Nepojistné systémy sociálního zabezpečení FPR ZČU v Plzni, LS 2013 03. 05. 2013, 10. 05. 2013

1. Nepojistné systémy sociálního zabezpečeníFPR ZČU v Plzni, LS 201303. 05. 2013, 10. 05. 2013 Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://www.akilda.cz/ Tel. +420/ 777 57 40 16

2. Osnova • Základní charakteristika a význam nepojistných systémů sociálního zabezpečení • Prameny práva a základní literatura • Organizace státní správy nepojistných systémů • Státní sociální podpora rodin s dětmi, pěstounská péče • Sociální pomoc v hmotné nouzi • Sociální péče a dávky pro osoby zdravotně postižené

3. Základní prameny práva • Listina základních práv a svobod, usn. č. 2/1993 Sb. • Čl. 30 odst. 2 LZPS „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ • ÚZ č. 942 Sociální zabezpečení 2013 • ÚZ č. 937 Rodinné právo • Zákon o životním a existenčním minimu, z. č. 110/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 409/2011 Sb. • Zákon o státní sociální podpoře, z. č. 117/1995 Sb., v platném znění – přídavek na dítě, porodné, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, pohřebné • Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, z. č. 359/1999 Sb. , v platném znění – dávky pěstounské péče • Zákon o pomoci v hmotné nouzi, z. č. 111/2006 Sb., v platném znění – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc • Zákon o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění – příspěvek na péči • Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, z. č. 329/2011 Sb. – příspěvek na mobilitu a na zakoupení zvl. pomůcky

4. Základní literatura • Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení, Praha: C. H. Beck 2008, ISBN 978-80-7400-032-4, případně aktuální vydání • Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://www.mpsv.cz/cs/ • Integrovaný portál: Sociální tématika, http://portal.mpsv.cz/soc

5. Vymezení základních pojmů • Pojem „státní sociální podpora“ představuje systém státních dávek určených především rodinám s nezaopatřenými dětmi. • Zavedeno zákonem o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., v platném znění, dále též jen ZSSP. • Přijetí zákona bylo důležitým krokem v uskutečňování transformačního procesu v sociální oblasti po vzniku samostatné České republiky a v souladu s demokratizací celého společenského systému. • Jde o státem organizovanou sociální solidaritu mezi • rodinami bezdětnými a rodinami s dětmi, • mezi rodinami s vyššími příjmy a rodinami s nižšími příjmy.

6. Koncepce SSP • Sledovány 3 základní přístupy: • Životní úroveň občanů a rodin i nadále vychází především z pracovních příjmů. • Sociální přerozdělování usměrňuje rozdíly v příjmech, aby dávky pomáhaly řešit státemuznané sociální situace na společensky uznané úrovni/hranice tzv. životního a existenčního minima. Dávky státní sociální podpory by neměly být náhradou rodinných příjmů, poskytování těchto dávek by nemělo být demotivující ve vztahu k práci a mělo by se dbát, aby byla snížena závislost rodin jen na sociálních příjmech. • Musí být dodržováno hledisko hospodárnosti, účelnosti a adresnosti dávek. • Dávkami státní sociální podpory se stát v souladu s § 1 ZSSP podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a také nákladů spojených s některými dalšími sociálními situacemi, je-li jejich poskytnutí z hlediska sociálního a ekonomického odůvodněné. • Náklady na státní sociální podporu hradí stát. • V rámci nového systému zavedeného v roce 1996 byly vytvořeny některé nové dávky a některé byly převzaty z dosavadních právních předpisů, zejména rodičovský příspěvek a část dávek byla transformována ze systému nemocenského pojištění – přídavek na dítě, porodné, pohřebné. • Současná platná právní úprava se kontinuální vyvíjí od roku 1996 do současnosti došlo již mnohokrát k zásadním změnám právní úpravy. Přičemž lze konstatovat, že trend celkově směřuje ke snižování výdajů státu na podporu rodin s dětmi v souvislosti se snahami o stabilizaci veřejných rozpočtů.

7. Významné novely ZSSP: • Zákon č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů • Zákon č. 326/2009 Sb., zákon o podpoře hospodářského růstu a soc.stability • Zákon č. 347 /2010, zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí – aktuálně sledovat na http://www.psp.cz/, sněmovní tisk č. 155/2010 • Sněmovní tisk 372/2011, změny pro rok 2012 • Změny 2013 – vyčlenění dávek pěstounské péče ze ZSSP a vložení do ZSPOD

8. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Sociální pomoc a její znaky • Z hlediska sociální politiky ji lze chápat jako poslední síť sociální ochrany, resp. „záchrannou sociální síť“. • Důležitá součást systému sociálního zabezpečení a představuje jednu ze záruk poskytnutí sociální ochrany každému. • Od ostatních systému sociálního pojištění a státního zaopatření se liší zejména: A) způsobem řešení sociálních událostí B) charakterem subjektů poskytujících sociální pomoc – soukromoprávní právnické osoby, nestátní organizace ve spolupráci s obcemi, které jejich činnost koordinují C) způsobem financování – transfer ze státního rozpočtu, z rozpočtů samosprávných celků, příjemcem za přispění státu • Znaky: 1) Vysoká míra individualizace při posuzování existence nároku na plnění a při plnění samotném. 2) Subsidiarita – věcná působnost právních norem nastupuje až v případě, kdy není k dispozici plnění ze žádného jiného systému, resp. tato plnění byla vyčerpána a trvá potřeba zabezpečit základní životní potřeby občana. Sociální pomoc (služby) poskytovány přednostně jinými subjekty než státními, jejich koordinaci zabezpečují obce v samostatné působnosti. Stát plní funkci garanční a kontrolní. 3) Vysoká míra sociální solidarity – bohatých s chudými, zdravých s nemocnými.

9. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Základní charakteristika systému sociální péče v ČR • V důsledku růstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení se jeví účinná pomoc k překonání tíživých situací stále potřebnější. • Právní teorie definuje jako specifickou oblast společenských vztahů upravenou normami práva sociálního zabezpečení, jejichž předmětem úpravy jsou právní vztahy vznikající, měnící se a zanikající v souvislosti se sociálními událostmi. • Základní sociální událostí je nedostatek příjmu způsobený nepříznivou sociální situací, ke které dochází v důsledku neschopnosti jedince zabezpečit potřeby své a osob na něm závislých, a to zejména vlastní výdělečnou činností.

10. Koncepce pomoci v hmotné nouzi • Poskytování pomoci ze strany státu k zajištění základních podmínek fyzickým osobám prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. • Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. • Moderním systémem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy,systém motivuje osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. • Jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení osob. • Jednotný na celém území České republiky. • Založen na ideovém principu, že „každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá“; jedním z nástrojů je např. výhodnější zápočet příjmů z pracovní aktivity. • Systémem, jehož nedílnou součástí je sociální práce s klienty a sociální poradenství (pro tyto účely využívá např. aktivizační plány a programy individuálního motivačního postupu).

11. Koncepce sociální péče pro osoby zdravotně postižené • Současné pojetí klade důraz na co největší účast klienta sociální pomoci při řešení jeho nepříznivé sociální situace. • Klient = jedinec, jemuž je sociální pomoc poskytována. Subjekt, jenž by měl vyvinout samostatnou aktivitu a primárně též kontrolovat kvalitu jemu poskytovaných služeb. • Formy sociální pomoci jsou poskytovány za částečnou či plnou úhradu jejich příjemcem, takže se tento stává v podstatě tím, který si sjednává za úplatu služby.

12. Státní dávky pro rodiče, pěstouny, děti, HmN, OZP

13. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Řízení o dávce • Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pověřených orgánech státní správy nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/soc/ • Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby zdravotně postižené se podle místa trvalého pobytu občanaod roku 2012 podávají stejně jako žádosti o dávky státní sociální podpory na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky • Do konce roku 2011 byly dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby zdravotně postižené vyřizovány u obcí, pokud byly současně obecním úřadem obce s rozšířenou působností (ORP), protože dávku mimořádné pomoci z důvodu ohrožení sociálního vyloučení vyřizovaly pouze tyto ORP. • V rámci řízení o dávkách státní sociální podpory se u testovaných dávek posuzují příjmy žadatelů. • V rámci řízení o pomoci v hmotné nouzi se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. • V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky, u systému pomoci v hmotné nouze je uplatňován princip tzv. správního uvážení. • Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program.

14. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Nárok na dávku a její výplatu, § 49 ZSSP: • Nárok na dávkyvzniká dnem splnění všech podmínek stanovených ZSSP. • Nárok na výplatu dávkyvzniká splněním podmínek a podáním žádosti o přiznání dávky. Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. • Dávka nebude vyplacena, i pokud by na ni ze zákona vznikl nárok, pokud o ni nebude požádáno na předepsaném tiskopise, http://portal.mpsv.cz/forms • Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně posuzovaných osob s tím, aby sdělily orgánům výši příjmu a další skutečnosti a údaje v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě.

15. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Výplata dávky, § 58 odst. 3 ZSSP Dávka se vyplácí • včeské měně • prostřednictvím karty sociálních systémů(§ 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky), • a to převodem na platební účet příjemce, • v hotovosti, • nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů.

16. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příjem rozhodný pro přiznání dávky, §§ 4 – 6 ZSSP: • Rozhodný příjem- měsíční průměr příjmů rodiny připadající na rozhodné období, § 6 ZSSP – kalendářní rok nebo kalendářní čtvrtletí dle druhu dávky • Měsíční průměrpříjmů se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. • Příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu, § 5 ZSSP – v zásadě jsou to příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění • Každý z příjmů se započítává samostatně, § 5 odst. 2 ZSSP, konkrétní příklad viz vzorové formuláře

17. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Rodina pro účely státní sociální podpory: • Rodina, § 7 ZSSP – oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby • Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek. • Současně lze výjimečně posuzovat ve více rodinách pouze pro účely příspěvku na bydlení.

18. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Společně posuzované osoby, § 7 odst. 2 ZSSP: • Spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby- § 115 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb.,v platném znění, domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. • Nezaopatřené děti, § 11 ZSSP (viz níže) • Nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí • Manželé (z. č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění), partneři (z. č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, v platném znění) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče • Nezaopatřené děti, jejich rodiče, jsou-li nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů (př. babička, děda, syn či dcera a vnoučata)

19. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Nezaopatřenost dítěte: • § 11 ZSSP – dítě do skončení povinné školní docházky, • nejdéle však do 26. roku věku, jestliže: • se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání, §§ 12-16 ZSSP • Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách • Vyhláška č. 28/2012 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních školách

20. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav • § 3 písmeno c) zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., ve znění účinném od 01. 01. 2012 zní: „dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavemse rozumí zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.

21. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Životní a existenční minimum, z. č. 110/2006 Sb., v platném znění n. v. 409/2011 Sb. • Životní minimum – minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, jednotlivec 3126,- Kč do konce roku 2011, od roku 2012 je to 3410,- Kč • Existenční minimum– minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití, na osobu měsíčně 2020,- Kč do konce roku 2011, od roku 2012 je to 2.200,- Kč(nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let)

22. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Životní minimum společně posuzovaných osob: • Částky životního minima jsou odstupňovány podle pořadí osob. • Pořadí se stanoví tak, že se nejprve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. • V každé z těchto skupin se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. • Věkem osoby rozhodným je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.

23. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Částka životního minima druhé posuzované osoby od roku 2012: Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí činí měsíčně 3.140,- Kč.

24. Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc od roku 2012

25. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Přídavek na dítě, §§ 17-22 ZSSP: • Tiskopis – žádost o přídavek na dítě, potvrzení o výši příjmu za kalendářní rok • Nárok nezaopatřeného dítěte • Rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40 Výše je dnes jednotná v závislosti na věku dítěte.

26. Přídavek na dítě, hranice rozhodného příjmu rodiny 2012

27. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Porodné prakticky nezměněno 2013 • 13.000,- Kč na první dítě • 19.500,- Kč na první dvojčata/trojčata/…… • Pro rodiny, které mají nárok na přídavky na děti, tj. s příjmem do 2,4 násobku ŽM rodiny

28. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Příspěvek na bydlení, §§ 24 – 28 ZSSP, od 1. 1. 2007 následně dílčí úpravy • Nárok má vlastník nebo nájemce, který je přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30% příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem (průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti v souladu se zákonem o nájemném, zahrnuty jsou ceny služeb a energií, dle přiměřené velikosti bytů a počtu osob v nich trvale žijících).

29. Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2013

30. Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od roku 2013

31. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Nový § 27aZSSP - Doba poskytování příspěvku na bydlení – od r. 2012 • Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby. • Nejvýše přípustná doba pobírání příspěvku na bydlení 84 kalendářních měsíců neplatí, jde-li o byt, • který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících předpisů.“. • zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje, • kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let.

32. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Rodičovský příspěvek, §§ 30-32 ZSSP v roce 2012 změny Obecně – nárok rodiče na rodičovské dovolené, § 196 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, zaměstnavatel je povinen umožnit čerpat do 3 let věku dítěte Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory – tiskopis žádost + volba • Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě (nový § 31odst. 3ZSSP), které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220.000,-Kč.

33. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Rodičovský příspěvek, §§ 30-32 ZSSP v roce 2012 změny ↄNelze-li stanovit žádnému z rodičů k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7.600,- Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3.800,- Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. ↄ Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7.600,- Kč měsíčně. ↄ Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7.600,- Kč až do částky 11.500,- Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. ↄ Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb. , v platném znění.

34. Dávky pěstounské péče • §§ 32-44 ZSSP zrušeny a od roku 2013 právní úprava přesunuta do ZSPOD, z. č. 359/1999 Sb.

35. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Rodičovský příspěvek - volba, §§ 30-32 ZSSP v roce 2012 změny ↄ Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. ↄ Volbu lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, ↄ Volbunelze provést zpětně. ↄ Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. ↄ Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péčipodle zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění.

36. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, § 47f ZSPOD od roku 2013

37. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Příspěvek při převzetí dítěte od 1. 1. 2013 § 47l ZSPOD

38. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Výše odměny pěstouna v závislosti na počtu svěřených dětí od roku 2013 - §47j ZSPOD

39. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Příspěvek na zakoupení motorového vozidla, §42 ZSSP, od roku 2013 § 47m ZSPOD • Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. • Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Pokud pěstoun do pěti let auto prodal, daroval či počal používat pro výd. Činnost, je povinen poměrnou část vrátit. • Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun. • V době posledních 10 kalendářních let nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. • Příspěvek lze poskytnout též na opravu vozidla.

40. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Nová dávka pěstounské péče od roku 2013, § 47h ZSPOD příspěvek při ukončení pěstounské péči • Nárok má osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči a to ke dni zániku nároku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f ZSPOD. • Jednorázově 25.000,- Kč.

41. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Dávky pěstounské péče od roku 2013, § 47b ZSPOD dohoda o výkonu pěstounské péče • Příspěvek na úhradu pobytu a péče, § 42b ZSPOD, rodiče – o výši rozhoduje soud nebo obec úřadu obce s rozšířenou působností – ve výši 1,6 násobku částky ŽM osoby posuzované jako druhé nebo další v pořadí pro toto dítě • Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, § 42g ZSPOD – vyplácí krajský úřad ve výši 22.800,- Kč za každé dítě

42. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Pohřebné: • Tiskopis – žádost o pohřebné • Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží dávka jen jednou osobě, která uplatní nárok jako první. • Nárok vzniká dnem pohřbení. • Příklad: • Smrt nezaopatřeného dítěte • Smrt osoby, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte • Osoby ke dni smrti měly trvalý pobyt na území ČR, • podmínka trvalého pobytu a bydliště se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené. • Výše pohřebného je stanovena, na rozdíl od ostatních dávek SSP, pevnou částkou, a to ve výši 5 000 Kč, jednorázově. • Prakticky nezměněno, zůstává stejné pro rok 2013

43. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Co je to hmotná nouze a kdo je v hmotné nouzi? • Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi, tyto situace nazývá hmotnou nouzí. • Jde v zásadě o situace, kdy osoba/společně posuzované osoby nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. • Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. • Důležité je, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její situace hmotné nouze, ale i k předcházení jejího vzniku.

44. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příjem, § 9 ZPHmN • Příjem se zjišťuje zpravidla za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku. • Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky: • tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce se započítávají ve výši 70% • příjmy z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítávají ve výši 80% • ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100% (příspěvek na živobytí se nezapočítává).

45. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Zvýšení příjmu vlastním přičiněním, § 11 ZPHmN • Nedostatečný příjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba/společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu • vlastní prací, § 12 ZPHmN – výdělečná činnost, zvýšení úvazku, přijeté lépe placené práce, snaha využít služeb agentur práce, výkon krátkodobého zaměstnání a veřejně prospěšných prací (z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), výkon dobrovolnické služby nebo veřejné služby v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně • řádným uplatněním nároků a pohledávek, § 13 ZPHmN • prodejem nebo jiným využitím majetku, § 14 ZPHmN Zákon o pomoci v hmotné nouzi blíže stanoví, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, stanoví i situace, okruh osob, u nichž se některá forma vlastního přičinění nevyžaduje a vliv snahy osoby na nárok na dávku a její výši. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.

46. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Systém sociální péče • Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: • Nedostatečný příjem • Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu • Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku • Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti • Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy)

47. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální služby, zákon o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění • § 1 – poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám prostřednictvím: • A) Sociálních služeb • B) Příspěvku na péči • Dále upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, § 78 a násl. • Upravuje výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb. • Upravuje inspekci poskytování sociálních služeb. • Upravuje předpoklady pro výkon činnostiv sociálních službách, § 115 a násl. • Upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních, § 109 a násl. • Akreditace vzdělávacích zařízení a akreditace vzdělávacích programů, § 117a-e

48. Mgr. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Příspěvek na péči, §§ 7 – 30 zákona o sociálních službách • Podmínky nároku - §§ 7 – 10 • Poskytuje se osobám závislým na pomoci jiné osoby za účelem zajištění potřebné pomoci, § 8 vymezuje 4 stupně závislosti, § 11 stanovuje pevné částky výše příspěvku. • O příspěvku rozhodoval do konce roku 2011 obecní úřad obce s rozšířenou působností, od roku 2012 krajská pobočka Úřadu práce ČR. • Příjemce příspěvku- § 19 – oprávněná osoba, zákonný zástupce, osoba pečující o nezletilou osobu na základě rozhodnutí příslušného orgánu

49. Posuzování stupně závislosti – hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby, § 9 z. č. 108/2006 Sb.

50. Závislost na pomoci jiné fyzické osoby, § 8 z. č. 108/2006 Sb., výše příspěvku na péči - § 11