1 / 32

Pravopis souhláskových skupin - ský , - ství , - cký , - ctví

Pravopis souhláskových skupin - ský , - ství , - cký , - ctví. Pravidla českého pravopisu. Pravopis souhláskových skupin - ský , - ství , - stvo / - cký.

livia
Download Presentation

Pravopis souhláskových skupin - ský , - ství , - cký , - ctví

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Pravopis souhláskových skupin -ský, -ství, -cký, -ctví

  2. Pravidla českého pravopisu Pravopis souhláskových skupin -ský, -ství, -stvo/ - cký

  3. Souhláskové skupiny vznikající z poslední souhlásky základového slova a z přípony –ský, -ství, -stvoněkdy zůstávají, jindy se zjednodušují.

  4. Je-li poslední souhláskou základového slova ž, š, č, znemění se :

  5. 1. -č-ský: apačský/apačští, holičský/holičští, přeloučský/přeloučští, voličský/voličští

  6. 2. -š-ský: krkonošský/krkonošští, lotyšský/lotyšští ale !!! LOTYŠTINA(zde se š-ština zjednodušuje)

  7. 3. -z-ský: slezský/slezští,francouzský/francouzští ale FRANCOUZŠTINA

  8. 4. -ž-ský: mužský/mužští x mužstvípařížský/pařížští

  9. Je-li poslední souhláskou základového slova c, s, zjednodušuje se:

  10. 1. -c-ský v cký: hradecký/hradečtí, kupecký/kupečtí, lužický/lužičtí

  11. 2. -s-skýv ský: brandýský/brandýští, koněpruský/koněpruští, oděský/oděští, peloponéský/peloponéští, ruský/ruští (ruština), finský/finští (finština)

  12. Je-li poslední souhláskou základového slova h, ch, k, g, mění se:

  13. 1. -h-skýv –žský: pražský/pražští (pražština), volžský/volžští

  14. 2. -ch-skýv –šský: adršpašský/adršpašští, curyšský/curyšští, kazašský/kazašští, lašský/lašští, vlašský/vlašští ale !!!LAŠTINA, KAZAŠTINA

  15. Ke jménům Čech, Čechyje však přídavné jménočeský/čeští (čeština)

  16. 3. -k-skýv –cký: otrocký/otročtí, řecký/řečtí (řečtina), turecký/turečtí (turečtina)

  17. 4. -g-ský v tradičních případech v –žský(bývá to zejména u slovanských jmen) ladožský/ladožští, rižský/rižští; většinou však dnes zůstává -g-skýbruggský/bruggští, haagský/haagští, chicagský/chicagští

  18. Je-li poslední souhláskou základového slovad, t, n, ď, ť, ň, zůstávají skupiny nezměněny – poděbradský, bohatství, ženský, radhošťský, plzeňský,

  19. odchylně je –ck-u některých odvozenin od podstatných jmen vzoru kuře,např. knížecký, zvířecký a –ctv- za –tstv-u slov jako knížectví, zvířectvo (ale dětský, dětství).

  20. Je-li poslední souhláskou základového slova ř, zůstává zpravidla –ř-skýnapř. kovářský, mořský, vinořský (Vinoř); řídčeji r-skýnapř. pohorský, rudohorský (avšak záhorský i záhořský k Záhoří).

  21. U přídavných jmen odvozených od místních jmen na –nná, -nné,jako Jablonná, Hostinné, příponou –ský se píše jen jedno n: jablonský, hostinský.

  22. U jmen cizího původu na –berg (-berk), -borg, -burg (-burk), burgh, -ing, -inkyse odsouvá před –ský koncové –g, -ghnebo, -ky: např. heidelberský, nymburský, edinburský, helsinský;

  23. totéž platí o jménech na –k a –ka, předchází-li souhláska: newyorský, aljašský, jamajský, kamčatský.

  24. Východoasijská jména na –ing, -ong, ungzachovávají koncovou hlásku i před příponou –skýnapř.pekingský, honkongský.

  25. Přídavná jména k vlastním jménům na –sk, -sko, např. Minsk, Sverdlovsk, Rovensko,jsou minský, sverdlovský, rovenský.

  26. Cvičení č. 1– utvoř přídavné jméno č. j. příponou –ský, -ckýHalič – haličský, Paříž – pařížský, Haag – haagský, Edinburgh – edinburský, muž – mužský, Jablonné – jablonský, Poděbrady – poděbradský, Meziříčí – meziříčský, zámek – zámecký, NewYork – newyorkský, Jamajka – jamajský, moře – mořský, Helsinky – helsinský, Rovensko – rovenský, Apač - apačský

  27. Cvičení č. 2– uveď jazyk dané zeměRusko – ruština, Lotyšsko – lotyština, Polsko – polština, Francie – francouzština, Čechy – čeština, Sasko – saština, Kazašsko– kazaština, Řecko - řečtina

  28. Cvičení č. 3– doplňte vynechaná písmena a zdůvodniChe bská továrna, paří žský salám, La šská nářečí, Slapská přehrada, benešovská silnice, al pská jezera, mora vská města, kroměřížský zámek, ostravské doly, opa vské muzeum

  29. Souhláskové skupiny vznikající při stupňování přídavných jmen na rozhraní slovotvorného základu slova a přípony –ší se zachovávají např. čistší, dražší, hladší, hlubší, chudší, kratší, snazší, sušší, užší, vyšší, zazší.

  30. Některá přídavná jména na –ký však mají ve 2. stupni zakončení –čí, např. břitčí, hebčí, hezčí, křehčí, mělčí, měkčí, tenčí, trpčí.

  31. Cvičení č. 4– utvoř 2. stupeň přídavných jmen Krátký – kratší, řídký – řidší, těžký – těžší, suchý – sušší, drahý – dražší, vysoký – vyšší, sladký – sladší, lidský – lidštější, břitký – břitčí, hluboký – hlubší, úzký – užší, otrocký – otročtější, měkký – měkčí, tenký – tenčí, kluzký – kluzčí, lehký - lehčí

  32. Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 1. - 4. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Kvačková, Jaromíra: Opakujeme češtinu. Nová škola 2005 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008 Martinec, Ivo; Tušková, Jana Marie; Zimová, Ludmila: Mluvnice – učebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2009Sochrová, Marie: Cvičení z českého jazyka v kostce. Praha: Fragment, 2008 Melichar, Jiří; Styblík, Vlastimil. Český jazyk – Přehled učiva základní školy. Praha: Fortuna, 2000

More Related