590 likes | 905 Views
Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík. 2. přednáška 18.10.2012 Úvod do teorií mezinárodních vztahů. Teorie v MV. teoretická reflexe oboru MV, funkce teorie v MV a teoretická proudy, velké debaty. Funkce teorie. 3 funkční skupiny: poznávací (kognitivní) normativní politická.
E N D
Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 2. přednáška 18.10.2012 Úvod do teorií mezinárodních vztahů
Teorie v MV teoretická reflexe oboru MV, funkce teorie v MV a teoretická proudy, velké debaty
Funkce teorie • 3 funkční skupiny: • poznávací (kognitivní) • normativní • politická
Poznávací funkce teorie • pozitivní poznání reality v MV • odpověď na otázku…. • „JAK SE VĚCI MAJÍ ???“ • utřídění dat při pozorování společenské reality
Normativní funkce teorie • odpověď na otázku…. • „JAK BY MĚLY VĚCI BÝT ???“ • srovnání stávajících poměrů a žádoucích poměrů • odlišení dobrého od zlého
Politická funkce teorie • teorie jako politický nástroj k přetvoření reality MV – 2 způsoby: • odhalení zákonitostí MV • jako v přírodních vědách – fyzikální pokus • spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie = změna reality
Vývoj reflexe MV • hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV • přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-vzájemně závislé a autonomní – válka, diplomacie • periodizace dle základních historických systémů (viz přednáška 1.) • terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus, kritické teorie atd.) • až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované tradice • odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd
Antika • Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.) • Dějiny peloponéské války • zakladatel realistické tradice v MV • válka-mocenská, racionální • logika mocenské rovnováhy na Peloponézu • mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií (náboženství) • pesimistický pohled na lidskou přirozenost
Antika • stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia) • Řím • Cicero, Seneca, M. Aurelius • univerzalistický pohled – pax Romana • přirozené právo „natural law“ • spravedlivá válka „just war“ • předchůdci současného liberalistického myšlení
Středověk • silně ovlivněna římskou církví • sv. Augustin (3-4 st.) • sv. Tomáš Akvinský (12.st.) • skloubení starověké vzdělanosti a teologie • res publika christiana • koncepce přirozeného práva • spravedlivá válka • období předcházející liberální tradici
Spravedlivá válka • „Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“ • legitimní panovník • spravedlivá příčina • spravedlivý cíl • rozumná naděje na úspěch • vyčerpání všech mírových prostředků • ochrana civilistů • použití síly dle situace
Niccolo Machiavelli • Vladař • realistické pojetí • res publica christiana • sekularizovaný systém řeckých polis • doporučení vládci jak vládnout • základní smysl politiky-bezpečnostní zajištění státu
Vestfálský systém • nahrazení res publiky christiana-systém sekularizovaných suverénních států • vznik mezinárodního práva • Hugo Grotius (16-17.st.) • Tři knihy o právu válečném a mírovém • přirozeněprávní tradice-její sekularizace • poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ mezin.praxe)
Vestfálský systém • Thomas Hobbes (16-17.st.) • Hobbesovo pojetí přirozeného práva • stát „Leviathan“ • stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost • Immanuel Kant (18.st.) • K věčnému míru • návaznost na stoiky • světoobčanství • volná federace států • univerzalita lidského rozumu • republikánské zřízení
Vestfálský systém v 19.st. • snaha o první formování vědeckého, empirického pojetí MV-dle metod přírodních věd • naturalismus – 2 pol. 19.st. • Adam Smith-ekonomická dimenze • průmyslová revoluce • předchůdce liberalismu • neviditelná ruka trhu
Vestfálský systém v 19.st. • Marxisté • ekonomika jako základní společenská síla (stejně jako liberálové) • ekonomika určuje politiku • Karel Marx • ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a má konec a začátek • třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující • konflikt mezi třídami (ne státy) • teorie imperialismu • souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států
vestfálský systém v 19.st. • prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická tradice) • německá geopolitika-Friedrich Ratzel • stát jako živý organismus-darwinismus • životní prostor států (Lebensraum) • Rudolf Kjellen • oficiálně zavádí pojem geopolitika • anglosaská geopolitika • Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV • Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power projection
Globální vestfálský systém • výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4 velkých debat v rámci disciplíny MV
2 základní typy debat • debaty o základních tématech • otázky týkající se faktů • debaty spojené s metodologií • debaty o metodě zkoumání
4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní) • 1. Velká debata (30. - 40. léta) • idealismus vs. realismus • 2. Velká debata (50. – 60. léta) • tradicionalismus vs. behavioralismus • 3. Velká debata (70. léta) • neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus • 4. Velká debata (80. léta až nyní) • racionalismus vs. reflektivismus
Idealismus 1910-1930 Důraz kladen na: Mezinárodní právo IGOs Interdependenci Spolupráci Mír Realistická kritika 1930-1950 Důraz kladen na: Boj o moc Národní bezpečnost Útočnou válku Konflikt Válku 1. Velká debata v MV: Spor o základní témata a otázky MV
Realismus • Vznik v meziválečném období • Avšak již od počátku lidstva • Více proudů v rámci realismu: • Strukturální realismus I. (Thukydides, Morgenthau) • Historický realismus (Machiavelli, Carr) • Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz) • Liberální realismus (Hobbes)
Realismus • Několik základní veličin společných pro všechny: • Ústřední role státu • Suverénní stát a hrozba/použití síly • Jednotlivec odevzdá svobody státu • Zero sum game • Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika) • Přežití • Primární zájem státu • Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu • Svépomoc • Anarchický MS • Bezpečnostní dilema
Edward H. Carr • The Twenty Years´Crises 1919-1938: An Inroduction to the Study of International Relations • Kritika Versailleského systému • Kritika liberalismu – utopický idealismus • Opouští historické metody – zaměřuje se na kritickou politickou analýzu
Hans J. Morgenthau • Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948) • 6 principů realismu • Antropologický rys zkoumání • Nejznámější realista
Neorealismus • Kenneth Waltz – Theory of International Politics (1979) • Přebírá od Morgenthaua myšlenky: • neměnné a násilné povahy MV, • nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV, • koncept mocenské rovnováhy • Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální teorii MV • nezabývá se ZP jednotlivých států
Neorealismus • Působení struktury dáno 3 znaky: • MPS je anarchický-svépomoc • MPS složen z podobných jednotek - státy • Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí – struktura MPS je dána počtem rozhodujících velmocí • Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá • vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu MPS!)
Neorealismus • Anarchie v mezinárodní politice přetrvává protože: • Všechny státy chtějí maximalizovat svoji relativní moc • Všechny státy si chtějí uchovat autonomii • Anarchická struktura MPS do značné míry determinuje chování států na mezinárodním poli (elity pouze dělají co musí – analogie s chováním firem v tržním prostředí) • Waltz a neorealisté jsou proto značně skeptičtí ohledně možností mezinárodní spolupráce – bez centrální vlády je třeba předpokládat nejhorší úmysly ostatních aktérů MPS
Strategie reakcí na hrozby: deterence vs. appeasement V anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami na sebe-princip self-help: • Deterence (zastrašení) • snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě zkusit • Appeasement (ústupek) • opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou uspokojeny
Kritika neorealismu • Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS • Výrazně racionalistický • Determinismus • obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny • Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS: • ekonomická provázanost • vliv technologií (jaderné zbraně) • Vliv ideologií • soustředí se pouze na rozložení moci
Přednosti neorealismu • Přehlednost • Stručnost • Logická koherence = opouští předpoklad zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau) • Využití modelů mikroekonomie
Liberalismus • Též označován jako pluralismus • Není rozdíl mezi high politics a low politics • Hlavní proces v politice-vyjednávání • Hlavní linie (již od 18. a 19.st.): • Ekonomický liberalismus • Demokratický liberalismus • Liberální institucionalismus • Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a neoliberálního institucionalismu
Liberálně-idealistická tradice v MV • Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud než realismus • „Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků • Liberalismus a idealismus • Společné: • Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV • Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce • Rozdílné: • Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce • Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v MV
Ekonomický liberalismus-idealismus • Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí konfliktů • 1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní skutečnost-musí být vytvářeny • MS musí mít podobu státního systému-vnitřní uspořádání • Člověk jedná racionálně • Světoví mír na základě překonání konkurence států • Non-zero sum game
Demokratický liberalismus • Immanuel Kant – O věčném míru • Souvislost mezi mírem a demokratickým uspořádáním • Federativní uspořádání-podporuje mírové uspořádání • Vychází z premisy souvislosti vnitrostátního uspořádání a MV
Demokratický mír • Antiteze realismu • (Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku • Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní roviny na mezinárodní • Kritika: • Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem • Francis Fukuyama-The End of History
Francis Fukuyama-The End of History • Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie dějin) • Teorie demokratického míru • Zvýšení počtu liberálních států v MS = rozšíření mírových vztahů • Tzv. „export liberalismu“ a amerických hodnot v pojetí světa
Tradiční přístupy Důraz kladen na: POCHOPENÍ Norem a hodnot Soudů Historické zkušenosti Teoretici uvnitř subjektu Behavioralistická kritika Důraz kladen na: VYSVĚTLENÍ Hypotéza Sběr dat Vědecké poznání Teoretici vně subjektu 2. Velká debata v MV: Spor o metodu (1950-1960)
2. Velká debata v MV • Vztah k metodologii • Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs. Behavioralismus • Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol (diplomaté, právníci, historikové, filozofové vs. vědci) • Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací procesy v tvorbě ZP • Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS • Profesionalizace MV jako akademické disciplíny
Behavioralismus • Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie her), matematikou, přírodními vědami • Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření dat • Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a formují se skupiny • V 60. letech sbližování s hl. proudem v MV-idealismem a realismem
Systémová analýza-Morton Kaplan (1966) • Použití behavioralistické metodologie v praxi • Rozlišení různých druhů MS • MS založen na státech a odlišnost systémů je dána druhem jednání a chování států • Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev vysvětlit • Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou teorii
Neorealismus vs. Neoliberalismus Neo-neo syntéza Důraz kladen na: Anarchii v MPS Metodologie mikroekonomie Roli institucí Neomarxismus Důraz kladen na: Třídy a boj mezi nimi Kapitalistický imperialismus Závislost (dependence) 3. Velká debata v MV: Spor o chápání MV (1970-1990)
3. Velká debata v MV • Polemika mezi paradigmaty – neorealismus, neoliberalismus, neomarxismus • R.Keohan J.Nye-transnacionalismus a interdependence • Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v MV (např. neomarxismus)
3. Velká debata v MV • Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní interdependence • Střet: • Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního MS, Podstata státu • Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik neo-neo syntézy-racionalistický přístup (syntéza neorealismu a neoliberalismu) • Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie, kooperace a MO) • Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu • Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)
3. Velká debata v MV-2 sporné body mezi paradigmaty • Aktér MV • Realisté-stát • Liberálové-individua a skupiny • Marxisté-třídy a ekonomické struktury • Vztah mezi aktéry MV • Realisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní • Liberálové-není hierarchie hodnot • Marxisté-třídy a ekonomické struktury
Neomarxismus • Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus • Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi společnostmi a MV • Národní stát-světová jednotka strukturovaná hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie, periferie) • Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické uspořádání systému a třídy • Teorie světového systému Immanuela Wallersteina
Immanuel Wallerstein-Teorie světového systému • Světový systém je území propojené ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi • Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy • Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky
Racionalistické teorie • Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi oběma hlavními přístupy • Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba proudy přeměnily na neo XXX • Neorealismus-anarchie ovlivňuje chování států • Neoliberalismus-MN kooperace překonává anarchii
Neo-neo syntéza • Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté) • Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů (nejen státy) • Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako předmět zkoumání • Racionalistická teorie založena na pozitivistických předpokladech • sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy (měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)
Etablované tradice studia MV Racionalismus Neorealismus Neoliberalismus Neomarxismus Nové přístupy studia MV Reflektivismus Postmodernismus Feministická teorie Kritická teorie Normativní teorie Historická sociologie 4. Velká debata v MV: Spor o metodu i témata MV (1990-nyní) Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus