Volby

1. Volby Anna Vaněčková

2. Způsob vlády • Demokratické politické systémy • státní moc odvozena od vůle občanů • Plurality politických stran • Přechodné systémy • Jedna strana – dominance ve sdělovacích prostředcích, státní správě • Demokracie „na oko“ • Totalitní (diktátorské) režimy • Není soutěž politických stran • Moc v rukou diktátora nebo vládnoucí skupiny

3. Státní zřízení (formy vlády) • Parlamentní republika • Svrchované postavení parlamentu • Politickou linii určuje vláda • Prezident – reprezentativní funkce • Německo, ČR • Parlamentně prezidentská republika • Výrazně posílené postavení prezidenta – určuje politickou linii státu (zahraniční politika, zákonodárná iniciativa) • Typické – přímá volba prezidenta • Francie, Polsko, Island • Prezidentská republika • USA, Latinská Amerika • Prezident vytváří kabinet (chybí předseda vlády) • Institucionální fce (vládní moc) a symbolická fce (hlava státu)

7. Monarchie • Konstituční monarchie • Zdrojem státní moci byl v minulosti panovník • Dnes formálně (VB, Nizozemsko) • Omezené pravomoci (Japonsko, Švédsko) • parlamentní forma vlády ve vyspělých zemích • V rozvojových zemích – analogie prezidentskému systému (panovník má značné pravomoci • Jordánsko, Maroko • Absolutistická monarchie • Nesoutěživý systém • Saúdská Arábie, Omán, Spojené arabské emiráty • Soustředění moci v rukou panovníka • Nejméně početná skupina v současnosti

8. Smíšené politické systémy • Prvky několika systémů, liší se politickou praxí • Indie (70.léta), Korejská republika, Taiwan • 80.\90.léta 20.století • Kombinace autoritativního systému, povoleny různé politické strany (malý vliv) • Přechod k demokracii evropského stylu

9. Nesoutěživé systémy • Totalitní systémy komunistického typu • Diktatura proletariátu • Ústavně deklarovaná vláda jedné strany (komunistické) • KLDR, Čína, Kuba, Vietnam, Laos • Státy se systémem „národní jednoty“, jedné politické strany (resp. politického hnutí) • Snaha sjednotit původní velmi různorodou společnost do jednoho směru • Zvrhnutí k diktátorskému nebo autoritářskému režimu • Státy pod vojenskou správou (vojenské režimy • Veškerou moc ve státě – vojenská rada • Súdán, Myanmar

13. volby • Mechanismus, který umožňuje občanům projevit svůj názor • Proces, kdy občané předávají některé své pravomoci sému delegovanému zástupci (zastupitelská demokracie) • Přímá demokracie – rozhoduje se na základě usnesení lidu (referendum) • Volební období – období, v němž platí výsledky voleb • Volební obvod – přesně vymezený územní celek, v němž voliči volí stanovený počet zastupitelů

14. Druhy voleb • Přímé • občané volí přímo (ne přes prostředníky) • Nepřímé • volba zprostředkované tzv. elektory (sbor volitelů), voliči nehlasují pro konečného funkcionáře, ale delegáty či voliče (prezidentské volby USA) • Rovné • všechny odevzdané hlasy mají stejnou hodnotu • Nerovné • odevzdané hlasy se „váží“ př. podle majetku, vzdělání či sociálního statusu • Tajné • nikdo se nemůže dozvědět, kdo jak volil (nepatrná omezení) • Veřejné • volby se konají před ostatními voliči či volební komisí • Všeobecné • volit může každý občan státu (omezení – např. věk) • Povinné • právo jít k volbám – občanská povinnost • Dobrovolné • právo jít k volbám – svobodné rozhodnutí občana

15. Druhy voleb podle voleného orgánu • Do obecních zastupitelstev • Do územněsprávních jednotek • Do parlamentu • Volby hlavy státu • Do mezinárodních institucí (Evropský parlament)

16. Volební právo • Aktivní volební právo • Právo volit vlastního zástupce • v ČR – Evropský parlament, Parlament ČR (Senát, PS), zastupitelstva krajů, právo hlasovat v referendu • Jedno z lidských práv • Vymezen okruh osob oprávněných volit • ČR – 18let, státní občanství ČR • Všeobecné – právo všech osob splňujících dané podmínky • Omezené – pro účast ve volbách stanoveny omezující podmínky (pohlaví, etnikum, délka pobytu na daném území) • Pasivní volební právo • právo občana být zvolen do nějaké instituce či úřadu • Časté požadavky • Vyšší věková hranice • Volební kauce • Počet podpisů na kandidaturu • Slib věrnosti • Možnost nevolitelnosti – výkon trestu odnětí svobody, vojenská služba, příbuzenský stav s hlavou státu

19. Referendum • Akt přímé demokracie, v němž občané rozhodují o závažných politických nebo zákonodárných otázkách správy státu • Švýcarsko, Lichtenštejnsko, většina států USA • Právo na referendum zakotveno v ústavě • Plebiscit – zjištění veřejného mínění (nezávazné) • Druhy referenda • Závazné – nařízené ústavou • Fakultativní – ústava stanoví musí-li referendum být • Ústavní – hlasuje se o změně v ústavě, ústavním zákonu • Legislativní – hlasuje se o prostém zákonu • Ratifikační – potvrzuje či zamítá zákon schválený již jiným sborem • Konzultativní – dotazuje-li se zákonodárce předem na nějaký návrh • Podle mocenského centra – kdo dal k referendu podnět • Lidové referendum – podnět z řady občanů

22. Volební systémy • Způsob dosazování volených postů • souhrn různých technik, kterými se hlasy voličů převádějí na mandáty • Slouží k tomu, aby byly výsledky hlasování převedeny do složení zastupitelských sborů • Konkrétní způsob organizace a zajišťování volebních výsledků • Soubor pravidel, podle nichž se počty voličských hlasů pro různé kandidáty převádějí na počet mandátů v zastupitelských sborech

24. Volební systémy většinové • Stát je rozdělen na volební obvody • Vítěz získává všechny mandáty, které jsou obvodu přiděleny • Systém umožňuje, aby strana, která nemá absolutní většinu hlasů, obdržela většinu mandátů • Relativní většina – vítěz (nejvíce hlasů) • Hlasy odevzdané neúspěšným kandidátům propadnou

25. Jednokolové většinové systémy • Tlačí voliče ke strategickému hlasování, aby jeho hlas nepropadl • Jednomandátové • Větší počet kandidátů z různých stran + nezávislí • Vítězí kandidát, který dosáhl nejvyššího počtu hlasů (ne nutně nadpoloviční většina) • Vícemandátové • VB – dolní komora • Velmi zvýhodněna první nejsilnější strana, silně znevýhodněna třetí nejsilnější strana

26. Dvoukolové většinové systémy • Volič může v prvním kole hlasovat pro kandidáta z menší strany, v druhém pro vhodnějšího • 1.kolo • Větší počet kandidátů • Pro získání mandátu je potřeba nadpoloviční většina • 2.kolo • Do druhého kola postupují 2nejlepší kandidáti, nebo všichni kandidáti, kteří dosáhli určitého počtu hlasů • Relativné většina

27. Většinový systém výhody nevýhody • Preferuje silné politické strany • Pomáhá vytvoření bipolarity • většinová, akceschopná, stabilní vláda • Jasně viditelná opozice • Pravidelná alternace • Personalizace volby (kvalitní osobnosti) • Jednoduchost • Minimalizace vlivu extrémistických stran • Deformuje volební výsledky • Znevýhodňuje menší strany • Vylučuje minority • Vysoké % propadlých hlasů • Necitlivost vůči výkyvům ve společnosti • Nutnost strategického hlasování • Gerrymandering • Může vyhrát i strana s menším počtem reálných hlasů • Problém s vymezením jednomandátových obvodů

28. Volební systémy poměrné • Rozdělování postů jednotlivým politickým stranám (hnutím, koalicím) úměrně celkovému počtu hlasů, které ve volbách obdržely • Systém proporciální • Mandáty ve volebním obvodě rozdělují v určitém poměru • Pouze vícemanadátové obvody • Stranické kandidátní listiny – kandidátky • Přísně vázaná – volič hlasuje pro kandidátku jako celek (Španělsko, Portugalsko) • Vázané s možností udělení preferenčních hlasů – jeden prefer. hlas (Nizozemsko, Dánsko), více (ČR, Řecko, Dánsko) • Volná – volič si kandidátku vytváří sám • Maximální volnost (Švýcarsko) – možnost dopisovat jména do kandidátky

29. Podstatou je snaha, aby obsazení voleného orgánu odráželo podporu, kterou voliči hlasováním vyjádřili různým politickým stranám a hnutím • Zákonodárné, samosprávné sbory • Aby nedocházelo k přílišné fragmentaci – limity (potřebné procento do poslanecké sněmovny ČR 5%) • Formování koalic (před i po volbách)

30. Poměrný systém Výhody Nevýhody • Více odpovídá názorové struktuře obyvatel • Zastoupení všech názorových proudů • Nesnadná manipulace s výsledky • Zastoupení menšin • Méně propadlých hlasů • Včas zachytí vzrůst extrémistických nálad ve společnosti • Složitost • Fragmentace stran, vícestranický systém • Koaliční vlády • Snižuje efektivitu vlád a jejich odpovědnost • Nevede k politice reálných slibů • Brání pravidelné alternaci • Někdy lze těžko rozlišit opozici • Malé strany významně ovlivňují politické dění • Názorová pestrost může snížit akceschopnost vlády i parlamentu

31. Kombinované systémy • Spojují oba předchozí systémy • Většinou dvojí kandidátky • Systémy partijní nebo s převahou jednoho systému (část sboru se volí většinově) • Často: nejsilnější strany v prvním kole – určitá část křesel • Např. volby do parlamentu – jeden systém do horní komory, druhý do dolní

32. Afrika • Z hlediska samostatné existence – nejmladší na světě (nezávislost 2.pol.2O.stol.) • Po získání nezávislosti – nejčastěji režimy s vládou jedné strany (levicové) • Dnes: • Diktatury: Libye, Súdán • Vláda s autoritavními sklony (Gabon, Zimbabwe) • Státní aparát nefunkční: Somálsko • Většina afrických států republiky • Království: Maroko, Lesotho, Svazijsko • Západní Sahara – bez oficiálního představitele, de facto protektorát (Maroko)

33. Od 90.let 20.stol – snižování počtu konfliktů • Kulturně odlišné prostředí • Alžírsko • Ústavní teorie vs. praxe • Angola • Spodní hranice pro aktivní volební právo 18let (Libye – povinná účast)

35. Asie • Kontinent s nejvyšším počtem totalitních a autoritářských režimů (spolu s Afrikou) • Absolutistické monarchie • Saúdská Arábie, Omán, Spojené arabské emiráty, Bhútán • „republiky“ • ve skutečnosti diktatury, předem jasný výsledek voleb, dnes vládnou synové předchozích diktátorů • KLDR, Sýrie, Ázerbájdžán • Prezidentské republiky • především státy bývalého sovětského bloku, v zásadě diktatury či autoritářské režimy • Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán • Parlamentně prezidentské republiky • Indonésie, korejská republika • Parlamentní republiky • Indie, Bangladéš, Mongolsko, Taiwan • Nedemokratické totalitní, komunistické režimy • Čína, Vietnam, Laos

36. Ve většině asijských států – 18let • Indonésie – není omezení věkem pro ženaté a vdané • Thajsko – povinné volební právo • Libanon – volit smějí ženy pouze se zkladním vzděláním (muži bez rozdílu) • Kuvajt – volí jen muži + několik omezení (volební právo 10%obyvatel) • Saúdská Arábie – volí jen muži starší 21let • Brunej, SAE – neexistuje aktivní volební právo • Bhútán – každá rodina jeden hlas • Pákistán – jeden volební obvod pro ženy a ne-muslimy • Libanon - Konfesijní rozdělení politiky: prezident maronitský křesťan, premiér – sunnitský muslim, předseda parlamentu – šíitský muslim • Izrael – 2% pro vstup do parlamentu (velmi rozdrobené politické spektrum)

38. Latinská Amerika • Získání nezávislosti 1.třetina 19.století • Časté převraty, vojenské puče, obecná nestabilita • Zahraniční intervence USA • Velká část států – prezidentské republiky • Členské země Commonwealth • V čele státu prezident – většinou levicoví • Kuba – Fidel Castro • Venezuela – Hugo Chávez • Brazílie – Luiz Inácio Lula de Silva • Uruguay – Tabare Vazquez • Argentina –Christina Fernandéz • Chile – Michelle Bacheletová • Bolívie – Evo Morales • Peru –Alan Garcia perez • Nikaragua – Daniel Ortega

39. Většinou spodní hranice pro aktivní volební právo – 18let • Povinná účast ve volbách (trend) • Omezená horní hranicí (65,70, 75 let) • Nikaragua, Panama, Kuba, Brazílie – 16-18let nepovinné volební právo • Vdané a ženatí • Bolívie – manželé v 18letech povinně, ostatní od 21let • Dominikánská republika „census plnoletosti“ – 18let, manželé bez ohledu na věk • Brazílie, Guatemala, Dominikánská republika – příslušníci ozbrojených složek ztrácejí právo volit

41. Severní Amerika • USA a Kanada – nejstarší demokracie na kontinentu • Vysoká stabilita • Kanada • Hlava státu – britský panovník • Federální uspořádání (10 provincií, 3 teritoria) • Všeobecné rovné volební právo • Občané volí pouze jednu komoru parlamentu (druhou jmenuje generální guvernér na doporučení premiéra) • USA • Hlava státu prezident: Barack Obama • Federace (5Ostátů) • Kongres – Sněmovna reprezentantů a Senát

43. Austrálie a Oceánie • Austrálie • Federativní konstituční monarchie • Commonwealth • Generální guvernér – značné exekutivní pravomoci (nevyužívá je, hlavní složka – premiér) • 1999 – hlasování pro zrušení monarchie (55% proti republice) • Dvoukomorový parlament (Senát a Sněmovna reprezentantů) • Oceánie • Zámořská území jiných států • Fidži – alternativní hlasování • Mikronésie, Tuval – neexistují politické strany

44. Evropa • Většinou demokratické systémy • Velké množství – demokracie až na konci 20.století • Monarchie i republiky • Teokratický systém – Vatikán • Diktátorský systém – Bělorusko • Švýcarsko • Konsensuální model demokracie • Konsenzus politických stran ohledně správy země, důraz na prvky přímé demokracie, prezident je volen na jeden rok • Monarchie • VB, Norsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemí, Belgie, Španělsko, Monako, Lichtenštejnsko, Lucembursko • Andorské knížectví – francouzský prezident + biskup ze Seu d´Urgell • Prezident • Volen přímo: Rakousko, Francie, Kypr • Zákonodárným orgánem: Maďarsko, Lotyšsko, Malta

45. Povinná účast – Belgie, Lucembursko, Řecko (Rakousko – prezidentské) • Census zaměstnanosti – mohou volit i občané 16letí, pokud jsou zaměstnaní • Srbsko a Černá hora, Chorvatsko, Slovinsko • Monako 21 let, Itálie 25let (Senát) • Vatikán – volba papeže (konkláve) kardinálové do 80let věku

48. Česká republika • Volby – do obecních zastupitelstev, a zastupitelstev městských částí, do krajských zastupitelstev, do Senátu a Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu • Podle Ústavy z 16.prosince 1992 – parlamentní systém • Hlavou státu –prezident • Volen Parlamentem ČR na společné schůzi Senátu a Poslanecké sněmovny • Výkonná moc: prezident + vláda • Vláda – vzniká na základě voleb do Poslanecké sněmovny • Vydává nařízen a navrhuje zákony • Odpovědná Poslanecké sněmovně • Zákonodárná moc – Parlament ČR • Dolní komora - Poslanecká sněmovna (200) • Horní komora – Senát(81) • Soudní moc (justice) • Ústavní soudce navrhuje prezident a musí je schválit Senát

49. Historie voleb Českých zemí – Volby za První republiky • Všeobecné, rovné, přímé a tajné právo (i pro ženy) • Od r. 1927 – zákaz volit pro příslušníky armády a četnictva • PS – 21\26let; Senát 30\40let • První volby v květnu – vítězství ČS sociální demokracie • Duben 1935 – Henleinova SdP (1.2 mil. Voličů)

50. 1945 - 1948 • Volby v květnu 1946 • Povinnost volit • PS – 18\21 let • Zakázány strany, které kolaborovaly s nacisty – agrárníci