170 likes | 296 Views
Volby do Evropského parlamentu na Slovensku jakožto příklad voleb druhého řádu?. Osnova přednášky. Slovensko a Evropská unie Stranický systém na Slovensku Volby do EP v roce 2004 v kontextu konceptu voleb druhého řádu. Slovensko a EU.
E N D
Volby do Evropského parlamentu na Slovensku jakožto příklad voleb druhého řádu?
Osnova přednášky • Slovensko a Evropská unie • Stranický systém na Slovensku • Volby do EP v roce 2004 v kontextu konceptu voleb druhého řádu
Slovensko a EU • Specifická situace spojená s obdobím vlád V. Mečiara (nejprve součást tzv. druhé vlny rozšíření) • Snaha o překonání izolace – všeobecný proevropský konsensus (výjimky – OKS, KSS) • Referendum o přistoupení – 2003 (92,5 % „pro“ při 52,2% účasti) • Realizace vstupu k 1. 5. 2004
Podoba stranického systému • Parlamentní demokracie (X přímá volba prezidenta) • Postupné etablování stranického systému v první polovině 90. let (rozpad VPN, transformace KSS...) • 90. léta ve znamení konfliktní linie mečiarismus X antimečiarismus (HZDS, SNS vs. ostatní) • 1998 – faktická porážka ĽS – HZDS a nástup Dzurindovy vlády (pravostředová koalice s vedoucí pozicí SDKÚ) • Existence dalších stran – SOP, ÁNO, SDĽ, KDH • Silná pozice regionální SMK • Postupně růst významu (populistické) levice – SMER (pohlcení menších levicových subjektů) • Pozvolná převaha socioekonomické konfliktní linie • Volby 2002 – faktické vítězství pravostředových stran (Dzurinda II – SDKÚ, ÁNO, SMK, KDH) • Volby 2006 – vítězství SMERu a vznik koalice s SNS a LS - HZDS
Relevantní subjekty • ĽS-HZDS – původně i dnes ideově „rozkročená“ strana. Směs nacionalismu, křesť. dem. a soc. dem. • SDKÚ – nástupce SDK, křesť., konzervativní, liberální • Smer-SD – původně nejasný profil, dnes výrazný příklon k soc. dem. • SMK – etnicko-regionální formace, v ek. spíše pravostředová • KDH – křesť.- konzervativní, v ekonomice sociálně tržní hospodářství • ANO – liberální strana, původně kolem osoby P. Ruska • KSS – ortodoxně komunistická strana • SNS – radikální, nacionalistická formace, prošla rozpadem a následným sloučením
Výsledky voleb z hlediska konceptu voleb druhého řádu • Volební účast – bude nižší • Vládní a/nebo velké politické strany ztratí ve srovnání s volbami prvního řádu • Opoziční a/nebo malé strany získají ve srovnání s volbami prvního řádu
Volební účast • Rekordně nízká volební účast – 17 % (!)
Volební účast • odpovídá předpokladům konceptu druhořadých voleb • možná vysvětlení velmi nízké úrovně účasti (Gyarfášová, Velšic 2004): • „volební únava“ (prez. volby a referendum) • hlasování pouze v neděli • neinformovanost voličů • nižší význam voleb (srov. s volbami 1998 a 2002) • nezájem politických stran – absence speciálních pr. dokumentů, podoba kandidátních listin, podobnost postojů • menší možnost ovlivnit rozhodování v EU???
Volební výsledky • Výsledky politických stran ve volbách 2002-2006 (%)
Volební výsledky • nepotvrdil se předpoklad vyšší podpory opozičních stran • vláda (SDKU, KDH, SMK, ANO) 2002: 42,6 % vs. 2004: 51,1 % - výrazný nárůst • podpora velkých stran – analýza obtížná vzhledem k podobě stranického systému • role euroskepticismu ve volební kampani??? • pravděpodobné vysvětlení hlasováním „věrných“
Volební výsledky • rozhodujícím faktorem nízká volební účast:
Volební výsledky • úspěch vlády determinován volební účastí • hypotéza o volební neúčasti protievropských voličů v kontextu evropských postojů reprezentovaných ve stranické krajině • „členství v EU je dobrá věc“ – účast 26,1 % • „členství v EU je špatná věc“ – účast 4,3 %
Volby do EP 2004 - shrnutí • z hlediska konceptu voleb druhého řádu ambivalentní povaha volebních výsledků • vol. účast vs. výsledky politických stran nebo vol. výsledky jako důsledek volební účasti? • mobilizační fce. politických stran • nereprezentace veřejného euroskepticismu vs. nezájem o evropskou politiku (0,4 % respondentů považovalo integraci do EU za nejdůležitější problém)