Systémy zprostředkování zájmů a sociální stát

1. Systémy zprostředkování zájmů a sociální stát POL279Skandinávská politika 4.3.2013

2. Korporativismus • Korporativismus x pluralismus • 2 ideální modely zprostředkování zájmů • Schmitter „systém zprostředkování zájmů, v němž jsou konstitutivní jednotky organizovány v omezeném počtu jednotlivých, povinných, nesoupeřících, hierarchicky uspořádaných a funkcionálně diferencovaných kategorií, uznaných nebo povolených státem (pokud je přímo nevytvořil), disponujících monopolem v rámci kategorie, kterou reprezentují“. • „Formalizovaný či institucionalizovaný přístup hlavních zájmových skupin do rozhodovacího procesu.“

3. Strukturální předpoklady • Centralizované odbory a další organizace (Norsko) s vysokou mírou legitimity (malé země a jasně definovanými centry) • Inklusivní („encompassing“) organizace (historická podoba společnosti) x 80. léta

4. Postavení aktérů • Okna příležitostí – „parlamenty v exilu“ → rozvoj korporativismu • Výbory, komise, atd. • Vertikální integrace (Lehmbruch 1984)

5. Kontextuální faktory • Rozsáhlý veřejný sektor • politická kultura → vysoká organizovanost • Pozice sociální demokracie • Personalizace vztahů mezi elitami • Protestantská etika, rovnost jako explicitní cíl politiky → inkluzivní přístup k rozhodovacímu procesu

6. Velikost veřejného sektoru (počet zaměstnanců ZDROJ: OECD 2013 http://www.oecd-ilibrary.org/sites/gov_glance-2011-en/05/01/gv-21-01.html?contentType=&itemId=/content/chapter/gov_glance-2011-27-en&containerItemId=/content/serial/22214399&accessItemIds=/content/book/gov_glance-2011-en&mimeType=text/html

7. Švédsko • modelový příklad • 1936 – Marquis Childs Sweden: The Middle Way • Tradice spotřebitelských družstev • Silná role státu v ekonomice • Odborové hnutí http://www.poorwilliam.net/pix/childs-marquis.jpg

8. Kontextuální faktory • Welfare state (Arter): • sociální práva založená na občanství • veřejný sektor jako klíčový aktér • komplexní zaopatření v rámci sociální politiky • veřejný monopol na poskytování sociální péče financovaný z daní • redistribuce příjmů • rovnost jako explicitní cíl politiky • Rozpočtové tlaky – zájem státu na rozložení nákladů

9. Welfare state • Welfare kapitalismus • Gøsta Esping-Andersen – klastry států • Sociálnědemokratický • Univerzalismus, dekomidifikace i na střední třídu • Přímá odpovědnost státu • Zdanění

10. Kontextuální faktory • Rehn-Meidner (1951): cesta k plné zaměstnanosti x trilema terciálního sektoru (růst zaměstnanosti x mzdová rovnost x omezení rozpočtů) • http://sapa.ff.upjs.sk/casopis/4_druhe_cislo_2008/32_Klimplova.pdf • Korporativismus vytváří politické předpoklady pro dosažení cílů sociální demokracie • Path dependency • Tradice regulace pracovního trhu • Silná národní a severská identita → legitimita systému

11. Jak měřit korporativismus?

12. Švédsko • Korporativistický politický systém v kombinaci se severským státem blahobytu = integrovaný politický a makroekonomický model. • primárním cílem snaha o plnou zaměstnanost a větší (socioekonomickou) rovnost 3 základní rysy: • Centralizovaný systém kolektivního vyjednávání • Mzdová politika založená na solidaritě (x „wage inflationary competition“ ) • Aktivní politika státu v rámci pracovního trhu

13. Švédsko • Do 80. let – jeden z nejcentralizovanějších systémů kolektivního vyjednávání s vysokou mírou „policy concertation“ • počátkem 80. let – postupná decentralizace, systém přestává fungovat • vyvrcholení 1991 - Švédská konfederace zaměstnavatelů (SAF) opouští téměř všechny tripartitní výbory • ztráta času, ‘rukojmí’ ve výborech, v nichž mají v konečném důsledku rozhodující slovo státní autority ovlivňované odbory

14. Švédsko – důvody desintegrace systému • Kolaps mzdové politiky založené na solidaritě 80.léta: LO x Švédská konfederace kvalifikovaných zaměstnanců (TCO) + Švédská konfederace profesních asociací (SACO)  desintegrace konsensu v rámci odborového hnutí

15. Švédsko – důvody desintegrace systému • Ekonomický tlak – globalizace, liberalizace evropských, resp. světových trhů, předevšímliberalizace pohybu kapitálu • Politické změny v rámci Švédska 1936-76 – vlády soc. dem. 1976-81, 1991-96, 2006: pravicové vlády • Imigrace

16. % obyvatel narozených v zahraničí 2009 D 7%, F 4,4%, N 10,9%, S 14,4 %, I 7,7% CR6,4%, Aus 26,5 %, Fr 11,6%, • Žadatelé o azyl 2010 D 4970, F 4020, N 10 060, S 31 820, I 50, CR 460

17. Švédsko – důvody desintegrace systému • Ve Švédsku největší propad korporativismu • Jedno z možných vysvětlení (x Dánsko): Anthonsen et al. 2005: vztahy odborů se sociální demokracií → nedůvěra SAF • Struktura švédské ekonomiky x Dánsko (menší firmy), Norsko (ropa)

18. Vztah SAP a LO • 1889 – SAP • 1898 – LO – členové automaticky členy SAP (kolektivní členství, 75-80% členské základny) • dlouho vzájemně výhodné • 70./80. léta – radikalizace odborového hnutí • porážka SAP 1976 • 1987 – ukončení kolektivního členství

19. Dánsko • V současnosti „více korporativní“ než Švédsko • Ekonomika složená z malých a středně velkých firem (20% firem s více jak 500 zam.,“low technology, low growth“) • Menšinové koalice, slabá vláda, silní ministři • Bipartitní vyjednávání, princip konsensu (legislativa související s pracovním trhem vždy schvalována sociálními partnery)

20. Dánsko • Síť institucí, pravidel a tradic, ne centrální zastřešující tripartitní orgán • Centrální role kolektivních smluv jako nástroje regulace pracovního trhu (minimální mzda, pracovní doba, BOZP) • Princip jednání a dobrovolnosti – velmi flexibilní systém • V případě neshody se obracejí na arbitra (Labour Court), nikoli na vládu / parlament (až v krajním případě)

21. Dánsko • plná odpovědnost sociálních partnerů za řadu aspektů pracovního trhu  široké zapojení do politického procesu v oblasti hospodářské, sociální politiky (tripartitní vyjednávání) = vysoká míra policy concertation • Anthonsen et al.: Participace na komplexních reformách sociální politiky a pracovního trhu (x Švédsko)

22. Norsko • Rokkan 1966 • poválečný systém podobný Švédsku (např. možnost kolektivního členství ZO OS v pol. straně) • závazná arbitráž ad hoc rozhodnutím parlamentu • z dlouhodobého hlediska se strategie působení norských zájmových skupin odvíjí především od vztahu mezi exekutivou a legislativou

23. Norsko • Tzv. procedura remiss (obdoba ve všech severských státech) • silný sektorový korporativismu • menší desintegrace systému než ve Švédsku, ale celkový posun k lobování • krize v 80.letech, 1992 solidární alternativy (mzdy x konkurenceschopnost)

24. Použité zdroje a vybraná literatura: • OECD Employment Outlook 2007 - Statistical Annex (http://www.oecd.org/document/5/0,3343,en_2825_495670_38551002_1_1_1_1,00.html) • Pelinka, Anton (1999). “The (In) Compatibility of Corporatism and Federalism: Austrian Social Partnership and the EU”. West European Politics, 22:2, Special Issue on Compounded Representation in West European Federations, Ed. Joanne B. Brzinski (et al.), 116-129. • Arter, David (1999):Scandinavian Politics Today. Manchester: Manchester University Press. • Lehmbruch, Gerhard. 1984. "Concertation and the Structure of Corporatist Networks." John H.Goldthorpe, ed. Order and Conflict in Contemporary Capitalism, 60-80. Oxford: Clarendon Press. • Anthonsen, Mette, Lindvall, Johannes, Schmidt Hansen, Ulrich (2005) : Distributive Conflict and the Fate of Corporatism in Denmark and Sweden. NOPSA meeting in Reyk-javik.