1 / 13

Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku. Matouš M. Klinika tělovýchovného lékařství Univerzita Karlova 2. lékařská fakulta Fakultní n emocnice v Praze – Motole. Cíle funkčního vyšetřování. posouzení funkčního stavu jednotlivých orgánových systému

lowri
Download Presentation

Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Funkční diagnostika a její využití pro stanovení intenzity a kontrolu tréninku Matouš M. Klinika tělovýchovného lékařství Univerzita Karlova 2. lékařská fakulta Fakultní nemocnice v Praze – Motole

  2. Cíle funkčního vyšetřování • posouzení funkčního stavu jednotlivých orgánových systému • Vymezení limitací pro sportovní trénink - subjektivní pocity sportovce (dušnost, nevolnost,bolest hlavy) - objektivní stav (cyanoza, bledá vlhká kůže, poruchy koordinace, arytmie a další změny na EKG, hypertonická reakce na zátěž 230 mm/Hg, pozátěžové kolapsové stavy) • Optimalizace tréninkového zatížení pro různé druhy tréninku (intervalový trénink, trénink dlouhodobou zátěží s atakováním anaerobního prahu) a fáze tréninku (rozehřívací a přípravná fáze – minimálně 15 min, vlastní tréninková fáze – 60-90 min, zotavovací fáze – minimálně 20 min) - kontrola intenzity dle monitoru tepové frekvence

  3. Metodika Dynamická zátěž • Bicyklový ergometr (cyklistika, triatlon, lední hokej, sportovní aerobik, úpolové sporty….) výhody: - přesné stanovení intenzity ve W/kg - kvalitní záznam EKG - možnost měření TK v zátěži - možnost kalibrace přístroje nevýhody: - předčasná lokální únava svalů DK - zatížení menší svalové skupiny • Pohyblivý pás (ostatní sporty se základní lokomocí běh) výhody: - relativně přirozený pohyb pacienta - dynamické zatížení velkých svalových skupin - možnost dosažení skutečných maximálních hodnot spotřeby O2 nevýhody:- nekvalitní EKG, nemožnost zátěžového TK, nebezpečí pádu pacienta, nemožnost nastavení zátěže ve W

  4. Statická zátěž • Vyšetření dynamometrem pro reakci TK (180/120 mm/Hg) • Ortostatický test k verifikaci kolapsových stavů, syndromu přetížení Spirometrie (flow-volum křivka) - před a po zátěži (1-3,5,10-20 min) - pro potvrzení či vyloučení bronchiálního asthmatu či k objektivizaci pozátěžového bronchospazmu při hyperreaktivitě dýchacích cest (v anamnéze alergie) - posouzení plicní funkce při patologii pohybového ústrojí, či pouze funkční poruše (tuhý hrudník, nádechové postavení hrudníku, špatná funkce bránice-oslabení hlubokého stabilizačního systému) Bodypletysmografie + bronchodilatační test – velikost plic,

  5. ergometrie – zátěžové protokoly bicykl • Test submaximální zátěží – W 170 - ideálně 3 stupně, aby 3. stupeň byl okolo 170 pulzů - nevýhodou je test u sportovců do 15 let – zkreslení při rozdílném nastavení vegetativního systému – pak kombinovat s testem do maxima 3-5min kontinuálně zvyšované zátěže a posoudit maximální výkon ve W/kg s normou • Kombinovaný test (využití u spiroergometrie) - dva 3-4 minutové stupně submaximální zátěže do ustáleného stavu - třetí stupeň s kontinuálním zvyšováním zátěže do maxima ( od 0,8 W/kg sklonem 0,8-1W/kg/min, čas 5-7 min do max) anaerobní práh po 3 min od začátku 3 stupně

  6. - Test na pohyblivém pásu • Sklon 5% • Fáze rozehřátí 3-4 min běh rychlostí 7-8 km/hod • Fáze s téměř kontinuálním zvyšování zátěže (běh od 7-9 km/hod se zvyšováním rychlosti o 1 km/hod každou minutu ideálně s předpokládaným koncem do 10 min), anaerobní práh po 5 min od začátku testu - tenisté 12-15 let končí na 12-13 km/hod 15 a více 14-18 km/hod - fotbalisté v dospělosti 19-20 km/hod Bezpečnost ! • Ideálně konstrukce s postrojem bránící pádu • V dosahu stop tlačítko • Konec testu při počátku snížené koordinace běhu

  7. Sledované parametry VO2max – maximální příjem kyslíku představuje kapacitu transportního systému - srovnání rozdílů ve funkční zdatnosti a výkonnosti sportovců a její porovnání s normou VE max – maximální minutová ventilace maximálně vydechnutý objem vzduchu/min (jeden z hlavních limitujících faktorů kapacity transportního systému-v oblasti ANP zlom ventilace, v oblasti prudkého vzestupu acidozy další zlom- oblast začátku kompenzace metabolické acidozy) VE / VO2 - ventilační ekvivalent pro kyslík (množství vzduchu proventilované plicemi v l z něhož si odebereme 1 l kyslíku) - ukazatel ekonomiky dýchání, v klidu mezi 20-30 l, pak klesá, z růstem intenzity mírně stoupá a v ANP zlom vzhůru - málo zdatní vysoké hodnoty

  8. VE / VCO2 – ventilační ekvivalent pro oxid uhličitý jeho zlom nastává po ANP – ukazuje na začátek kompenzace matabolické acidozy End-tidal PO2 – parciální tlak kyslíku na konci výdechu – nad ANP vzrůstá v důsledku nastupující hyperventilace podmíněné růstem metabolické acidozy End-tidal PCO2 – parciální tlak oxidu uhličitého na konci výdechu – udržuje se na stejné úrovni v rovnovážném stavu několik minut a po ANP klesá na výchozí úroveň, jeho další zlom v oblasti kompenzace metabolické acidozy Anaerobní práh (stresový) – metabolický přechod mezi převážně oxidačním (aerobním) a oxidačně-neoxidačním (aerobně –anaerobním) krytím energetických nároků

  9. Využití pro jednotlivé sporty Dle typu sportu a fáze tréninkové přípravy • Přípravná fáze (suchá příprava, již vlastní specifická činnost dle typu sportu, trénink herních činností, trénink svalové kondice s využitím prvků aktivace hlubokého stabilizačního systému a dýchání) – dle výsledků funkční diagnostiky, stanovení laktátu u vytrvalostních individuálních sportů – laktátové křivky, terénní testy, práce s monitorem TF • Konec přípravné fáze (před zahájením vlastní soutěže – 2-3 týdny s cílem diagnostikovat přetížení, schopnost dynamické síly DK, schopnost organismu kompenzovat metabolickou acidozu) • V průběhu vlastní soutěže ( posouzení stavu přetrénovanosti dle výsledků, TF, biochemie, subjektivních pocitů)

  10. Obraz přetížení • Subjektivní pocity (vertigo, dušnost – neschopnost prohloubit dech – hyperventilace v zátěži, palpitace, mnohdy obraz různých typů arytmií při minerálových změnách, celková únava) • Objektivní ukazatele - (elevace biochemických parametrů močovina, CRP, CK, jaterní testy, mírná elevace sedimentace při dlouhodobém přetížení, v moči bílkovina) - klidové zvýšení TF až tachykardie, známky ortostatické lability, zvýšení % anaerobní práh versus maximum při snížení VO2 max

  11. Vytrvalostní sporty individuální – využít jak laboratorní tak terénní testy se stanovením laktátové křivky a stanovením laktátu jako kontroly acidozy na jednotlivých hladinách intenzity tréninku • Kolektivní sporty – individualizovat přípravu, každý jedinec své hodnoty TF pro fázi intervalového tréninku, pro využití cyklistiky, výběhů, spiningu ( malé skupinky s podobnými výsledky v laboratoři – prevence nedotížení či přetížení • Ve přípravné fázi a v přípravě mladých sportovců využít specifická cvičení pro trénink kompenzace acidozy – zapojení dýchání s důslednou aktivizací hlubokého stabilizačního systému v polohách specifických pro jednotlivé typy sportů • Důsledně zabezpečit fázi zotavení po tréninku – vyklusání či vyjetí na lehké intenzitě odpovídající 30-40 % maximální spotřeby kyslíku

  12. Kasuistky • Fotbalista 15 let, extraliga, dušnost netolerance zátěže, v týmu nejhorší, VO2 max 54 ml/min/kg, % ANP versus maximum 67% • 3 měsíce optimalizace tréninku, zapojení fyzioterapeuta do přípravy, aktivace HSSP • VO2 max 59 ml/min/kg, % ANP vers. max. 78% v týmu v prvé třetině s dobrou toleranci tréninku i zápasů, kdy už nemusí střídat

  13. 2. Reprezentační brankář LH • Po prodělané infekci v.s. ureoplazmou v 5/2008 a 14 dnech ATB již v 6/2008 pouze po 14 dnech rekonvelescence v plném tréninku, většinou 2 fáze + 90 min v posilovně • Konec srpna 2008 vertigo, dušnost v zátěži palpitace, paroxysmy tachykardie, únava, neschopnost se soustředit, mírná elevace jaterních testů, lehce zvýšen CRP a CK • VO2max 48 ml/min/kg (ANP v 82% maxima), velmi nízká max ventilace • 5 týdnů individuální lehký trénink, fyzioterapie, postupné zapojení do přípravy, po 5 týdnech návrat do soutěže

More Related