Afghánistán

1. Afghánistán Společnost a konflikt

2. Hlavní problémy společnosti Cleavages • Regionální členění (přírodní podmínky) – silné regionální identity • Etnický problém („Tygří kůže“ Afghánistánu) • Sociální rozvrstvení • Tradice – modernita • Město – venkov • Tradiční a moderní islám (ateismus) • Stereotypy

3. Přírodní podmínky Afghánistánu

4. Základní rozdělení • Severní oblasti • polopouště, úrodná údolí • izolace od zbytku země, vazba na SSSR (etnická), Badachšán • sekularizovaná města - Mazár-e Šaríf • Střední část • izolovaná údolí (Pandžšír, Bámiján) • Hezárové • Kábul • Kábulská kotlina (okolní hory) • Východní oblasti • Džalálábád, Kafiristán (Nuristán), Gardez, vazba na Pákistán, Paštuni • Západ • roviny, vazba na Írán, izolovanost od Kábulu • Jih • Paštuni, říční údolí (Hilmand)

5. Etnické rozdělení • Identity • Afghánská • Islámská • Národnostní • Kmenová/klanová • Regionální • Afghánismus – arijánismus (20.-30. léta XX. století) • Etnický faktor – jedna z hlavních příčin války (stereotypy)

7. Paštuni • Kmenové svazy • Výrazná fragmentace (vnitřní konflikty) • Abdalí/Durrání (jižní oblasti) • Založení moderního státu (Ahmad Šáh Durrání) • Muhammadzájí, Sádozájí • Ghilzájí • Komunisté • Další menší svazy • Vládnoucí vrstva ve městech • farsízace • Paštunwálí – kodex • Migrace do měst • Paštunizace obyvatelstva (po celé XX. století – naposledy Tálibán) • Občanská válka • Tradicionalistické v. islamistické strany • Spojení s Pákistánem (NWFT) • Konzervativní venkov (

8. Tádžikové • Severní a severovýchodní Afghánistán • Horští Tádžikové – Badachšán (pamírské národy), Pandžšír, severní Hindúkúš • Města – Mazár-e Šaríf, Kábul • Střední vrstva, nižší a střední vládnoucí vrstva • Darí/fársí – lingua franca Afghánistánu (úřednická vrstva) • Řada dialektů na místech • V čele státu – 1929 (Habíbulláh II.), 1992-1996, 2001-2005/6

9. Hazárové „Hazárové jsou podobní Číňanům a Japoncům, ale rozdíl je v jazyce, kultuře i náboženství. Je to jako zelený a černý čaj, takový je rozdíl mezi Číňany a Hazáry.“ • Centrální Afghánistán – Hazarádžát • Sociálně nižší skupiny, nekvalifikované práce (stereotypy) • Ve vedení země až po roce 2001 (vítězná koalice) • Šíité (vliv Íránu – agenti) • 80. léta – dvě hlavní vlivné skupiny (tradicionalisté x islamisté) • Izolovanost regionu • nejnáročnější dobývání • závislost na dovozech (vyhladovění, klimatické podmínky)

10. Uzbekové a Turkmeni • Severní Afghánistán • Basmačové • Později kooperace se SSSR • Propojení s elitami „mateřských států“ (nezávislé republiky) • Jazyková odlišnost od zbytku Afghánistánu • farsíwán

11. Sociální rozvrstveníMezi tradicí a modernitou „Hlavní město Kábul zemi nerozumí a mnohý ze vzdělaných afghánských úředníků, který snad vedle perštiny mluví ještě některou evropskou řečí, se nenaučil své vlastní. Trvání tohoto stavu vedlo by nezbytně k národnímu odcizení vládnoucí vzdělané vrstvy a k vytvoření propasti mezi národem a vládou. (Kurt Ziemke, 1932) • „tradiční venkov“ – „moderní město“ – klišé, různé odstíny, prolínání (důsledek migrace) • Převážně venkovská společnost • Cleavages • tradiční x moderní (venkov x komunisté) • Islámský x „ateistický“ • konzervativní x reformní • Problematická interakce „tradičního“ a „moderního“ =) pohrdání, resp. agrese (prostředí města, nepřipravené na • Občanská válka – snížení cleavages (dočasné?), uprchlíci (rozpad tradičních struktur)

12. Proč všechny reformy krachují? • Překážka reforem • Konzervativní duchovenstvo • Chánové, situace na venkově • Komunistické hnutí • Modernizační pokus – rozdíl Afghánistán, Střední Asie • Městská modernizace (zázemí) • Chybějící masová podpora zvenčí (analogie SSSR) • Úzká skupina reformátorů (měštští intelektuálové x venkov) – slabost ústřední moci • Pokusy o reformy (ozbrojený odpor) • Absence koloniální společnosti • Sovětská okupace (okupace nevěřících) – odlišná tradice na rozdíl od Střední Asie

13. Islám a politický islám • Duchovenstvo • představitelé konzervativního proudu a odpůrců reforem • Značná moc na venkově • Mobilizační potenciál (vnější agrese i vnitřní hrozba) • Ideologický základ opozičních skupin (komunistického režimu) • Politický islám • první islámské skupiny – 50.-60. léta • Džamíját-i islámí • Sázmán-i džavánán-i mosalmán (Hekmatjár, Masúd) • potlačení v 70. letech • v čele odporu proti komunistům (proti rušení tradičních zvyklostí – tj. proti ateistům) • „obrana islámu je bližší než sliby socialistického ráje“

14. Vnější faktory konfliktu • Velká hra • Rusko v. Velká Británie • Hranice Afghánistánu (Wachánský koridor) • Británie – 3 pokusy o okupaci • USA • podpora ve 40.-50. letech (ekonomické investice) • později se rozhádali s vládou =) obrácení se k SSSR (60.-70. léta) • Rusko/SSSR • Od 19. století – otázka hranic, Bucharský emirát • Basmačové (Bača-i Sakao) • Ekonomická pomoc (ropa, infrastruktura) • Meziválečné investice • Německo (klín vůči VB a SSSR) • Československo • Írán • 70. léta, železnice do Mašhad – Herát – Kandahár – Kábul • Konflikt od r. 1979 • SSSR v. USA • 90. léta • černá díra • Od r. 2001

15. Afghánistán ve XX. století • 1901-1919 – emír Habíbulláh (první reformy) • 1919-1929 – Amanulláh (velké reformní úsilí) • 1929 – Habíbulláh II. (Bača-i Sakao) • 1929-1933 – Nádir Šáh (pokračování reforem) • 1933-1973 – Záhir Šáh • Významní premiéři (40.-50. léta) • Muhammad Daúd (50. léta) • Uvolnění 60. léta (volby, ústava) • 1973-1978 – Muhammad Daúd • Převrat (bratranec královské rodiny)

16. Komunistický Afghánistán „Udělali jsme v Afghánistánu mnoho chyb. Pokusili jsme se dosadit do feudálního systému naše kolchozy, sovchozy, komsomol podle sovětského vzoru. Nepodařilo se nám přitáhnout na svou stranu molly. Dokázali jsme je postavit pouze proti sobě.“ (Ruslan Aušev, veterán afghánské války a bývalý prezident Adygeje) • Saurská revoluce (duben 1978) – Tarakí – Amin (ateistický režim) • Vpád sovětských vojsk - prosinec 1979, zabití Amína, nástup Babraka Karmala • Islámská opozice • 1985 – prezident Nadžíbulláh • Únor 1989 – odsun sovětských vojsk • 1992 – pád Nadžíbulláha

17. Boj o Kábul (1992-1996) • Islamistická vláda 1992-1996 • Občanská válka mezi vítěznými skupinami • Boj o kontrolu Kábulu • Období chaosu a proměnlivých koalicí • 1994 – nástup Tálibánu

18. Hlavní síly

19. Koalice stran

21. Tálibán „Naše touha je konečné sjednocení všech muslimských zemí světa do jediného a nedělitelného islámského chalífátu.” (Mullá Muhammad Omar, taliban.com) • 1996-2001 • Centralizace státu (od roku 1998 Tálibové ovládali až 90% území • Místní kořeny (nálepka přivandrovaléoh hnutí) • Teokracie – mullá Muhammad Omar (amír al-mucmínín), islámský universalismus • Růst narkoekonomiky (do roku 2000) • Skupiny cizinců (al-Qáida) – finanční podpora, výcvikové tábory • Nejednotná opozice

22. Nástup Tálibánu

24. Posttálibánský vývoj • Září 2001 – zabití Ahmada Šáha Masúda • Operace Enduring Freedom – říjen-prosinec 2001 • Dočasná stabilizace (2002-2003) – instalace Hamída Karzájího • Rostoucí boj o moci mezi jednotlivými skupinami

27. Politický vývoj Afghánistánu • Bonnský proces prosinec 2001 • Formování centrální institutů země • Červen 2002 – Loja Džirga • Leden 2004 – Loja Džirga přijetí ústavy (prezidentská) • Říjen/listopad 2004 – prezidentské volby • Září 2005 – parlamentní volby • Prosinec 2005 – první zasedání parlamentu

28. Problémy politického vývoje • Příliš velká očekávání místní populace (centralizace země, vymýcení korupce, zlepšení ekonomických podmínek aj.) • Příliš velká očekávání zahraničí (rychlá demokratizace, lidská práva, centralizace země, řešení drogové problematiky aj.) • Pomalé formování politických stran • Roztříštěný (tj. málo akceschopný) parlament – etnický/klanový základ, silná parlamentní opozice (stoupenci Karzájího mají cca 30% křesel) • Silná moc regionálních velitelů

29. Politický začarovaný kruh • Slabé centrální orgány, vnější tlak na vytváření orgánů státní správy • Na ministerstvech řada tzv. prozápadních lidí + zahraniční poradci • Malá popularita mezi obyvatelstvem (zástupci okupantů + okupanti) • Oslabování pozice centrální vlády

30. Růst vlivu hnutí Tálibán • Od roku 2002-2003 konsolidace tvrdého jádra hnutí • „Značka“ jménem Tálibán (řada místních velitelů prosazuje své zájmy) – nepřehledná struktura, dočasné koalice • Spojenci Tálibánu – Hekmatjár, Junus Chális (Hizb-e Islámí), nezávislí, protivládní • Asymetrická válka – bombové a sebevražedné útoky (poučení z Iráku, pragmatičnost rozhodování uvnitř stoupenců Tálibánu • Zastavení odzbrojovacího programu • Málo vojsk ISAF - zklamání místní populace

31. Ekonomická rekonstrukce • Výrazný růst ekonomiky (oficiální HDP na obyv. stoupla z 200 USD v roce 2001/2002 na cca 300 USD v roce 2005/2006) • Příjmy státní rozpočtu • cca 300 mil. USD vlastní příjmy (2005/2006) • tj. cca 5% HDP (jeden z nejnižších údajů na světě) • 80-90% podíl stínové ekonomiky (pašování, narkotika) • cca 30-35% gramotného obyvatelstva • Nekonkurenceschopnost ani na domácím trhu • 70% obyvatel žije pod hranicí 2 USD na den

32. Začarovaný kruh ekonomický • Neschopnost vlády kontrolovat příjmy státního rozpočtu (oblasti kontrolované místními veliteli) • malý růst příjmů do státní pokladny • nelze financovat výdaje • podřadné platy ve státní správě • růst moci místních velitelů, včetně jejich schopnosti zajistit výběr prostředků pro sebe • neschopnost vlády kontrolovat příjmy státního rozpočtu

33. Narkotika „Jestliže nám svět nic nedá, musíme si pomoci sami. Jediná možnost, jak si zajistit stabilní přísun prostředků, je pěstování opia.” (mollá Muhammad Gaus, bývalý ministr zahraničí Tálibánu). • 2007 – rekordní úroda (8300 t) • Příjmy z narkotik více jak 60% HDP • Vláda není schopna nabídnout alternativní plodinu s podobnou výnosností (klimatické podmínky Afghánistánu), ani potrestat zainteresované strany • cca 500 mil. USD v roce 2006/2007 na alternativní plodiny (neúspěšné) • Posilování alternativních struktur státní správě (kriminalita)

36. Polokruh drogový • neřešení ekonomických problémů + vysoké výnosy z pěstování surového opia + nekontrola vlády nad kriminálními elementy • beztrestnost pěstitelů i obchodníků • růst osevních ploch • větší zisky • vlastní řešení ekonomických problémů

37. Problémy mezinárodní pomoci • Zahraniční pomoc cca 3,1 mld. USD ročně (potřeba nejméně 5 mld. USD) • Vysoké režijní náklady řady mezinárodních organizací • 75% jde mimo rozpočet afghánské vlády • Problémy projektů přes státní rozpočet – korupce špatně placené státní správy s malými kompetencemi • Hlavní sféry investic: • Návrat uprchlíků • Armáda (největší část) • Infrastruktura • Zdravotnictví • Vzdělání • Bezpečnostní otázky – jižní Afghánistán, rostoucí útoky proti zahraničním představitelům na severu (výkupné).

38. Začarovaný kruh mez. pomoci • Slabost vlády na místech (neschopnost vládních úředníků, slabá reálná moc, korupce, případně neexistence státní úřadů) • Snaha o reálné výsledky ze strany NGO • Kontakt s místními veliteli • Růst autority místních velitelů v očích místní populace (kontakt s NGO, zisk financí • Oslabování vládních pozic

39. Závěry • Velká očekávání od všech zainteresovaných • Důraz mezinárodního společenství na formální instituty bez řešení problémů regionalismu • Pomalý postup rekonstrukce země • Málo autorativní vláda – tradiční drobení Afghánistánu • Stále menší akceptace zahraniční přítomnosti ze strany místní populace • Chybí dlouhodobé koncepce (20-30 let) • Stále menší zájem mez. společenství o Afghánistán