne v kalendářním měsíci, pokud průměrný měsíční příjem za předchozí 3 kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob. • Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. • Zákon o pomoci v hmotné nouzi však stanoví několik odchylek, např. do okruhu společně posuzovaných osob nepatří - osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby (a výkon trestu nebo vazby trval celý kalendářní měsíc), - osoba, která je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení apod. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Živobytí • Živobytí osoby/společně posuzovaných osob je stanoveno s ohledem na příjem, možnost jeho zvýšení, majetkové poměry a další okolnosti (jako je např. nákladné dietní stravování, délka setrvání ve stavu hmotné nouze, aktivní přístup k hledání zaměstnání apod.). • Částka živobytí se odvíjí od výše existenčního a životního minima a stanoví se individuálně pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možností a potřeb. • § 23 ZPHmN - výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby/společně posuzovaných osob a příjmem osoby/společně posuzovaných osob, který je snížený o přiměřené náklady na bydlení. • Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Výše příspěvku na živobytí/PŽ • Za kalendářní měsíc rozdíl mezi? • - částkou živobytí osoby/ČŽ a příjmem osoby/P, není-li osoba společně posuzována s jinými • - částkou živobytí společně posuzovaných osob a příjmem společně posuzovaných osob. • PŽ = ČŽ – P • Minimální výše za kalendářní měsíc 50,- Kč.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na živobytí, prohloubení znalostí a příklad • Částka živobytí/ČŽ nezaopatřeného dítěte činí částku životního minima, popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování, vyhláška č. 504/2006 Sb. • ČŽ = ŽM + částka na dietu, je-li předepsána podle doporučení odborného lékaře • Např. u diety nízkobílkovinné o 1.320,- Kč

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na živobytí poskytován zálohově, prohloubení znalostí • Zálohové poskytování příspěvku na živobytí, lze důvodně předpokládat, že se jedná pouze o přechodný stav hmotné nouze. • Podmínka očekávaného příjmu – povinnost vracet bezodkladně, bude-li získaný příjem nižší než příspěvek na živobytí nebo osoba nezíská do 3 let od uplatnění předmětného nároku nebo pohledávky žádný příjem, povinnost vracet příspěvek na živobytí zaniká. • Není-li nezaopatřenému dítěti po dobu delší než 3 měsíce placeno soudem stanovené výživné- určuje se nejprve částka nahrazující neplacené výživné nebo jeho část, která bude poskytována jako součást příspěvku na živobytí ve výši soudem stanoveného výživného, maximálně však ve výši rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Doplatek na bydlení, §§ 33-35 ZPHmNv roce 2012 se připravuje sloučení s příspěvkem na bydlení podle ZSSP • Společně s vlastními příjmy pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. • Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě/společně posuzovaným osobám částka živobytí. • Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, a jehož příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. • Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. • Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Přiznání doplatku na bydlení • Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. • Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí, v níž má trvalý pobyt. Toto neplatí pro osoby starší 65 let a poživatele starobního důchodu. • Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodnout, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. Nárok na doplatek na bydlení má také nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení. • Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Výše doplatku na bydlení • Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. • Odůvodněné náklady na bydlení: 1) Až do výše cílového nájemného – do 31. prosince 2010 jako součin • cílové hodnoty měsíčního nájemného platného pro daný kalendářní rok, stanovené podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu (určuje Ministerstvo pro místní rozvoj Sdělením ve sbírce zákonů vždy s účinností k 1. červenci kalendářního roku, rok 2007 č. 333/2006 Sb. • a podlahové plochy bytu. 2) Pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popř. obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení (fond oprav apod.) 3) Úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energie – v místě obvyklá podle průměrné ceny za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Mimořádná okamžitá pomoc, §§ 36-37 ZPHmN • Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodné bezprostředně poskytnout pomoc. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout: • První situací je ta, kdy osoba sice neplní podmínky hmotné nouze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávka doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). • Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, která není v hmotné nouzi a kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Při rozhodování o výši mimořádné okamžité pomoci se přihlíží k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby; maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 46 890 Kč, 51.150,- v roce 2012

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Mimořádná okamžitá pomoc • Třetí situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je situace, kdy osoba není v hmotné nouzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: • k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj • na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Mimořádná okamžitá pomoc • Čtvrtá situace: Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. • Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 31.260 Kč, 34.100,- Kč v roce 2012

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Mimořádná okamžitá pomoc • Poslední situace se týká osob, které nesplňují podmínky hmotné nouze, ale které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která je: • je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo • je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo • je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo • nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo • je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. • V tomto případě lze poskytnout dávku ve výši 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 12 504 Kč, • 13.640,- v roce 2012 • Tuto dávku poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností! Krajská pobočka ÚP ĆR v roce 2012

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Řízení o dávce • Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/soc/hn • Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého pobytu občanado konce roku 2011, od roku 2012 na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky. • U obcí je vyznačeno, zda jsou současně obecním úřadem obce s rozšířenou působností (ORP), protože dávku mimořádné pomoci z důvodu ohrožení sociálního vyloučení vyřizovaly pouze tyto ORP. • V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. • V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. • Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální služby, zákon o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění • § 1 – poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám prostřednictvím: • A) Sociálních služeb • B) Příspěvku na péči • Dále upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, § 78 a násl. • Upravuje výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb. • Upravuje inspekci poskytování sociálních služeb. • Upravuje předpoklady pro výkon činnostiv sociálních službách, § 115 a násl. • Upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních, § 109 a násl. • Akreditace vzdělávacích zařízení a akreditace vzdělávacích programů, § 117a-e

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální služby – příspěvek na péči, §§ 7 – 30 zákona o sociálních službách • Podmínky nároku - §§ 7 – 10 • Poskytuje se osobám závislým na pomoci jiné osoby za účelem zajištění potřebné pomoci, § 8 vymezuje 4 stupně závislosti, § 11 stanovuje pevné částky výše příspěvku. • O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působnostído konce roku 2011, od roku 2012 krajská pobočka Úřadu práce ČR. • Příjemce příspěvku- § 19 – oprávněná osoba, zákonný zástupce, osoba pečující o nezletilou osobu na základě rozhodnutí příslušného orgánu

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Výše příspěvku na péči, §§ 8 a 11 zákona o sociálních službách

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na péči - změny pro rok 2011 • Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí /sněmovní tisk 155/, http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=6&s=8 (schváleno 02. 11. 2010 Poslaneckou sněmovnou a 12. 11. Senátem Parlamentu ČR) • Částka v prvním stupni závislosti osob starších 18 let se snižuje z 2.000,- Kč na 800,- Kč. • V původní výši obdrží naposledy za měsíc procinec 2010, Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působnosti doručí nejpozději do dne výplaty příspěvku na péči za měsíc leden 2011 příjemcům písemné sdělení o změně výše příspěvku podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách, z. š. 108/2006 Sb., v platném znění.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Posuzování závislosti na pomoci jiné fyzické osoby • Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek dle § 7 a 8 zákona o sociálních službách, nárok na výplatu dnem podání žádosti na předepsaném tiskopise. • Závislost na pomoci jiné osoby posuzuje příslušný posudkový lékař z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. • Lékařská posudková služba příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. • Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední, § 13 zákona o sociálních službách. Příspěvek se vyplácí měsíčně v české měně, § 18 zákona o sociálních službách. • Změny s účinností od 1. ledna 2011 viz text zákona, novely č. 206/2009 Sb. ve znění z. č. 362/2009 Sb. • Změny s účinností od 01. ledna 2012 – novela č. 366/2011 Sb.

Závislost na pomoci jiné fyzické osoby, §§ 8-10 zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění zejm. novely č. 366/2011 Sb..

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální služby - způsoby pomoci • Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. • Cílem služeb bývá mimo jiné • podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu • rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život • snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů • Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí předpis.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální služby - druhy • Sociální poradenství • Sociálně zdravotní služby • Sociální rehabilitace • Osobní asistence, pečovatelská služba • Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba • Služby rané péče • Podporované bydlení • Odlehčovací služby • Centra denních služeb • Stacionáře denní a týdenní • Domovy pro osoby se zdravotním postižením • Domovy pro seniory • Azylové domy • Domy na půl cesty • Chráněné bydlení

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální služby • Kontaktní centra • Telefonická krizová intervence • Krizová pomoc • Nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež • Noclehárny • Služby následné péče a doléčovací • Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi • Terapeutické komunity • Terénní programy

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální služby – oprávněné osoby O sociální službu musí člověk obvykle sám požádat. • Sociální služby a příspěvek na péči jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1. 2007, poskytovány: • osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu, • osobě, které byl udělen azyl, • občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, • cizinci, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální služby – poskytovatelé • Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. • Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb. • Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Lékařská posudková služba sociálního zabezpečení • Dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem • Pro účely sociálního zabezpečení vypracovávají posudky o zdravotním stavu ve vymezeném rozsahu okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), Česká správa sociálního zabezpečení a posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. • Z tohoto pravidla existují některé výjimky, zejména v systému nemocenského pojištění, kde posuzování (např. dočasné pracovní neschopnosti) náleží ošetřujícím lékařům, jejichž činnost je lékaři OSSZ kontrolována.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Posudkoví lékaři České správy sociálního zabezpečení • Posudky o zdravotním stavu nejsou rozhodnutími a nelze proti nim podávat opravné prostředky. • Posudky slouží jako podklad orgánu, který podle zákona rozhoduje o dávce nebo službě. • Posouzení zdravotního stavu vždy vyžádá orgán, který o dávce nebo službě rozhoduje. • V případě nesouhlasu s rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, vydaném v prvním stupni správního řízení, lze podat odvolání k nadřízenému orgánu. • Výjimku tvoří např. dávková rozhodnutí ve věcech důchodu, proti kterým lze podat námitky, o nichž rozhoduje orgán, který rozhodnutí vydal. • Žalobu k soudu lze podat až po skončení odvolacího řízení správního anebo - jde-li o věci důchodového pojištění, až po skončení řízení o námitkách. V některých případech je však podání žaloby k soudu vyloučeno. • Pro účely odvolacího řízení správního podávají posudky o zdravotním stavu posudkové komise MPSV, pokud v předcházejícím řízení podával posudek úřad práce (před 1.7.2009) nebo OSSZ. Posudkové komise MPSV dále podávají posudky pro účely soudního řízení zejména ve věcech žalob proti dávkovým rozhodnutím ve věcech důchodu.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Posudkoví lékaři České správy sociálního zabezpečení • Posudek orgánu posudkové služby musí vycházet ze zjištění zdravotního stavu občana a musí odpovídat posudkovým kritériím zakotveným v obecně závazných právních předpisech. • Při posuzování posudkový orgán vychází z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů a přihlíží i k výsledku případného vlastního vyšetření posuzované osoby, zejména u příspěvku na péči. • Může též posuzovanou osobu vyzvat, aby se podrobila vyšetření lékařem orgánu posudkové služby anebo vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení a poskytla další součinnost, která je potřebná k podání posudku.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Historický exkurz!Lékařská posudková služba sociálního zabezpečení od 1. 1. 2007 do 1. 7. 2009 • Organizační struktura Ministerstva práce a sociálních věcí, výkon je součástí veřejné správy. • V prvém stupni pro účely sociálního zabezpečení vypracovávají posudky: I. Lékaři okresních správ sociálního zabezpečení – pro pojistné systémy (posudkoví lékaři České správy sociálního zabezpečení) – lhůta pro posouzení nepříznivého zdravotního stavu není stanovena II. Lékaři úřadů práce – pro nepojistné systémy – lhůta pro posouzení nepříznivého zdravotního stavu činí 30 kalendářních dnů, nestanoví-li žádající orgán lhůtu delší. Z vážných důvodů může být lhůta prodloužena o 30 dnů. • Posudky nejsou rozhodnutím, ale podkladem pro jeho vydání. • Posouzení zdravotního stavu si vyžádá orgán, který o dávce nebo službě rozhoduje. • Ve druhém stupni pro účely opravného řízení vypracovávaní posudky o zdravotním stavu posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, tvořeny minimálně 3 členy – posudkovým lékařem, který je předsedou komise, tajemnicí a tzv. přísedícím lékařem, který je odborným lékařem některého klinického oboru.

Sociální péče LS 2012