(PEDAGOGICKÉ) ZNALOSTI JAKO DYNAMICKY SJEDNOCENÉ POLE Radim Šíp, Vlastimil Švec

1. (PEDAGOGICKÉ) ZNALOSTI JAKO DYNAMICKY SJEDNOCENÉ POLE Radim Šíp, Vlastimil Švec sip@ped.muni.cz, svec@ped.muni.cz

2. Grantový projekt GA ČR 13-200496: Osvojování tacitních znalostí studenty učitelství v průběhu jejich pedagogické praxe • Řešitelský tým: V. Švec, J. Krátká, M. Kubiatko, R. Šíp, B. Pravdová, J. Slavík, E. Minaříková • Řešitelské pracoviště: katedra pedagogiky, PdF MU

3. Tacitní znalosti – problém zexplicitnění?

4. Nutnost změny v pohledu na znalostiv kontextu tacitních znalostí (TZ)? • Proč je obtížné TZ zexplicitnit? • Utváří se a sídlí TZ skutečně v našem těle (hlavě, mysli/mozku)? • Jsou hranice těla hranicemi znalosti? • Dostává se znalost z hlavy do vnějšího prostoru skutečně jen v jednání?

5. Metodologická poznámka: Paradigma Kuhn –> Feyerabend -> Foucualt –> Weber paradigma = konstrukt, idealizace – weberovský ideální typ raně moderního paradigmatu (RMP)  pozdně moderního paradigmatu (PMP) Tato transice proměňujepojetí znalosti

6. RMP a poznání Descatovsko–lockovská tradice * vznik představy „vnitřního prostoru“, zde se odehrává poznání => subjekt (vrozené ideje–> struktura rozumu, zakoušené ideje–> smyslově dané) = subjekt a objekt poznání: • subjekt produkuje znalost objektu („reprezentuje“, odráží jej) v sobě • pravdivé poznání = reprezentace koresponduje (splývá) s poznávanými objekty (sdílí jejich strukturu)

7. PMP a poznání darwinismus, funkcionalismus (Mead, Dewey, Vygotskij, Piaget) • neexistuje subjekt x objekt, ale sjednocené pole a nacházení se jeho ekvilibria • poznání se děje, utváří, jednání je součást „…Místo aby byla mysl vynořující se vlastností mozku stává se vynořující se vlastností ‚pole jednání‘ [behavioral field], které se vlní a fluktuuje v celém nexu prostředí-tělo-mozek…“ W. T. Rockwell • jednání probíhá nezávisle na vědomí, tělo jedná (zrcadlové neurony: Iacoboni, Rizzolatti, Ramachandran, Damasiovy teorie emocí), je neustále v komunikaci s okolím

8. PMP a znalost (Z) Z = dynamická struktura pole (S+O – nacházení rovnováhy), proměňující se uspořádání tohoto pole => pole ovlivnění • poznatková rovina – poznatky, bývalé „reprezentace“, v podstatě praktické konstrukty, které nám pomáhají analyzovat situaci • rovina jednání/dění – to, co se odehrálo vně i uvnitř jedince / v poli ovlivnění – k jakému změnám, uspořádání došlo ve vnějším prostředí, jak tyto změny řeší problémy pole (sjednocují/ nesjednocují?),

9. PMP a znalost (Z) jako poznatek (P) • rovina procesů transformace – • transformace 2. na 1. –> * poznatků • hledání koherence na 1. první –> * komplexnějších představ (hypotézy a teorie) • transformace 1. na 2. –> * plány jednání, kterak dojít k potřebným změnám pole  možnost zpětného přechodu do roviny 2. Znalost není pouze poznatek (to, co má subjekt v plné moci)  tacitnost

10. Zpět k TZ (TDZ) Co je TZ, jestliže znalost není poznatek, ale dosažení dočasné rovnováhy sjednoceného pole? • TZ je pouze jistá DIMENZE struktury/znalosti • nachází se především v rovině 2. (ve změnách pole ovlivnění) a také v rovině 3. (ve stopách transformací) CO Z TOHO VYPLÝVÁ PRO VÝZKUM?

11. Výzkum TDZ • zaznamenávání a zkoumání změn na rovině 2. (vně těla – změny v prostředí, uvnitř těla – neurální, hormonální, somatické změny) • zaznamenávání „vstupů“ a „výstupů“ (děje a změny <–> poznatky, reprezentace) ve všech třech fázích 3. roviny (jaké mechanismy mohly vést k transformaci z děje na poznatek / z poznatku na předjímání děje? jaké zvykové transformační postupy – zvyky, praktiky, instituce – utvářely transformace? došlo ke změnětěchto transformací? k jakým?) • VÝZKUMNÍCI A ZKOUMANÍ NEMAJÍ APRIORNÍ PŘÍSTUP K „PRAVDĚ“ (falešný konflikt mezi teoretiky/výzkumníky a praktiky) • VYJEDNÁVÁNÍ VÝZNAMŮ, ZVÝZNAMŇOVÁNÍ, ZVĚDOMOVÁNÍ

12. děkujeme za pozornost