Elektronické bankovnictví

1. Elektronické bankovnictví Přednáška v kurzu KBaA2 ZS 2009

2. Definice • Elektronické bankovnictví • = poskytování standardizovaných bankovních produktů a služeb klientele prostřednictvím elektronických cest (S.Polouček) • Basilejský výbor pro bankovní dohled definuje pojem elektronické bankovnictví jako poskytování bankovních produktů a služeb malých hodnot klientele prostřednictvím elektronických cest. Tyto produkty a služby mohou zahrnovat přijímání depozit, půjčování, vedení účtů, finanční poradenství, elektronické proplácení účtů a poskytování dalších elektronických platebních produktů a služeb, jako jsou elektronické peníze

3. Formy elektronického bankovnictví • tj. formy vzdáleného přístupu: • Platební karty • Homebanking • Phonebanking (callbanking) • GSM banking • Internetbanking (P.Dvořák)

4. Komunikační prostředky • Fyzické předávání dat ……………………….. PC • Telefonní síť ………………………tel.přístroj/PC • Internet …………………………………………….. PC • Komutované linky ……………………………… PC • Datové sítě ………………………………………… PC • Síť GSM…………………………………….GSM mobil • Datové sítě ………………….samoobslužná zóna

5. Platební produkty • (podle zákona o platebním styku) • Dvě varianty: (a) prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, (b) elektronický peněžní prostředek. • Elektronické peníze = peněžní hodnota uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku

6. Elektronický peněžní prostředek • (podle zákona o platebním styku - § 15) • = „platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem.“ • Rozdíl v právní úpravě v ČR a EU (doporučení Komise ES č.97/489/ES; Směrnice 2000/46/ES) • Podle ES: pouze karty a počítačová paměť

7. Způsoby uložení elektronických peněz • (1) na samostatném nosiči (karta, minikarta, klíčenka) • (2) v paměti počítače

8. Emitenti elektronických peněz • = pouze licencované instituce • Banky • Pobočky zahraničních bank • Osoby oprávněné podle jednotné bankovní licence • Jiné osoby se souhlasem ČNB

9. Klasifikace elektronických peněžních prostředků

10. Internet a jeho úloha v elektronickém bankovnictví • Základy Internetu vznikly v 80.tých letech 20.století • Základní články Internetu: • 1. síť • 2. server • 3. klient

11. Z historie • První prohlížeče:Netscape Navigator, po něm Microsoft Internet Explorer • Vývoj HTML • Vyhledávací služby: Yahoo , Alta Vista aj.

12. Problémy s využitím Internetu pro banky • Vysoká citlivost bankovních informací • Počítačové sítě jsou „děravé“ • Jsou vystaveny útokům hackerů

13. Velká výhoda Internetu = JE LEVNÝ

14. Podrobnější charakteristiky elektronického bankovnictví • Jiné definice : • „neosobní elektronická forma komunikace mezi bankami a jejich klienty“ • „alternativní distribuční kanál poskytování bankovních služeb“

15. Nejčastější operace v ČR • Informace o stavu účtu • Tuzemský platební příkaz

16. Bezpečnost elektronického bankovnictví • Problematika zabezpečení: • 1. ověření identity banky • 2. šifrování dat • 3. bezpečnost prohlížeče

17. 1. ověření identity • Protokol SSL • Prokázání identity banky certifikátem SSL • Ověření identity klienta • Digitální (elektronický podpis) a jeho význam • Úloha klíčů • Soukromý klíč (úloha PINu) • Veřejný klíč • Poskytovatel certifikačních služeb

18. Úloha elektronického podpisu • Význam elektronického podpisu pro bezpečnost bankovních operací • Co zajišťuje elektronický podpis: • 1. Autenticita • 2. integrita • 3. časová souslednost

19. Zákonná úprava digitálního podpisu • V České republice (a dalších zemích EU) platí již několik let zákony, podle kterých je za jistých podmínek možno elektronický podpis nebo některé druhy elektronických podpisů používat místo klasického. • Tuto oblast v současné době pokrývá Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v platném znění (novelizován zákony č. 226/2002 Sb., 517/2002 Sb., 440/2004 Sb., 635/2004 Sb., 501/2004 Sb., 444/2005 Sb.).

20. Smysl zákona • Smyslem zákona o elektronickém podpisu je zavedení legislativního pořádku do oblasti používání elektronického podpisu. • Je zde upřesněna používaná terminologie a definovány příslušné pojmy tak, aby byl odlišen stupeň důvěryhodnosti a bezpečnosti jednotlivých elektronických podpisů. • Zaručený elektronický podpis se stále více mimo jiné také uplatňuje ve státní sféře, i přes obtíže úřadů přizpůsobit se novým technologiím a navzdory nutnosti za kvalifikované certifikáty každoročně platit.

21. Kvalifikovaný certifikát • Kvalifikovaný certifikát musí obsahovat • a) označení, že je vydán jako kvalifikovaný certifikát podle tohoto zákona, • b) obchodní jméno poskytovatele certifikačních služeb a jeho sídlo, jakož i údaj, že certifikát byl vydán v České republice, • c) jméno a příjmení podepisující osoby nebo její pseudonym s příslušným označením, že se jedná o pseudonym, • d) zvláštní znaky podepisující osoby, vyžaduje-li to účel kvalifikovaného certifikátu, • e) data pro ověřování podpisu, která odpovídají datům pro vytváření podpisu, jež jsou pod kontrolou podepisující osoby, • f) zaručený elektronický podpis poskytovatele certifikačních služeb, který kvalifikovaný certifikát vydává, • g) číslo kvalifikovaného certifikátu unikátní u daného poskytovatele certifikačních služeb, • h) počátek a konec platnosti kvalifikovaného certifikátu, • i) případně údaje o tom, zda se používání kvalifikovaného certifikátu omezuje podle povahy a rozsahu jen pro určité použití, • j) případně omezení hodnot transakcí, pro něž lze kvalifikovaný certifikát použít.

22. 2. šifrování dat • Proč je nutno šifrovat? • Šifrovací algoritmy

23. 3. bezpečnost • Významnou úlohu pro využívání elektronického bankovnictví je zajištění bezpečnosti veškerých bankovních operací jak pro banku, tak pro klienta

24. Certifikáty a certifikační autority • Proto, aby se stal elektronický podpis důvěryhodný, musí podepisující osoba v některých případech používat elektronický podpis založený na certifikátu. • Elektronický podpis je v takovém případě pro každou podepsanou zprávu jiný a odvozuje se od této zprávy. Právě takovýto podpis se nazývá zaručeným elektronickým podpisem.

25. (pokračování) • Certifikát lze získat od poskytovatele certifikačních služeb (certifikační autority). Pro získání certifikátu u některé certifikační autority stačí pouze platná adresa elektronické pošty (jiná ověřuje totožnost pouhým vizuálním srovnáním fyzické podoby žadatele s oficiální fotografií v dokladech v kanceláři certifikační autority).

26. (pokračování) • Certifikační autorita plní dvě základní funkce: • certifikační - zaručující, že deklarovaný veřejný klíč přísluší dané osobě, • validační - potvrzující platnost certifikátu

27. (pokračování – technická infrastruktura) ) • Veřejný klíč • Privátní klíč • Certifikát • Revokovaný cetifikát • Revokační list CRL • PKCS10 – formát žádosti

28. Informace požadované pro ověření totožnosti klienta • Stát; • město/obec; • ulice/místo, číslo popisné, PSČ; • příjmení klienta; • křestní jméno klienta (příp. iniciály dalších jmen); • rok, měsíc a den narození; • kontaktní e-mail adresa klienta; • kontaktní telefonní číslo; • telefonní číslo pro zaslání jednorázového hesla prostřednictvím SMS nebo e-mailová adresa. • Pro ověření totožnosti klienta je vyžadován platný doklad totožnosti, případně doplňkový doklad, přičemž jsou upřednostňovány doklady s fotografií.

29. BEZPEČNOST

30. Kriteria pro srovnávání parametrů bezpečnosti • Cena • Rozsah nabízených služeb • Přehlednost • Dostupnost

31. Možnosti autentizace bankovních subjektů • Uživatelské jméno a heslo • Autorizace SMS kódem • Elektronický postup • Elektronický kalkulátor