Ochrana půdy

1. Ochrana půdy Michal Hejcman

2. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (335/1992 sb.) • Zemědělský půdní fond zahrnuje • Pozemky zemědělsky obhospodařované (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny • Rybníky s chovem ryb nebo drůbeže, nezemědělská půda potřebná k zajištění zemědělské výroby (polní cesty, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, ochranné hráze, ochranné terasy proti erozi

3. Změna kultur • Změna nezemědělské půdy na zemědělskou lze provést na návrh vlastníka nebo nájemce pozemku doloženého souhlasem vlastníka • Změna louky nebo pastviny na půdu ornou lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (OOZPF) • OOZPF – může vlastníkovi či nájemci uložit provést změnu kultury, vlastník může požádat o úhradu vzniklých nákladů či ztrát (z SFŽP)

4. Hospodaření na zemědělském půdním fondu • Hospodařit se musí tak, aby nedocházelo ke znečišťování půdy, a tím potravního řetězce, zdroje pitné vody atd. škodlivými látkami • Nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy • OOZPF – může rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožující zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravního řetězce • Vlastník nebo nájemce může požádat SFŽP o poskytnutí příspěvku na zmírnění ekonomických důsledků vyplívajících z uložených opatření – jde-li o odstranění jím nezaviněných závad

5. Zásady ochrany zemědělského půdního fondu • Pro nezemědělské účely je nutné použít zejména nezemědělskou půdu • Při nutnosti odnětí ZPF: • co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území • Odnímat jen nejnutnější plochu ZPF • Při umísťování staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF • Po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována

6. Ochrana zemědělského půdního fondu • Při územně plánovací činnosti • Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů (navrhnout řešení, které je nejvýhodnější z hlediska ZPF, vyhodnocení důsledků na ZPF a přihlédnout k možnostem rekultivací) • Při zpracování zadání staveb • Při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrologickém průzkumu

7. Při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrologickém průzkumu • Skrývat odděleně svrchní vrstvu půdy • Ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné tak na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti • Provádět vhodné úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy byly připraveny k rekultivaci • Provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch • Učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících ZPF a jeho vegetační kryt

8. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu • K odnětí půdy ze ZOF je nezbytný souhlas OOZPF • Souhlas být nemusí být na pozemcích, které jsou: • V zahrádkových osadách zájmových organizací • Nezastavěná plocha stavebních pozemků • Účelové plochy u objektů a zařízení občanské vybavenosti • V současně zastavěném území obce, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se mé uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu rodinného domu, garáže, zahrádkářské nebo rekreační chaty, drobné stavby

9. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu • Souhlas s odnětím dále nemusí být pro umístění: • Signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů pozemních vedení, musí jít o plochu do 30 m2 • Přečerpávací stanice, vrty, studně, stanice nadzemního a podzemního vedení, pokud nejde o plochu větší než 55 m2 • K nezemědělským účelům pro dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu

10. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu • Odnětí je buď trvalé nebo dočasné • Dočasné – nutnost rekultivace, aby po ukončení odnětí mohla být plocha vrácena do ZPF • K odnětí je nutné podat žádost, kterou posuzuje OOZPF

11. Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu • Platí je ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze ZPF • O výši odvodů za odnětí půdy rozhoduje OOZPF podle přílohy k zákonu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí • 40% odvodů jde do rozpočtu obce, zbytek do SFŽP ČR

12. Odvody za trvale odnímanou půdu se nepředepisují • Stavby zemědělské prvovýroby, zemědělské účelové komunikace, pro zřizování rybníků s chovem ryb nebo drůbeže, meliorační zařízení apod. • Výstavba objektů a zařízení pro čištění odpadních vod a pro zřizování skládek odpadů • Komunikace, nádvoří a zpevněné plochy při bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení • Trvale odnímaná půda, která bude po ukončení účelu odnětí rekultivována vznikem vodní plochy nebo zalesňováním – odvody jsou jako u dočasně odnímaných ploch • Odvody za trvale odnětí se platí jednorázově, u dočasného odnětí každý rok až do ukončení rekultivace podle schváleného plánu

13. Působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu • OOZPF – jsou pověřené obecní a okresní úřady, správy NP a MŽP, ve vojenských újezdech jsou to zvláštní orgány ministerstva obrany

14. Zvláštní ustanovení • Zjistí-li orgány geodézie a kartografie při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením evidence nemovitostí, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do ZPF došlo k přirozené změně jejich kultur, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem v přírodě.

15. Vyhláška 13/1994,kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu • OOZPF může uložit změnu kultury zemědělské půdy v případech, kdy dochází k: • Eroznímu ohrožení území na dotčeném pozemku i na okolních pozemcích • Zhoršování čistoty a jakosti vody ve vodních tocích a vodních nádržích • Ohrožení zdrojů vody • Porušování práv a povinností na úseku ochrany přírody a krajiny • Poškozování okolních pozemků nebo příznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností půdy • Ohrožení potravinového řetězce

16. Vymezení nejvýše přípustného obsahu škodlivých látek v půdě (příloha č. 1 k vyhlášce č. 13/1994)