Obří planety

1. Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Fyzika Obří planety RNDr. Zdeňka Strouhalová

2. Planety sluneční soustavy Na obrázku jsou planety zobrazeny podle poměrů jejich velikostí http://slunecni.soustava.sweb.cz

3. Obří planety – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun Chemické složení: hmotnost látky tvořící planety: vodík 71%, helium 27%, ostatní prvky 2% • Fyzikální poměry: • Průměrná hustota 4krát menší než Země • Látka v plynném stavu – planety nemají pevný povrch • Hustota látky směrem do středu planet roste • Pod velkým tlakem vnějších vrstev vodík a helium kapalní • Ve vnějším jádru planet by mohl být kovový vodík • Vnitřní jádro by mohlo obsahovat směsi ledů CH4, NH3, H2S,H2O a minerály SiO2, MgO, FeO Prstenceobklopují všechny obří planety, dalekohledem je pozorovatelný prstenec u Saturnu, ostatní prstence jsou velmi slabé Měsíce : postupně objevovány značný počet měsíců Planeta : Počet měsíců: Jupiter 17 Saturn 61 ( stav z roku 2010 ) Uran 27 Neptun 13

4. Jupiter – největší planeta sluneční soustavy Hmotnost 1,9×1027 kg Průměr 143 760 km Hustota 1,31 g cm−3 povrchová teplota − 160°C (svrchní  oblačná vrstva) doba otočení kolem osy 9 hodin 55 minut doba oběhu kolem Slunce 11,86 roku počet měsíců 63 (rok 2010) Tekutý vodík Tekutý kovový vodík Možná hornina Dráha a velikost planety Jupiter ve srovnání se Zemí Pokud by byl Jupiter dutý, tak by takto vzniklý prostor vyplnilo více než tisíc Zemí. Hmotnost, 1,9.1027 kg, je větší než hmotnost všech ostatních planet dohromady. Svou přitažlivostí ovládá velké množství měsíců, jejich počet neustále narůstá. Čtyři z nich, Io, Europa, Ganymedes a Callisto byly objeveny Galileem již v roce 1610. Jako všechny plynné planety i tato má systém prstenců, ale velmi nejasný a ze Země není pozorovatelný (prstenec byl objeven v roce 1979 pomocí kosmické sondy Voyager 1). http://planety.astro.cz/jupiter/880-jupiter http://planety.astro.cz/jupiter/884-nitro-jupitera

5. Atmosféra má tloušťku asi 1000km, skládá se z plynného vodíku a helia s malým množstvím metanu, čpavku, vodních par a dalších sloučenin. Barevné šířkové pásy, atmosférické mraky a bouře ilustrují dynamický systém Jupiterova počasí. Vítr má rychlost až 360 km/h. Velká rudá skvrna je složitá anticyklóna pohybující se proti směru hodinových ručiček.mění občas tvar, velikost, není známo, proč trvá už několik set let. http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/images/jupiter/ju_moons.jpg, http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/jupiter.html

6. Saturn Hmotnost5,68×1026 kg Průměr120 420 km Hustota0,71 g cm−3 Teplota svrchní oblačné vrstvy– 150 °C Doba otočení kolem osy10 hodin 32 minut Doba oběhu kolem Slunce29,46 roku Počet měsíců61 (rok 2010) Atmosféra je tvořena převážně vodíkem aheliem, soblaky čpavku. Je velmi hustá a znemožňuje Pozorování povrchu planety. Vítr vatmosféře dosahuje rychlosti až 1800km/h. http://planety.astro.cz/saturn/1833-saturn

7. http://planety.astro.cz/saturn/1838-prstence Prstence Saturn má soustavu prstenců, z nichž 3 hlavní jsou viditelné velkými dalekohledy. Prstence jsou široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je pár stovek metrů, maximálně kilometr. Prstence tvoří drobné částice, patrně ledem obalené kousky hornin o velikosti od několika cm po desítky metrů. Předpokládáme, že planetární prstence vznikly roztrháním některých měsíců dopadem komet a meteoroidů nebo slapovými silami mateřské planety. Čím blíže je měsíc k planetě, tím větší je rozdíl gravitačního působení na přivrácenou a odvrácenou stranu měsíce. Po překročení určité vzdálenosti rozdíl sil běžnou horninu roztrhá. Jádro je patrně tvořeno těžšími prvky a ledem. Je asi třikrát větší než země. Nad kamenným jádrem je vrstva tekutého vodíku , nad ní vrstva tekutého molekulárního vodíku a helia. http://planety.astro.cz/saturn/1835-nitro

8. URAN Hmotnost 8,7×1025 kg Průměr 51 000 km Hustota 1,27 g cm−3 Teplota svrchní oblačné vrstvy– 220 °C Doba otočení kolem osy17 hodin 14 minut Doba oběhu kolem Slunce 84let Počet měsíců 27 Atmosféra Kromě vodíku a helia obsahuje atmosféra také metan, způsobující namodralé zabarvení. Rychlost větrů v atmosféře dosahuje až 600 km/h. Prstence a měsíce Planeta má 11 málo patrných mladých prstenců, objevených při zákrytu jedné hvězdy Uranem v roce 1977. Uran má 5 větších a 22 drobných měsíců (do 150 km). http://planety.astro.cz/uran/1878-uran

9. Atmosféra Atmosféra má pásovitou strukturu, má zelenomodrou barvu, V horních vrstvách převládá vodík a helium. Modrozelené zabarvení je způsobeno, podobně jako u Uranu, stopami metanu. Rychlosti větru naměřené sondou Voyager 2 přesahují 2 000 km/h.  1.Horní vrstva atmosféry 2. Atmosférea z vodíku, hélia a metanu 3. Plášť z vody, čpavku a tuhého metanu 4. Kamenoledové jádro http://planety.astro.cz/uran/1878-uran

10. Použité zdroje • MACHÁČEK, Martin. Fyzika pro gymnázia: astrofyzika. 1. vyd. Praha: Prometheus, 1998. ISBN 80-719-6091-8. • Http://planety.astro.cz/plynne/1832-plynne-planety. [online]. [cit. 2014-03-17].