DIDAKTIKA CIZÍCH JAZYKŮ – ODKUD KAM SMĚŘUJE TEORIE A VÝZKUM?

1. DIDAKTIKA CIZÍCH JAZYKŮ – ODKUD KAM SMĚŘUJE TEORIE A VÝZKUM? Michaela Píšová Masarykova univerzita v Brně Klára Kostková Univerzita Karlova v Praze

2. STRUKTURA SEMINÁŘE TEORIE • Úvodem: směr vývoje DCJ? • DCJ jako vědní obor • Vnější a vnitřní aspekty DCJ • Vnitřní aspekty – emancipace DCJ Otázky identity DCJ • na rovině obecné (domaingeneral) • na rovině specifické (domainspecific) • na „obou rovinách“ • Co je předmětem DCJ? • Závěrem • Diskuse → VÝZKUM

3. ÚVODEM Jaký je žádoucí směr vývoje / rozvoje didaktiky cizích jazyků? ani v komunitě VŠ představitelů didaktiky cizích jazyků (DCJ), natož mezi odbornou či dokonce laickou veřejností neexistuje v této otázce konsensus • DCJ jako „metodika“ , tj. praktické návody a recepty na „úspěšné vyučování a učení“ či • emancipace DCJ jako plnoprávné  vědecké disciplíny

4. DCJ JAKO VĚDNÍ OBOR emancipace didaktiky cizích jazyků - aspekty vnější / formální a vnitřní / odborné • vnější aspekty – státní mocí potvrzenéuznávání statusu DCJ jako plnoprávné vědecké disciplíny (právo konat doktorská studia, udělovat a schvalovat udělování vědeckopedagogických hodností, publikační platformy, postavení vědeckovýzkumných a pedagogických pracovníků na univerzitách, samostatná pracoviště atd.);

5. DCJ JAKO VĚDNÍ OBOR • vnitřní aspekty utváření DCJ jako plnoprávné vědecké disciplíny: prof. Kotásek (2004): „…vnitřní stránkou je explicitní vymezení předmětu a metodologie vědecké disciplíny založené na kritickém rozboru jejího současného domácího a zahraničního stavu, …. který respektuje její různá východiska, pojetí, proudy i jednotlivé vědecké osobnosti.“ závazek výzkumné práce založené na teoretické reflexi, která vede k vytváření kritické (a sebekritické) vědecké komunity.

6. OTÁZKY IDENTITY DCJ Zásadní otázky identity DCJ jako plnoprávné vědecké disciplíny: • na rovině obecné (domain general) - de facto společné všem oborovým didaktikám; • na rovině specifické (domain specific) - týkající se výlučně různých aspektů DCJ. • na obou rovinách … • na obou rovinách: pro vývoj oborových didaktik / DCJ zcela zásadní rozvoj poznání, myšlenkové školy a paradigmatické změny v řadě tzv. pomocných  disciplin (počínaje filosofií a konče tzv. „vlastním oborem“, a to v závislosti na „blízkosti“ té které z nich - zejména obecné didaktiky a vlastního oboru – dané vědecké disciplíny, rovněž psychologie)

7. na obou rovinách - interkulturní a intrakulturní příčiny existence těchto otázek. (podrobněji např. Skalková, 1996, Kotásek, 2004, Janík, 2009 aj.) • interkulturní příčiny • rozdílné  přístupy k reflexi dané edukační reality • s větší či menší intenzitou se nicméně v různých etapách vývoje navzájem prolínají / obohacují • rozdílné přístupy do značné míry dány společenským a politickým kontextem (např. pozornost věnovaná obsahu vzdělávání v centralizovaných a decentralizovaných vzdělávacích systémech, tj. např. anglosaská vs. evropská kontinentální, zejména německá tradice atd.)

8. intrakulturní příčiny - rovněžreflektují společenskou situaci a politická rozhodnutí např. vývoj oborových didaktik i DCJ po roce 1948 či od roku 1990 – politické rozhodnutí o statusu oborových didaktik; „uvnitř“ pole DCJ pak např. rozvoj didaktiky ruského jazyka a didaktiky anglického jazyka v letech 1948 – 1989 apod.

9. OBECNÉ (domaingeneral) OTÁZKY IDENTITY (výběrově) • odlišný vývoj pojetí předmětu a objektu oborové didaktiky v různých kulturních rámcích (viz výše); • PŘEDMĚT – OBJEKT VĚDNÍ DISCIPLÍNY: • je rozdíl mezi tzv. nazíracím úhlem a skutečností, která může být z různých úhlů nazírána • objekt je určitou doménou, fenoménem reálného světa, problémovou oblastí, předmětem vědy jsou určité znaky této domény • tj. jeden a tentýž objekt může být nazírán různou optikou, může mu odpovídat více předmětů, může být uchopován různými vědními obory.

10. OBECNÉ (domain general) OTÁZKY IDENTITY (výběrově) • s tím samozřejmě přímo souvisí otázky metodologické: • rozpracování vlastní metodologie - požadavek pro vybudování vnitřní autonomie vědecké disciplíny • oborové didaktiky vycházejí jak z metod výzkumu v mateřských oborech, tak v pedagogice, a to v závislosti na jejich aktuálním pojetí a na výzkumné otázce • Choděra(2006) rozlišuje mezi didaktikou cizích jazyků, pro niž jsou důležité metody empirické, a metadidaktikou cizích jazyků, která využívá metody teoretické, systémovou, klasifikační a vztahovou analýzu. • místo oborové didaktiky ve vědním poli: oborová didaktika jako disciplína aplikační, integrační, hraniční / příhraniční (viz Vašutová, 1991, Kotásek, 2004; pro DCJ Choděra a kol., 2001, Dakowska, 2003 aj.);

11. OBECNÉ (domaingeneral) OTÁZKY IDENTITY (výběrově) • pojetí oborové didaktiky - vývoj od metodiky k aplikačnímu a dále komunikačnímu pojetí (viz Brockmayerová-Fenclová, Čapek, Kotásek, 2000, s. 27-28; Průcha, 2000; Kotásek, 2004; pro DCJ Choděra, Ries, 1999; Choděra a kol., 2001, Slavík, 2003, Slavík, Janík …) • ke komunikačnímu pojetí oborových didaktik J. Slavík (2003, s. 139): "nastavení laťky, které klade odbornost oborových didaktik na úroveň antropologicky pojatých metavěd“ • ve vztahu k DCJ třeba připomenout upozornění V.Čapka, že toto paradigma není v plné míře relevantní pro umělecké / tvůrčí a praktické / dovednostní obory. Jak je tomu tedy u DCJ?

12. OBECNÉ (domaingeneral) OTÁZKY IDENTITY (výběrově) • význam přechodu od vědeckých oborů jako základu vyučovacích předmětů k integrovaným tematickým celkům (viz vzdělávací oblasti, průřezová témata, klíčové kompetence) pro rozvoj oborových didaktik • otázky směřují ke změně vnitřní struktury …. • odpovídá termín „oborová didaktika“ realitě ?  OTÁZKY IDENTITY CIZÍCH JAZYKŮ

13. OTÁZKY IDENTITY DIDAKTIKY CIZÍCH JAZYKŮ (domain specific) • klíčová otázka zní, co je předmětem didaktiky cizích jazyků - v ní se promítají i výše uvedené obecné otázky identity; - šířeji formulováno, v čem tkví kognitivní autonomie a procedurální kázeň DCJ jako vědní disciplíny: • vztah lingvistika (jazykozpyt) vs. didaktika konkrétního jazyka dlouho mocenský, nikoli partnerský (viz aplikovaná lingvistika), podobné aspirace mají i další disciplíny včetně relativně mladých (SLA research / theory apod.) (srov. konstrukt cizojazyčné komunikační kompetence = cíl cizojazyčné výuky v kurikulárních dokumentech i v dokumentech vzdělávací politiky - lingvistický konstrukt)

14. OTÁZKY IDENTITY DIDAKTIKY CIZÍCH JAZYKŮ (domain specific) • Kontrastní pozice: • již F. Malíř (1971) a jeho argumentace, shrnutá v návrhu změny termínu na didaktiku cizí řeči / cizích řečí; • rovněžpřední čeští lingvisté jako I.Poldauf či L.Dušková odmítají přímý vztah lingvistika → DCJ; podle L.Duškové rozhodnutí o obsahu výuky – jeden z úkolů aplikované lingvistiky; • Podle F. Malíře (1971) je předmětem didaktiky určitého cizího jazyka didaktická realita a její vzájemné vztahy s okolím. Didaktická realita pak má své vertikální a horizontální okolí, přičemž horizontální tvoří předdidaktická a podidaktická realita (souhrnně mimodidaktická)

15. Didaktická realita a její vzájemné vztahy s okolím • didaktická realita - systém čtyř operací a jejich čtyř didaktických produktů • konstituce, jejímž produktem je místo cizího jazyka jako předmětu v učebním plánu • selekce, jejímž produktem jsou osnovy, tj. vymezení učebních cílů a učiva • realizace, jež produkuje učebnice a další učební pomůcky jako jakýsi scénář výuky • vyučování / učení se cizímu jazyku(objevují se noví aktéři - interakce učitele a žáků) • didaktická realita má své horizontální a vertikální okolí (podle autora součást předmětu didaktiky cizích jazyků) • horizontální okolíje tvořeno a) předdidaktickourealitou, kam spadají dva druhy faktorů: komunikační činnosti v cizím jazyce a vědecké i praktické poznatky o této činnosti b) podidaktickou realitou, o níž autor říká: „teprve stupeň úspěšnosti aplikace osvojené znalosti cizího jazyka za hranicemi didaktické reality je rozhodujícím kritériem didaktické reality samé“ (Malíř, 1971, s. 102) • vertikální okolídidaktické reality tvoří didaktické reality ostatních školních předmětů, resp. pedagogické reality složek výchovy.

16. OTÁZKY IDENTITY DIDAKTIKY CIZÍCH JAZYKŮ (domain specific) • pojetí v souladu s pojetím M.Dakowské (2003): za východisko, tj. dosažitelný a stabilní fenomén reálného světa, za empirickou realitu, jejíž teoretická reflexe představuje tzv. vlastní obor (tj. podle Malíře objekt), považuje verbální komunikaci v daném jazyce, přičemž jazykový systém v ní představuje pouze kód (kognitivní paradigma); • teoretická reflexe komplexního a multidimensionálního fenoménu verbální komunikace tudíž nutně inter / multidisciplinární; • akcentována jak tvůrčí, tak dovednostní charakteristika • Dakowská tudíž – ve srovnání s Malířem – neřeší otázku předmětu DCJ • odpověď na (klíčovou) otázku identity DCJ vyvolává otázky další vztahující se k problematice didaktické transformace, hierarchizace cílů, strukturace obsahu, plánování a řízení procesů učení žáků atd.

17. OTÁZKY IDENTITY DIDAKTIKY CIZÍCH JAZYKŮ (domain specific) • další vybrané otázky: • didaktika cizích jazyků je již ve své podstatě transdisciplinárním polem: didaktiky různých konkrétních jazyků (živých i mrtvých, přirozených i umělých atd.) fungují jako samostatné entity - pro celé pole je typická roztříštěnost, dosud poměrně omezená komunikace, komparace, sdílení • s tím souvisí i aktuální problematika mnohojazyčnosti v současné škole a řízení výuky druhého cizího jazyka atd.

18. ZÁVĚREM • otázky identity jednotlivých oborových didaktik nejsou dostatečně konfrontovány, chybí dialog a komparace, potřeba domaingeneral perspektivy • vztah teorie / výzkum a školní praxe – nedůvěra a odtrženost;  • charakter odborné produkce v oblasti oborové didaktiky – hodnocení VaV; • zcela samostatná kapitola - oborová didaktika v přípravném vzdělávání učitelů: jediná z mnoha otázek - potřeba rozpracování didaktiky oborové didaktiky, a to ve vztahu k tzv. pedagogické, raději však profesní praxi …..

19. pokus o nové chápání OBOROVÁ DIDAKTIKA jako legitimizace cesty k profesionalismu v učitelství

20. D I S K U S E • Jaký je žádoucí směr DCJ? • Co je předmětem DCJ? • Jak nazývat „DCJ“? • Pojetí „DCJ“ jako aplikovaného vědního oboru, jehož předmětem je didaktická realita institucializované výuky cizího jazyka? • … • Místo oborových didaktik /DCJ na oborových katedrách? • Místo oborové didaktiky v kurikulu přípravného (i dalšího) vzdělávání učitelů, její vztah k pedagogické praxi? • „Jakou“ a „jak“ DCJ předkládat budoucím učitelům? • Potřeba „didaktiky oborové didaktiky“? • … → VÝZKUM

21. Děkujeme za laskavou pozornost pisova.mich@gmail.com michaela.pisova@pedf.muni.cz klarinak@gmail.com klara.kostkova@pedf.cuni.cz