Proč se nestarat o životní prostředí?

1. Proč se nestarat o životní prostředí? Životní prostředí je luxus, na který si nejdřív musíme vydělat Předcházení problémům peníze naopak šetří – prevence je vždy výhodnější, než náprava (introdukované druhy, zdravotní problémy a úmrtí ze špatné kvality vzduchu, vody a potravin, poškození půdy degradací, lesů a budov kyselými dešti…)

2. Proč se nestarat o životní prostředí? Naše problémy vyřeší technologický pokrok Každá technologie nějaký problém řeší a nové vytváří (freony, automobilismus…). Technologická řešení následků (např. úniky ropy) jsou mnohem nákladnější než odstranění příčin (bezpečnostní a environmentální předpisy).

3. Proč se nestarat o životní prostředí? Podle ukazatelů jako je průměrná délka života nebo HDP na osobu se naše situace stále zlepšuje To platí pro část světa a současná prosperita je založena na neudržitelném utrácení přírodního kapitálu (neobnovitelných zdrojů energie a surovin, zemědělské půdy, lesů, rybolovišť…) Historické kolapsy civilizací (Sumer, Mayové, Velikonoční ostrov, Řím, Sovětský svaz…) přicházejí často krátce poté, kdy dosáhly vrcholu populace, bohatství a moci (a zároveň vrcholného tlaku na životní prostředí).

4. Proč se nestarat o životní prostředí? Svět unese jakoukoli populaci, protože čím více lidí, tím více vynálezů a bohatství Ve skutečnosti jsou země s nejvyšším počtem obyvatel v naprosté většině případů velmi chudé (Indie, Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Nigérie…) Současný růst populace je nepředstavitelný i z jednoduchých prostorových důvodů (už dnes schází prostor k bydlení a k obživě).

5. S čím se musíme vypořádat? Tragédie občiny pastevectví, ryboloviště, externality – průmyslové, energetické, dopravní… Syndrom NIMBY elektronický odpad, radioaktivní odpad, znečišťující výroba… Syndrom vytěsňování racionální kritická analýza je nahrazena pseudonáboženskou vírou v pokrok, růst a vlastní „beztrestnost“

6. Proč se starat o životní prostředí? Racionální důvody Etické ohledy

7. Environmentální etika • Etika se zabývá filosofickým východiskem postojů a uznávaných hodnot, hledá rozlišení mezi dobrem a zlem. • Environmentální etika zkoumá mravní základ odpovědnosti za mimolidský svět (kam až tato odpovědnost sahá?)

8. Ústřední otázky etiky • Kdo nebo co má mravní závažnost, tedy musí být bráno v úvahu mravními aktéry (těmi, kdo jsou schopni vědomého rozhodování)? • Podle jakých kritérií se rozhodovat v případě konfliktu mezi zájmy různých entit, z nichž každá má morální závažnost?

9. Rozšiřující se kruhy v etice Morální ohledy v různých směrech env. etiky zahrnují i mimolidský svět: patrná je jistá analogie s vývojem v chápání lidství a občanství.

10. Příklad: lidská a občanská práva v USA

11. Individualistický antropocentrismus (egocentrismus) Lidé se zásadně odlišují od okolního světa a mají právo ho ovládat. Lidská historie je linií stálého pokroku, který nesmí přestat. Každý problém má řešení a lidé jsou schopni ho odhalit. Cílem je maximalizace vlastních zájmů (co je dobré pro jednotlivce, je v důsledku dobré i pro společnost). Mysl a tělo jsou oddělené entity. Zahrnuje: Platón, Georg W.F. Hegel, George Berkeley, Rene Descartes,Adam Smith, …

12. Egocentrismus a monoteistická náboženství 1 Dominance nad přírodou Genesis: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe…“ Prokletí divočiny Svatá, zaslíbená místa jsou pouze pastorální, zemědělské nebo městské končiny.

13. Egocentrismus a monoteistická náboženství 2 Zavržení panteismu a animismu Animismus věří v duši živých i neživých součástí světa, panteismus ztotožňuje božstva s přírodními objekty a procesy – obojí vede k úctě k přírodě a všem bytostem. Posvátné leží mimo tento svět Země je zbavena hodnoty v naději na život věčný v ráji.

14. Egocentrismus a západní filosofie • Rene Descartes (1596-1650) • Zvířata – narozdíl od lidí – nemají mysl a duši a tudíž nemohou ani trpět. • „Myslím, tedy jsem“ je podle Descarta důkazem nejen existence, ale také lidské nadřazenosti. • Příroda se tak stává objektem, „věcí“. Její hodnota se odvozuje pouze z užitku pro člověka. • Francis Bacon (1561-1626) • Zakladatel vědecké metody a další proponent dualismu člověka a přírody.

15. Antropocentrismus „trvalé udržitelnosti“ Lidé se od ostatních bytostí liší kulturním dědictvím. Technologický a sociální pokrok je neomezený, všechny sociální problémy lze vyřešit. Cílem je dobro pro co největší množství lidí – do toho spadá i odpovědnost za podmínky k životu budoucích generací. Vůči přírodě je člověk hospodářem, správcem (narozdíl od panského postoje egocentrismu). Zahrnuje: John S. Mill, Karl Marx, Dennis Meadows, Karl R. Popper, Karel Čapek, František z Assisi, …

16. Hnutí za práva zvířat Zvířata prožívají emoce a utrpení podobně jako lidé, proto se na ně musí také vztahovat morální ohledy. Zvířata by neměla být využívána pro kožešiny a pro bolestivé pokusy ani by neměla být chována pro potravu v průmyslových velkochovech. Zahrnuje: Jeremy Bentham, Tom Regan, Peter Singer, … (Osvobození zvířat – Animal Liberation)

17. Biocentrismus Ačkoli se lidé liší od jiných organismů kulturou, komunikací a technologií, zůstávají součástí globálního ekosystému. Živá i neživá stvoření mají hodnotu samy o sobě: každý život představuje dobro a jeho ničení zlo. Člověk, stejně jako ostatní tvorové, má právo využívat přírodní zdroje, ale jen do míry nezbytné k životu. Zahrnuje: taoismus, budhismus, indiánská náboženství, Albert Schweitzer, … (Nauka úcty k životu)

18. Ekocentrismus Život lidí je ovlivňován nejen kulturními a sociálními faktory, ale také soustavou příčin, následků a zpětných vazeb v přírodě. Lidské konání může mít nezamýšlené důsledky v omezeném prostředí, na kterém jsme závislí. Celek vždy představuje více než pouhý součet svých částí. Člověk je „řadovým občanem“ ekosystému Země. Zahrnuje: Henry D. Thoreau, John Muir, Aldo Leopold, … (Etika Země – Land Ethics)

19. Etika Země (Aldo Leopold) “Základní kámen, kterým musí být pohnuto, aby proces vývoje etiky začal, je prostě tento: přestat pojímat rozumné užívání Země jako čistě ekonomický problém. Zkoumejte každý problém z hlediska toho, co je eticky a esteticky správné, stejně jako z hlediska toho, co je ekonomicky výhodné. Určitá věc je správná, když směřuje k zachování celistvosti, stability a krásy biotického společenství. Směřuje-li jinam, je špatná.”

20. Hluboká ekologie Všechny životní formy mají hodnotu nezávislou na jejich užitku pro člověka. Všechny druhy mají právo na existenci a naplnění svého evolučního osudu. Pokud se člověk identifikuje s přírodou, přijme za ni přirozenou odpovědnost. Předpokládá nutnost odstranění příčin poškozování přírody – konzumerismu a nadměrné populace. Zahrnuje: Bill Deval, George Sessions, Arne Naess…

21. Povrchní x hluboká ekologie podle A. Naesse PE: váží si diverzity jako zdroje pro člověka HE: považuje rozmanitost za hodnotu o sobě PE: hodnota je vždy hodnota pro člověka HE: považuje za „druhismus“, rasismus druhu PE: „přírodní zdroj“ je zdroj pro člověka HE: „přírodní zdroj“ znamená zdroj pro všechno živé PE: je proti znečištění, pokud brzdí ekonomický rozvoj HE: čistota prostředí je důležitější než ekonomický rozvoj PE: přelidnění ve třetím světě ohrožuje ekologickou rovnováhu HE: svět je přelidněný, ale nejvíce ohrožují nadspotřební země PE: lidé nepřijmou dalekosáhlý pokles životní úrovně HE: lidé by neměli přijmout pokles kvality života, měli by přijmout pokles spotřeby v nadspotřebních zemích

22. Kde se dozvědět více Z řady dobrých zdrojů doporučuji následující: Erazim Kohák: Zelená svatozář Aldo Leopold: Obrázky z chatrče

23. Spotřebitelské rozhodování – princip 3R Reduce – omezuj (opravdu to potřebuji? Přednost výrobkům z obnovitelných zdrojů, vyrobeným blízko kvůli dopravě a výrobkům z obnovitelných surovin) Reuse – používej znovu (přednost kvalitním a provozně úsporným věcem, které je možné opravovat a opakovaně používat) Recycle – recykluj (tříděný a znovu využitý odpad má mnohem vyšší hodnotu, použité suroviny se nemusí znovu vytěžit, nebezpečné látky neuniknou do prostředí)

24. Ekologické zemědělství: příklad etického i spotřebitelsky odpovědného přístupu • Hospodařit v souladu s přírodou: používat pouze statková hnojiva, využívat uzavřeného cyklu rostlinné a živočišné výroby, omezit těžkou mechanizaci • Problémům se škůdci a chorobami předcházet a nesnažit se s přírodou „bojovat“: nepoužívat pesticidy, ochranu rostlin postavit na rotaci plodin a jejich diverzitě, podpoře užitečných volně žijících rostlin a živočichů • Chovat domácí zvířata důstojným způsobem, respektovat jejich přirozené požadavky a chování: pouze volný chov • Certifikované ekologické zemědělství je vázáno předpisy a kontrolováno (KEZ). V ČR je takto obhospodařováno 12% plochy zemědělské půdy, Rakousko kolem 20%. Většinou jde ale o travnaté plochy

25. Ekologické zemědělství: přínosy a problémy • Přínosy: • eliminuje znečištění potravin cizorodými látkami • udržuje kvalitu půdy a zamezuje její degradaci • odstraňuje hlavní etické výhrady k zemědělskému chovu zvířat • zvyšuje zaměstnanost a osídlení venkova • podporuje tvorbu a údržbu kulturní krajiny • Problémy: • náročné na lidskou pracovní sílu (zároveňmůže být výhoda – viz výše) • - o 10 - 30% méně efektivní nežprůmyslová zemědělská velkovýroba

26. Jak poznat ekologicky šetrnou produkci: ekoznačky Přidělují a kontrolují státní agentury na základě posouzení životního cyklu (výrobků) nebo splnění podmínek (zemědělství).